7°C
Pilulka proti covidu se stává realitou. Tři léky dokončují testy a vypadají slibně
Lék na covid-19? Zatím se jen některé přípravky podávají v nemocnicích vážným případům, a ještě jsou pochyby o jejich účinnosti. Ve finálních fázích klinického výzkumu jsou ale nejméně tři přípravky, které by se jako klasické pilulky braly doma, informuje CNN.
Zdravotní asistentka Miranda Kellyová (44) ze Seattlu měla pozitivní test na covid-19 v červnu; do druhého dne jí bylo tak zle, že začínala mít obavy. Její cukrovka a vysoký krevní tlak jsou při covidu přitěžující okolnosti. Záhy měla obtíže dýchat i další příznaky, pročež jela na pohotovost.
Když onemocněl i její manžel Joe (46), začala se bát ještě víc, hlavně o jejich pět náctiletých potomků. „Bože, doufám, že neskončíme na ventilátorech. Máme děti, kdo je vychová?“ vzpomíná na své obavy Kellyová.
Oba manželé po svých diagnózách kývli badatelům na nabídku přidat se ke klinickým testům antivirotika, jež by mohlo covid zastavit už v rané fázi. Nazítří už dvakrát denně brali pilulky. Podle standardních pravidel výzkumu nesměli vědět, zda berou skutečný lék, nebo placebo. Do týdne se jim ulevilo a za další se uzdravili.
„Nevíme, zda jsme dostali lék, ale tak nějak cítíme, že ano,“ popisuje nyní Kellyová. „Se všemi těmi přitěžujícími okolnostmi mi to přišlo jako velmi rychlé uzdravení.“
Teď doufají, že výsledky od ostatních dobrovolníků budou podobné. Testovaný přípravek by se mohl stát novou světovou šancí na zkrocení koronaviru: Pár dní brát prášky, které by s virem bojovaly brzy po diagnóze a zabránily rozvinutí symptomů po infekci.
„Ústně podávaná antivirotika mají potenciál nejen zkrátit průběh covidu-19, ale i omezit přenos na členy vaší domácnosti, když stonáte,“ usuzuje Timothy Sheehan, virolog Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, který se na vývoji takových terapií podílí.
Antivirotika už jsou zásadní léčbou na jiné virové infekce, včetně žloutenky typu C a HIV. Jedním z nejznámějších je Tamiflu, jež se široce předepisuje na chřipku – může zkrátit její průběh a předejít hospitalizaci, pokud se podá brzy.
Jsou různé typy antivirotik, fungují různými mechanismy: Některé posilují imunitní systém, aby s infekcí mohl lépe bojovat, jiné blokují receptory buněk, takže do nich viry nemohou vniknout, jiné snižují množství aktivního viru v těle.
SARS byl příliš rychlý
Proti koronavirům se však takové léky vyvíjejí až poslední dobou. Epidemie SARS roku 2003 vystrašila hlavně Asii, ale než se pořádně výzkum nejrůznějších léků a vakcín rozběhl, SARS-CoV vymizel. Ještě rychlejší pak byla epidemie MERS. „Komerční úsilí na vývoj jakýchkoli produktů se spláchlo do kanálu,“ říká Sheehan.
Na covid se teď klinicky testují nejméně tři slibná antivirotika. Koncem podzimu či v zimě se očekávají výsledky, říká Carl Dieffenbach, ředitel Divize pro AIDS v Národním institutu pro alergie a infekční choroby, jenž nyní na vývoj covidových antivirotik dohlíží. „Myslím, že odpovědi, co tyto pilulky dokážou, dostaneme v příštích pár měsících,“ cituje ho CNN.
Nejnadějněji se tváří molnupiravir; vyvinula ho Emoryho univerzita a pak ho prodala firmám Merck a Ridgeback Biotherapeutics. Právě ten se zkouší v Seattlu, a možná ho tedy dostali manželé Kellyovi.
Pfizer testuje PF-07321332 a AT-527 zni označení antivirotika společností Roche a Atea Pharmaceuticals.
Molnupiravir má viru SARS-CoV-2 zabraňovat v rozmnožování v lidských buňkách. Lék vir přiměje dělat spoustu chyb v enzymu, kterým kopíruje svůj genetický materiál. Množství viru v organismu se tím omezí, čili se zkrátí doba infekce a sníží riziko nebezpečné autoimunitní reakce, která může způsobovat vážný průběh choroby a smrt.
Pochybný remdesivir
Zatím na léčbu covidu dostalo schválení jediné antivirotikum – remdesivir, na jehož vývoji se ve firmě Gilead podílel i český biochemik Tomáš Cihlář. Původně ho zamýšleli na žloutenku, pak ho zkoušeli na ebolu - příliš úspěšný nebyl, ale aspoň testy ukázaly, že je pro pacienty bezpečný.
Prezident Miloš Zeman za to Cihlářovi právě před rokem udělil medaili Za zásluhy; v zápětí Světová zdravotnická organizace začala od nasazování remdesiviru zrazovat. Jeho použití je každopádně omezené – podává se pacientům ve vážném stavu v nemocnicích, a to nitrožilně. Naopak tři nadějná antivirotika by měla formu pilulek či tobolek a lidé by si je brali sami doma, než by jim vůbec vážný covid propukl.
Sheehan se podílel na raném zkumu remdesiviru, loni pak testoval molnupiravir na myších. „Má široké spektrum antivirové aktivity proti SARS-CoV-2, MERS-CoV, SARS-CoV i příbuzným netopýřím koronavirům,“ sepsali pak výzkumníci ve studii s tím, že působí i na varianty koronavirů, které jsou díky mutacím odolné vůči remdesiviru.
Letos v březnu pak raný klinický výzkum zkoumal účinnost na 202 dobrovolnících. „Zkoumaný lék molnupiravir, braný dvakrát denně po dobu pěti dní, může výrazně snížit infekční SARS-CoV-2 detekovaný v nosohltanu,“ zněl pozitivní závěr studie.
Léky do Vánoc?
Šéf Mercku Robert Davis očekává data ze třetí fáze testů v příštích týdnech a schválení od amerického FDA před Vánoci, když to půjde dobře. Už v červnu firma ohlásila, že se s americkou vládou dohodla na dodávkách molnupiravir pro 1,7 milionu pacientů, pokud dostane lék od příslušných úřadů zelenou. „Vedle této dohody s vládou USA aktivně usilujeme, aby byl monlupiravir dostupný globálně,“ dodal Davis v tiskové zprávě.
Farmaceutický obr uvádí, že už investuje do výrobních kapacit, aby do konce roku vyrobil dost pilulí molnupiraviru pro 10 milionů lidí. A také Merck vyjednává s výrobci generik po světě, aby zásobovali antivirotikem rozvojový svět.
Za dodávku pro vládu má firma obdržet 1,2 miliardy dolarů (37,13 mld. Kč). Pětidenní léčba jednoho pacienta takto vychází v přepočtu na 22 tisíc korun. Chudším zemím prý dá slevu. Pro srovnání, remdesivir stojí v USA víc než padesát tisíc korun za pětidenní léčbu..
Atea zatím sdílela předběžné informace z druhé fáze klinických zkoušek. AT-527 pomohl hospitalizovaným pacientům rychleji se zbavovat koronaviru z plic, kde se hlavně množí. Paralelně se zkoumá účinek u pacientů s mírným a středním průběhem. Data z třetí fáze očekává firma v příštích týdnech a v povolení od FDA doufá do konce roku. Pfizer spustil kombinovanou druhou a třetí fázi výzkumu 1. září.
Klinické testování ovšem představuje nemalou výzvu, není snadné nacházet stovky dobrovolníků. Pro zkoušky molnupiraviru potřebují pacienty odchytit do pěti dnů od pozitivního testu na koronavirus, s aspoň jedním mírným či středně vážným příznakem, a to ještě takové, kteří mají nějakou přitěžující okolnost a zároveň nebyli očkováni, stojí v podmínkách účasti. V oblasti Seattlu obvolají stážisté každý den asi stovku čerstvě nakažených lidí – a většina odmítne. „Obecně je spousta nedůvěry vůči vědeckému procesu,“ uvedla dr. Elizabeth Dukeová, která na klinický výzkum dohlíží. „Někteří lidé stážistům říkají škaredé věci.“
Vedle zabraňování těžkého průběhu se paralelně testuje, zda antivirotika mohou fungovat jako prevence – totiž zabránit infekci po kontaktu s nakaženým. „Jen si to představte, mohli byste to dát každému v domácnosti, každému ve škole. To bychom se možná mohli vrátit k normálnímu životu,“ neskrývá naděje Dukeová.
Stejně jako monoklonální protilátky nebudou ani antivirotika náhradou očkování, nýbrž dalším z nástrojů v boji s koronavirem, upozorňuje infektolog Columbijské univerzity Daniel Griffin. „Je fajn mít víc alternativ.“
Video Je Česko připraveno na další vlnu covidu? Běhounek se opřel do opozice
Video se připravuje ...
Témata:
Související
black - doneslo se ti aspoň co se děje v Izraeli,která byla první na světě ve vakcinaci??
Vyzýváme kompetentní, aby okamžitě zveřejnili patologické nálezy občanů zemřelých po očkováních na covid. Nejhorší nálezy jsou u těch, kteří měli dříve protilátky proti covidu. Naši patologové říkají, že s takovým svinstvem se dosud nesetkali. To, jak jsou prorostlé orgány těchto zemřelých, je hrozné …