9°C
Kostra plejtváka byla původně vystavena od 28. listopadu 1888 v tehdejším Náprstkově Průmyslovém muzeu na Betlémském náměstí v Praze. Do nově vybudovaného Národního muzea (NM) byla přemístěna v letech 1892 – 1893. Dlouhou dobu se tradovalo, že aby se obrovský skelet do sálu vůbec vešel, muselo být tehdy odebráno několik ocasních obratlů.
„Toto tradované zkracování kostry je dodnes nevyřešenou záhadou,“ říká RNDr. Ivo Macek, ředitel Přírodovědeckého muzea NM. Kostra podle jeho slov byla a je dlouhá 22,44 metru, místnost je dlouhá 27 m, z důvodu délky tedy zkrácena nebyla. Když referoval Václav Frič, tehdejší ředitel zoologických a paleontologických sbírek Národního muzea, o montáži kostry do budovy, hovořil o vyjmutí tří obratlů. A to z důvodů dosažení v daném prostoru přesnějšího anatomického tvaru. „Na druhou stranu však v páteři je dnes o jeden obratel více, než činil počet hlášený v době instalace kostry v tehdejším Průmyslovém muzeu,“ prozrazuje ředitel a dodává, že pražský plejtvák je s největší pravděpodobností vůbec největší vystavovanou kostrou jedince tohoto druhu v Evropě.
Velryba byla 4. listopadu 1885 nalezena mrtvá v moři nedaleko norského ostrova Lyngöy a vylovena místními rybáři. Ti z ní zpracovali a zpeněžili maso a tuk, zbylou kostru prodali do bergenského muzea. Tam byla kostra nahrubo preparována a později prodána do Prahy, jednání o tom proběhlo v roce 1887. Na jaře 1888 už byla postupně převážena do Prahy, kompletně dorazila v červnu 1888. Exponát byl koupen prostřednictvím banky v Hamburku za 2000 říšských marek, což odpovídalo asi 1550 zlatých. Z hlediska dnešních cen byl 1 zlatý velice zhruba asi 150 Kč (tedy cca 232 500 Kč).
Kostru koupila společnost filantropických měšťanů pod vedením Vojty Náprstka. Na koupi kostry se složila, vystavováním v Průmyslovém muzeu pak vydělala mnohem vyšší částku. Tato společnost věnovala kostru v roce 1889 Národnímu muzeu. Do tehdejší nové budovy Národního muzea byla převezena v červnu roku 1892, po zbytek roku byla sestavována. Na Svatojánské dny v květnu 1893 byla poprvé představena veřejnosti v současném uložení v sále 10 druhého patra Národního muzea.
Kostra byla před instalací znovu čištěna a odmaštěna parou. Hovoří se o tom, že ne dokonale a že prý z konců dolních čelistí za horkých dní odkapával tuk. Naposledy a definitivně byla odmaštěna před reinstalací v roce 1967. Do té doby byla kostra umístěna na masivní podpůrné železné konstrukci, poté byla přeinstalována na stropní závěs, na němž spočívá dodnes.
Když byla historická budova v roce 2011 uzavřena pro veřejnost z důvodu rekonstrukce, kostra zůstala na svém místě. „Není v dobrém stavu, jelikož zoxidovaný zbytkový tuk kosti narušil za 130 let do té míry, že by sejmutí nemusela vydržet. Tento názor potvrdil i znalecký posudek, který si Národní muzeum nechalo vypracovat,“ říká ředitel.
Před rekonstrukcí historické budovy byla kostra očištěna, byly z ní sejmuty přední končetiny (ploutve), které jsou uloženy v depozitáři, a zbylá kostra byla uschována ve speciální schránce, aby během rekonstrukce budovy nedoznala úhony. „Tato schránka je dnes již odstraněna a kostra je zabalena do dvou vrstev geotextilie, aby ji nepoškodily poslední úpravy v sále, kde je umístěna,“ uvádí RNDr. Macek a dodává, že během roku by měla být zrekonstruována. Návštěvníkům by měla být zpřístupněna na konci roku 2019 společně s otevřením nových přírodovědných expozic. Následující rok pak bude otevřena historická expozice.
