Proč Polsko nesestřeluje ruské rakety? Expert vyjmenoval čtyři klíčové důvody
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, letěla jím 39 sekund. Následně se stočila na Ukrajinu. Polsko v reakci na to aktivovalo svoje i spojenecké letectvo. Nejde o první podobný incident, během války na Ukrajině už dopadly na polské území i úlomky střel. Přesto Polsko ani NATO proti Rusům nijak nezasáhli. Expert Jaroslav Wolski shrnul čtyři základní důvody, proč Poláci nemohou na každou střelu či raketu reagovat.
Čtyři hodiny a třiadvacet minut v neděli ráno. U obce Oserdów nedaleko hranic s Ukrajinou prolétla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů ruská střela. V polském vzdušném prostoru byla 39 sekud, pak se stočila na Ukrajinu.
Vesnice Oserdów, která má jen asi deset obyvatel, leží tři kilometry od ukrajinského městečka Belz a devět kilometrů od obce Przewodów, kde předloni v listopadu ukrajinská protiletadlová raketa, odpálená při ruském náletu, zabila dva Poláky. Nyní si obyvatelé vsi nejprve mysleli, že se dívají na dron: objekt blikal, vydával hluk, ale žádná exploze nezazněla, řekl agentuře PAP starosta.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství polských ozbrojených sil.
Stíhačky proti Rusům ale nezasáhly, podobně jako v předchozích případech. Wolski přehledně vysvětlil čtyři hlavní důvody, proč Polsko ani NATO v takových případech nezasahují.
Při střelbě v polském vzdušném prostoru by jeho velká část musela být uzavřena, znamenalo by to odklon mezinárodní i vnitrostátní letecké dopravy. Navíc by v uzavřené části nemohly létat ani záchranářské vrtulníky. „Není to jako raketoví muži a piloti se mohou střílet jako ve filmech. Vzdušný prostor musí být uzavřen, aby nedošlo k tragickým chybám. Sestřelení osobních letadel nechme Rusům a Íráncům,“ uvedl Wolski. Narazil tak mimo jiné na sestřelení civilního letadla na východě Ukrajiny ruskými separatisty. Ti v červenci 2014 zasáhli Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines a zabili tak 298 lidí.
Rizikem v případě sestřelení ruských raket by byly i jejich trosky. Wolski upozorňuje, že hlavice rakety váží kolem půl tuny. „Padající úlomky z rakety vzduch-vzduch/země-vzduch nebo rakety mohou někoho zabít,“ napsal expert. Zdůrazňuje i to, že aktivním přístupem by Polsko, potažmo NATO, odkrylo karty a Rusko by mohlo získat citlivé informace. Rusové by se totiž dostali k informacím z provozních radarů a raket. „Vyhrává ten, kdo udrží nervy na uzdě a až do války udrží určité emise neobjevené. Na tomto poli Rusové úplně prohráli kvůli Ukrajině, vysílají vše, co mají, nejlepší ve všech možných režimech. NATO karty částečně odhalilo (dodány byly sady Patriot s MPQ-65, IRIST-T SLM, SAMP-T MAMBA, NASAMS, ASPIDE), ale většina emisí je pro RUS stále záhadou,“ doplnil Wolski.
Novou ukrajinskou premiérkou se stala Julia Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament. Devětatřicetiletá ekonomka, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala.
Opoziční poslanec Oleksij Hončarenko napsal, že pro Svyrydenkovou hlasovalo 262 poslanců, čímž podle Reuters získala pohodlnou většinu ve 450členném zákonodárném sboru. Aby se ujala funkce šéfky vlády, Svyrydenkovou v pondělí požádal Zelenskyj, který tento krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 122 ukrajinských dronů, z nichž část směřovala i na Moskvu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura Reuters. Zatím jsou zprávy o jednom lehce zraněném.
Více než polovinu ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad příhraničními oblastmi – Belgorodskou, Kurskou a Brjanskou. Nad Moskevskou oblastí byly zničeny tři bezpilotní letouny.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov hlásí tři oběti středečního ukrajinského útoku drony. Původní informace hovořily o jednom mrtvém.
Do kin v srpnu přijde dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycující reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak než jako jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně.
Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.
„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ uvedl režisér Kvapil.
