Norsko kvůli kritice mění pravidla odebírání dětí. Pomůže to Michalákové?
V reakci na mezinárodní kritiku norské sociální služby Barnevernet Norsko vydalo novou směrnici pro místní úřady ohledně odebírání dětí. Ta se týká rodin, kdy jeden z rodičů je cizinec, tedy i případu Evy Michalákové. Podle směrnice norská sociální služba musí brát ohled na vztah dětí k jejich zemi původu, píše dnes server The Local.
Norská vláda také potvrdila, že je v průběhu letošního roku připravena ratifikovat haagskou Úmluvu o ochraně dětí. Přistoupení úmluvě z roku 1996, která je jedním z hlavních dokumentů mezinárodního práva upravujících vztahy mezi státy v oblasti ochrany dětí, žádal po Norsku v lednu i český premiér Bohuslav Sobotka. Premiér se tak vyjádřil v souvislosti s případem dvojice chlapců Michalákových, které norské úřady odebraly české matce.
Případ bratrů Michalákových, kteří jsou nyní v norských pěstounských rodinách, je jedním z případů, které vyvolaly protesty proti norské sociální službě Barnevernet jak v Česku, tak ve světě.
Facebooková skupina Norway, Give Us Back the Children You Stole, která žádá po norských úřadech vrácení odebraných dětí biologickým rodičům, uvedla, že od ledna se demonstrací zúčastnilo přes 60 000 lidí. Další akce jsou plánovány na 16. dubna, uvedl server The Local.
Musí se kontaktovat rodina v cizině
V očividné reakci na mezinárodní kritiky vydala norská vláda oběžník, který objasňuje místním úřadům, jak se chovat „v případech přesahujících státní hranice“. „V oběžníku se píše, že sociální služba se vždy musí pokusit kontaktovat rodinu dítěte v cizině, než zahájí proces vedoucí k umístění dítěte do náhradní péče,“ uvedla podle deníku The Local ministryně pro děti, rovnost a sociální začleňování Solveig Horneová v tiskovém prohlášení.
Dít by se tak mělo především v případech, kdy má dítě na cizí zemi silné vazby. „Pokud má dítě silné vazby na jinou zemi, musí sociální služba zvážit, zda není v nejlepším zájmu dítěte dát přednost pokračování péče v zahraničí před rozhodnutím o umístění do náhradní péče, na jehož základě dítě musí být předáno do pěstounského domova v Norsku,“ konstatovala Horneová.
Má-li například dítě v zahraničí tetu či strýce, kteří by se o něj mohli postarat, měl by vzít sociální úřad toto v potaz, napsal norský deník Aftenposten. Jestli tato nová směrnice ovlivní i případ české matky Evy Michalákové, zatím není jasné. Zrovna ona má ale v České republice sestru Zuzanu, která usilovala o to mít chlapce ve své péči.
