Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Takhle probíhá produkce čínské vakcíny proti covidu CoronaVac.

Těhotná matka dvou dětí z amerického Idaha strávila několik posledních týdnů v umělém spánku kvůli těžkému průběhu covidu. Očkování se vyhýbala ze strachu, že by vakcína mohla ublížit nenarozenému děťátku. To se mu však stalo osudným. Matka začala v kómatu předčasně rodit, porod ale novorozeně kvůli komplikacím spojeným s covidem nepřežilo. Matčina sestra nyní prosí ostatní těhotné ženy, aby očkování neodkládaly. Více zde.

Papež František se zúčastnil audience ve Vatikánu. Účastníci mají nasazené roušky, ale tlačí se v davech a nedodržují bezpečnostní rozestupy.

Video platforma YouTube začne mazat videa, která budou jakýmkoli způsobem poškozovat schválené vakcíny proti koronaviru. Tolerovat nebude ani tvrzení, že vakcíny jsou nebezpečné. Nebo že způsobují dlouhodobé chronické potíže.

YouTube už v minulosti oznámil, že zakáže obsahy šířící dezinformace o pandemii, průběhu nemoci a léčbě covidu.

Slovinsko se rozhodlo dočasně pozastavit jednodávkovou vakcínu od firmy Johnson & Johnson, dokud nevyšetří smrt dvacetileté ženy.

Žena dva týdny po očkování zemřela na mrtvici, spojení mezi událostí a vakcínou se nyní prošetřuje. Podle ministra zdravotnictví Janeze Poklukara výhody očkovací látky stále převažují nad riziky.

Senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS a Alena Dernerová z klubu Starostů požádaly Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřoval představitele české vlády. Podezírají je ze zločinů proti lidskosti. Důvodem jsou vládní opatření, která podle nich zvýhodňují očkované proti koronaviru a omezují neočkované. Senátorky to dnes sdělily novinářům.

„Upozorňujeme zejména na systematické zavádění diskriminačních opatření založených na zvýhodňování osob, očkovaných proti onemocnění covid-19, omezování práv a svobod osob neočkovaných, jakož i zavádění dalších diskriminačních opatření v rozporu s mezinárodním právem,“ uvedla Chalánková.

Vládní opatření byla podle senátorek zaváděna zcela bez ohledu na současnou epidemiologickou situaci, skutečný zdravotní stav a bez ohledu na skutečná vyšetření prováděná odbornými lékaři. „Přijatá opatření nejsou podložena žádnými vědeckými a právními dokumenty. Záměrně staví skupiny lidí do vzájemných konfliktů a uvalují sankce na ty, kteří se neřídí nařízeními, která nejsou vědecky odůvodněná a která opakovaně ruší soud,“ uvedla lékařka Dernerová.

Mezinárodní lyžařská federace (FIS) rozdělí mezi členské svazy pět milionů švýcarských franků (117,5 milionu korun) na zmírnění dopadů pandemie koronaviru. Dalšími čtyřmi miliony franků (94 milionů korun) přispěje organizátorům závodů na prémie pro úspěšné účastníky.

V České republice aktuálně eviduje Státní zdravotní ústav celkem 2198 potvrzených opakovaných symptomatických onemocnění covid-19. Relativní výskyt opakovaných symptomatických a asymptomatických infekcí zůstává nadále nízký a nedosahuje ani půl procenta ze všech osob v riziku.

V souladu s aktuálně platnou evropskou definicí pro reinfekci považujeme i v ČR za reinfekci opakované, potvrzené, symptomatické onemocnění covid-19, kde mezi první a druhou epizodou onemocnění uběhlo 60 nebo více dnů. „K většině opakovaných onemocnění ovšem došlo s odstupem podstatně delším, medián intervalu mezi první a druhou epizodou onemocnění u hlášených případů byl 133 dní,“ upřesňuje vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

V sále Jana Kašpara v Pardubicích dneškem končí kvůli malé vytíženosti provoz očkovacího centra, přesune se do Pardubické nemocnice. Tam začne očkování od pondělí. ČTK to řekla náměstkyně hejtmana Michaela Matoušková (STAN). Podle hejtmanství je v regionu stále 13 000 lidí nad 60 let, kteří očkovaní nejsou.

„V sále Jana Kašpara máme denně 69 aplikací dávek vakcíny, což je málo na to, abychom tady drželi plný provoz,“ řekla Matoušková. Očkovací centrum fungovalo od půlky ledna, tedy 213 dní. V průměru tam zdravotníci podali 345 dávek za den.

Stavba mateřské školy v Semilech potrvá zhruba o pět měsíců déle než radnice předpokládala. Děti tak v náhradních prostorách zůstanou až do února příštího roku, stěhovat by se měly o jarních prázdninách. Práce se zadrhly už při zakládání stavby, pak vše zkomplikoval koronavirus a také nedostatek pracovníků a stavebních materiálů, s nimiž se teď potýkají stavbaři v celé zemi, řekla dnes ČTK starostka Lena Mlejnková (Starostové pro Liberecký kraj).

„Nás naštěstí nic zásadního, co se týká fungování školek, netlačí, protože jsou v našich prostorech, ale ten posun je samozřejmě nepříjemný,“ uvedla starostka. Stavba se zatím podle ní ani neprodražila, naopak změnou založení stavby se městu podařilo čtyři miliony ušetřit. Zda se děti budou skutečně stěhovat v únoru, bude ale podle Mlejnkové záležet na tom, jak rychle se podaří dodat vybavení kuchyně a nábytek do nové školky. Tam teď hledá město dodavatele.

Revizoři pražského dopravního podniku (DPP) uložili v loňském roce 204 582 pokut, což je meziročně o 17,2 procenta méně. Důvodem nižšího počtu byl úbytek cestujících způsobený pandemií covidu-19. Vyplývá to z výroční zprávy DPP za rok 2020, kterou má ČTK k dispozici. V souvislosti s covidem zaznamenal podnik také pokles tržeb na jízdném ve výši více než jedné miliardy korun. DPP je největší městskou firmou a na starosti má provoz MHD.

„Rok 2020 byl celospolečensky poznamenán epidemií covid-19, která významně ovlivnila činnost jak DPP, tak útvaru přepravní kontroly,“ píše se ve zprávě. 

MHD loni využilo kvůli covidu oproti roku 2019 o zhruba 40 procent cestujících méně. Největší pokles byl zaznamenán v metru, které přepravilo v době první vlny pandemie denně zhruba 200 000 cestujících namísto obvyklých 1,2 milionu. 

Dopravní společnost ČSAD Tišnov loni i přes dopady pandemie covidu-19 udržela ziskové hospodaření, zisk činil 3,7 milionu korun, zatímco o rok dřív měla zisk 6,4 milionu. Podařilo se to díky ziskovým činnostem, jako je provoz autobusů pro Jihomoravský kraj, prodej pohonných hmot a opravárenství, vyplývá z výroční zprávy ve Sbírce listin. Nákladní doprava a komerční autobusová doprava se dostaly do ztráty. Celkové tržby se snížily o 109 milionů korun na 430 milionů.

Tržby u nepravidelné komerční autobusové dopravy klesly o polovinu při započítání státní podpory (covid-bus) a tržby ze dvou mezinárodních linek do Švýcarska a na Slovensko klesly o 60 procent. Tržby cestovní kanceláře se snížily o 69 procent. Poptávka po nákladní dopravě klesala kvůli dočasnému zastavení výroby v některých podnicích a později poptávka stále nenabyla předcovidové výše. Tržby z autobusové dopravy klesly kvůli dramatickému snížení poptávky i zavření hranic na několik týdnů. Loni klesl i zájem o produkty cestovní kanceláře, protože cesty do zahraničí byly komplikované.

Plzeňský kraj dnes ukončil provoz velkokapacitního očkovacího místa v Plzni. Od 12. března, kdy začalo pracovat ve zkušebním provozu, tam zdravotníci aplikovali přes 92 000 dávek vakcín proti koronaviru. Stalo se tak jedním ze tří největších očkovacích center v kraji. Víc než 92 000 dávek podala dosud také plzeňská fakultní nemocnice a EUC Klinika. V kraji s 591 000 obyvateli bylo dosud vyočkováno 641 480 dávek vakcín, ukončené očkování má 322 868 lidí, řekla dnes novinářům hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS). Očkování pokračuje v nemocnicích, po kraji stále jezdí i mobilní týmy.

Z obyvatel kraje starších 12 let, kteří mohou očkování podstoupit, dostalo vakcínu zhruba 63 procent, uvedla Mauritzová. „Myslíme si, že Plzeňský kraj udělal všechno pro to, aby dostal očkování až k lidem. Každý, kdo se chtěl nechat v kraji naočkovat, měl možnost, ať už to bylo zřízením očkovacích center v každém okrese, tak vybavením a posílením mobilních týmů, které nejdříve vyjížděly do pobytových sociálních zařízení a následně ve spolupráci se starosty zabezpečovaly očkování v obcích, kde jsme měli nižší proočkovanost,“ uvedla.

Tempo očkování proti covidu dál klesá. V úterý zdravotníci podle dat ministerstva zdravotnictví aplikovali 583 dávek vakcíny, což je druhý nejnižší počet za celou dobu očkování. Méně jich bylo podáno jen na Nový rok, a to 266. Naopak nejvíce za jediný den, téměř 122 000 dávek, dostali lidé 10. června. V Česku se proti covidu očkuje od 27. prosince, od té doby bylo aplikováno přes 11,79 milionu dávek vakcíny. Ukončené očkování má přes 5,9 milionu lidí.

Americké aerolinky United Airlines se chystají propustit 593 zaměstnanců, kteří nedodali doklad o očkování proti covidu-19. Informovala o tom dnes agentura AFP. Firma na začátku srpna všechny zaměstnance ve Spojených státech požádala, aby se nechali očkovat. Ze zhruba 67 000 zaměstnanců požádala o výjimku ze zdravotních či náboženských důvodů necelá tři procenta, což je asi 2000 lidí. Ze zbývajících zaměstnanců se pro očkování rozhodlo více než 99 procent.

„Očkování jsme požadovali po všech zaměstnancích společnosti United, kteří pracují ve Spojených státech, z jednoho prostého důvodu - zajistit bezpečnost našich zaměstnanců,“ uvedl šéf společnosti Scott Kirby. „A pravda je, že když jsou všichni očkovaní, tak jsou všichni lépe chráněni, a že vyžadování vakcinace funguje,“ dodal.

Co se týče 593 zaměstnanců, kteří nedodali doklad o očkování, firma je propustí podle postupu dojednaného s odbory. „Bylo to nesmírně těžké rozhodnutí, ale zajištění bezpečnosti našeho týmu bylo vždy naší prioritou,“ uvedlo vedení.

Vietnamská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla ve srovnání se stejným obdobím loni o rekordních 6,17 procenta. Příčinou jsou pandemická omezení, uvedl dnes vietnamský statistický úřad GSO. Ten data zveřejňuje vždy před koncem daného čtvrtletí a později vydá zpřesněnou zprávu. Ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil, růst činil 6,57 procenta.

„Pandemie covidu-19 vážně ovlivnila všechny aspekty ekonomiky a mnoho důležitých výrobních měst a provincií muselo zavést přísná omezení,“ uvedl statistický úřad.

Vietnamu se loni dařilo držet pandemii pod kontrolou, od letošního dubna se ale začal počet nakažených výrazně zvyšovat. To přimělo úřady v největších městech a provinciích zavést karanténní opatření a podniky musely pozastavit výrobu. Minulý týden vláda podnikla kroky k postupnému zmírnění omezení kvůli tlaku podnikatelských sdružení a varování investorů, že kvůli omezením z Vietnamu odejdou.

Průměrná malá firma v ČR vynaloží na papírování a byrokracii 272 hodin ročně. Proti loňskému roku je to zhoršení o 49 hodin. Za nárůstem je především zavádění vládních opatření proti šíření koronaviru. Vyplývá to z výsledků pátého ročníku Indexu byrokracie, který zpracovává Liberální institut. O výsledcích dnes informoval na tiskové konferenci ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Index kalkuluje časovou náročnost všech známých státem uložených administrativních povinností, které malá firma musí během jednoho roku provozu plnit.

„Jako problematické se v roce 2021 ukázalo nezvládnutí pandemie ze strany vlády, které se promítlo i v řadě chaotických nařízení. Ta dopadala i na podnikatele a vedle finančních nákladů stála podnikatele jejich čas,“ uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a analytik Liberálního institutu Pavel Peterka. V případě povinného testování ve firmách nebylo podle Peterky nejvíce problematické samotné testování, ale komunikace se zodpovědnými veřejnými orgány, evidence a povinná archivace výsledků. 

Neočkované basketbalisty čeká v nadcházející sezoně NBA řada omezení. Budou se muset každý den testovat na koronavirus, v případě kontaktu s nakaženým půjdou na sedm dní do karantény, nebudou smět jíst společně s dalšími členy týmu a budou se muset zdržovat doma či v týmovém hotelu při zápasech venku. Výjimkou bude nákup potravin nebo doprava dětí do školy.

Neočkovaní hráči mají rovněž během soutěže zapovězeny návštěvy restaurací, barů, a ani nesmějí za zábavou do větších uzavřených prostor. Stýkat se mohou jen s omezeným počtem svých blízkých, kteří navíc předtím musejí podstoupit test na covid-19. Při zápasech nebudou sedět společně s týmem. Podle manuálu, který nachystalo vedení ligy s hráčskou asociací, zůstane hráčům povinnost nosit roušky. Výjimkou budou zápasy či basketbalový trénink, sprchování a konzumace jídla a pití. I hlavní trenéři mohou být během utkání bez roušky.

Vakcínu proti covidu-19 dostalo podle ESPN zhruba 90 procent hráčů. 

Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v září po předchozím dvouměsíčním zhoršení zlepšila. Je také lepší než ve stejném období loni, byť epidemická situace v zemi se obecně zhoršila. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Ukazatel ekonomické nálady proti předchozímu měsíci vzrostl o 0,9 bodu na 100,1 bodu.

Indikátor se tak dostal těsně nad úroveň před loňským propuknutím epidemie nemoci covid-19 a je výrazně nad hodnotou z loňského září. Nadále ale mírně zaostává za dlouhodobým průměrem.

Tempo šíření koronavirové infekce na Slovensku, které zaostává v očkování proti covidu-19 za průměrem EU, se začalo zrychlovat v srpnu. V jednotlivých regionech tak začala platit přísnější omezení, která se vztahují například na fungování různých provozů a konání hromadných akcí.

Na 100 000 obyvatel připadá za poslední týden 31 nově potvrzených případů, to je o jednoho méně než předchozí den. Mezi jednotlivými regiony je situace odlišná. Nejrychleji se onemocnění nyní šíří v hlavním městě, kde na 100 000 obyvatel připadá v průměru 50 nových případů za posledních sedm dní. Následuje Moravskoslezský kraj se 47 případy. Naopak nejlepší situace je v Libereckém kraji, kde je incidenční číslo sedm. Mezi okresy zůstává nejméně příznivá situace na Berounsku a Opavsku. V Berouně a okolí připadá na 100 000 obyvatel zhruba 84 nových případů nákazy za posledních sedm dní, v okrese Opava je to o čtyři méně.

Reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný člověk, k dnešku nepatrně kleslo na 1,10. Předchozí den bylo o dvě setiny vyšší. Nad hodnotou jedna, která je hranicí pro zrychlování epidemie, se drží od 26. srpna.

Manželé z Michiganu byli již několik měsíců očkovaní proti covidu a dodržovali všechna bezpečnostní opatření, i tak je ale nákaza neminula. Původní příznaky rýmy se brzy zhoršily a páru nezbývalo nic jiného než odjet do nemocnice. Zákeřné nemoci oba podlehli s rozestupem pouhé minuty. Odešli bok po boku, ruku v ruce. Oba dlouhodobě trpěli i jinými zdravotními problémy.

Cal Dunham (59) a jeho žena Linda (66) se nakazili na začátku září. Pár se rozhodl vyjet s rodinou na výlet a s virem se pravděpodobně setkal někdy těsně před ním, řekla dcera Sarah Dunhamová. „Táta mi zavolal před naším rodinným výletem pod stany a řekl, že se necítí moc dobře, ale myslí si, že je to jen rýma. A chytila to i Linda a říkala, že ji nakazil,“ řekla pro Fox17 Sarah.

Lék na covid-19? Zatím se jen některé přípravky podávají v nemocnicích vážným případům, a ještě jsou pochyby o jejich účinnosti. Ve finálních fázích klinického výzkumu jsou ale nejméně tři přípravky, které by se jako klasické pilulky braly doma, informuje CNN.

Zdravotní asistentka Miranda Kellyová (44) ze Seattlu měla pozitivní test na covid-19 v červnu; do druhého dne jí bylo tak zle, že začínala mít obavy. Její cukrovka a vysoký krevní tlak jsou při covidu přitěžující okolnosti. Záhy měla obtíže dýchat i další příznaky, pročež jela na pohotovost.

Když onemocněl i její manžel Joe (46), začala se bát ještě víc, hlavně o jejich pět náctiletých potomků. „Bože, doufám, že neskončíme na ventilátorech. Máme děti, kdo je vychová?“ vzpomíná na své obavy Kellyová.

Oba manželé po svých diagnózách kývli badatelům na nabídku přidat se ke klinickým testům antivirotika, jež by mohlo covid zastavit už v rané fázi. Nazítří už dvakrát denně brali pilulky. Podle standardních pravidel výzkumu nesměli vědět, zda berou skutečný lék, nebo placebo. Do týdne se jim ulevilo a za další se uzdravili.

Německo v uplynulém dni zaznamenalo dalších 11 780 případů koronavirové nákazy a 67 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem země registrovala 10 454 nových infekcí a 71 zemřelých, uvedla agentura DPA.

Takzvaná sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazilo na 100 000 obyvatel, je dnes podle RKI na hodnotě 61, zatímco před týdnem tento údaj činil 65.

Od začátku pandemie se v Německu, které má přibližně 83 milionů obyvatel, prokazatelně infikovalo přes 4,2 milionu lidí, z nichž 93 571 zemřelo. Skutečný počet nakažených však bude pravděpodobně vyšší, jelikož řada infekcí není odhalena. Z covidu-19 se dosud zotavilo přes 3,99 milionu osob.

Pěkné středeční ráno, vítejte zpět u online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě.

Začínáme varováním pro kuřáky. Nová studie, se kterou přišla britská Oxfordská univerzita, prokázala, že lidé s cigaretou v době covidové pandemie bezpochyby patří mezi rizikové skupiny. Pravděpodobnost hospitalizace je v případě nakaženého kuřáka oproti zdravému abstinentovi až o 80 procent vyšší, čelí dokonce i znatelně většímu riziku smrti. Informoval o tom web Daily Mail.

Studie zkoumala více než 420 tisíc pacientů a srovnávala průběh nemoci u kuřáků a nekuřáků. Výsledky mluví podle vědců jasně, kuřáci čelí mnohonásobně vyššímu riziku hospitalizace a smrti. Podle výzkumu skončilo v nemocnici 51 z téměř 14 000 kuřáků – tedy jeden z každých 270 – a 36 z nich zemřelo (to znamená jednu oběť připadající na každých 348 kuřáků).

Vědci tyto statistiky porovnali s nekuřáky. Z 250 000 abstinentů bylo hospitalizovaných 440, tedy jeden z 600 lidí. Fatální důsledky covidu zaznamenali u 159 nekouřících pacientů – tedy u jednoho z 1 666.