14°C
Svět brojí proti masu na talíři. Je libo šmakoun, seitan nebo robi „maso“?
Omezte konzumaci masa, jinak naši planetu čeká zkáza. Tak zní teze, ke které se přiklání čím dál více odborníků. Některé země dokonce připravují speciální daň na masné výrobky, aby si lidi zvykli pojídat i něco jiného. Přílišná konzumace například řízku nejen, že není zdravá, ale přispívá ke klimatickým změnám. Jenže co jíst místo toho? Třeba výrobky z luštěnin a obilovin, radí Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Vegetariáni a vegani mají o rostlinných náhražkách skvělý přehled, masožravci však při výběru mohou tápat. Dávno přitom neplatí, že kdo nejí maso, jí jenom zeleninu. Může si dopřávat prakticky ta samá jídla včetně takových, jako jsou burgery. „Výběr alternativ masa je na českém trhu dost široký. Mohou být z vaječného bílku, sóji a dalších luštěnin, pšenice, či z jejich kombinací,“ uvádí úřad.
Sója je nejběžnější náhražkou, na kterou dnes narazíte v téměř každém obchodě. Nejslavnějším zástupcem sójového produktu je tofu, které sice jako maso nevypadá ani nechutná, ale je všestranné. Obsahuje vysoký podíl bílkovin a může být obohacené o vápník nebo vitamin B21. Vyrábí se podobně jako sýry srážením sójového nápoje a dostanete ho i v ochucených variantách, například bazalkové nebo chilli.
Ze sóji lze získat také tempeh, který vzniká fermentací sójových bobů. Více se hodí například k nahrazování masových steaků, jelikož je pevnější a má větší množství tuku a vlákniny (tofu oproti tomu může přijít do pomazánek) a je také energeticky vydatnější.
Posledním zástupcem sójových náhražek je tzv. sójové maso, přesnějším názvem texturovaný sójový protein. Neobsahuje skoro žádný tuk a naopak se může chlubit velkým množstvím bílkovin, protože je vyráběn ze sójové mouky. Překážkou však může být, že není žádným ohromným gurmánským zážitkem.
Šmakoun není pro vegany
Další náhražky sahají po obilovinách. Jde například o robi maso, které je českým výmyslem. Vyrábí se z pšeničné bílkoviny v kombinaci s červenou řepou a můžete jej získat například v úpravě do burgerů. Jeho charakteristikou je, že oproti ostatním alternativám obsahuje vysoký podíl sacharidů.
Podobný je seitan, produkt, který vzniká z pšeničné mouky postupným vymýváním škrobu. Rovněž obsahuje více sacharidů a ze všech náhražek se nejvíce podobá masu. A pak je tu klaso, další obilný produkt.
Trochu osamoceně stojí šmakoun, který je také českou specialitou. Vyrábí se z vaječných bílků, takže není vhodný pro vegany. Vegetariáni si ho ale pochvalují – obsahuje minimum tuku, žádný cholesterol a chutí připomíná kuřecí.
Nejlepší je kombinace bílkovin
Výběr konkrétní náhražky zůstává na samotném člověku. Každé rostlinné „maso“ se hodí k něčemu jinému a vyžaduje jinou úpravu, člověka ale zasytí a ani výživově na tom není špatně. Například luštěninové alternativy mají vyšší obsah tuku, navíc toho „hodného“ - nenasycených mastných kyselin. „V porovnání s masovými variantami, kde mohou převažovat spíše méně žádoucí nasycené mastné kyseliny, je to pozitivní faktor,“ říká SZÚ.
Jen jsou v přepočtu na porci dražší. A bílkovin má stále nejvíce maso, i když to neznamená, že by po konzumaci luštěnin člověk trpěl nedostatkem. „Dáte-li přednost rostlinné variantě před masem, obecně vybírejte spíše tu, která neobsahuje pouze jeden druh bílkoviny (např. hrách, nebo sóju), ale kombinuje více druhů (např. sója a pšenice). Ideální je pestrost a střídání všech bílkovinných zdrojů,“ doporučuje ústav.
Proč omezovat maso? Němci chtějí novou daň
K rostlinným náhražkám se lidé dlouhá léta uchylovali zejména z etického důvodu kvůli zabíjení zvířat. Odborníci po celém světě ale varují, že podobně se brzy budeme muset stravovat všichni, protože nám jednoduše nic jiného nezbude. Hovořila o tom například zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC, na jejíž tvorbě se podílely stovky expertů z celého světa.
Podle ní v boji proti globálnímu oteplování nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého v energetice nebo dopravě. Je třeba také snížit emise vznikající při zemědělství, přičemž chov dobytka patří mezi výrazné producenty těchto plynů. Kalifornská univerzita například říká, že s tvorbou jedné porce hovězího je spojených asi 330 gramů oxidu uhličitého.
Němečtí poslanci proto navrhují zavést vyšší daň na maso, která by lidi od koupě odrazovala a díky které by přibyly prostředky na zlepšování kvality chovů. Londýnská vysoká škola Goldsmiths dokonce zašla tak daleko, že prodej hovězího masa na svých pozemcích kompletně zakázala.
Témata:
Související
Svet? Ja bych rekl, ze paru mamlasu.