Evropská legislativa: Jaký je rozdíl mezi směrnicí, nařízením a doporučením?

Evropská legislativa. Jaký je rozdíl mezi směrnicí a nařízením? (Autor: čtk)

Autor: ixs -

13. března 2018

•

09:20

Své cíle a směřování naplňuje Evropská unie pomocí několika druhů právních aktů. Ne všechny jsou právně závazné. Některé se týkají všech členských států a některé jen určitých subjektů. Jaké právní akty EU využívá a jak vypadá legislativní proces?

Právní akty Evropské unie

Nařízení je právně závazné a platí v celém rozsahu na všechny členské státy EU. Příklady: Evropské nařízení o nakládání s osobními údaji (GDPR) a Evropské nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Směrnice stanovuje cíl, který musí všechny země EU splnit. Směrnice není přímo použitelná jako nařízení. Je na členských státech, jakým způsobem danou směrnici implementují do vnitrostátních zákonů. Příklad: Směrnice EU o právech spotřebitelů.

Rozhodnutí EU je závazné pro všechny, kterým je určeno. Subjektem může být členský stát, obchodní společnost či jiná organizace. Je přímo použitelné.

Doporučení a stanoviska nejsou právně závazné a subjektu, který se doporučením či stanoviskem neřídí, nehrozí žádné právní následky. Prostřednictvím doporučení či stanoviska mohou orgány EU například dát najevo svůj názor na problematiku.

Více o právních aktech EU čtěte zde >>>

Nová směrnice se nás dotkne víc než EET, co se změní? Odpovídala Věra Jourová

Legislativní proces v EU

Právní akty se v Evropské unii schvalují standardně řádným legislativním procesem, dříve zvaným spolurozhodování. Tento proces spočívá v tom, že Evropská komise vypracuje návrh právního aktu (nařízení, směrnice, atd.) na popud členských států, europarlamentu či jiných institucí. S nápadem na novou směrnici mohou přijít i občané. Pokud 1 milion lidí z alespoň 7 zemí podepíše petici, že by EU měla něco řešit, připraví k tomu Evropská komise návrh.

Předložený návrh poté schvalují europoslanci s Radou EU, která je složená z ministrů členských zemí. Rada a europarlament se dohadují mezi sebou, než najdou výhodné řešení, jinak legislativu smetou ze stolu. Souhlasit musí obě instituce.

Pokud se obě strany nedokážou dohodnout, sejdou se vyjednavači a začíná speciální dohadovací řízení. Výsledkem by měl být kompromisní návrh přijatelný pro obě instituce. Toto dohadování může trvat 6 týdnů. Pokud se ani tentokrát orgány nedohodnou, legislativní proces začíná znovu či k němu vůbec nedojde.

Jak zastavit „šílené“ směrnice z EU? Česko má hned několik možností

Kolik je potřeba hlasů ke schválení?

Při hlasování v Radě EU je potřeba tzv. kvalifikovanou většinu, což znamená, že pro návrh musí hlasovat alespoň 55 procent států (16 z 28) a zároveň tyto státy musí zastupovat 65 procent celkového počtu obyvatel EU. V Evropském parlamentu musí pro návrh hlasovat většina poslanců.