„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
„Vladimiru Putinovi se povedlo rozšířit NATO a Evropu učinit nezávislou na ruských zdrojích. Teď se musíme postarat o to, aby Evropa byla nezávislá na Donaldu Trumpovi,“ vyjádřil se ke stávající situaci na sociální síti X ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek.
Ukrajinský prezident svůj příspěvek zveřejnil po jednání ukrajinského a britského týmu v Kyjevě, které označil za velmi produktivní. „Ukrajina usiluje o mír od první vteřiny této války. Na stole jsou realistické návrhy. Klíčové je postupovat rychle a efektivně,“ napsal Zelenskyj.
Ukrajinský prezident zároveň uvedl, že příští týden navštíví Saúdskou Arábii a že po pondělním setkání s korunním princem zůstanou v zemi ukrajinští diplomatičtí a vojenští zástupci na úterní schůzku s americkým týmem. Zároveň uvedl jejich konkrétních jména.
Ukrajina je odhodlaná ke konstruktivnímu dialogu s USA, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání má být v úterý v Saudské Arábii.
Produkce oceli na Ukrajině začátkem letošního roku pokračovala v růstu, ačkoli se zastavila těžba v klíčovém dole na koksovatelné uhlí v Pokrovsku. Za leden a únor produkce dosáhla 1,18 milionu tun, meziročně se tak zvýšila téměř o deset procent. S odkazem na údaje ukrajinského ocelářského svazu to dnes uvedla agentura Reuters.
Ukrajinský výrobce oceli Metinvest uvedl, že provoz jediného dolu na koksovatelné uhlí na Ukrajině pozastavil kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci, která je důsledkem postupu ruských sil.
Zatímco na Ukrajině se vyrovnávají s těžkými ztrátami po nočních útocích, v Rusku se slaví Mezinárodní den žen. Přání poslal ženám i Putin.
Šílený dárek od Putina: Matky vojáků padlých na Ukrajině dostaly mlýnek na maso!
Vladimir Putin vyvolal silné pobouření poté, co matkám vojáků zabitých ve válce na Ukrajině daroval elektrické mlýnky na maso. Tento nechutný krok vyvolal na sociálních sítích „bouři kritiky“, protože výraz „mlýnek na maso“ se běžně používá k popisu hrůz Putinovy frontové linie, kde zahynuly desítky tisíc vojáků. Dárky předala Putinova vládnoucí politická strana Jednotné Rusko v Murmansku, informuje britský web Mirror.
Americký vicepezident JD Vance uvedl, že si nemyslí, že by bylo správné aplikovat na Rusko další sankce. „Nemyslím si, že je to vlastně správné. Chci říct, že stále máme řadu sankcí, které jsou uvaleny na Rusy. Věříme, že Rusové kvůli tomuto konfliktu ekonomicky zápasí,“ řekl na dotaz novináře, jestli bude USA více tlačit na Rusko. Zatím je totiž vidět jen tlak na Ukrajinu.
Na sociální síti X to zveřejnila TV Nexta.
Ruské dronové a raketové útoky si v noci na dnešek ve městě Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny vyžádaly nejméně 11 lidských životů. Tři desítky osob včetně pěti dětí utrpěly zranění, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo vnitra. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin podle serveru BBC později informoval také o dalších šesti mrtvých v regionu. Podle ministerstva zemřeli rovněž tři lidé v Charkovské oblasti. Ruská armáda mezitím oznámila, že zničila 31 ukrajinských dronů. Podle gubernátora Leningradské oblasti Alexandra Drozdenka byla v důsledku ukrajinského útoku poškozena nádrž velké ruské rafinerie.
Ve městě Dobropillja útoky podle ukrajinského ministerstva vnitra poškodily osm vícepodlažních budov a 30 automobilů. „Při hašení požáru okupanti znovu udeřili a poškodili hasičský vůz,“ uvedlo ministerstvo. Zveřejnilo rovněž fotografie poničených a hořících budov a záchranářů odstraňujících trosky.
Tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách nelze okamžitě ověřit z nezávislých zdrojů. Před válkou žilo ve městě Dobropillja kolem 28.000 lidí. Frontová linie se táhne asi 20 kilometrů jižně od tohoto hornického města.
Země Evropské unie se při očekávaném zvýšení výdajů na obranu zřejmě nedokážou vyhnout zvýšení daní. Uvádí to analýza společnosti XTB, jejíž výsledky má ČTK k dispozici. Podle materiálu nelze očekávat, že by se dost peněz podařilo získat škrty v jiných oblastech, v řadě států vzhledem k jejich současnému zadlužení může znamenat problém i financování obrany prostřednictvím větších rozpočtových deficitů. Na posílení výdajů na obranu a bezpečnost se ve čtvrtek na mimořádném summitu EU dohodlo 26 členských zemí Unie, stranou zůstalo Maďarsko.
Ruská armáda dobyla zpět tři vesnice v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla ruská státní tisková agentura TASS.
Západní média uvádějí, že pozice ukrajinských vojáků v Kurské oblasti se v poslední době zhoršuje. Agentura Reuters v pátek napsala, že Rusové tam příslušníky ukrajinských sil téměř zcela obklíčili.
Dobropolje v Donětské oblasti byl v noci pod ruským ostřelováním. Ukrajinské úřady sdílely snímky z míst nehody a práci hasičů.
Podle ruské armády bylo nad Ruskem zničeno 31 ukrajinských dronů. Ukrajina oznámila, že se v noci stala tečem 145 ruských dronů, dvou střel Iskander-M a jedné střely Iskander-K. Poškození ruské rafinerie si podle gubernátora nevyžádalo žádná zranění. „Letecká obrana sestřelila jeden přibližující se dron, další byl zničen nad prostory závodu,“ uvedl Drozdenko. „Když spadly trosky, byla poškozena vnější struktura jedné z nádrží,“ dodal.
Podle ukrajinské armády se 79 ruských dronů podařilo sestřelit a dalších 54 dronů zřejmě kvůli elektronickým protiopatřením nezasáhlo cíle, uvedla agentura Reuetrs. Ukrajina ale také oznámila, že při raketových a dronových útocích zemřelo v noci na dnešek v ukrajinském městě Dobropillja nejméně 11 lidí. Dalších 30 osob včetně pěti dětí utrpělo zranění, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Další tři lidé podle něj zemřeli a sedm osob utrpělo zranění při dronovém útoku v Charkovské oblasti.
Při útoku ukrajinských dronů poškodily padající trosky nádrž jedné z největších ropných rafinerií v Rusku, uvedl gubernátor Leningradské oblasti.
Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti na nejméně na 11. Dalších 30 lidí bylo zraněno, uvedli podle agentury AFP na telegramu ukrajinští záchranáři. Šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin původně informoval o 15 zraněných.
„Večer Rusové udeřili na centrum Dobropillje. Nejméně 11 lidí zahynulo a 30 dalších bylo zraněno,“ napsali záchranáři.
Frontová linie se táhne asi 20 kilometrů jižně od tohoto hornického města.
Rusko pokračuje v masivních náletech na ukrajinské území a opět se zaměřilo i na přístavní město Oděsu.
Počet mrtvých po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja se zvýšil z pěti na nejméně na 11. Dalších 30 lidí bylo zraněno, uvedly podle agentury AFP na telegramu ukrajinští záchranáři.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, že prezident Donald Trump chce ukončit rusko-ukrajinskou válku, co nejdříve to bude možné. Rubio to sdělil Kyjevu v pátek v telefonickém rozhovoru, napsala s odkazem na sdělení jeho ministerstva agentura Reuters.
"Ministr zdůraznil, že prezident Trump je odhodlán ukončit válku co nejdříve, a zdůraznil, že všechny strany musí podniknout kroky k zajištění udržitelného míru,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení po telefonátu. Rubio podle úřadu předtím o válce mluvil s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem.
Po ruském ostřelování východoukrajinského města Dobropillja je na místě nejméně pět mrtvých. Dalších 15 lidí bylo zraněno, uvedl na telegramu šéf oblastní správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Při třech útocích byly poškozeny čtyři vícepodlažní obytné budovy.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského pokračuje spolupráce jeho země se Spojenými státy. Příští týden bude dle jeho názoru před státníky mnoho práce v Evropě, USA i Saudské Arábii. „Dnes intenzivně probíhá práce s týmem prezidenta Trumpa na různých úrovních – četné telefonáty. Téma je jasné – mír co nejdříve, bezpečnost co nejspolehlivěji,“ uvedl na síti X.
Pět lidí zemřelo během dnešního dne následkem ruských útoků na Doněckou oblast Ukrajiny. Uvedl to server Hromadske. „Čtyři muži byli zabiti v Pokrovsku a obcích Jablunivka a Kosťantynopil. Jedna žena byla zabita v obci Ivanopilja, kam podle prokuratury okupanti shodili dvě bomby,“ napsal.
Podle ruské agentury SHOT došlo k útoku ukrajinských bezpilotních letounů na město Starodub v Brjanské oblasti. „Místní obyvatelé hlásí silné výbuchy nad městem a činnost sil protivzdušné obrany,“ uvedla na Telegramu. Hlášen je prý rovněž požár v areálu místní konzervárny. „Nejsou k dispozici žádné oficiální informace o škodách nebo obětech,“ dodala agentura. Podle gubernátora oblasti Alexandera Bogomaze byl útok odražen.
Rusko je podle agentury Bloomberg připraveno jednat o přímeří na Ukrajině. „Rusko je ochotno jednat o dočasném příměří na Ukrajině, pokud dojde k pokroku na cestě ke konečnému mírovému urovnání,“ tvrdí prý její zdroje.
„Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho vypořádat,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Chce prý získat jistotu, že Ukrajina chce příměří. Vždy jsem měl dobrý vztah s Putinem, uvedl Trump. Myslí si, že při vyjednávání bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se mu prý jedná hůře. Americká vláda mezitím podle agentury AP uvedla, že pozastavila Ukrajině přístup do programu s neutajenými satelitními snímky, které sdílí se spojenci.
Íránský ministr zahraničí Abbás Argahči v televizi Al-džazíra znovu tvrdil, že jeho země do konfliktu na Ukrajině nijak nezasahuje. A to přesto, že ruská strana prokazatelně používá zbraně íránské výroby. „Teherán nezasahuje do ukrajinského konfliktu a opakuje svůj zásadní postoj odmítající válku,“ tvrdil Argahči.
Na Slovensku dnes pokračovaly protivládní demonstrace, které začaly po prosincové schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Občanští aktivisté svolali shromáždění mimo jiné za proevropské směřování Slovenska opět do několika desítek měst po celé zemi a do zahraničí, včetně Česka. Český senátor a režisér Břetislav Rychlík z pódia v Bratislavě vyjádřil podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a zdůraznil význam členství v Evropské unii.
Dlouhodobě nejvíce lidí se účastní demonstrací právě v Bratislavě, kde se podle agentury zajišťující bezpečnost akce shromáždilo na 9000 až 11.000 lidí. To je podobná účast jako před dvěma týdny, ale značně nižší než na dřívějších demonstracích ve slovenské metropoli.
„Fico ani jeho organizované skupiny tu nebudou věčně. Do té doby musíme křičet, že my jsme Evropa,“ řekla v proslovu jedna z organizátorek demonstrací Lucia Štasselová.
Evropa se drží civilizačních hodnot, které byly nastoleny po druhé světové válce, nemůže ale ignorovat nástup k moci dvou politických avanturistů, dobrodruhů, řekl hudebník a někdejší poradce prezidenta Václava Havla Michael Kocáb na dnešní demonstraci na podporu Ukrajiny.
Příští česká vláda se podle něj nesmí přiblížit postojům vlády Roberta Fica na Slovensku nebo Viktora Orbána v Maďarsku. „Pokud by se tak stalo, a vyloučit to nemůžeme, tak potom si zahráváme s odchodem z Evropské unie, protože Evropská unie si nemůže dovolit celé tři země, které budou klást zásadní překážky její zahraniční politice týkající se Ukrajiny,“ řekl Kocáb. Rozpad jednoty Evropy by mohl mít podle něj osudové důsledky.
Stovky lidí se dnes sešly na pražském Malostranském náměstí, aby vyjádřily podporu Ukrajině napadené Ruskem. Řečníci zdůrazňují nutnost odolné Evropy.
Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. V dnešní tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí.
Česko se podle úřadu přihlásilo o financování z nástroje EU nazývaného Nástroj pro Ukrajinu. Dnes Evropská komise a členské státy tuto žádost schválily. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
Dvě osoby utrpěly zranění při ruském ostřelování obce Kucurub v deltě Dněpru v Mykolajivské oblasti Ukrajiny. „Zraněná žena je ve velmi vážném stavu a byla převezena do nemocnice,“ uvedla ukrajinská armáda na Telegramu.
K nočnímu útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu se na síti X vyjádřil i prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. „Terčem útoku se stala různá zařízení v několika regionech - Oděsa, Poltava, Černihiv a Ternopil. Celkem Rusové použili téměř 70 raket, jak řízených, tak balistických, a také téměř 200 útočných dronů. To vše bylo namířeno proti infrastruktuře, která zajišťuje běžný život. V současné době probíhají opravy a obnovovací práce všude tam, kde je to potřeba,“ napsal. „V Charkově zasáhla ruská raketa místo v blízkosti obytného domu. Lidé byli zraněni,“ dodal bez bližšího upřesnění.
Při této příležitosti Zelenskyj znovu poděkoval spojencům za dodaná letadla, která pomáhala nepřátelské rakety a bezpilotní letouny sestřelovat. „Dnes jsou na ochranu ukrajinského nebe nasazeny stíhačky F-16 a letouny Mirage poskytnuté Francií. Zejména Mirage úspěšně zachytily ruské řízené střely,“ uvedl.
Ukrajina obdržela od Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na platformě X.
Ukraine has received the first funds from the UK, secured by the proceeds of frozen russian assets. That's £752m under the G7 #ERA initiative. The funds will go towards strengthening Ukraine's defence capabilities. I am grateful to @Keir_Starmer, the UK Government and our G7…
— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) March 7, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to agentury Reuters a AFP s odvoláním na jeho vyjádření k rozsáhlým nočním vzdušným útokům, které Rusko zaměřilo na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu.
„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, která je jediným zdrojem této války, aby zastavilo právě tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze - zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři - skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina je připravena „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.
EU má podle listu Izvestija ambiciózní zbrojní plán, který ale přinese vyšší daně a postaví unijní lídry do složité pozice před vlastními obyvateli.
Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.
Uvažovat o zapojení vojáků do situace na Ukrajině je předčasné. Největší garancí je posílení ukrajinské armády. Jen to může zajistit mír, míní premiér Petr Fiala (ODS).
Slovenský premiér Robert Fico označil zmínku o tranzitu zemního plynu v závěrech čtvrtečního summitu Evropské unie za úspěch. Podle něj slovenská ministryně hospodářství v Bruselu už dnes jedná v Bruselu o možné přepravě ázerbájdžánského plynu přes Ukrajinu na Slovensko. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky ministerský předseda ničeho nedosáhl a popřel své dřívější výroky.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax informovalo o vzdušném úderu na objekty plynárenské a energetické infrastruktury podporující ukrajinský vojensko-průmyslový komplex. „Cíle bylo dosaženo. Všechny objekty zasaženy,“ sdělil ruský resort obrany.
Rusko podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu, uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od Spojených států rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií.
Evropa na zahraničně politický odklon Spojených států a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD. Podle ní stále není jasné, zda jsou USA pro Evropu nadále partnerem, proto chce EU využít stávající čas, aby se připravila na nejhorší. Aby ale EU mohla podpořit Ukrajinu, musí být sama silná.
„Abychom byli přesní, 26 z 27 států si to přeje, Maďarsko, jako bylo často i dříve, má jiný názor. A ostatní šéfové států a vlád u summitového stolu očividně neměli zájem dlouze s Viktorem Orbánem vyjednávat o kompromisním a slabším textu,“ uvedla ARD k tomu, že EU jednomyslnou shodu ohledně podpory Ukrajiny nenašla. Unijní lídři proto v této věci přijali nezávazné prohlášení, které ale s výjimkou Maďarska podpořily všechny členské státy.
Také televize France 24 spojuje plánované masivní zbrojení Evropské unie s obavami z toho, že USA ustupují od svých závazků být ručitelem bezpečnosti Evropy. „Unijní vůdci, otřesení vyhlídkou na stažení Spojených států, se na čtvrtečním krizovém summitu dohodli na posílení bezpečnosti bloku,“ uvedla televize.
EU si bez podpory USA nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.
„Pokud nyní USA končí (s pomocí Ukrajině)... proč by dalších 26 členských zemí mělo šanci zastavit tuto válku?“ položil si Orbán otázku. Maďarský premiér jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině.
Ruské síly vyslaly proti Ukrajině rovněž bezpilotní letouny. Ještě ve čtvrtek pozdě večer se terčem ruských dronů opět stala Oděsa na jihu Ukrajiny. Na předměstí přístavního města vzplály rodinné domy, drony také poškodily energetickou infrastrukturu, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. Později varoval před blížícími se ruskými střelami s plochou dráhou letu.
Rusko během noci na dnešek vypustilo proti Ukrajině z plavidel v Černém moři střely s plochou dráhou letu, varovalo na sociální síti Telegram ukrajinské letectvo a vybídlo obyvatele ohrožených regionů k rychlému vyhledání úkrytů.
Rusko také zaútočilo na východ země balistickými raketami a vzlétly ruské strategické bombardéry, které proti ukrajinským městům vypouštějí řízené střely. Letecký poplach vyhlásily úřady v Kyjevě a dalších regionech, uvedla ukrajinská média.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Volodymyr Zelenskyj dnes večer uvedl, že v pondělí bude v Saúdské Arábii jednat s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. „Poté můj tým zůstane v Saúdské Arábii, aby pracoval s našimi americkými partnery,“ uvedl Zelenskyj, aniž uvedl konkrétní den jednání. Dodal, že Ukrajina je „připravená pracovat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu (...) pro mír“.
Už dva roky je prezident Petr Pavel u moci. O tom, jak je hodnotí, promluvil v bilančním rozhovoru na České televizi s moderátorem Michalem Kubalem. Hovořil zejména o současné bezpečnostní situaci, jež silně ovlivňuje výkon jeho prezidentské funkce. Podle něj Evropa v současnosti nemá jinou možnost, než se probrat a postavit na vlastní nohy.
Norsko více než zdvojnásobí svou letošní pomoc Ukrajině, jež tak dosáhne 85 miliard norských korun (181 miliard Kč), shodli se lídři vlády a opozice.
Ukrajina by měla podle Pavla dostat co nejsilnější bezpečnostní záruky. Je třeba pokračovat v její integraci do EU a výhledově i do NATO, řekl v ČT. Domnívat se, že by se Rusko spokojilo s částí Ukrajiny a ponechalo vývoj v Evropě na EU, případně na NATO, je naivita, uvedl prezident.
Dohodnutý mír musí být podle Pavla co nejspravedlivější pro Ukrajinu, je však podle něj nutné si přiznat realitu na bojišti a dosáhnout nějaký kompromis. Ve vztahu k agresorovi by jím mělo být i přijetí faktu, že v tuto chvíli prostě není možné osvobodit všechna okupovaná území bez dalších obrovských ztrát na životech především Ukrajinců, dodal.
Vláda Nového Zélandu zbavila funkce svého diplomata v Británii poté, co Philip Goff zpochybnil historické znalosti amerického prezidenta Donalda Trumpa, píše stanice BBC a server The Guardian. Trump si totiž v Oválné pracovně v Bílém domě znovu vystavil bustu britského válečného premiéra Winstona Churchilla a Goff, který připodobnil Trumpovy snahy o rychlé ukončení ruské agrese na Ukrajině k mnichovské dohodě z roku 1938, na to reagoval otázkou, zda Trump historii vůbec rozumí. Krok novozélandské vlády se setkal s kritikou, mimo jiné ze strany bývalé premiérky země Helen Clarkové.
Evropská unie by měla rychle najít finance na posílení obrany a bezpečnosti svých členských zemí a umožnit jim, aby mohly do svých armád investovat bez obav z porušování unijních dluhových a rozpočtových pravidel. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři 27 zemí EU na mimořádném summitu věnovaném evropské obraně a podpoře Ukrajiny.
Lídři 26 zemí EU se shodli na textu slibujícím další podporu Ukrajině napadené Ruskem. Nesouhlasil maďarský premiér Orbán, sdělil unijní činitel.
Vyslanec amerického prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff dnes řekl novinářům, že připravuje jednání s ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii. Podle médií či agentury AFP by se tak mohlo stát příští týden. Cílem schůzky, které by se podle zpravodajského serveru Axios měl účastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, by podle Witkoffa mělo být vypracování rámce pro mír a počáteční zastavení bojů.
Premiér Petr Fiala (ODS) se chce příští čtvrtek sejít s předsedy všech stran zastoupených ve Sněmovně. Tématem schůzky budou bezpečnostní otázky a posílení obranyschopnosti Česka v reakci na aktuální mezinárodní situaci. Fiala to dnes uvedl na síti X. Už v pondělí se na Pražském hradě mimořádně sejde Fiala s prezidentem Petrem Pavlem a dalšími nejvyššími ústavními činiteli k diskusi o zahraniční politice.
Všechny země NATO musí ihned zvýšit výdaje na obranu, řekl dnes v Bruselu po společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance polský prezident Andrzej Duda. Ruský prezident Vladimir Putin by se jinak mohl rozhodnout, že po Ukrajině napadne další zemi, dodal. Duda je v Bruselu na mimořádném summitu států Evropské unie věnovaném bezpečnosti kontinentu a pomoci Ukrajině. Polsko nyní unii předsedá.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v Albánii s prezidentem Bajramem Begajem, premiérem Edim Ramou a se svým protějškem Iglim Hasanim hovořil o vzájemné spolupráci, evropské integraci země, vývoji ve Spojených státech či ruské agresi proti Ukrajině. Lipavský to řekl novinářům na závěr prvního dne své cesty na západní Balkán. V pátek navštíví Černou Horu.
Volodymyr Zelenskyj se setkal s králem Filipem Belgickým. Podívejte se na aktuální snímky.
Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska Juraj Blanár a Péter Szijjártó podporují kroky americké administrativy a prezidenta Spojených států Donalda Trumpa ohledně války na Ukrajině, neboť dávající šanci mírovému řešení konfliktu. Šéfové slovenské a maďarské diplomacie to řekli novinářům po dnešní společné schůzce v Bratislavě. Szijjártó obvinil EU, že chce pokračování války. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu před třemi lety.
Podívejte se na nové fotografie ze summitu o Ukrajině, který se koná v Bruselu.
„Nejlepší bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina a silná ukrajinská armáda,“ napsal na síti X český premiér Petr Fiala po zhruba devadesátiminutovém pracovním obědě unijních lídrů se Zelenským, který následně jednání opustil. Podle unijního činitele obeznámeného s obsahem jednání Zelenskyj během oběda „uvítal iniciativy zaměřené na posílení evropských obranných kapacit a volal po jejich využití při podpoře ukrajinské zbrojní produkce“. Již před začátkem summitu ukrajinský prezident vyjádřil vděk za evropskou podporu, kterou podle něho Kyjev vnímá zvláště po vyhrocení jeho vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Záporožské oblasti poslal na 15 let do vězení šestapadesátiletou zaměstnankyni tamní jaderné elektrárny, kterou shledal vinnou z pokusu o sabotáž na elektrickém vedení a spolupráce s ukrajinskou tajnou službou. Informovaly o tom dnes například server Ukrajinska pravda nebo Meduza. Vyjádření ženy není podle dostupných informací k dispozici.
Nyní šestapadesátiletá Natalija Šulhová čelila obvinění okupačních úřadů z pokusu o sabotáž pod taktovkou ukrajinské tajné služby. Podle tvrzení ruské prokuratury se v červnu loňského roku pokusila vyhodit do povětří elektrické vedení ve městě Enerhodar, načež ji zadržely ruské bezpečnostní složky.
Představitelé ukrajinské opozice Petro Porošenko a Julija Tymošenková dnes potvrdili jednání se spolupracovníky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to server The Kyiv Independent s odkazem na vyjádření bývalého prezidenta a někdejší premiérky na facebooku. Porošenko setkání označil za transparentní a oba politici odmítli volby v zemi během války. Server Politico dříve napsal, že čtyři vysoce postavení členové Trumpova týmu vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Spolupracujeme s našimi americkými partnery veřejně a transparentně s cílem udržet podporu Ukrajiny od obou (politických) stran,“ napsal na facebooku Porošenko. „Podstata našich rozhovorů s představiteli americké strany vždy spočívala na dvou principech - především bezpečnosti a míru prostřednictvím síly. Konkrétně to znamená zbraně, zpravodajství, sankce proti Rusku, finanční podporu, demokratickou odolnost (svoboda a demokracie), transatlantickou jednotu,“ dodal.
Ačkoliv se neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že je třeba posílit obranyschopnost evropských národů, uvedl dnes ke své schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem maďarský premiér Viktor Orbán. Zdůraznil zároveň, že francouzsko-maďarské vztahy zůstávají dobré. V Paříži se také setkal s šéfkou francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, kterou ve svém příspěvku na platformě X označil za příští prezidentku.
„Moje setkání ve Francii potvrdilo, že ačkoli se možná neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že musíme posílit obranyschopnost evropských národů a že toto úsilí by mělo posílit pravomoci členských států, a nikoli bruselských byrokratů,“ uvedl dnes ke svému středečnímu setkání v Paříži s francouzským prezidentem Orbán na síti X.
Prvořadým úkolem Evropské unie je zabezpečit své hranice, zejména ty s Ruskem a Běloruskem. Dnes to při příchodu na mimořádný summit EU k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny prohlásil polský premiér Donald Tusk. Evropa také podle něj musí uspět v novém závodě ve zbrojení, aby posílila svou bezpečnost proti Rusku, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Zbrojení jako jasnou prioritu vidí také dánská premiérka Mette Frederiksenová.
„Nemyslím si, že máme mnoho času. (Musíme) Evropu vyzbrojit. Za obranu a odstrašení utrácejme, utrácejme, utrácejme,“ řekla podle deníku The Guardian Frederiksenová.
Belgie dodá Ukrajině stíhačky F-16 v roce 2026, řekl premiér. Zdržení způsobuje čekání na stroje F-35, které je nahradí.
Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy. Před začátkem mimořádného summitu EU o bezpečnosti Ukrajiny i celého kontinentu to dnes v Bruselu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, další pomoc. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu.
Premiér Petr Fiala odlétá na mimořádné jednání Evropské rady v Bruselu. „Evropa čelí historické zkoušce a musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a obranu,“ uvedl na facebooku před odletem na summit.
Za hrozbu pro Rusko označil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve středu v projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vystoupení šéfa Elysejského paláce označil za vysoce konfrontační a jadernou rétoriku. Oba ruští činitelé přitom odmítli možnost rozmístění evropských vojáků po případném příměří na Ukrajině, která se už tři roky brání ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze zpráv ruské státní agentury TASS.
Shoda na podpoře Ukrajiny nebude asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech EU, odkázal premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na postoje Slovenska a Maďarska.
Pokud se EU neshodne na podpoře Ukrajiny, o to důležitější bude nalezení jednoty na posílení vlastní obrany a bezpečnosti, uvedl Fiala. EU se musí snažit o zachování transatlantické vazby a dál spolupracovat se Spojenými státy. Pro Evropu je to naprosto nutné, dodal český premiér.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov vyrazil jednat do Polska. Přivítal ho jeho protějšek Władysław Kosiniak-Kamysz.
Francie nabídla Ukrajině své zpravodajské informace náhradou za americké, jejichž sdílení s Kyjevem Donald Trump pozastavil. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Informace tajných služeb jsou klíčové pro obranu Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
„Máme prostředky rozvědných služeb, které lze využít k pomoci Ukrajincům,“ řekl podle agentury Lecornu. Dodal také, že sdílení informací americké rozvědky s Ukrajinou je pozastaveno od středečního odpoledne.
Litva dnes odstoupila od smlouvy o zákazu kazetové munice. Zdůvodňuje to bezpečnostními riziky spojenými s Ruskem, informuje agentura AFP. Krok odsoudily lidskoprávní organizace, například Human Rights Watch. Litva zároveň avizovala odstoupení od mezinárodní smlouvy o zákazu protipěchotních min.
Země, která sousedí s Ruskem, krok odůvodňuje snahou o zvýšení své bezpečnosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Parlament Litvy opuštění od dohody odhlasoval už loni v červenci, ale vláda od ní mohla formálně odstoupit až po půl roce. Litva je tak vůbec první zemí, která od mezinárodní dohody zakazující kazetovou munici odstoupila. Podepsala ji v roce 2008.
Kazetová munice je kontroverzní, protože se rozpadá ještě ve vzduchu na velký počet malých náloží, které mohou zasáhnout velkou plochu a způsobit ničivé škody. Problematická je především kvůli riziku zamoření zasažených oblastí nevybuchlými náložemi, které poté zvyšují civilní ztráty.
Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval novým ruským velvyslancem ve Spojených státech diplomata Alexandra Darčijeva. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která se odvolává na příslušný dekret Kremlu.
To, že se Darčijev stane novým šéfem ruské diplomatické mise v USA, oznámila Moskva na konci února. V únoru na jednání amerických a ruských diplomatů Darčijev převzal od americké strany oficiální nótu informující o udělení agrément, tedy souhlasu s působením.
Kariérní diplomat Darčijev působil v letech 2005 až 2010 na ruském velvyslanectví ve Washingtonu jako rada. Od října 2014 do ledna 2021 byl ruským velvyslancem v Kanadě, nyní vede severoamerický odbor na ruském ministerstvu zahraničí.
V Charkově, druhém největším ukrajinském městě, trosky sestřeleného dronu poškodily střechu, výtahovou šachtu, technické zázemí a fasádu obytného domu. Šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov uvedl, že na místě vypukl požár. Poškozených je také osm aut a okna v okolních domech.
Volodymyr Zelenskyj informoval o zásahu hotelu v Kryvém Rihu na Telegramu. Zasáhla ho dle něj balistická střela Rusů. „Těsně před útokem se v hotelu ubytovali dobrovolníci jedné z humanitárních organizací - občané Ukrajiny, USA a Británie. Přežili, protože se stihli dostat dolů ze svých pokojů. Ale čtyři lidé bohužel zahynuli,“ uvedl na platformě Telegram.
„Nelze činit žádné pauzy v tlaku na Rusko, aby zastavilo tuto válku a teror proti životu,“ dodal Zelenskyj.
Čtyři lidé zemřeli a více než 30 dalších utrpělo zranění při vzdušném útoku, který provedlo Rusko ve středu večer na ukrajinské město Kryvyj Rih, informovaly dnes ráno místní úřady.
Střela zasáhla čtyřpatrový hotel. Krátce před tím se v něm ubytovali zahraniční humanitární pracovníci ze Spojených států a Británie, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož tito lidé přežili.
„Záchranáři nadále rozebírají trosky,“ uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zničené je schodiště v hotelu. Mezi zraněnými je jedno dítě. Většina z nich skončila v nemocnicích, 14 pacientů je ve vážném stavu. Kromě hotelu je poškozených 14 bytových domů, pošta, více než dvě desítky aut nebo 12 obchodů.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 dronů a dvě balistické střely, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj sestřelila 68 bezpilotních letounů, dalších 43 přístrojů - které označilo za imitace útočných dronů - zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu střel a zbylém dronu se ukrajinské vzdušné síly nezmiňují. Škody jsou v Charkovské, Sumské, Oděské a Dněpropetrovské oblasti.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Americký viceprezident J. D. Vance v reakci na plány Evropanů na mírovou vojenskou misi na Ukrajině zpochybnil význam vojáků ze států, které 30 či 40 let nebojovaly. Vysloužil si za to ostrou kritiku. Výrok se dotknul mimo jiné Britů, jejichž média na dnešních titulních stránkách označila viceprezidenta za klauna či blbce. Britský premiér Keir Starmer dnes v parlamentu v očividné narážce na amerického prezidenta řekl podle deníku The Guardian, že v Iráku a Afghánistánu padlo 643 Britů. Kritika zazněla také z Francie nebo Estonska. Vance mezitím uvedl, že jeho slova se netýkala Británie a Francie.
Ruský soud dnes uložil trest 19 let vězení britskému občanovi, který bojoval na straně ukrajinské armády v ruské Kurské oblasti, částečně kontrolované ukrajinskými jednotkami. Dvaadvacetiletého Jamese Andersona vojenský soud shledal vinným z terorismu a žoldnéřství, informovala agentura AFP s odvoláním na tiskovou službu soudů v Kurské oblasti.
Lotyšská vláda se rozhodla předat Ukrajině dalších 31 automobilů, které byly zabaveny opilým řidičům. Vozidla jsou nyní majetkem státu, a tak je lze bezplatně předat Ukrajině. Uvedl to dnes lotyšský server LSM, ze kterého citovala i ukrajinská média.
Lidé se v Bruselu shromáždili na podporu Ukrajiny. Podívejte se na nové snímky.
Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl dnes v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu.
Bílý dům přehodnocuje pozastavení financování pro Ukrajinu, řekla jeho mluvčí. Rozhovory mezi USA a Ukrajinou o nerostných surovinách pokračují.
Projev amerického prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu byl podle amerikanisty a rektora Ostravské univerzity Petra Kopeckého dost jednostranně adresován Trumpovým příznivcům, o svých oponentech se prezident vyjadřoval hanlivě. Politolog to dnes sdělil ČTK. Překvapil ho prostor, který Trump věnoval chvále miliardáře Elona Muska a jeho kroků. V jednacím sále podle něj byla vidět nebývale vyhrocená atmosféra mezi republikány a demokraty.
Kopecký od projevu očekával poselství, jehož cílem by byla snaha o sjednocení rozdělené americké společnosti. „Ve skutečnosti byl projev dost jednostranně adresován Trumpovým příznivcům. O svých oponentech se vyjadřoval hanlivě,“ podotkl expert. Překvapilo ho, kolik prostoru věnoval prezident chvále kroků Elona Muska, kterého Trump pověřil hledáním finančních úspor a zvýšením efektivity vládních úřadů. „Ty totiž nejsou příliš populární. Obliba Elona Muska je také nízká a stále klesá,“ dodal.
Slovensko ještě nikdy nezablokovalo zásadní rozhodnutí na úrovni Evropské rady, které se týkalo pomoci Ukrajině či protiruských sankcí. Apel premiéra Roberta Fica (Směr-sociální demokracie) na Kyjev na obnovu tranzitu plynu ale hájí národní zájmy a je legitimní, řekl po dnešním jednání zemí slavkovského formátu v ČR slovenský prezident Peter Pellegrini. Fico v pondělí pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu EU ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině v případě, že státníci nepodpoří požadavek Bratislavy, aby Unie vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Připustil ovšem i možnost kompromisu v uvedené záležitosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek zúčastní mimořádného summitu Evropské unie v Bruselu. Novinářům to dnes sdělil činitel EU, na něhož se odvolává agentura AFP.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak dnes uvedl, že hovořil o míru s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa Michaelem Waltzem. Domluvili se na brzkém setkání obou týmů. Zelenskyj vyjádřil přesvědčení, že vývoj jde pozitivním směrem.
„Diskutovali jsme o dalších krocích na cestě ke spravedlivému a trvalému míru. Vyměnili jsme si rovněž názory na bezpečnostní otázky a sbližování postojů v rámci dvoustranných vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy,“ napsal Jermak. „Naplánovali jsme setkání našich týmů v blízké budoucnosti, abychom v této důležité práci pokračovali,“ dodal.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) věří tomu, že se podaří vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy narovnat. Zároveň platí, že je potřeba pracovat na evropské bezpečnosti a obraně. Řekl to dnes novinářům před odletem do Albánie a Černé Hory, kde chce také jednat o otázce bezpečnosti celé Evropy v aktuálním geopolitickém kontextu.
Čtyři pětiny těl Ukrajinců repatriovaných z ruských věznic mají na sobě příznaky mučení, napsal dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření expertů a představitelů úřadů, která zazněla ve filmu zveřejněném ukrajinským ministerstvem vnitra.
„Na 80 procentech těl, které nám (Rusové) vrátili z vazebních věznic, vězeňských táborů a podobných zařízení, nalézáme stopy mučení. Mučení je použití fyzického násilí, použití určitých nástrojů, které například vedou elektrický proud, ale jde také dokonce o to, že připraví člověka o životně nezbytné potřeby, jako je potrava či lékařská pomoc,“ uvedla Inna Padejová, které má na starosti pitvy mrtvých těl.
Vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil dnes premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
Prezidenti Česka, Slovenska a Rakouska dnes ve Slavkově u Brna jednali o vývoji války na Ukrajině, možnostech mírového jednání, vztazích mezi Evropou a Spojenými státy či situaci v Evropské unii. Na tiskové konferenci po jednání s Peterem Pellegrinim a Alexanderem Van der Bellenem to řekl český prezident Petr Pavel.
Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde byl pohřben ukrajinský voják.
Slovenský europoslanec z vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Ľuboš Blaha je opět v Rusku, kde se setkal s šéfem zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonidem Sluckým. Vyplývá to ze zpráv ruské státní agentury TASS, podle níž slovenský politik vyjádřil vděčnost za příležitost přijet do země a tvrdil, že Evropa ztrácí partnery, zatímco Rusko získává nové přátele.
„Západ prohrává, Rusko vítězí. A Evropa ztratila všechny své partnery, včetně Spojených států. A Rusko neustále získává nové a nové přátele a partnery: Čínu, Brazílii, země Afriky a Asie,“ cituje TASS Blahu v odkaze na rozsáhlou ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině, kterou Moskva rozpoutala před třemi roky.
Pokud někdo odstřihne Ukrajinu od informací, které jsou pro ni zásadní, aby mohla bojovat proti ruské agresi, může to mít podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedozírné následky. V reakci na oznámení, že Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, to ministryně před dnešním jednáním vlády řekla novinářům.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina téměř dokončilo vydávání pasů obyvatelům okupovaných území Ukrajiny, informovala dnes agentura AFP. Kyjev i Západ to označují za nezákonné porušení ukrajinské suverenity.
Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V prohlášení to uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle něj se oba politici shodli mimo jiné na významu vůdčí role Donalda Trumpa v jednáních o příměří a trvalém míru na Ukrajině.
Scholz se Zelenským podle vládního mluvčího hovořili o způsobech, jak dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. „Spolkový kancléř ocenil ochotu ukrajinského prezidenta zahájit jednání co možná nejdříve,“ uvádí prohlášení. Kancléř a prezident se podle něj navíc shodli na „významu vůdčí role amerického prezidenta s ohledem na dosažení rychlého příměří a trvalého míru na Ukrajině“.
Prvním krokem na cestě k míru by podle německého vládního prohlášení mohlo být zastavení útoků ze vzduchu a z moře a útoků na civilní infrastrukturu. Scholz také zdůraznil, že Německo bude v těsné shodě s evropskými a dalšími mezinárodními partnery „podporovat Ukrajinu dál a tak dlouho, dokud nebude dosaženo spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru“.
Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené se záležitostí. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva identifikovat a cílit na ruské vojenské objekty, zatímco se již tři roky brání agresi Ruska.
Ukrajinský představitel nicméně sdělil agentuře Bloomberg, že Ukrajina nadále zpravodajské informace od USA dostává, uvedla zpravodajka Bloombergu Annmarie Hordernová v příspěvku na sociální síti X.
USA také formálně zakázaly sdílet americké zpravodajské informace s Ukrajinou svým spojencům. Ke Kyjevu se tak nedostanou časově citlivé a vysoce cenné zpravodajské informace potřebné k provádění přesných úderů na pohyblivé ruské cíle, píše FT.
Z Oděské a také Chersonské oblasti jsou po nočních úderech a ostřelování hlášeni dva zabití civilisté. Sedmasedmdesátiletý muž podle úřadů zahynul ve vsi nedaleko Oděsy a pětapadesátiletý muž v Chersonu. Další lidé jsou zranění.
Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS dnes ohlásilo mimo jiné údery na ukrajinská vojenská letiště, ropné sklady, výrobní místa a kontrolní stanoviště pro drony nebo základnu člunů. Konkrétní místa neuvedlo. Informovalo také o dobytí obce Pryvilne v ukrajinské Doněcké oblasti.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, píše, že se ukrajinským vojákům podařilo zatlačit Rusy u vesnice Zapadne v Charkovské oblasti a také u vsi Uspenivka v Doněcké oblasti.
Běloruský prezident Lukašenko se nabídl, že uspořádá mírová jednání o Ukrajině v Minsku, a pozval na ně prezidenty Spojených států, Ruska a Ukrajiny Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského.
„Řekněte Trumpovi, že tu na něj čekám s Putinem a Zelenským,“ řekl Lukašenko ve videorozhovoru s americkým blogerem Mariem Nawfalem. „Sedneme si a v klidu se dohodneme. Pokud se dohodnout chcete,“ dodal běloruský vůdce, který je u moci už od roku 1994 a letos v lednu znovu vyhrál prezidentské volby. Ty ale podle opozice i EU opět nebyly svobodné. V zemi jsou zakázána nezávislá média a řada opozičních politiků je buď ve vězení, nebo v exilu.
Prezident Petr Pavel přivítal dnes na zámku ve Slavkově u Brna slovenského prezidenta Petera Pellegriniho a rakouského prezidenta Alexandera van der Bellena. Jednat mají o politické situaci ve světě i vzájemné přeshraniční spolupráci.
Debata o aktuální zahraničněpolitické situaci se bude týkat posledního vývoje ohledně ruské agrese na Ukrajině, budoucnosti vztahů mezi Evropou a Spojenými státy nebo rozšíření Evropské unie o další státy.
