Noční hádky: Feri válčil s komunisty, Vojtěch to schytal. Za zrušené zájezdy budou vouchery

Rozčílený Vojtěch: Sponzora ANO neznám, je mi to ukradené. Některé ceny možná byly dražší

„Tak to jsme potřebovali, tady spousta lidí určitě ví, jak to dělat lépe. Určitě v té době by nakoupili od standardních firem miliony respirátorů a bylo by tady vše zalito sluncem. Ale ono to tak zkrátka nebylo. Je třeba si uvědomit ten časový sled," reaguje na kritiku Vojtěch. Upozorňuje, že 9. 3. dostal jeho resort úkol zakoupit pomůcky a 13. 3. zaváželi zakoupené respirátory FFP2 a FFP3 do nemocnic. „Mám pocit, že už paměť se trochu vytrácí a teď jsou všichni obrovsky chytří, jak by to dělali lépe," čílí se Vojtěch.

Opozice dle něj „bohorovně" hodnotí, co se stalo a co se nestalo. „V té době ta situace byla úplně jiná. Já nechci hodnotit ministerstvo vnitra, tam se pan ministr vyjádří sám. My jsme postupovali možná jiným způsobem, ano, možná některé ceny byly dražší, ale skutečně to bylo v té době maximum možného, co jsme mohli dosáhnout. V té době, pak se samozřejmě ta situace zlepšila," brání se Vojtěch.

„Není pravdou, že by tady ministerstvo ignorovalo české výrobce, když 20 ze 100 dodavatelů je českých výrobců," reagoval Vojtěch. „Naším hlavním zájmem bylo zajistit ochranu zdravotníků, to byl jediný zájem," tvrdí. „Proto možná naše ceny jsou také vyšší, protože neplatíme dopředu, platíme až po dodání, samozřejmě neřeším ještě dopravu atd., to je jiná otázka. Výhoda tohoto řešení je, že si můžeme ty výrobky otestovat, a pokud nesplní testy, tak je prostě nezaplatíme a řekneme těm firmám, ať si je odvezou," pokračuje ministr Vojtěch.

Firmy na ministerstvu prověřovali, zda jsou v insolvenčním rejstříku či zda mají nedoplatky státu na DPH. „A to ty firmy splnily. Já se přiznám, že neznám ani žádného pana Koudelku nebo Koudelu, sponzora hnutí ANO, je mi to úplně ukradené," dodal.

Andrej Babiš (ANO) uvedl na tiskovce po jednání se Zemanem: „My budeme reagovat tím, že půjdeme v úterý do Sněmovny v rámci stavu legislativní nouze a budeme chtít, aby ministerstvo zdravotnictví mělo větší kompetenci, to znamená, aby v rámci jejich kompetence mohli rozhodnout to, co jsme rozhodli na 25. května."

„Já opakuji, že je to velice důležité a děláme všechno pro to, abychom ochránili zdraví našich lidí. Protože to vypadá skvěle zatím, že zvládáme tu epidemii, to je jedna věc, ale tím rozvolňováním se může stát, že přijde druhá vlna, musíme se na to připravit,“ varoval Babiš.

Stav nouze do 17. května, jak chtěli komunisté. Vládě chyběl jediný hlas pro její návrh

V sále je přítomno 102 poslanců. Na řadě je nejprve hlasování, které odhalí, jakou podporu mají jednotlivé návrhy pro posunutí stavu nouze. O prodloužení nouzového stavu do 25. 5. by bylo pro 49 poslanců, hlasují se pouze možnosti "pro". Do 15. 5. je pro 44 poslanců, přihlášeno však bylo 103 poslanců, což je podivné, mělo jich být 102. „Nevím, jestli se někde nevyskytla chybička,“ poznamenal Radek Vondráček (ANO). Do 10. 5. je pro prodloužení stavu nouze 18 poslanců. A u prodloužení do 7. 5. je pro 44 poslanců.

Nyní jde Sněmovna hlasovat o jednotlivých návrzích "naostro" podle toho, jakou získali před malou chvilkou podporu. Do 25. 5. 2020 chce prodloužit nouzový stav 51 poslanců, proti bylo 38 poslanců. Návrh přijat nebyl. Vládě to nevyšlo o jeden hlas, kvórum bylo pro schválení 52 poslanců. Pro byli všichni přítomní poslanci ANO a ČSSD a většina komunistů, zdrželi se však tři poslanci KSČM - Jiří Dolejš, Leo Luzar a Jiří Valenta.

Do 17. 5. 2020 však odsouhlasilo posunout nouzový stav 54 poslanců, proti bylo 24 ze 101 poslanců. Vyhověno tak bude návrhu komunistů. Pro bylo všech 39 přítomných poslanců ANO, 7 poslanců ČSSD  všech 8 poslanců KSČM.

Andrej Babiš (ANO) promluví po schůzce s prezidentem v Lánech. Sledujte ZDE.

„Máte data? A mohla bych je vidět?“ 

Miroslav Kalousek míní, že „velmi důležitá otázka je, na základě jakých dat vláda rozhoduje“. „Data, která nechcete dát Poslanecké sněmovně, data, která nechcete dát veřejnosti, ale data, která dokonce ani nechcete dát spolupracujícím expertům. A náměstek pana ministra zdravotnictví spolupracujícího experta, jednoho z nejpoctivějších analytických mozků, kterého znám za poslední léta v české akademické sféře, prostě vyhodí z jednání, protože má nevhodné otázky. Tak na základě jakých dat vy chcete rozhodovat, na základě jakých dat rozhodujete? Já bych nerad teď simuloval legendární herečku neherečku Miladu Ježkovou, ale ono se to skoro hodí. Máte, prosím pěkně, data? A mohl bych je vidět?“ navezl se do vlády Kalousek.

„Když o tom jenom mlčíte a vaši úředníci vyhazují špičkové vědce a experty z jednání, když se náhodou zeptají na nějaká data, jak chcete, abychom my vám věřili?“ bouří dál Kalousek a členům vlády vytkl, že „tady sedí jako pecky“. Zmiňoval přitom včerejší situaci, kdy Roman Prymula z jednání na ministerstvu zdravotnictví vyhodil ekonoma Daniela Münicha. Čtěte ZDE.

Němcová zmínila Mynářovu zabijačku, svědectví Kuberovy rodiny i Babišovo "mávání" letadlům z Číny

Miroslava Němcová (ODS) se do vlády pustila také výrazně ostře. Vyčetla jí hned několik věcí. Jako první „neschopnost předsedy vlády Andreje Babiše postupovat podle zákona o krizovém řízení“, když do čela Ústředního krizového štábu jmenoval Romana Prymulu na místo ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). „Myslím si, že v té době jsme ztratili cenný čas. Protože předseda vlády hrál svoje píárové hry, nemyslel na vážnost situace tolik jako na své politické body,“ vytkla Babišovi. Vadilo jí také, když Babiš po jednání vlády „vykřikoval, že Senát a opozice dělají všechno proti občanům“.

Němcová dále kritizuje „nadměrné omezení občanských svobod“ a „vrchnostenský přístup vlády k občanům, nikoli k některým - říká se jim také papaláši - představitelům, ať už to byli státní úředníci, nebo jiné osoby“. „Celý národ sledoval, jak se v Osvětimanech odehrává zabijačka, na kterou přicházejí zdravotní testy pro všechny účastníky,“ vytáhla Němcová zabijačku v penzionu Vratislava Mynáře, na níž upozornily Blesk Zprávy.

Němcová vládu kritizuje i za zahraniční politiku - směrem k Číně. Zmínila, že se vládní představitelé včetně premiéra Babiše vydali na letiště „mávat letadlům, která přivážejí zboží, které jsme si zaplatili“. „Jako by v tu chvíli bylo zapomenuto, že Čína je původcem té pandemie, že Čína snesla na svět tuto pohromu, a teď za ni následně kasíruje. A jako by bylo zapomenuto na Jaroslava Kuberu. Ty souvislosti se teď dozvídáme v posledních dnech, kdy jeho rodina vydává svědectví, jak to bylo s nátlakem čínského velvyslance v České republice na předsedu Senátu. Určitě v tom svou roli hrál i prezident a jeho muži - (viz.) protože dosud nevysvětlená cesta hradního kancléře nebo pana poradce Nejedlého nebo pana Tvrdíka hrála nějakou roli,“ míní Němcová.

Vdova po Jaroslavu Kuberovi Věra a dcera Vendula promluvily o tlaku na šéfa Senátu, který zemřel v lednu, pro pořad 168 hodin České televize. Čtěte ZDE.

"Je to neobvyklý a velmi smutný okamžik v našich polistopadových dějinách. Vláda jednala protiprávně při tak zásadní věci, jako je zásah do základních a ústavních práv občanů,"

uvedl Petr Fiala (ODS) po Babišově projevu. Důvody pro restriktivní opatření byly zřejmé, způsob, jakým k nim vláda přistoupila, je však dle něj "nebezpečný a jak konstatoval i soud, tak je tento způsob také nepřijatelný". "Můžeme si říci, že okolnosti byly neobvyklé. Ano, to je výmluva, která se teď používá na všechno," dodal Fiala, který dnes představil 4 požadavky na vládu.

"Chápu, že byly různé spekulace a kritika, jak se nakupoval zdravotnický materiál. Chci vás ubezpečit o tom, že požádám NKÚ, aby zkontroloval nákupy všech resortů v době nouzového stavu, aby nebyly pochybnosti o tom, že to proběhlo transparentně a objektivně vzhledem k dané situaci," uvedl Babiš ve Sněmovně.

"Jsem přesvědčen také o tom, že jsme dokázali, že současnou krizi v žádném případě nezneužíváme k omezování demokracie a svobody. Možná jsou pro někoho naše opatření tvrdá, ale zejména podle hygieniků a epidemiologů nutná pro úspěšné zvládnutí pandemie," říká Babiš.

"Vzhledem k tomu, že krizová opatření podle krizového zákona smí vláda vydávat jen v době nouzového stavu a ten končí 30. dubna, tak je nezbytné, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s prodloužením nouzového stavu,"

uvedl Babiš ve Sněmovně a upozornil na uvolňování klíčových opatření do 25. května. "Věřím, že s naší žádostí o prodloužení nouzového stavu tu dnes stojím už naposledy," řekl Babiš poslancům.

Premiér míní, že zavedením opatření se podařilo zabránit kolapsu zdravotnictví, připomněl, že 1. května má začít projekt chytré karantény.  Zmínil však také případ LDN v Mariánských Lázních, "kde se nakazilo 34 klientů a 12 zaměstnanců" a do Karlovarského kraje vyslala vláda 12 vojáků. "Samozřejmě musíme počítat, že možná přijde druhá vlna, ale musíme být na to připraveni," dodal premiér a opět zmínil, že "vir je neznámý, že jsou různé teorie".

Ve Sněmovně před poslance opět předstoupil premiér Andrej Babiš (ANO). "Věřil jsem, že už Poslaneckou sněmovnu nebudu muset žádat o další prodloužení nouzového stavu a to hlavně proto, že si myslím, že naše země objektivně zvládla pandemii jako jedna z nejlepších v EU a naši epidemiologové potvrdili, že máme nákazu pod kontrolou, prozatím. A doporučili, abychom se už začali pomalu vracet k normálnímu stavu. Proto už jsem minulý týden avizoval, že asi prodloužení nouzového stavu nejspíš nebude potřeba," uvedl premiér.

Odvolává se však na rozhodnutí soudu z 23. dubna o zrušení čtyř mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví - právě kvůli rozhodnutí soudu vláda žádá o prodloužení nouzového stavu, upozornil.

"Soud sám řekl, že se naše vláda potýkala s výjimečnou situací a to i z hlediska práva," upozornil Babiš. "Nikdy v minulosti jsme nečelili nebezpečí, které by tak zásadně ohrožovalo zdraví obyvatel, a pokud jste viděli např. jednu ze studií, která říká, že koronavir i u nemocných lidí může zkracovat jejich život až o 10 let," pokračuje.

"Cílem rekonstrukčního procesu po epidemii není, abychom ČR dohnali do státního bankrotu, to bychom si nepomohli, já bych nerad, aby se tady opakovaly scény z meziválečného Německa, kdy se tam tiskly peníze a odpoledne stál chleba dvakrát tolik, než ráno,"

uvedl dnes ve Sněmovně Jan Hamáček (ČSSD).

"Situace v ČR není standardní, nepohybujeme se ve standardním režimu, čelíme epidemii koronaviru. Zaplať pánbůh, ČR patří k zemím, které tu epidemii zvládají lépe, než některé země ve světě, nicméně ta situace stále není v normálu a naše zákony říkají, že krizový zákon nebo nouzový stav přichází do situace v době, kdy není možné tu aktuální situaci zvládnout standardními prostředky a běžnou činností státních úřadů a dalších složek státu,"

uvedl Jan Hamáček na tiskovce ČSSD, s sebou vzal celý poslanecký klub, který bez odpadlíka Jaroslava Foldyny čítá osm členů.

Hamáček upozornil, že v normálním režimu by policie vyšetřovala trestné činy a měřila rychlost, hasiči by hasili, armáda by byla v kasárnách nebo cvičila, nyní policie stojí na hranicích, hasiči rozváží ochranné pomůcky a armáda měří teplotu, nebo odebírá lidem krev. "Je evidentní, že to standardní režim není," pokračuje s tím, že je třeba používat krizový zákon, což bylo i stanovisko Městského soudu v Praze.

Hamáček nevidí jinou možnost, než nouzový stav prodloužit, "pokud nechceme být jako ČR unikátem na světě a nechceme od 1. 5. zrušit všechna omezení a vrátit tu zemi do doby před koronavirem v situaci, kdy nám stále přibývají nové případy". Po dobu omezení se musíme držet v režimu nouzového stavu, dodal Hamáček.

Dobrý den. Už podruhé jde koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) do Sněmovny s žádostí o prodloužení nouzového stavu. Protáhnutí termínu původně prosazoval proti vůli premiéra a ministrů za hnutí ANO šéf vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Vláda se k jeho názoru přiklonila minulý týden poté, co Městský soud v Praze zrušil čtyři mimořádná opatření, která vydalo ministerstvo zdravotnictví podle špatného zákona. Vláda tak požádá o prodloužení nouzového stavu až do 25. května. Podporu ve Sněmovně ale vyjednanou nemá.

25. květen je přitom spojen s poslední fázi rozvolňování opatření, kdy vláda představila nový harmonogram, kdy může být co otevřené.

„My vzhledem k tomu, že jsme všechno zveřejnili, od koho nakupujeme, tak určitě nemáme co tajit. Kdybychom chtěli něco tajit, tak určitě tuto informaci nebudeme zveřejňovat. Mám naprosto čisté svědomí. O té firmě jsem se dozvěděl včera poprvé. I o tom člověku. Já jsem ho nikdy neviděl, vůbec jsem netušil, že je to nějaký sponzor hnutí ANO, a můžu vás ujistit, že toto nehrálo jakoukoli roli,“ 

tvrdil dnes ve Sněmovně ohledně nákupů zdravotnického materiálu ministr Vojtěch. „Jsme v době nouzového stavu, byli jsme v době nouzového stavu z hlediska všech nákupů, a všechny ty spekulace... mám pocit, že lidé trochu ztrácí paměť, kde jsme byli na začátku března, jaký byl obrovský tlak dodat ochranné prostředky zdravotníkům a dalším sociálním pracovníkům, a nyní se vytahují takovéto myšlené kauzy, kdy skutečně představa, že tady dohazujeme nějakému sponzorovi hnutí ANO zakázky - o tom nikdo na ministerstvu nevěděl, že takový člověk existuje, a já také ne - je absurdní,“ pokračuje. 

„Já nemám problém zveřejnit cokoli, jakékoliv informace, protože máme zcela čisté svědomí, postupovali jsme tak, abysme zajistili ochranné prostředky, a subjekt, který je byl schopen zajistit, tak s tím jsme uzavřeli objednávku. Pokud dodal ochranné prostředky v nějaké odpovídající kvalitě, tak jsme byli zkrátka rádi, že jsme je dostali. A vůbec jsme neřešili, jestli je to nějaký sponzor hnutí ANO,“ dodal na svou obhajobu k zakázce za 5,4 milionu na respirátory od největšího sponzora ANO v roce 2017.

Ošetřovné ze 60 na 80 procent a nově i pro dohodáře

Přijat byl pozměňovací návrh poslanců Sklenáka (ČSSD) a Pastuchové (ANO). Ze 192 poslanců bylo pro 184, proti nikdo. Pastuchová je šéfkou sociálního výboru.

Ošetřovné nově dostanou také lidé, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo na dohody o pracovní činnosti. Podmínkou bude to, že z těchto dohod bylo v minulosti odváděno nemocenské pojištění. Tzv. dohodářům vyplatí stát za období od uzavření škol do konce března ošetřovné 60 procent denního vyměřovacího základu, od dubna 80 procent.

Poslanec vládního ANO Bláha navrhl zvýšit ošetřovné na 70 procent, nikoli 80 procent. Ze 191 poslanců bylo pro pouhých sedm, proti 28 a jeho návrh přijat nebyl.

Pro zvýšení ošetřovného plošně na 80 procent bylo 184 poslanců, proti nikdo.

"Vláda naprosto nezvládá pomoc živnostníkům a firmám,"

vytkl šéf ODS Petr Fiala. "Je čas otevřeně říkat pravdu: virus nás ohrožuje, virus zabíjí lidi, ale česká vláda zabíjí českou ekonomiku. O tom nám vypráví, píší lidí, to vidíme kolem sebe, to je fakt,  kterým se musíme zabývat. Nejde jen o to, že vláda rozhoduje se zpožděním, vláda rozhoduje špatně. Jde také o to, jakým způsobem potom provádí ta rozhodnutí, která učinila. Podívejte se na vládní program COVID, na který dosáhla jen velice malá část žadatelů," uvedl Fiala s tím, že 87 procent žadatelů bylo neúspěšných. "Tak mi prosím řekněte, jaká je to pomoc," rýpl si.

"Slyšíme tu velkohubá prohlášení členů vlády, sebechválu od pana ministra Havlíčka, tu slyšíte na každé tiskové konferenci, ale ve výsledku ty produkty vlády, ta pomoc, vypadá takto. Vládní pomoc v tomto směru totálně selhává a musíme se ptát, proč česká vláda takto postupuje, jestli je neschopná, chaotická, nebo jestli je nějaký záměr ohrozit část živnostníků a podnikatelů," dodal Fiala.

Poslanecká sněmovna neschválila program následující schůze. Pro bylo 7, proti 58 z 92 poslanců. „Přeji vám dobrý zbytek noci a těším se s vámi 21. dubna na řádné 45. schůzi Poslanecké sněmovny, jejíž program už máte v pozvánkách,“ dodal místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Maraton jednání tak končí v 2:51. A s tím končí i náš online přenos. Děkujeme vám za jeho sledování.

Česko má k dnešku již 99 úmrtí na onemocnění covid-19 a 5221 nakažených koronavirem. Vyléčených je 233.

Sněmovna: Firmy s uzavřenými provozy mají nárok na odklad nájmu

Sněmovna podpořila návrh ohledně zmírnění dopadů na nájemce. Pro bylo 76 z 97 a proti 13 poslanců. Firmy, které jsou v nájmu a kvůli vládním opatřením proti koronaviru musely zavřít své provozy, tak asi budou moci požádat o odklad nájmu za období od 12. března do 30. června.

Na uhrazení splátek budou mít čas do konce letošního roku, rozhodla dnes Sněmovna na návrh poslankyně ANO Heleny Válkové. Vláda požadovala tuto ochrannou lhůtu až do 31. března 2022. Havlíček s návrhem souhlasil. Pokud bude třeba, termíny budou prodlouženy o další tři měsíce.

Zákaz jednostranného ukončení nájmu v ochranné době do konce června příštího roku se má vztahovat jen na neplacení nájemného, ale nikoliv neplacení energií a dalších služeb, shodli se poslanci. Důvodem změny je to, že pronajímatel prostor také nebude osvobozen od platby za energie.

Odložení nájemného je jedním z opatření, po kterém volá mnoho zástupců podnikatelů a firem. Někteří však navrhovali zrušení nájmu po dobu nouzového stavu. Podniky také žádaly o odpuštění nájemného v prostorách patřících státu nebo jiným veřejným institucím. Nájmy se však odpouštět nebudou.

Policisté mohou dávat pokuty na místě až 10 tisíc korun, míní poslanci

Policisté i strážníci asi budou moci pokutovat až 10 000 korunami lidi, kteří budou porušovat opatření proti šíření koronaviru. Sněmovna to schválila. Pro bylo 52 z 96 poslanců, proti 27.

Zpravodaj návrhu Zdeněk Ondráček (KSČM) musel chvílemi řešit padající roušku.

Ve Sněmovně se nyní řeší posílení pravomocí policie - mj. možnost udělovat pokuty na místě až do výše 10 tisíc korun za porušení vládních nařízení v souvislosti s bojem proti koronaviru.

Přítomen je již ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Policie ČR a obecní policie v rámci své činnosti odhaluje porušování nařízených opatření, a proto je žádoucí, aby mohla tato porušení na místě projednat. Příkazem na místě lze uložit pokutu až do výše 10 tisíc korun. A přijetím navrhovaného zákona přijde k posílení vymahatelnosti nařízených opatření,“ uvedl Hamáček.

Odpor opozice byl opět marný, Kalouskova slova vyzněla do prázdna a Schillerová slaví další prosazený návrh, byť po ostré slovní bitvě. Sněmovna vyslovila souhlas s návrhem novely zákona o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti. Pro bylo 52 z 99 poslanců, proti 47.

Poslanci rozšířili ČNB kompetence. Může více obchodovat

Sněmovna nyní bude opět jednat a hlasovat o novele o ČNB, která Rusnokovi a spol. dává rozsáhlejší kompetence a o které podobně vášnivá debata probíhala dopoledne. Kalousek uvedl, že opoziční pozměňující návrh omezuje navržené instrumenty ČNB. Poslanec Janulík (ANO) navrhl nechat nástroje tak, jak jsou ve vládním návrhu, ale také omezit platnost návrhu do konce roku 2021.

Návrh opozice neprošel. Pro bylo 36 z 96 poslanců. S pozměňovacím návrhem poslance ANO Janulíka přitom souhlasila i Schillerová. Pro bylo 97 poslanců, proti žádný. Poslanecká sněmovna odsouhlasila i celý návrh zákona o rozšíření pravomocí ČNB. Pro bylo 68 poslanců z 97 přihlášených.

ČNB bude moci podle novely obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů. Obchodovat bude moci nejen se zlatem, ale se všemi drahými kovy.

Hamáček: Na Velikonoce nikomu neotvírat

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) místo Sněmovny vyrazil dnes na jednání Ústředního krizového štábu. Uvedl, že opatření se přes Velikonoce zpřísňovat nebudou. „Jsme přesvědčeni, že současná opatření stačí,“ řekl Hamáček.

Podle svých slov spoléhá na to, že si lidé uvědomí, že i při návštěvě mohou někoho nakazit. „Věřím, že lidé jsou a budou rozumní a nepustí domů někoho, kdo by jim tam mohl potenciálně zanést nějakou nemoc,“ řekl Hamáček. „Kdybych byl doma, tak prostě neotevřu, protože bych se bál, že mě někdo nakazí,“ dodal.

Ústřední krizový štáb se podle něj zabýval tím, jestli by nemohla být umožněna nějaká setkání lidí v menším počtu, zatím to ale možné není. Například bohoslužby tak podle Hamáčka budou muset být odslouženy dálkově. „Je to nepříjemné, ale riziko je stále velké,“ doplnil Hamáček.

„Aktuální vývoj ukazuje, že se nám podařilo nekontrolované šíření koronaviru zastavit a je možné se připravit na pozvolný a kontrolovaný návrat k normálnímu životu,“ 

ohlásil dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Aktuální vývoj ukazuje, že se nám podařilo nekontrolované šíření koronaviru zastavit a je možné se připravit na pozvolný a kontrolovaný návrat k normálnímu životu! Podíl pozitivních záchytů z celkového počtu provedených nadále klesá. Současný trend je tak velmi pozitivní. pic.twitter.com/iw7PfFADzf

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) April 8, 2020

„Stojíme si také velmi dobře v mezinárodním srovnání. Podíl pozitivních záchytů z celkového počtu provedených testů nás řadí velmi daleko za země, jako je Velká Británie či USA. Obdobný scénář tak u nás podle posledních dat nehrozí,“ tvrdí Vojtěch.

Stojíme si také velmi dobře v mezinárodním srovnání. Podíl pozitivních záchytů z celkového počtu provedených testů nás řadí velmi daleko za země, jako je Velká Británie či USA. Obdobný scénář tak u nás podle posledních dat nehrozí. pic.twitter.com/6R2rGC0w2R

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) April 8, 2020

„Vzkazujete důchodcům: Nebude na vaše důchody. Vzkazujete učitelům: Nebudeme zvyšovat vaše platy. Vzkazujete: Nebudeme investovat do zdravotnictví, budovat infrastrukturu a další věci. Toto jasně lidem vzkazujete,“ 

obořila se se zvýšeným hlasem Schillerová na kritiky. „Teď je situace fakt vážná, teď nejde o politické šarvátky, teď jde o budoucnost této země. Ty debaty nad tím, jak máme navyšovat výdaje, snižovat daně a ještě mít vyrovnaný rozpočet mě nechávají po těch dva a čtvrt roku naprosto klidnou. Už mi nezvedají ani tlak, ani mi nebuší srdce jako na začátku, ale teď je to vážné. Teď je to pro každou další vládu, která přijde po nás,“ podotkla s tím, že jde o vytvoření fiskálního prostoru, podpoření ekonomiky a nastavení konsolidace veřejných financí.

Připomněla i "Kalouskovy škrty" v době ekonomické krize. „Tady žije ještě velké množství lidí, kteří si to pamatují. Kteří si pamatují to proškrtávání. My se neproškrtáme do prosperity přes 150 miliard,“ dodala.

Rusnok má obavy o životní úroveň Čechů. Zombie podniky ČNB nakupovat nebude

Na výtky reaguje i guvernér ČNB Jiří Rusnok. "Některé jsou v rovině víry a já nejsem dobrý kazatel, já nebudu přesvědčovat toho či onoho na dobrou víru," reagoval Rusnok na kritiky.

"Já sám nejsem žádný nadšenec nějakých nekonvenčních měnových opatření," podotkl. Zákon je však dle něj zaměřen více na oblast měnové stability a cenové politiky, ČNB širší pravomoce v současné době potřebuje k naplnění svého mandátu. "Je na vás jako na zákonodárcích a jako suverénním parlamentu této země, zda důvěru této klíčové instituci dáte, a nebo nedáte, tady to není o dalším přesvědčování podle mého názoru," vyzval poslance.

Rozzlobily ho "naprosto falešné, malicherné problémy". "Obavy o to, že tady ČNB přivede tuto zemi do nějaké neřízené inflace, pan poslanec Ferjenčík a o životní úroveň... Ano, já mám také obavy o životní úroveň a ta se odvíjí od ekonomiky této země, a pokud tuto ekonomiku nebudeme schopni v případné nějaké velmi složité, svízelné situaci podržet a uvést na trajektorii normální obnovy, pak mám velké obavy o životní úroveň této země," poznamenal Rusnok.

Reagoval i na kritiku Kalouska. "Ztráta ČNB není překážkou vstupu do eurozóny, máme tady příklad Slovenska, které dodneška má kumulovanou ztrátu centrální banky, a žádný problém pro vstup do eurozóny to nečinilo. Formální překážkou může být nekompatibilita naší legislativy, to je nám vytýkáno v pravidlených konvergenčních zprávách," uvedl Rusnok. Právě Kalousek se opět zařadil mezi ty, kdo doufají, že ČR do eurozóny vstoupí.

"Obavy z toho, že budeme nakupovat nějaké zombie podniky? Já se obávám, abychom nebyli v nějaké zombie ekonomice po roce od této krize. To je, myslím si, v tuto chvíli malichernost. Rozhodně žádné zombie podniky nakupovat a udržovat při životě nebudeme," dodal guvernér ČNB.

V Česku je k dnešku 91 obětí covid-19 a 5033 potvrzených nakažených.

U návrhu Maláčové, která usilovala o pokles administrativy na úřadech práce s částí nynějších dávek, uvolnění rukou úředníků, omezení kontaktu na úřadech a o to, aby lidé, kteří pobírají některé dávky, nemuseli na úřadech práce dokládat své příjmy a další skutečnosti každé tři měsíce, se naopak na první pokus zadařilo – ze 102 poslanců hlasovalo 101 poslanců pro.

V souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem budou úřady práce vycházet z dokladů za poslední loňské čtvrtletí. Lidé jim ale budou moci posílat potvrzení v případě, že se u nich něco změnilo, a to třeba okruh posuzovaných osob či příjmy. 

Stejným poměrem (101 hlasů ze 102) to dopadlo i u posledního návrhu Maláčové, který pojednává mj. o tom, že se nezaměstnaní budou moci zřejmě hlásit do evidence úřadu práce na dálku – poštou či elektronicky, a nikoli jen na úřad ve svém trvalém bydlišti.

Dvě dnešní závěrečná hlasování se týkají návrhů Maláčové. Neobešly se beze zmatků. A to kvůli pozměňujícímu návrhu Aleny Gajdůškové (ČSSD), která navrhovala, aby se přídavky na dítě a zvýšení příspěvků na péčo prodlužovalo pro druhé čtvrtletí zcela automaticky. Rozruch vzbudila část návrhu Gajdůškové, kdy mělo jít o změnu u posunutí platnosti návrhu o zneužívání příspěvku na bydlení. Příspěvek na bydlení by se k červenci nepřehodnocoval kvůli nově uzákoněné změně okruhu společně posuzovaných osob, posunulo by se to o rok.

"To znamená, že o rok déle se dá zneužívat? Máme hlasovat, že o rok prodloužíme možnost zneužívání? Rozumím tomu dobře?" divil se u pultíku šéf poslanců ODS Stanjura. "Ne, tomu nerozumíte. Ne, to není takhle," reagovala od stolku zpravodajů Maláčová a následoval kolotoč opakovaných hlasování a jejich zpochybňování.

Návrh Gajdůškové byl nejprve zamítnut, pak přijat a nakonec opět zamítnut. Přijat byl naopak návrh poslankyně Olgy Richterové (Piráti). Ta prosadila zakotvení stejného principu, jako ve vládním návrhu, i pro třetí čtvrtletí - a to u přídavku na dítě a příspěvku na bydlení. Podmínkou by bylo to, že úřady práce k červenci neobnoví plný provoz.

Schillerová slaví i další úspěch, protlačila moratorium u úvěrů a hypoték. I k němu byla řada pozměňovacích návrhů - opět zamítnutých. Pro návrh zákona bylo 99 poslanců a proti nikdo - ze 102 přihlášených poslanců.

Alena Schillerová se raduje, prosadila Pětadvacítku pro živnostníky. Pro bylo 102, proti nikdo.

Zaměstnanců se týkat nebude. Na ty pamatuje vládní program Antivirus, který provozuje ministerstvo práce.

Miroslav Kalousek (TOP 09) se vydal k pultíku, ale spletl se. Chtěl přitom pochválit Alenu Schillerovou a zástupce ČNB za důkladné jednání o rozšíření kompetencí banky. Tento bod však byl při hlasování o změně programu v průběhu schůze odsunut na později, čehož si Kalousek nevšiml a mluvil tak k jinému návrhu, než je na řadě. Nepostřehl, že se nyní řeší moratorium na úvěry. "Jsem osel a omlouvám se," reagoval Kalousek poté, co se u pultíku bezmocně zalomil do předklonu.

Hostem v Epicentru na Blesk.cz dnes byl exprezident Václav Klaus. Na rozdíl od poslanců vystoupil bez roušky. „Předně myslím, že tato krize je zdravotnicko-medicinská - a můžeme diskutovat o tom, jak je vážná a rozsáhlá - poté si myslím, že čelíme krizi ekonomické a blížící se krizi společenské,“ uvedl Klaus senior a varoval: „To, co se na nás chystá se všemi těmi chytrými karanténami, je obrovské nebezpečí toho, co k nám nepřináší Čína, ale co si zavádíme tady my. To já vidím za děsivé změny, které mě naprosto drtí.“

Schillerová hájí 25 tisíc pro OSVČ. Vyplácet se má 500 korun za den

Návrh pořadu nové schůze prošel, v rámci nadcházejících bodů se nebudou uplatňovat faktické poznámky. Schillerová bude hájit kompenzace pro OSVČ. „Kompenzančí bonus bude poskytován ve výši 500 korun v rámci období od 12. března do 30. dubna 2020,“ uvedla ministryně financí. Celkově jde o částku až 25 tisíc korun. Schillerová již po silné kritice „Pětadvacítky“ zahrnula do návrhu pozměňovací návrh, podaný Miloslavou Vostrou (KSČM) a poslancem Janem Volným (ANO), který podmínky dosažení na bonus rozvolňuje.

Opatření bude rychlé a administrativně nenáročné, tvrdí Schillerová. „Pomoc by měla dorazit k podnikatelům v řádu dnů,“ uvedla ministryně. Vyplácet kompenzační bonus budou finanční úřady. Pokud zákon projde, zamíří do Senátu a následně na stůl prezidentu Zemanovi.

„Snažili jsme se, aby podmínky byly nastaveny tak, aby na ně dosáhl co největší počet těch, jejichž činnost byla aktuálními událostmi zasažena, a současně aby toto opatření se nestalo cílem zneužití a spekulací ze strany těch, kteří dnešními událostmi postiženi nebyli,“ vzkázala Schillerová.