„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Útok drony způsobil v noci na dnešek požár v elektrárně v Novočerkassku na jihozápadě Ruska. Informuje o tom ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ruské telegramové kanály. Agentura Reuters napsala, že požár už byl uhašen, ale dva bloky elektrárny musely být odstaveny.
Jeden z telegramových kanálů informoval o výbuších u tepelné elektrárny a také o přeletu zhruba 20 dronů nad oblastí, která se nachází nedaleko Rostova na Donu. Další kanál, Baza, který má dobré kontakty na ruské bezpečnostní složky, také uvedl, že k požáru vedl útok dronů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.
Na sociálních sítích se objevily fotografie a videa od moskevského soudu, který rozhoduje o vazbě na obviněné z teroru v Krasnogorsku.
2 of the ISIS Terrorists from the Crocus Concert Hall Attack on Friday Night have arrived at the Basmanny Court in the Russian Capital of Moscow where they will receive their Initial Sentencing. pic.twitter.com/S66vT6ABMk
— OSINTdefender (@sentdefender) March 24, 2024
Hasiči ve Lvově zlikvidovali požár na energetické infrastruktuře, který vznikl po ruském útoku. Podle guvernéra oblasti na místě od rána pracovalo přes 60 hasičů.
⚡️Lviv firefighters successfully extinguish fire after Russian attack on infrastructure site.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 24, 2024
Firefighters in Lviv Oblast extinguished a fire at an infrastructure facility after a battle against the blaze that lasted for hours, Governor Maksym Kozytskyi reported on March 24.
Soud v Moskvě dnes obvinil dva lidi podezřelé z pátečního útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji ruské metropole z teroristického činu spáchaného skupinou. Hrozí jim doživotí, uvedla agentura TASS. Při útoku zahynulo nejméně 137 lidí, dalších více než 180 je jich zraněno, uvedly v aktualizované bilanci moskevské úřady.
Ruské bezpečnostní síly v sobotu oznámily, že dopadly pachatele útoku. Moskva naznačovala jejich spojení se sousední Ukrajinou, k útoku se ale opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).
Plukovník ve výslužbě Simon Diggins uvedl, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl zvážit naprosté zničení Velké Británie v případě rozšíření válečného konfliktu. Tak by se mělo stát za použití jaderných zbraní. RS-28 Sarmat, známá také jako Satan II, je výkonná mezikontinentální balistická střela schopná zničit celou zemi jediným úderem. Celý článek čtěte ZDE.
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, letěla jím 39 sekund. Následně se stočila na Ukrajinu. Polsko v reakci na to aktivovalo svoje i spojenecké letectvo. Nejde o první podobný incident, během války na Ukrajině už dopadly na polské území i úlomky střel. Přesto Polsko ani NATO proti Rusům nijak nezasáhly. Expert Jaroslav Wolski shrnul čtyři základní důvody, proč Poláci nemohou na každou střelu či raketu reagovat. Tady si je můžete pečíst.
V Kyjevě dnes protestovali blízcí vojáků z pluku Azov, kteří bránili Mariupol. Rusové je už více než rok drží v zajetí, domů se jich vrátily jen desítky.
Ministerstvo uvedlo, že Rusové se dnes pokusili zasáhnout zařízení kritické energetické infrastruktury ve Lvovské oblasti. "Zařízení začalo hořet a objekt byl bez napětí. Nedošlo k žádným obětem na životech, následky se vyhodnocují," sdělil úřad. Poškozeno podle něj bylo elektrické vedení v Kyjevské oblasti a 1400 domácností ve dvou obcích přišlo o proud.
Ruský raketový útok na Ukrajině zasáhl podzemní zásobník plynu. Dodávky ale ohroženy nejsou, uvedla ukrajinská energetická společnost Naftogaz.
Ukrajina dnes prudce zvýšila dovoz elektřiny a zastavila její vývoz. Největší soukromý producent energie v zemi, společnost DTEK, přišel po sérii útoků z posledních dnů o 50 procent kapacity. S odkazem na ukrajinské ministerstvo energetiky o tom informovala agentura Reuters.
„Pro tento den se předpokládá dovoz elektřiny ve výši 14 900 megawatthodin (MWh). Vývoz se neočekává," uvedlo v prohlášení ministerstvo.
Den před útoky z 22. března Ukrajina dovezla 3 300 MWh elektřiny, vývoz pak dosáhl 2 148 MWh.
Svědci popsali let ruské střely nad Polskem. Vesnice Oserdów, která má jen asi deset obyvatel, leží tři kilometry od ukrajinského městečka Belz a devět kilometrů od obce Przewodów, kde předloni v listopadu ukrajinská protiletadlová raketa, odpálená při ruském náletu, zabila dva Poláky. Nyní si obyvatelé vsi nejprve mysleli, že se dívají na dron: objekt blikal, vydával hluk, ale žádná exploze nezazněla, řekl agentuře PAP starosta.
"Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem," řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
Polský deník Rzeczpospolita v návaznosti na ruskou střelu v polském vdušném prostoru připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
"Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila," usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. "Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku," dodal polský deník.
Ukrajinské kanály informují o tom, že při úderech na Krym byly zničeny minimálně tři ruské bombardéry a zemřelo 34 vojáků. Rusové původně tvrdili, že všechny ukrajinské střely zlikvidovala protivzdušná obrana.
Rusko při dalším útoku odpálilo z letounů MiG-31K rakety Kinžal. Dvě rakety znovu zasáhly objekt infrastruktury, poškozený už při nočních náletech, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na vyjádření šéfa oblastní správy ve Lvově Maksyma Kozyckého.
Už jsou jasné následky ukrajinského úderu na Sevastopol na okupovaném Krymu. Obranné síly zasáhly dvě velké lodě Jamal a Azov, komunikační centrum a několik infrastrukturních zařízení ruské černomořské flotily, uvedl generální štáb.
Officially confirmed!
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) March 24, 2024
In Sevastopol, the Ukrainian Defense Forces successfully hit the large landing ships Yamal and Azov, a communications center and several infrastructure facilities of the Russian Black Sea Fleet, the General Staff reported. https://t.co/I852db7Jii pic.twitter.com/ADX51aFv9V
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 43 vzdušných cílů, a to 18 střel a 25 dronů, uvedl ukrajinský velitel. Rusko útočilo 57 střelami a drony.
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes podle médií velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem.
"Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo," uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ a střela, kterou sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin.
U Kyjeva a v jeho okolí protivzdušná obrana sestřelila kolem deseti raket. Rusové vyslali směrem k Ukrajině minimálně 12 strategických bombardérů.
Polská armáda uvedla, že aktivovala svá a spojenecká letadla kvůli ruskému útoku na oblasti západní Ukrajiny nedaleko hranic s Polskem.
"Velení ozbrojených sil dnes v noci sleduje intenzivní činnost dálkového letectva Ruské federace související s leteckými a raketovými údery na objekty nacházející se na území Ukrajiny. Byly zahájeny všechny potřebné procedury k zajištění bezpečnosti polského vzdušného prostoru a situaci průběžně monitorujeme.
Upozorňujeme, že byla aktivována polská a spojenecká letadla, což může mít za následek zvýšenou hladinu hluku zejména v jihovýchodní části země," uvedla polská armáda na sociálních sítích.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Ruské úřady k útoku na Krym mlčí. Zavřený Kerčský most. Kanály Krymského telegramu hlásí zásahy velitelství 810. námořní pěší brigády. Místní média také informují o zásahu lodí v Sevastopolu.
Na okupovaném Krymu znějí exploze. Podle nepotvrzených informací Ukrajinci útočí i raketami Storm Shadow.
💥 Ukraine is striking Sevastopol in occupied Crimea. pic.twitter.com/hL6RLTU5Q1
— Igor Sushko (@igorsushko) March 23, 2024
Prezident Volodymyr Zelenskyj také poděkoval všem, kteří pracují na obnově dodávek elektřiny po masivním ruském úderu na energetickou infrastrukturu. Připustil, že zejména v Charkově je to náročné.
I am grateful to everyone who has been working continuously for the second day in a row to normalize the situation following Russia’s strikes on Thursday night. Every effort is being made to restore power to every city and community. It's a challenging task, especially in… pic.twitter.com/HpkpdVATTy
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 23, 2024
Putin se snaží svalit svou odpovědnost za páteční útok u Moskvy na někoho jiného, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dělá to podle něj i v případě války s Ukrajinou.
Spojené státy důrazně odsuzují páteční útok v koncertním sále na okraji Moskvy, při němž útočníci zabili přes 130 lidí a mnoho dalších osob bylo zraněno. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf americké diplomacie Antony Blinken. USA již dříve uvedly, že mají zpravodajské informace potvrzující přihlášení takzvaného Islámského státu (IS) k útoku. Ruská tajná služba FSB i prezident Vladimir Putin dnes naznačovali údajnou souvislost pátečního útoku s Ukrajinou, kde ruská armáda už déle než dva roky vede válku. Přímo však Moskva Kyjev z organizace teroristického útoku neobvinila.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je válečný štváč, prohlásil dnes podle agentury ANSA místopředseda italské vlády a lídr krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini, který pořádá schůzku stran z frakce Evropského parlamentu nazvané Identita a demokracie. Macron před několika dny řekl, že jeho země bude možná nucena v určitém okamžiku vést pozemní operace na Ukrajině.
„Svými slovy je Macron nebezpečím pro naši zemi a pro tento kontinent," tvrdil Salvini na sjezdu, kterého se účastní mimo jiné i šéf portugalské krajně pravicové stany Chega André Ventura či lídr francouzského Národního sdružení Jordan Bardella. „Nechci svým dětem zanechat kontinent připravený vstoupit do třetí světové války," dodal Salvini.
I na frontě v Doněcké oblasti využívá ukrajinská armáda nejrůznější drony.
I když Avdijivka padla a město obsadili okupanti, ukrajinští vojáci zůstávají nedaleko a drží obrannou linii.
Útočníci, kteří spáchali páteční teroristický útok v Krasnogorsku u Moskvy a které se všechny podařilo dopadnout, se pokoušeli uprchnout na Ukrajinu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním televizním projevu k národu. Putin, který před více než dvěma lety rozpoutal válku proti Ukrajině, podle agentury TASS rovněž tvrdil, že podle předběžných údajů byla na ukrajinské straně pro pachatele útoku chystána možnost přechodu hranic.
Kyjev odmítá jakékoliv spojení s útokem v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, kde útočníci v koncertním sále zabili nejméně 115 lidí a mnoho dalších zranili. K odpovědnosti se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu.
Následky ruských úderů na energetickou infrastrukturu v Charkovské oblasti.
Kyjev odmítá ruské obviňování z vazeb mezi útočníky v Moskvě a Ukrajinou, píše AFP s odvoláním na poradce šéfa prezidentské kanceláře.
Ukrajinští energetici dnes dál pracují na obnovení dodávek elektřiny pro některé zákazníky po pátečním ruském vzdušném úderu, který byl podle Kyjeva největším útokem Moskvy proti ukrajinské energetické síti od zahájení ruské agrese před více než dvěma lety. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.
Prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramovém účtu uvedl, že ve většině postižených regionů byla "technická možnost dodávek elektřiny" obnovena, obtížná však podle něj zůstává situace v Charkovské oblasti na východě země.
Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy vzrostl na 115, uvedl dnes podle tiskových agentur Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Předchozí bilance podle výboru zmiňovala 93 obětí.
Ruská tajná služba FSB podle médií tvrdí, že podezřelí z pátečního útoku v Krasnogorsku u Moskvy údajně měli kontakty na ukrajinské straně. Kyjev už v pátek odmítl, že by měl s útokem cokoliv společného.
Útočníci, kteří byli dnes ráno zadrženi, se pokoušeli utéci směrem k rusko-ukrajinské hranici. Předpokládaní teroristé údajně "měli kontakty na ukrajinské straně", tvrdí FSB podle listu Kommersant.
Počet obětí pátečního útoku v Krasnogorsku u Moskvy vzrostl na 93, oznámil podle agentur ruský Vyšetřovací výbor, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Výbor podle agentury TASS předpokládá, že počet obětí ještě vzroste.
Ředitel ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov informoval prezidenta Vladimira Putina o zadržení 11 lidí, včetně čtyř přímých podezřelých z účasti na pátečním teroristickém útoku.
Ruské útoky se zintenzivňují, a tak dochází také k častějším evakuacím ukrajinského obyvatelstva ze zasažených měst a vesnic. Tentokrát prchají i staří lidé, kteří obvykle volí raději zůstat ve svých domovech. „Putin je náš nepřítel! Říká, že zničí Ukrajinu!" řekla jedna z prchajících žen. Celý článek čtěte zde.
Ruské dělostřelectvo útočilo na přibližně 140 obcí v oblastech po celé délce fronty, poznamenal ukrajinský generální štáb. V Charkovské oblasti se ruské síly třikrát pokusily s podporou letectva prorazit ukrajinskou obranu. Útokům obránci čelili také v Doněcké oblasti a u obce Robotyne v Záporožské oblasti, což je jedno z několika míst, které Ukrajina osvobodila při své nepříliš úspěšné loňské letní protiofenzivě.
Jižně od Chersonu se podle ukrajinské strany Rusové dál snaží vyhnat ukrajinské síly z pozic na jižním břehu řeky Dněpr.
Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 31 ze 34 dronů, kterými v noci zaútočily ruské síly, uvedly ráno podle agentury Reuters ukrajinské vzdušné síly. Generální štáb v pravidelném ranním hlášení uvedl, že za posledních 24 hodin Rusové provedli 88 raketových a 143 vzdušných útoků a v 92 případech ostřelovali Ukrajinu ze salvových raketometů.
Při útoku drony na ruskou Belgorodskou oblast zemřel jeden člověk a dva utrpěli zranění, uvedl zdejší gubernátor Vjačeslav Gladkov, píše TASS.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že v noci na dnešek jeho síly nad několika oblastmi zničily 12 ukrajinských dronů. Ruskojazyčný server BBC zase napsal, že v Samarské oblasti hoří po útoku bezpilotního letounu rafinerie.
Záběry z koncertní haly, kde k útoku došlo.
Ruští vyšetřovatelé ukázali zbraně, kterými údajně teroristé v koncertní hale útočili a zabíjeli.
Evropská unie je šokovaná a konsternovaná po dnešním teroristickém útoku na okraji Moskvy, píše AFP s odkazem na mluvčího Evropské komise. Francouzská diplomacie po teroristickém útoku na okraji Moskvy vyzvala k jeho plnému objasnění. Záběry z Moskvy jsou hrozné, uvedla na síti X.
Všechny zábavní a hromadné akce po celém Rusku byly zrušeny, oznámilo ruské ministerstvo kultury po střelbě v Krasnogorsku nedaleko Moskvy.
Očití svědci útoku v Krasnogorsku vypověděli, že útočníci vypadali jako „asiaté a běloši“ a komunikovali „cizím jazykem, nikoliv rusky“. Ruská média tvrdí, že hledaní muži jsou rodáci z Ingušska, a zveřejňují fotografie údajných teroristů.
Střelba v Krasnogorsku začala asi deset minut před koncertem, sál byl plný ze 70 procent, vylíčil očitý svědek. Útočníci stříleli do davu, lidé propadli panice.
Ruská národní garda pátrá po pachatelích útoku v koncertní síni v Krasnogorsku na okraji Moskvy, informovala agentura AFP. Ruské úřady incident vyšetřují jako teroristický čin, při střelbě následované explozí a požárem podle předběžných údajů zahynulo nejméně 40 lidí. Šíření plamenů se hasičům podařilo zastavit, uvedla agentura Interfax.
Ruský prezident Vladimir Putin je o vývoji situace po útoku v Krasnogorsku průběžně informován a vydal potřebné instrukce, uvedl mluvčí Kremlu Peskov.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes ostře kritizovala kancelář generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese za - podle ní nedostatečnou - reakci na útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Útok, který ruské úřady označily za teroristický, si podle ruské tajné služby vyžádal čtyři desítky obětí a více než stovku zraněných.
„Úřad generálního tajemníka OSN prohlásil, že je zarmoucen zprávami o střelbě. Zarmoucen? To si myslí, že je to střelba na střelnici?“ uvedla mluvčí. „V přímém přenosu lidé z posledních sil předávají záběry z příšerného krvavého teroristického útoku, který nebudí 'zármutek', ale hrůzu, šok, bezpodmínečné odsouzení, spravedlivý hněv a soucit s oběťmi,“ dodala diplomatka podle agentury TASS.
V koncertní síni na okraji Moskvy stříleli podle ruských agentur nejméně čtyři útočníci v maskáčovém oblečení, patrně z automatických zbraní. K útoku došlo před vystoupením rockové kapely Piknik.
Svědci z místa agentuře TASS řekli, že ozbrojenci začali zblízka pálit do lidí téměř okamžitě po vstupu do budovy, nedaleko bezpečnostních rámů u vchodů. V prostorách také zřejmě použili výbušniny, které vyvolaly mohutný požár. Další exploze se z místa ozvala o něco později.
Velká Británie oznámila další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 60 milionů liber (75,5 milionu dolarů), která poskytne nové průzkumné drony a systémy protivzdušné obrany.
Místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že pokud se zjistí, že za útokem v koncertní síni na okraji Moskvy stojí Ukrajina, „všichni útočníci a organizátoři by měli být nalezeni a nemilosrdně zlikvidováni jako teroristé. Včetně státních úředníků.“
Španělskému důchodci, který byl obžalován z rozesílání výbušných dopisů různým institucím v předloňském roce, hrozí až 22 let vězení. Informovaly o tom dnes agentury Europa Press a AFP. Pětasedmdesátiletý Pompeyo González čelí obžalobě z terorismu a přechovávání výbušnin. Jeden z výbušných dopisů dostalo i ukrajinské velvyslanectví v Madridu, kde se při otevírání zásilky zranil člen ostrahy.
Moskevský vojenský soud odsoudil básníka Alexandra Byvševa k sedmi letům vězení za verše zpochybňující morální správnost války proti Ukrajině, uvedla dnes agentura Reuters.
Sám soud ke čtvrtečnímu rozsudku poznamenal, že Byvšev byl odsouzen za veřejné výzvy k terorismu a šíření lživých informací o ozbrojených silách. Tato ustanovení zákona se v Rusku v posledních dvou letech široce uplatňují proti odpůrcům války.
Požár se rozšířil na další části koncertní síně v Krasnogorsku.
Ukrajina nemá nic společného s dnešní střelbou na okraji Moskvy, uvedla podle agentury AFP ukrajinská prezidentská kancelář. Zapojení do útoku v Krasnogorsku podle agentury odmítli i ruští dobrovolníci, bojující po boku ukrajinských obránců proti armádě ruského prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky označil útok ozbrojenců v koncertní síni v Krasnogorsku za úmyslnou provokaci ruských zvláštních služeb. Ruská média nyní hovoří o nejméně 40 mrtvých a stovce zraněných.
„Je to úmyslná provokace zvláštních služeb (ruského prezidenta Vladimira) Putina, před kterou mezinárodní společenství varovalo. Kremelský tyran tím začínal svou kariéru a stejnými zločiny proti vlastním občanům ji chce i ukončit,“ řekl mluvčí rozvědky Andrij Jusov listu Ukrajinska pravda
Nejméně 40 lidí zahynulo při dnešním útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy. Uvedla to agentura TASS s odkazem na předběžné údaje ruské tajné služby FSB, podle kterých je dalších více než 100 osob zraněno.
Ruské úřady začaly jeden z nejhorších útoků v zemi za poslední roky vyšetřovat jako teroristický čin. Budova, která mohla pojmout přes 6000 návštěvníků, je v plamenech.
Mluvčí ukrajinské rozvědky označil útok v Krasnogorsku za úmyslnou provokaci speciálních služeb Putinova režimu, před kterou byl svět varován.
Z hořící koncertní síně v Krasnogorsku u Moskvy, na kterou zaútočili neznámí ozbrojenci, se ozvala další exploze, informovala ruská média.
V Moskvě byly zrušeny všechny velké akce plánované na víkend. Zesilují se bezpečnostní opatření na letištích a železnici, informují média.
Záběry dnešní střelby v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy jsou strašné a těžko se na ně dívá, uvedl podle agentury Reuters Bílý dům. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že do dnešní střelby na předměstí Moskvy byla zapojena Ukrajina, doplnil.
Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová označila střelbu v Krasnogorsku na okraji Moskvy za teroristický čin, napsala agentura RIA Novosti.
Po ruském útoku v Záporoží jsou 3 mrtví a 27 zraněných, záchranné operace končí. Mezi mrtvými je muž a jeho osmiletá dcera. Pátrací operace skončily kolem 19:15 místního času, informovala Státní služba pro mimořádné události.
Při útoku v koncertní síni v ruském Krasnogorsku zahynulo nejméně deset lidí a dalších nejméně pět desítek je jich zraněných, uvádí ruská média. Hoří asi třetina budovy, včetně střechy, informovala agentura TASS, podle které plameny uvěznily v budově blíže neupřesněný počet lidí.
V koncertním sále na předměstí Moskvy je údajně uvězněno více než 100 lidí. Záchranáři nemohou začít s hašením, stále čekají na speciální jednotky, které zatím nejsou na místě. Od začátku útoku uplynula téměř hodina.
Ruská média dnes informovala o střelbě a explozi v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy. Na místě jsou podle nich mrtví i ranění, zasahuje tam policie a záchranáři. Podle očitých svědků neznámý útočník či útočníci stříleli z automatické zbraně, píše server Meduza.
Obrazem: Ukrajinská armáda drží linii nedaleko Avdijivky
Obyvatel Voroněže Alexandr Dimitrenko byl odsouzen k 23 letům vězení za vlastizradu. Kromě vlastizrady byl Dimitrenko shledán vinným z přípravy sabotáže a nelegálního držení výbušnin. Podle vyšetřování plánoval odpálení železniční stanice ve Voroněžské oblasti.
Rusko zařadilo na svou „černou listinu“ 56 kanadských občanů, kterým zakázalo vstup do Ruska. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo zahraničí. Na ruském sankčním seznamu je už bezmála 1600 Kanaďanů, poznamenala agentura Reuters.
Krok podle agentury TASS označila ruská diplomacie za odvetu za sankce, které podle Moskvy „ustavičně“ přijímá liberální vláda premiéra Justina Trudeaua proti ruským představitelům, podnikatelům, vědcům a občanům a vůbec všem, kdo se znelíbil Ottawě. Ruská diplomacie podle agentury Interfax zdůraznila selektivní charakter ruských protiopatření, které se tím podle Moskvy liší od kanadského postupu.
Podle ombudsmana Dmytra Lubince bylo zpět na Ukrajinu přivezeno dalších devět ukrajinských dětí, které Rusko dříve deportovalo nebo zadržovalo na okupovaných územích.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov uvedl, že vpád protikremelských milicí do Ruska možná přiměl Rusko „změnit plány“ ohledně případného budoucího útoku.
Podle českého premiéra Petra Fialy Kreml konečně konstatoval pravdu, což je „sice velmi neobvyklé, ale může se to někdy stát“, uvedl v reakci na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, že ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva fakticky vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války.
„My od začátku víme a všichni to chápou, že to, co provádí Rusko na Ukrajině, je válka a brutální agrese. Na tom, co proti tomu chceme dělat, se nic nemění,“ uvedl Fiala. „Myslím, že i tady velmi silně zaznělo, nejen na podpoře české iniciativy (na nákup munice pro Ukrajinu), ale i obecně, že jsme si všichni vědomi toho, že Rusko svou agresivní válkou na Ukrajině ohrožuje evropskou bezpečnost a že ta správná cesta, jak tomu čelit a jak dosáhnout trvalého míru, je podporovat Ukrajinu,“ uzavřel.
Ukrajina měla mít možnost použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. Novinářům to dnes řekl v Bruselu po skončení dvoudenního summitu EU.
Ukrajina doufá, že v červnu podepíše smlouvu o nákupu dvou jaderných reaktorů od Bulharska. Chce tím kompenzovat ztrátu Záporožské jaderné elektrárny, kterou nyní okupuje Rusko. Agentuře Reuters to řekl šéf ukrajinského státního energetického podniku Enerhoatom Petro Kotin.
Výbuchy byly v noci hlášeny z Charkova, Záporoží, Dnipra, Sum či Kryvého Rihu. Podle ministra Klymenka se pod nepřátelským útokem ocitla Záporožská, Chmelnycká, Oděská, Dněpropetrovská, Poltavská, Mykolajivská, Vinnycká, Lvovská a Ivano-Frankivská oblast. Počet obětí nočních ruských úderů stoupl na pět, napsala kolem poledne AFP. V Záporoží jsou hlášeni tři zabití, ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dříve informoval o dvou mrtvých ve městě Chmelnyckyj. Další lidé jsou zranění nebo pohřešovaní.
Podívejte se na další aktuální snímky ze Záporoží, na které dnes zaútočili Rusové.
Ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války, prohlásil ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Podle portálu Meduza to řekl během rozhovoru s ruským listem Argumenty a fakty.
„Jsme ve válečném stavu. Ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale jakmile tam vznikla tahle partička, ve chvíli, kdy se Západ stal účastníkem na straně Ukrajiny, tak se to pro nás už stalo válkou,“ řekl Peskov.
USA požádaly Ukrajinu, aby přestala s útoky na ruské rafinerie, uvedl britský deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že nálety dronů na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a také vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím.
Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě schválit členské státy, tedy Rada EU, kvalifikovanou většinou. To se patrně stane brzy. Souhlas Evropského parlamentu není potřeba.
Opatření mají zabránit možné destabilizaci unijního trhu a rovněž tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny, uvedla Evropská komise.
Při volbách do Evropského parlamentu bude rozhodujícím kritériem, jaký má daný kandidát postoj k válce na Ukrajině. Dnes to podle agentury MTI řekl maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda udržuje kontakty s Ruskem navzdory ruské invazi na Ukrajinu.
A tady jsou další nové snímky ze Záporoží.
Podívejte se na aktuální snímky ze Záporoží, na které dnes zaútočili Rusové.
Výbuchy byly hlášeny z Charkova, Záporoží, Dnipra, Sum či Kryvého Rihu. Podle agentury Unian invazní síly udeřily i na Dněperskou vodní elektrárnu (DniproHES) v Záporoží, která je největší na Ukrajině.
„Bohužel byla zasažena i největší ukrajinská vodní elektrárna DniproHES,“ uvedla ukrajinská státní společnost Ukrhidroenerho. V zařízení podle ní hoří, oheň se snaží zlikvidovat hasiči. „Protržení (hráze přehrady) nehrozí. Situace na přehradě je pod kontrolou,“ dodala firma. Podle místních úřadů útok mimo jiné zasáhl trolejbus s pracovníky zařízení.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu pomocí více 60 dronů a téměř 90 střel, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram. Invazní síly podle něj mířily na elektrárny, vodní přehradu i obytné budovy.
Při ukrajinském ostřelování ruského Belgorodu ležícího několik desítek kilometrů od hranic s Ukrajinou jeden člověk zahynul a několik dalších utrpělo zranění, informoval podle agentury TASS gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
„Znovu ostřelování. Bohužel jeden člověk zemřel. Jsou ranění,“ napsal Gladkov na svém účtu na telegramu a zároveň upřesnil, že o život přišla žena.
Gubernátor informoval, že podle předběžných informací byla zasažena tři zdravotnická zařízení a několik obytných domů. Podle telegramového kanálu Baza po zásahu panelového domu začalo hořet několik aut. Zdravotníci po ostřelování evakuovali všechny pacientky z jedné z belgorodských porodnic.
Ruská protivzdušná obrana nad Belgorodskou oblastí zneškodnila osm střel odpálených z raketometů české výroby, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.
Rusko provedlo rozsáhlý úder na Ukrajinu, podle Kyjeva mířilo na energetiku
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný úder na ukrajinský energetický sektor, jde o jeden z největších takových útoků v poslední době, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Na některých místech jsou přerušené dodávky proudu. Výbuchy byly hlášeny z měst Charkov, Záporoží, Dnipro, Sumy či Kryvyj Rih. Podle agentury Unian Rusové útočili i na Dněperskou vodní elektrárnu v Záporoží, kde podle místních úřadů zasáhli trolejbus s pracovníky zařízení.
Jedno ze dvou vysokonapěťových vedení, která zásobují elektřinou Záporožskou jadernou elektrárnu, je mimo provoz, uvedlo dnes Ruskem dosazené vedení této největší jaderné elektrárny v Evropě. Bezpečnost prý není ohrožena. Informuje o tom agentura Reuters. Ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinskou elektrárenskou společnost Enerhoatom napsal, že za výpadek může ruské ostřelování.
„Tato situace je mimořádně nebezpečná a hrozí vznik mimořádné situace,“ uvedl Enerhoatom.
Ruské síly ukrajinskou elektrárnu okupují od března 2022, její bloky jsou odstaveny. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v únoru při návštěvě v Kyjevě varoval, že bezpečnost jaderné elektrárny i tak zůstává křehká.
Agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany také napsala, že ruská protivzdušná obrana sestřelila osm raket nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou.
Rozsáhlý ruský útok směřoval vedle Charkova i na Záporoží, Dnipro, Sumy či Kryvyj Rih. V Záporoží jsou zničené domy i zranění, uvedly úřady.
Dobré ráno!
Na území celé Ukrajiny byl v noci na pátek vyhlášen letecký poplach. Z Charkova na východě země je hlášeno 15 výbuchů, narušeny jsou dodávky elektřiny. Informují o tom agentury Ukrinform a Reuters. Zprávy o případných obětech či škodách zatím nejsou k dispozici.
„Charkov je pod palbou. Buďte opatrní,“ vyzval občany starosta Charkova Ihor Terechov, podle něhož se exploze ve druhém největším ukrajinském městě ozývaly brzy ráno. Cílem útoků ruských raket podle něj pravděpodobně bylo přerušení dodávek elektrické energie.
Obrazem: Budování obranné linie opevnění v Charkovské oblasti
Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se dnes prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Summit pro dnešní den skončil, v pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství. Summit zhodnotil také pokrok ohledně využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Zmínil možnost financování vojenské podpory země.
V Chersonské oblasti utrpěl zranění šestačtyřicetiletý muž, když ruský dron bombardoval město Beryslav, ležící u zničené Kachovské přehrady, asi 75 kilometrů od Chersonu, uvedl dnes na webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní správu. Později, opět s odvoláním na oblastní úřady, doplnil, že ruské ostřelování Chersonské a Doněcké oblasti si vyžádalo nejméně tři mrtvé a dva raněné. Mezi zabitými je sedmdesátiletá žena ze vsi Veletenske a také šedesátiletý muž a šestašedesátiletá žena z města Novohrodivka.
Josep Borrell prohlásil, že Evropská unie nepůjde „umírat za Donbas“, a požádal, aby Evropané nebyli strašeni „nevyhnutelnou válkou“, píše server NEXTA.
„My se této války neúčastníme, pouze podporujeme Ukrajinu a měli bychom se připravit na budoucnost budováním obranyschopnosti našeho průmyslu, ale zbytečně nestrašte lidi, válka není nevyhnutelná. Co je nevyhnutelné, je nutnost podpořit Ukrajinu,“ řekl údajně nejvyšší diplomat EU.
