Guru, nebo ženský Hitler? Kdo je žena, podle které se řídí Barnevernet

„Podle této psychologické ‚guru‘ vztah dětí s biologickou rodinou není důležitý pro jeho zdravý vývoj… No, Hitler by měl z paní asi radost,“ napsal nedávno na Facebooku europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který dlouhodobě problematiku norského Barnevernetu sleduje.

Přední norská odbornice v péči o děti Kari Killénová se stala v poslední době terčem kritiky i u nás. Kvůli svým tezím na ochranu dítěte. Studie Killénové, ze které čerpá i norská sociálka Barnevernet, vyšla přitom poprvé již před 24 lety. Stala se učebním materiálem na vysokých školách, ale i návodem pro úředníky sociálky.

Jsou biologičtí rodiče důležití, či nikoli?

Psycholožka Killénová totiž ve své práci rozebírá příznaky, kdy je dítě zanedbávané, a upozorňuje také na to, že není vlastně zas tolik důležitá biologická vazba dítěte na rodinu.

Důležitá je podle ní především správná péče v kombinaci se správným sociálním prostředím. Citové vazby dětí na rodiče označuje za přeceňované. A tak norská sociálka v tomto duchu odebírá děti jako na běžícím pásu a přemisťuje je k pěstounům. Zkoumá přitom však i „emoční zanedbávání“ dětí. Široký pojem, pod který se dá zahrnout leccos.

Pavel Hasenkopf, právník Evy Michalákové, které v Norsku odebrali syny Denise a Davida, odmítá, že by byli biologičtí rodiče tak snadno nahraditelní. „Tyhle teze jsou celosvětově považované za pavědu, ale v Norsku je to hit a hlavní autorka Kari Killénová nechybí v knihovničce žádného úředníka Barvnevernu. Mně to dokonale zapadá do skládačky, kterou si postupně skládám. V Norsku se vymkl nejen Barnevern, ale zejména psychologie a sociologie,“ postěžoval si serveru echo24.cz.

Europoslanec Zdechovský na svém profilu připomněl i kritiku, která se na hlavu Killénové snesla od norského psychoterapeuta Runeho Fardala. Ten sám Killénovou rozhodně nešetřil. A sklouzl i do osobní roviny. 

„Řekl bych, že je to největší podvodnice v historii dětské psychologie a krizové intervence. Od vůdčí osobnosti takového formátu by se snad dalo očekávat, že bude schopna poskytnout dobrou péči především svým vlastním dětem. Ovšem děti Kari Killénové, a ostatní členové její rodiny, se jí vyhýbají jako čert kříži. Popisují ji adjektivy, která bychom našli v charakteristice psychopata. Jedna a táž osoba ve svých knihách píše, že posláním profesionálů v péči o děti je učit se pomáhat rodičům, a přitom v těch samých publikacích zároveň uvádí, jak nejlépe rodičům znemožnit, aby se o své děti mohli dobře postarat.“

Když se myšlenky převedou do praxe…

Kari Killénová se výzkumu, publikování a přednáškám věnuje dále. Nutno dodat, že za svou práci sklidila v Norsku, ale i na mezinárodní úrovni tahle „psychologická guru“ i několik ocenění v oblasti péče o dítě a jeho zanedbávání. V roce 2013 dostala medaili Za zásluhy.

Převedení některých jejích myšlenek do praxe však vedlo mj. i k tomu, že se proti kontroverzním praktikám norského Barnevernetu protestuje po celém světě. Minimálně problematické se jeví i to, že mnoho dětí bylo odebráno bez předchozího upozornění, že se v rodině děje něco špatného. 

Praktiky Barnevernetu jsou pak kritiky občas přirovnávané i k praktikám nacistů. Miloš Zeman dal ostatně v pořadu S prezidentem v Lánech norský Barnevernet na úroveň nacistického programu na převýchovu dětí Lebensborn. 

S místy, kde tenhle projekt probíhal, se europoslanec Zdechovský osobně seznámil. Upozorňuje, že některé myšlenky v norském systému mají prapůvod i v téhle době. Teorie Killénové však mají být založeny spíše na pozorování 17 zanedbávaných dětí v 80. letech.

„V norském systému je velmi často odkazováno na studie z 50. a 60. let, které poměrně dost navazovaly na předválečnou psychologii. Z některých závěrů německých, ale i dánských či švédských psychologů potom Barnevernet čerpá. To, co Kari Killénová říká, je však popsáno i v německých pracích vlastně stylem CTRL+C a CRTL+V. Že by se matka měla odhmotnit od svého vztahu k dítěti, že by správná německá matka měla dávat nového člověka bez jakýchkoli emocí. Když jsem četl některé její práce, slyšel některá její vystoupení, tak mi to přijde hodně podobné,“ řekl Blesk.cz Zdechovský.

Zdechovský o norských „kovbojích“ z Barnevernetu

„Nechci ale říci, že Barnevernet rovná se Lebensborn, ale že jsou tam některé prvky, které mohou tento systém připomínat. Pan prezident je ve svých výrocích daleko více kontroverzní a snaží se vyprovokovat,“ pokračuje europoslanec, který podporuje Zemanem prosazovanou myšlenku mezinárodní smlouvy s Norskem o vydávání odebraných dětí.

Prezident však také vzbudil rozruch vyjádřením, že Barnevernet jsou vlastně gangsteři, kteří unášejí děti. Zdechovský upozorňuje, že i tahle mince má dvě strany.

„Barnevernet udělal i řadu dobrých věcí. Odebrali děti, které byly mlácené, děti, které žily ve velmi problematickém prostředí, těch je opravdu dnes v Norsku málo. Musím ale souhlasit s tím, že řada lidí se tam chová jako kovbojové. Jsou problematická místa a problematická oddělení Barnevernetu, kde figurují lidé, kteří mají malé psychologické znalosti a velmi rychle rozhodují o odebírání dětí, aniž by si předem situaci v rodině ověřili. 20 procent případů je z mého pohledu velmi kontroverzních,“ dodal pro Blesk.cz Zdechovský. Aneb jak to dopadne, když se vezmou psychologické teorie, jako jsou ty od Kari Killénové, za špatný konec.