Proč Polsko nesestřeluje ruské rakety? Expert vyjmenoval čtyři klíčové důvody
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, letěla jím 39 sekund. Následně se stočila na Ukrajinu. Polsko v reakci na to aktivovalo svoje i spojenecké letectvo. Nejde o první podobný incident, během války na Ukrajině už dopadly na polské území i úlomky střel. Přesto Polsko ani NATO proti Rusům nijak nezasáhli. Expert Jaroslav Wolski shrnul čtyři základní důvody, proč Poláci nemohou na každou střelu či raketu reagovat.
Čtyři hodiny a třiadvacet minut v neděli ráno. U obce Oserdów nedaleko hranic s Ukrajinou prolétla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů ruská střela. V polském vzdušném prostoru byla 39 sekud, pak se stočila na Ukrajinu.
Vesnice Oserdów, která má jen asi deset obyvatel, leží tři kilometry od ukrajinského městečka Belz a devět kilometrů od obce Przewodów, kde předloni v listopadu ukrajinská protiletadlová raketa, odpálená při ruském náletu, zabila dva Poláky. Nyní si obyvatelé vsi nejprve mysleli, že se dívají na dron: objekt blikal, vydával hluk, ale žádná exploze nezazněla, řekl agentuře PAP starosta.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství polských ozbrojených sil.
Stíhačky proti Rusům ale nezasáhly, podobně jako v předchozích případech. Wolski přehledně vysvětlil čtyři hlavní důvody, proč Polsko ani NATO v takových případech nezasahují.
Při střelbě v polském vzdušném prostoru by jeho velká část musela být uzavřena, znamenalo by to odklon mezinárodní i vnitrostátní letecké dopravy. Navíc by v uzavřené části nemohly létat ani záchranářské vrtulníky. „Není to jako raketoví muži a piloti se mohou střílet jako ve filmech. Vzdušný prostor musí být uzavřen, aby nedošlo k tragickým chybám. Sestřelení osobních letadel nechme Rusům a Íráncům,“ uvedl Wolski. Narazil tak mimo jiné na sestřelení civilního letadla na východě Ukrajiny ruskými separatisty. Ti v červenci 2014 zasáhli Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines a zabili tak 298 lidí.
Rizikem v případě sestřelení ruských raket by byly i jejich trosky. Wolski upozorňuje, že hlavice rakety váží kolem půl tuny. „Padající úlomky z rakety vzduch-vzduch/země-vzduch nebo rakety mohou někoho zabít,“ napsal expert. Zdůrazňuje i to, že aktivním přístupem by Polsko, potažmo NATO, odkrylo karty a Rusko by mohlo získat citlivé informace. Rusové by se totiž dostali k informacím z provozních radarů a raket. „Vyhrává ten, kdo udrží nervy na uzdě a až do války udrží určité emise neobjevené. Na tomto poli Rusové úplně prohráli kvůli Ukrajině, vysílají vše, co mají, nejlepší ve všech možných režimech. NATO karty částečně odhalilo (dodány byly sady Patriot s MPQ-65, IRIST-T SLM, SAMP-T MAMBA, NASAMS, ASPIDE), ale většina emisí je pro RUS stále záhadou,“ doplnil Wolski.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
