Merkelová chce unijní řešení problémů s migrací. Připustila i dílčí přístup

Autor: ČTK, dj - 
24. 6. 2018
20:05

Země Evropské unie se musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky; kde takové řešení nebude možné, je na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států. Při odchodu z dnešního minisummitu v Bruselu, kterého se zúčastnila více než poloviny států EU, to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Česko se stejně jako zbylé státy visegrádské skupiny (V4) setkání neúčastnilo. Ve Středozemním moři mezitím už čtvrtý den pokračuje praktická blokáda lodě Lifeline s přibližně 230 migranty na palubě ze strany Itálie a Malty.

Dohoda podle ní bude složitá, v neděli ji nejspíš nelze očekávat a o věci se bude mluvit hlavně na summitu celé osmadvacítky ve čtvrtek. Druhotné přesuny migrantů uvnitř unie by do nalezení shody mezi státy EU mohla řešit dvoustranná či třístranná ujednání mezi nimi, míní kancléřka.

Migranti si nesmějí vybírat

Podle německé kancléřky není možné nechat země, kam migranti v největších počtech přijíždějí, aby se se situací vyrovnávaly samostatně. Migranti si však také nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat, upozornila Merkelová.

Giuseppe Conte kolegům z 15 zemí unie nečekaně předložil stránku s desetibodovým plánem, který podle něj nastiňuje zcela nový přístup EU k řešení migrační problematiky. „V Římě jsme rozhodně spokojeni. Stávající debatě jsme dali správný směr. Uvidíme se ve čtvrtek na Evropské radě,“ napsal Conte na twitteru.

Na jednání, kterého se mimo jiné neúčastnil žádný zástupce zemí visegrádské skupiny, tedy ČR, Polska, Maďarska a Slovenska, prý kancléřka zaznamenala „mnoho dobré vůle“, ale také přetrvávající rozpory v přístupu.

Italové kromě jiného například navrhují, aby si každá členská země EU stanovila kvóty na počet ekonomických migrantů, jinak by jí hrozil finanční postih. Dokument dále vyzývá ke vzniku „mezinárodních ochranných středisek“ v tranzitních zemích, ve kterých by se posuzovaly žádosti o azyl a nabízela možnost dobrovolné repatriace.

Ostatní politici příliš italské nápady při odchodu komentovat nechtěli, je prý třeba je nejprve prostudovat. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se italský přístup příliš neliší od přístupu jiných zemí. Macron také při odchodu zopakoval svůj pohled, že nynější „migrační krize“ je především projevem politické krize, sporu mezi liberálními demokraciemi a populisty.

Několikahodinová schůzka, kterou šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker svolal jen krátce před čtvrtečním řádným summitem EU, se podle německé kancléřky zabývala třemi hlavními okruhy témat - spoluprací se třetími zeměmi při zvládání migračních toků, snahou posílit ochranu vnější hranice bloku a také způsobem, jak země uvnitř unie mohou zastavit přesuny migrantů mezi nimi.

Řecký premiér Alexis Tsipras v nepřímé narážce právě na země visegrádské skupiny poznamenal, že ve čtvrtek na summitu musí EU vyřešit "zásadní dilema" - zda migrace jako evropský problém vyžaduje evropské řešení nebo má každá země postupovat sama. „Některé země věří, že když problém není na jejich prahu nemusí prokazovat solidaritu s těmi zasaženými,“ poznamenal premiér země, která nesla před několika lety hlavní zátěž migrační krize. Podle jeho názoru jde ale naopak o evropský problém, který je nutné zvládnout společnými silami.

„Je mnoho věcí, které máme společné. Všichni souhlasí, že je třeba společné řešení společné výzvy, tedy, jak zvládat migrační toky,“ řekl při odchodu španělský premiér Pedro Sánchez. Konkrétní závěry podle něj dnešní setkání nepřineslo, italské návrhy je třeba nejprve prostudovat.

Maltský premiér Joseph Muscat po setkání novinářům řekl, že na velmi otevřeném jednání zaznamenal ochotu k „jistým operačním změnám.

Francouzský prezident Emmanuel Macron před novináři nynější krizi označil za politickou. Evropa podle něj musí zůstat věrná svým hodnotám individuálních lidských práv a právě na nich založit řešení.

Babiš chtěl přijet, pak „držel basu“ s V4

Macron také uvedl, že je třeba najít způsob jak omezit pohyby migrantů mezi zeměmi EU, ale i jejich příchodu do unie. Nový italský premiér Giuseppe Conte při příchodu oznámil, že přijel nabídnout zcela nové řešení migrační problematiky, které označil za „víceúrovňovou strategii pro migraci“.

Minisummit 16 států EU svolal na na nedělní odpoledne do Bruselu předseda Evropské komise Jean-Claude JunckerNa setkání do Bruselu dnes nedorazil žádný z premiérů V4. Předsedové ODS Petr Fiala a ČSSD Jan Hamáček vyjádřili s rozhodnutím Babiše (ANO) nejet na minisummit souhlas. Hamáček nicméně poznamenal, že do Bruselu měl jet níže postavený zástupce ČR. Prezident Miloš Zeman řekl, že vzal argumenty předsedů vlád V4 k neúčasti na jednání na vědomí. Babiš neúčast zdůvodnil mimo jiné tím, že schůzka byla svolána nestandardně.

Video S prezidentem v Lánech - Angela Merkelová - redakce Blesk
1080p 720p 360p

Minisummit 16 států EU svolal do Bruselu předseda EK Juncker a to podle všeho na žádost kancléřky Merkelové, jejíž vláda je kvůli migraci v hluboké krizi. Její spor s ministrem vnitra Horstem Seehoferem se zřejmě začíná projevovat i na podpoře konzervativní unie CDU/CSU. Podle průzkumu by získala jen 31 procent hlasů, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) má naopak v průzkumu Emnid historicky nejvyšší podporu 16 procent.

Ve Středozemním moři mezitím už čtvrtým dnem pluje bez možnosti zakotvit v některém z přístavů loď Lifeline s asi 230 migranty na palubě. Přijmout ji nechce Itálie ani Malta. Řím dnes také odmítl nabídku španělské organizace k záchraně tisíce migrantů u libyjského pobřeží. Libyjská stráž oznámila, že během dne zachránila 460 migrantů.

Migraci se dnes v televizní debatě věnovali také premiéři Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Peter Pellegrini. Podle Orbána západní státy EU míří svou kritiku na země visegrádské skupiny, neboť jsou úspěšné.

Migrační téma nabývá v unii a v členských zemích opět na důležitosti přesto, že podle statistik přichází nyní do Evropy migrantů výrazně méně než v letech 2014 či 2015, kdy krize vrcholila.

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
salto ( 25. června 2018 14:35 )

Jak unijní řešení? Frickové si je natáhli do svojí domoviny a řešit se to bude unijně? Co budou dělat Němci, až je je migranti vyžerou?

zdenek43 ( 25. června 2018 08:22 )

Německými médii i sociálními sítěmi hýbe kauza uniklé kopie dokumentu saského přistěhovaleckého úřadu, která ukazuje, na kolik peněz si dnes může přijít nepracující rodina migrantů. O takových sumách si běžní občané mohou nechat zdát a vlna nevole podrážděných Němců nutí úřady k nevěrohodným vyjádřením zpochybňujícím absurdní čísla v třaskavém výplatním dokumentu. Desetičlenná rodina uprchlíků v Lipsku dostala z rozhodnutí cizineckého úřadu neuvěřitelnou měsíční sociální dávku činící 7 345 eur, tedy v přepočtu 185 000 korun! A to proto, že jejich azylová procedura trvá již více než patnáct měsíců, čímž jim na vysokou podporu vzniká nárok. Podle německých médií takové případy přijdou zemi, potažmo její daňové poplatníky, na 33 milionů eur (756 milionů korun) za aktuálních 14 tisíc včas nedokončených řízení. A to se Němcům nelíbí. Více než dva roky od vypuknutí migrační krize eviduje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) 57 693 nedokončených azylových řízení, z nichž každé čtvrté podle informací nedělního Bildu trvá více než 15 měsíců. A to přesto, že za poslední dva roky narostl počet zaměstnanců státní agentury ze dvou na sedm tisíc zaměstnanců. Neschopnost úřadů odbavit dostatečně rychle hromadící se žádosti přichází běžné Němce pěkně draho. Po uplynutí 15 měsíců totiž vzniká uprchlíkům nejen nárok na dávku pro žadatele, ale také sociální podporu. Tak se v důsledku konečná částka přinejmenším zdvojnásobí. A právě v tomto kontextu vyvolává případ desetičlenné rodiny uprchlíků čekající na rozhodnutí BAMF takový rozruch. Pravost uniklého dokumentu odmítla potvrdit mluvčí cizineckého úřadu Brigitte Lauxová. Ve svém prohlášení sdělila, že rodina nedostává částku 7 345 eur jen v hotovosti, ale zahrnutý je například i pronájem bytu pro deset lidí v hodnotě asi 101 000 korun. Jinak by rodina pobírala jen asi v přepočtu 84 000 korun.

zdenek43 ( 25. června 2018 08:17 )

aleeeeee - - jde jen a jen o P R A CHY - aaaaa Nemcouri chteji PORADNE OSKUBAT Evropskou unii - - - - aby TU?? s r a n d u zaplatilo zbylych 26 clenu EU . . ??!! ...... Německo předpokládá, že do roku 2022 vynaloží v souvislosti s migrací kolem 78 miliard eur (zhruba dva biliony korun)....... Nemecko sice prispiva 19,7miliard EU do EU //coz ma byt nejvice// ALEEEEEEEEEE ZAPOMINA SE RIKAT , ZE SI ZPET?? zase 1211 miliard eur VYSAJE - TO same je ANGLIE sice vykrikuje o cistem platci a o mega prostredku co posila do EU - - 11,3 miliard euro ,aleeeeeeeee zapomene rici , ze si ZPET BERE 6,6 miliard euro .....atd. TAKZE ZPET - - Německo předpokládá, že do roku 2022 vynaloží v souvislosti s migrací kolem 78 miliard eur (zhruba dva biliony korun)..... TAKZE zbytek Evropske unice - ted budete platit N E M E C K U . . . .

djaba ( 24. června 2018 21:31 )

Nesnášel jsem volizhuby typu Brezněva , Husáka i Honeckera .A teď se to opakuje .

mandy ( 24. června 2018 20:48 )

Když se dřív objímal a ocucával Honecker s Brežněvem a dalšími papaláši, tak to bylo keců, - teď v EU ocucává židle židli a je to v pohodě. Obzvlášť Juncker je v tom přeborník.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa