Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Soud v Moskvě dnes obvinil dva lidi podezřelé z pátečního útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji ruské metropole z teroristického činu spáchaného skupinou. Hrozí jim doživotí, uvedla agentura TASS. Při útoku zahynulo nejméně 137 lidí, dalších více než 180 je jich zraněno, uvedly v aktualizované bilanci moskevské úřady.
Ruské bezpečnostní síly v sobotu oznámily, že dopadly pachatele útoku. Moskva naznačovala jejich spojení se sousední Ukrajinou, k útoku se ale opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).
Plukovník ve výslužbě Simon Diggins uvedl, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl zvážit naprosté zničení Velké Británie v případě rozšíření válečného konfliktu. Tak by se mělo stát za použití jaderných zbraní. RS-28 Sarmat, známá také jako Satan II, je výkonná mezikontinentální balistická střela schopná zničit celou zemi jediným úderem. Celý článek čtěte ZDE.
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, letěla jím 39 sekund. Následně se stočila na Ukrajinu. Polsko v reakci na to aktivovalo svoje i spojenecké letectvo. Nejde o první podobný incident, během války na Ukrajině už dopadly na polské území i úlomky střel. Přesto Polsko ani NATO proti Rusům nijak nezasáhly. Expert Jaroslav Wolski shrnul čtyři základní důvody, proč Poláci nemohou na každou střelu či raketu reagovat. Tady si je můžete pečíst.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
