14°C
Vesnička Mawsynram se nalézá v severoindickém státě Méghálaja, nedaleko hranic s Bangladéšem. Obec leží v nadmořské výšce dva tisíce metrů a pravděpodobně jde o nejmokřejší místo na Zemi. Průměrně tu spadne téměř 12 metrů srážek ročně, v roce 1985 to bylo dokonce 26 metrů, díky čemuž se vesnice dostala i do Guinessovy knihy rekordů.
Jen pro ilustraci, místo s největším ročním průměrným úhrnem srážek u nás najdete v Jizerských horách. V Bílém Potoku ale ročně napadne »jen« kolem 1,7 metru. Praha je proti indické vesničce vyprahlá pustina, v hlavním městě totiž ročně napadne jen kolem půl metru srážek.
V Mawsynramu jsou ale na deště už zvyklí a místní bez deštníku neopouští domov. Vesničané si pletou speciální košíky z bambusu zvané „knupy“, které vypadají jako želví krunýře a chrání je při běžných pracích třeba na poli. Dalším problémem je tu stavění mostů, protože tradičně používané materiály velkou vlhkost nevydrží a shnijí. Místní se proto naučili tvořit živé mosty z kořenů stromů, které mohou být až 100 metrů dlouhé a unesou i padesát lidí.
Paradoxně si ale místní nejvíce stěžují na období sucha mezi prosincem a únorem, kdy tu měsíčně průměrně nenapadne více než 3 centimetry srážek. Obyvatelům totiž dělá velký problém obstarat si pitnou a užitkovou vodu.
O titul nejmokřejšího místa na Zemi se Mawsynram pere se sousedním Čérápuňdží, které ale v ročním průměru o 96 milimetrů zaostává. Zato ale drží rekord v nejmokřejším měsíci a roku. Mezi lety 1860 a 1861 tu napadlo necelých 26,5 metru srážek. Severovýchod Indie je na srážky velmi bohatý, protože stoupající horské pásmo Himalájí zachycuje dešťové mraky a nedovolí jim pokračovat dále do Tibetu.
