Jsme ve válce, řekl poprvé mluvčí Kremlu Peskov. Z eskalace viní Západ
Ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle portálu Meduza to řekl v rozhovoru s ruským listem Argumenty a fakty. Peskov později v rozhlasovém rozhovoru vysvětloval, že faktická válka proti Ukrajině zůstává v Rusku z právního hlediska "speciální vojenskou operací".
Později mluvčí Kremlu podle listu Kommersant vysvětloval, že právní postavení „speciální vojenské operace“ se nemění, ale fakticky „je to pro nás válka“.
„V podstatě poté, co do toho vše vstoupil kolektivní Západ, změnilo se to ve válku. De iure je to speciální vojenská operace. De facto se to pro nás přeměnilo ve válku poté, co kolektivní Západ stále více a více přímo zvyšuje míru svého zapojení do konfliktu. Tedy změny se odehrály v podstatě, ale nikoliv v právním smyslu,“ řekl Peskov rozhlasové stanici Kommersant FM.
Na otázku, jak je to tedy s lidmi, kteří byli v Rusku odsouzeni za protiválečné výzvy, zejména za hesla „Ne válce“, Peskov odpověděl, že tam „je úplně jiná souvislost“.
Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu poté, co předchozích osm let podporovalo proruské separatisty ve válce s ukrajinskými silami na východní Ukrajině. Ruské útoky si od roku 2022 vyžádaly tisíce obětí mezi civilisty a miliony lidí vyhnaly z domovů.
Ruské úřady invazi na Ukrajinu dlouhodobě označovaly za „speciální vojenskou operaci“, kterou obhajovaly tvrzením, že sousední stát je třeba „demilitarizovat“ a „denacifikovat“.
Kremelský mluvčí také řekl, že Rusko bude dál usilovat o to, aby Ukrajina nemohla ohrožovat ruské občany a ruské území. Kreml podle něj nemůže dopustit, aby existoval u ruských hranic stát, který je ochoten použít jakékoli prostředky k tomu, aby Rusko připravil o poloostrov Krym.
Ukrajinský poloostrov Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem připojilo ke svému území. Kyjev a Západ anexi neuznávají.
Drazí čtenáři, online zpravodajství k ukrajinskému dění bude pokračovat zase ráno. Děkujeme za jeho sledování a přejeme dobrou noc. Rumunsko oznámilo, že jeho námořnictvo dnes nedaleko přístavu Konstanca zneškodnilo volně plující ukrajinský námořní dron. Podle ministerstva obrany ohrožoval plavbu v Černém moři. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že všechny své námořní drony má pod kontrolou, o žádný nepřišla a žádný z nich nevstoupil do rumunských vod. O likvidaci bezposádkového plavidla požádala rumunské námořnictvo pobřežní stráž, která dron objevila asi 67 kilometrů od Konstance. Potápěči z rumunského zásahového týmu následně dron zneškodnili kontrolovanou detonací. Agentura AP zveřejnila záběry pořízené z dronu, které ukazují zdevastované město Myrnohrad ležící v ukrajinské Doněcké oblasti. To je podle ní téměř obklíčené ruskými invazními silami. Myrnohrad leží nedaleko Pokrovsku, o kterém Rusko v posledních dnech tvrdí, že se ho zmocnilo. Ukrajinská armáda to ale popírá a argumentuje, že stále drží severní část strategicky důležitého města. V Myrnohradu není prakticky vidět jedinou ulici, která by zůstala nedotčená boji. „Snaží se ho jednoduše vymazat z povrchu zemského,“ uvedl Oleksij Hodzenko, mluvčí dronového praporu 38. brigády námořní pěchoty, jejíž členové podle AP stále Myrnohrad bránili. Myrnohrad je podle mapy projektu DeepState, jenž je považován za blízký ukrajinské armádě, téměř obklíčen ruskými invazními silami. Podle Hodzenka pro ukrajinské jednotky stále existuje cesta ven, Rusové jim ale ztížili logistiku. „Můžeme jen velmi zřídka provádět byť jen malou rotaci personálu. Lidi tam sedí týdny,“ popsal.
