Vojenský expert tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl zvážit naprosté zničení Velké Británie v potenciální 3. světové válce za pomocí jaderných zbraní.
Plukovník ve výslužbě Simon Diggins uvedl, že Velká Británie by mohla být vůči takovému útoku „jedinečně zranitelná“ kvůli své geografii a nepřátelství Putina kvůli britské podpoře Ukrajiny.
Vojenský expert zaznamenal prohlášení z raného období rusko-ukrajinského konfliktu, kdy se objevily návrhy, že by Moskva mohla odpálit raketu RS-28 Sarmat do Irského moře v případě rozšíření konfliktu, hlásala tehdy ruská propaganda.
Tato střela, když vybuchne, může spustit gigantickou přílivovou vlnu až do výšky 50 metrů. Tsunami by neslo vysokou úroveň radiace. Proměnilo by to vše, co zbylo z Británie, v „radioaktivní poušť“, píše Express.
RS-28 Sarmat, známá také jako Satan II, je výkonná mezikontinentální balistická střela schopná zničit celou zemi jediným úderem.
Hrozba pro Pobaltské země
Plukovník Diggins varoval před velmi reálným nebezpečím: „Už se nacházíme na místě skutečného a přítomného nebezpečí. Ne příští týden nebo o týden později, ale za dva až tři roky. Nemáme čas, pokud ho chceme odstrašit našimi ozbrojenými silami. Je za minutu dvanáct."
Varoval také, že Putin opravdu nemá rád Velkou Británii. „Chová vůči nám velmi zvláštní nepřátelství. Byli jsme silným zastáncem Ukrajiny na veřejnosti i z hlediska finanční pomoci. Naše obrana je oslabená. Je nás hodně slyšet, ale naše armáda se brzy stane nejmenší, jaká kdy byla od napoleonských válek."
Plukovník Diggins dále zdůraznil, že je třeba brát Putinovy hrozby vážně. Podporuje také požadavky, aby Spojené království zvýšilo své vojenské výdaje. „Jediný jazyk, kterému Putin zřejmě rozumí, je jazyk síly,“ okomentoval.
Plukovník Diggins přirovnal Putinův možný útok na jeden nebo oba pobaltské státy k Hitlerově anexi Sudet v roce 1938. Ruský prezident by se podle něj mohl pokusit ospravedlnit tento krok argumentem, že je třeba chránit „pronásledované“ etnické Rusy a zároveň získat zpět bývalé sovětské země.
Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.
Švýcarská společnost Gunvor stáhla svoji nabídku na koupi zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Rozhodla se tak poté, co ji americké ministerstvo financí označilo za loutku Ruska a dalo najevo, že Washington je proti dohodě, napsala agentura Reuters. Tento krok zmařil největší akvizici společnosti Gunvor a zdůraznil snahu Washingtonu izolovat Rusko pomocí sankcí a omezit jeho příjmy, které používá k válce na Ukrajině. Kreml v reakci na oznámení uvedl, že zahraniční zájmy Lukoilu by měly být respektovány.
Americké ministerstvo financí v příspěvku na síti X uvedlo, že prezident Donald Trump dal jasně najevo, že válka musí okamžitě skončit. A dokud ruský prezident Vladimir „Putin bude pokračovat v nesmyslném zabíjení, loutka Kremlu, společnost Gunvor, nikdy nezíská licenci k podnikání a vydělávání“.
Ředitel pro korporátní záležitosti Gunvoru Seth Pietras uvedl, že prohlášení ministerstva financí je „zásadně zavádějící a nepravdivé“ a firma by uvítala možnost, aby byla tato zjevná nedorozumění napravena. „Mezitím Gunvor stahuje nabídku na mezinárodní aktiva Lukoilu,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Zobrazit celý online