12°C
Plánuje Putin 3. světovou válku? Uniklé dokumenty odhalily ruské plány po skončení invaze
Ukrajinským hackerům se podařilo získat dokumenty, které zřejmě patří ruské vládě. Papíry odhalily, co má ruský prezident Vladimir Putin v plánu poté, co skončí válka na Ukrajině. Vypadá to totiž, že tyto dokumenty byly adresovány právě ruskému diktátorovi a že je rovněž podepsal. Píše se o plánu „roznést po Evropě chaos“. Informoval o tom deník The Mirror.
Nedávno uniklé dokumenty zřejmě ruské vlády odhalily, že se Vladimir Putin chystá „vnést chaos“ napříč Evropou, aby ji zatáhl do války. Dokumenty, které se zdají být podepsány Putinem, byly údajně získány ukrajinskými hackery a odhalují plány ruského prezidenta, až bude válka na Ukrajině ukončena. Dokument se datuje ke 12. prosinci minulého roku.
Ukrajinské Centrum národního odporu uvedlo, že má tyto dokumenty k dispozici. Má se za to, že papíry byly adresovány Putinovi, a obsahují plán v 5 krocích ohledně toho, co bude následovat po ukončení války na Ukrajině a „pádu kyjevského režimu“.
Roznést chaos po Evropě
V dokumentu stojí: „Až skončí speciální vojenská operace na Ukrajině a padne kyjevský režim, konfrontace mezi Ruskem a Západem neskončí, ale jenom se zintenzivní.“ Má se za to, že papíry byly napsány Putinovi hlavou ruské Státní dumy Vjačeslavem Volodinem.
Dokument se zaobírá znárodněním klíčových podniků, tvrdší cenzurou, potlačením vnitřní opozice, odkloněním Ruska od Západu a „roznášením chaosu“ po Evropě.
Šéf Státní dumy v něm také kritizuje „hanebný“ Brestlitevský mír, což byla smlouva z 1. světové války, která vedla k tomu, že Rusko ztratilo kontrolu nad Ukrajinou, Polskem, Běloruskem a baltskými provinciemi. To následně vedlo ke vzniku Litvy, Lotyšska a Estonska. Dokument volá po zrušení účinků smlouvy.
Ruská prokuratura požaduje odškodné přes miliardu eur (více než 25 miliard Kč) od britské energetické skupiny Shell, která se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu rozhodla z Ruska stáhnout. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura RIA Novosti.
Prokuratura tento měsíc podala žalobu na několik divizí společnosti Shell. Soud podle agentury Intefax následně uvedl, že cílem žaloby je získat náhradu za ztráty způsobené neplněním závazků. Neupřesnil však, jakou částku žaloba po firmě požaduje.
„Vymáhá se více než miliarda eur,“ odpověděla dnes tisková služba moskevského arbitrážního soudu na dotaz agentury RIA Novosti ohledně výše požadovaného odškodného.
Společnost Shell patří mezi největší ropné podniky na světě. Firma v loňském roce vydělala 28,25 miliardy dolarů (přes 650 miliard Kč), proti předchozímu roku její zisk nicméně téměř o 30 procent klesl.
Rodina vězněné představitelky běloruské opozice Maryje Kalesnikavové se s ní už více než rok a půl nemůže spojit a nemá informace o jejím stavu. Napsala to dnes agentura AP. Některé další vězeňkyně, které se ocitly ve stejné trestanecké kolonii jako opoziční aktivistka, uvedly, že ji slyšely z malé a zapáchající cely prosit o zdravotnickou pomoc, ale lékařům příchod trval dlouho. Ostatní vězeňkyně s ní nesmí mluvit, ani si s ní vyměnit pohled, popsala bývalá vězeňkyně, která se představila jako Natalja.
„Mohu se jen modlit k bohu, aby byla naživu,“ řekl telefonicky z Minsku AP otec dvaačtyřicetileté opoziční představitelky Aljaksandr Kalesnikav. „Úřady ignorují mé žádosti o schůzku a dopisy - pro otce to je strašný pocit bezmoci,“ dodal. Kalesnikav je přesvědčen, že jeho dcera je vážně nemocná a snažil se ji navštívit ve věznici ležící nedaleko města Homel, ale neuspěl. „Pokud nevolá nebo nepíše, tak to znamená, že nechce,“ řekli mu prý strážci při posledním z pokusů.
Británie zmrazila každoroční jednání s Gruzií týkající se například bezpečnosti a obrany kvůli obavám z úpadku demokracie v zemi. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor britského velvyslance v Tbilisi Garetha Warda s agenturou InterPress. Gruzínská vláda se zatím nevyjádřila. Západ Tbilisi kritizuje za nové zákony, které podle jejich kritiků omezí demokracii v zemi na Kavkaze.
„Očekával jsem, že budeme společně pracovat na posílení odolnosti Gruzie a naší společné prosperity, ale v uplynulém roce gruzínská vláda zvolila jiný kurz a v prvních měsících svého působení v Tbilisi jsem musel dát najevo naše obavy z úpadku demokracie a z protizápadní rétoriky,“ uvedl velvyslanec. Upozornil, že Britové se rozhodli zmrazit vzájemný dialog poprvé za deset let. Londýn se podle něj rozhodl mimo jiné také pozastavit nový program související s kybernetickou bezpečností.
