Úterý 19. října 2021
Svátek slaví Michaela, zítra Vendelín
Oblačno 14°C

Boj se smrtící nemocí: Covid prověřil mRNA vakcíny, německý výrobce se chystá na malárii

Autor: mav, Deutsche Welle - 
26. září 2021
17:33

Mediátorovou RNA (angl. messenger RNA, mRNA) vědci dlouho studovali pro její potenciál v medicíně. Covid-19 jim dal šanci ho přivést do reality, píše portál Deutsche Welle. Teď je další na řadě malárie, na kterou se dosud pořádné očkování nedostává.

Malárii způsobují jednobuněční paraziti. Je doma v 87 zemích světa, mezi lidmi ji přenáší samice komára rodu anofeles. Parazitů infikujících člověka je pět druhů, nejnebezpečnější je malaria tropica, která může způsobit selhání orgánů, pokud se malárie rychle neléčí. „Selhání ledvin, záchvaty, mentální zmatení, kóma a smrt,“ vyjmenovává americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Z drtivé většiny (94 %) je malárie africkou záležitostí. Na kontinentu není takřka žádný farmaceutický průmysl a západní firmy mají jiné priority, a tak je pokrok s vývojem vakcín proti malárii pomalý. Firma GlaxoSmithKline vyvinula přípravek RTS,S (Mosquirix) koncem 80. let. Po dlouhých letech klinických testů ho konečně úřady roku 2015 schválily, od roku 2019 se jím očkuje například v Mali. Jenže má jen slabou účinnost, kolem 30 %; Světová zdravotnická organizace by chtěla vakcínu aspoň s účinností 75 %.

To tak tak splňuje vakcína R21/Matrix-M, tedy alespoň to ukázala druhá fáze klinického výzkumu letos v dubnu. Plánuje se třetí fáze, pak teprve mohou úřady přípravek schválit.

Možná to rychleji stihne německý BioNTech s nově osvědčenou technologií mRNA. Koncem července její šéf Uğur Şahin oznámil, že se po úspěšné koronavakcíně Comirnaty budou soustředit na malárii. Klinické testy chtějí zahájit do konce příštího roku.

„Chceme pomoci vymýtit malárii. Proto spouštíme projekt vývoje vysoce efektivní vakcíny a ustanovení udržitelných řešení pro dodávky vakcín na africkém kontinentně,“ tweetovala firma v červenci.

O měsíc později si Şahina pozvala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a prezidenti Rwandy a Senegalu, aby probrali možnou výrobu jeho vakcín v Africe.

„Je to ohromná výzva, postavit továrny v Africe, vyškolit lidi, převést technologie, získat povolení a pak dostat produkt do klinického výzkumu před koncem roku 2022,“ řekl pro DW Patrick Tippoo, ředitel Africké iniciativy pro výrobu vakcín. Ani v Evropě nebylo zpočátku snadné zajistit dodávky surovin pro výrobu nového očkování, zvláště v Africe pak bude složité zajistit chlazení při skladování a přepravě.

Vakcína flexibilní jako Lego

Zatímco DNA je dlouhodobým „médiem“ pro uchování genetické informace – vydrží i miliony let – RNA je jen dočasným přenašečem. Slouží k předání informace z DNA do ribozomů (jakýchsi továren na proteiny v buňkách), jaké proteiny je zrovna potřeba vyrábět. Poté enzymy RNA rozloží. DNA se proto většině vědců zdála pro různé účely vhodnější, ale někteří se přece jen soustředili na RNA. Průlomem byla technologie pro izolaci molekul RNA do ochranné tukové vrstvy.

Než udeřila pandemie koronaviru, firmy BioNTech v Německu a také Moderna v USA už chystaly klinické zkoušky jiných vakcín, například na různé nádory. Covid-19 najednou dodal technologii mRNA jinou prioritu, rychle ji šlo přizpůsobit.

„Klíčovou výhodou technologie mRNA je ohromná flexibilita. Spočívá v různých stavebních blocích, které lze snadno proházet a adaptovat na různé cíle,“ komentoval pro DW Ole Olesen z Evropské očkovací iniciativy. „Skoro jako Lego, můžete si představit, že se různé kostky dávají dohromady různými způsoby.“

V přípravcích Comirnaty (BioNTech/Pfizer) a mRNA-1273 (Moderna) stačilo vyměnit onu genetickou informaci, která nyní programuje buňky, aby vyráběly tzv. spike protein, podle kterého se koronavirus pozná; zbytek vakcíny už byl vlastně hotový. Proto byl samotný vývoj obou podstatně rychlejší než u jiných očkovacích metod a obě byly schváleny už koncem roku 2020. To jen klinický výzkum trval dlouhé měsíce.

Podobně rychle tak může být k dispozici vakcína proti malárii, byť její původce je geneticky výrazně složitější než virus SARS-CoV-2.

„V případě covidu-19 bylo poměrně jednoduché identifikovat cíl. Virus je jednoduchý a bylo docela jasné, že se jako cíl nabízí spike protein,“ vysvětluje Olesen. „Parazit malárie je daleko složitější příběh, což bylo příčinou mnohých neúspěchů lidí, kteří se na ni roky snažili vyvinout vakcínu.“

Pokračovat bude v BioNTechu i práce na vakcínách proti různým rakovinám, technologie mRNA má velký potenciál se zapsat do medicínské historie. Firmě, respektive třem jejím čelním představitelům a badatelům, už přinesla významné ocenění: „Katalin Karikóová, Özlem Türeciová a Uğur Şahin jsou příjemci Ceny Paula Ehrlicha a Ludwiga Darmstaedtera 2022,“ tweetovala nadace Paula Erlicha. „Oceňujeme je za jejich výsledky ve vývoji mediátorové DNA pro účely prevence i terapie.“ Jedná se o nejvýznamnější ocenění za lékařský výzkum v Německu, pojí se s ním odměna 120 tisíc eur (3 miliony Kč) – a jak připomíná DW, nejeden příjemce později obdržel i Nobelovu cenu.

Video Vágner bojuje v nemocnici s malárií. A těhotná Pártlová napíná fanoušky. Kdo je otcem? - Bára Horáková, Lukáš Červený

Jirik-ta ( 26. září 2021 21:15 )

dík za upřímnost, prověřování stále pokračuje? Nebo už je konec? avenier-cz

Jirik-ta ( 26. září 2021 21:13 )

krapotkin ( 26. září 2021 19:05 )

No jo, malárie. To je dnes opravdu aktuální, protože komára z rodu anofeles tu potkáváme na každém kroku. Jen aby to toho guláše potomci Mengeleho něco nenamíchali, aby byli obyvatelé Evropy povolnější a více poslouchali fašisty ze IV. říše, kteří ovládají celou EU.

Zobrazit celou diskusi
Další videa