18°C
Oceňovaná muniční iniciativa: Analytik pro Blesk vysvětlil, jak se Česku podařilo zazářit
Chvála ze všech stran v posledních dnech míří na Česko, a to za muniční iniciativu, v rámci které se v třetích zemích podařilo najít 800 tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Napadená země aktuálně trpí zoufalým nedostatkem munice a česká iniciativa jí dokáže výrazně pomoci. Jak to, že zrovna Česku se podařil krok, za který nyní dostává uznání po celém západním světě? A v jakém stavu jsou výrobní kapacity dělostřelecké munice v Evropě? O tom pro Blesk Zprávy promluvil analytik Jiří Vyčichlo z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Jak Vyčichlo upozornil, Česko nebylo jediným iniciátorem muniční pomoci, ale bylo jedním z hlavních. První o celém záměru promluvil v polovině minulého měsíce na bezpečnostní konferenci v Mnichově český prezident Petr Pavel. Myšlenka je mu proto tak trochu přisuzována, ve skutečnosti se ale na vyjednávání podílela širší česká administrativa.
Munici dokázala najít v relativní tichosti. A diskrétní byla vláda i ohledně vyjmenování států, se kterými se dohodla – prostě seznam - nezveřejnila. „Z oficiálních a otevřených zdrojů se jedná o státy ‚napříč kontinenty'. Jmenovitě jde především o munici ráže 155 mm a 122 mm. Logicky tedy lze vyvodit, že to budou státy, které mají dělostřelectvo kompatibilní s touto ráží,“ vysvětluje Vyčichlo, o které státy se mohlo jednat.
Embargo na konkrétní jména má podle něj své opodstatnění. „Jednak ‚hlad' po dělostřelecké munici zvyšuje její cenu. Ale především, označování jednotlivých států je může vystavit nebezpečí sabotáží, vzpomeňme na domácí ‚kauzu Vrbětice',“ připomíná analytik incident z roku 2014, během kterého se agenti ruské tajné služby GRU podíleli na výbuchu muničního skladu na Zlínsku. Nacházely se v něm zbraně určené pro bulharského obchodníka, který je dodával na Ukrajinu, tehdy ponořené do boje s proruskými separatisty na Donbase.
„Dalším z faktorů je snaha samotných dodavatelů zůstat v anonymitě i z toho důvodu, že nemusí mít jednoznačně negativní vztahy s Ruskem a jejich odhalení by mohlo vést k jejich narušení či zhoršení. V souvislosti s tímto je potřeba vnímat skutečnost, že pro některé smluvní státy není rusko-ukrajinský konflikt primární hrozbou bezpečnosti jako v našem případě,“ popisuje Vyčichlo další důvod, proč seznam zemí nebyl zveřejněn. V poslední řadě diskrétnost zvyšuje kredibilitu Česka a umožňuje do budoucna s těmito státy spolupráci, říká.
Pro mnohé evropské státy byla podle něj česká iniciativa překvapením. „Ale z racionálního hlediska dává smysl. Domácí zbrojní průmysl má obchodní kontakty s mnoha státy napříč celým světem. Země globálního Jihu byly historicky tradičním zbrojním partnerem našeho státu a jejich zásoby munice sovětské ráže (122 mm) jsou v současné době přesně to, co Ukrajina potřebuje,“ líčí analytik, jenž se zaměřuje na mezinárodní vztahy, diplomacii a má zkušenosti také z armádního prostředí.
„Z tohoto hlediska tak naše kontakty a historické vazby představují viditelnou výhodu. Specifickou pozici spatřuji v tom, že přestože jsme součástí Západu, tak stále v otázce zbrojního průmyslu přetrvává naše dobré jméno i mimo tento ‚civilizační okruh',“ doplňuje Vyčichlo. Československo v minulém století dodávalo zbraně například na Kubu, do Egypta nebo do Sýrie.
Suverénní demokratický stát
Česko díky iniciativě podle analytika ukazuje, že má výslovný zájem na tom, aby Ukrajina proti Rusku – které dokonce v pátek poprvé přiznalo, že vede válku a nikoliv jen „speciální vojenskou operaci“ – vyhrála a že nám osud této země není lhostejný. Na mezinárodní scéně jsme se tím zařadili na určité místo.
„Z politického hlediska je to zřejmý důkaz toho, že jsme plnohodnotnou a relevantní součástí kolektivního Západu. Jednoznačně se jedná o potvrzení toho, že jsme předními podporovateli Ukrajiny a stavíme se do bloku států středoevropského prostoru, který je ve shodě s vizí naprosté většiny členů Evropské unie,“ hodnotí Vyčichlo.
V tomto kontextu si i on myslí, že neplatí označení „malý bývalý sovětský satelit“, jako Česko minulý týden nazval vlivný americký deník The Wall Street Journal, když o muniční iniciativě psal. Po rozsáhlé kritice, která přišla i od amerického velvyslance v Česku Bijana Sabeta, deník titulek textu změnil. „Suverénní demokratický stát hájící a prosazující svoji vidinu světa, a to navzdory své velikosti,“ uvádí analytik, co je správné označení Česka.
Evropa vyrábět nestíhá
Vydat se hledat munici do zemí mimo Evropu každopádně muselo Česko proto, že evropské zásoby dělostřelecké munice se již do jisté míry vyčerpaly. A současná produkce podle Vyčichla není nastavena tak, aby pokryla potřeby Ukrajiny a ještě z ní mohly být tvořeny rezervy pro jednotlivé státy EU.
Evropské orgány si tento problém uvědomují a chtějí to změnit. „Primární úlohou je tedy vytvořit dostatečné zásoby a do roku 2026 vyrábět v rámci evropské produkce kolem 2 milionů dělostřeleckých granátů ročně. Na tom se také shodla Evropská komise v březnu tohoto roku. V přímé souvislosti byla také představena nová evropská obranná strategie cílící na větší zapojení domácích firem v mezinárodních tendrech, na zlepšení interoperability evropských armád, vývoj nových zbraňových systémů, posílení jednotného trhu ve výrobě a navýšení kapitálu do společného fondu na obranu,“ popisuje analytik, co je v plánu.
Jedním dechem ale dodává, že ve vztahu k této strategii vzniká několik zásadních otázek. „A to, zda dokáže Evropa skutečně dosáhnout svých cílů ve vytyčeném čase, jestli se v důrazu na domácí průmysl podaří v některých klíčových komponentech nahradit import z americké strany či zdali se skutečně podaří naplnit finanční vyhlídky k realizaci této strategie,“ zamýšlí se Vyčichlo. Dosud Evropská komise na podporu výroby munice v unii slíbila 500 milionů eur (12,6 miliardy korun).
Mezitím se k české muniční iniciativě přidávají další a další země. Naposledy účast během čtvrtečního jednání ministrů zahraničí visegrádské čtyřky přislíbilo Polsko, které chce pomoci i s logistikou. Zato Maďarsko a Slovensko jasně daly najevo, že se účastnit nechtějí.
Video Náčelník generálního štábu armády Řehka v Hráčích: Musíme se připravovat na velkou válku! …jedině tak k ní nedojde.
Video se připravuje ...
12:50
Dnes
Ruské ropné společnosti v dubnu meziročně snížily produkci pohonných hmot v důsledku ukrajinských útoků na ruské rafinerie. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ruský list Kommersant. Dodávky na ruský trh to ale neovlivnilo, v dubnu se podle listu dokonce zvýšily.
Produkce vysokooktanového benzinu se v období od 1. do 23. dubna meziročně snížila o 0,8 procenta na 2,57 milionu tun. Od začátku roku vykazuje pokles o 0,6 procenta na 13,08 milionu tun. Produkce nafty se pak za stejné období meziročně snížila o 2,8 procenta na 5,06 milionu. Od začátku roku vykazuje pokles o 1,5 procenta na 25,96 milionu tun.
12:14
Dnes
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Připomněl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
11:15
Dnes
Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.
Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.
Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.
Témata:
Související
