Hemingway málem bolestmi ze zranění zešílel: Radši si prostřelil hlavu, než aby dál trpěl
Před 68 lety, 4. května 1953, obdržel americký spisovatel Ernest Hemingway Pulitzerovu cenu za beletrii. Dopomohla mu k ní novela Stařec a moře, dnes považovaná za jedno ze základních děl světové literatury 20. století. Zároveň je to titul, který znamená poslední spisovatelovo tvůrčí vzepětí. Poté už za svého života žádnou knihu nevydá a jeho pestrý a dramatický životní příběh bude mít sestupnou tendenci. V roce 1961 pak dospěje k tragickému konci.
Hemingway toho prožil tolik, že by to stačilo na několik životů. V první světové válce působil jako zdravotník, ve druhé doprovázel americké jednotky postupující na Paříž. V občanské válce ve Španělsku pomáhal republikánům proti fašistickému diktátorovi Francovi. Vynikal v lovení obrovských ryb v Karibském moři i velkých zvířat na safari v Africe. Byl čtyřikrát ženatý, k tomu měl pravděpodobně nespočet milenek, dokázal být neodolatelný, ale také ješitný a žárlivý. Tvrdého alkoholu uměl vypít víc než většina ostatních, přežil dvě letecké nehody i havárie v autě.
Ale především: psal. Přišel s úplně novým literárním stylem: strohým, věcným ryze mužským pohledem na svět, kde mnohé věci a pocity jsou tak patrné, že je ani není třeba pojmenovávat. Čtenáři jsou i tak jasné.
První literární triumf zaznamenal v roce 1929, kdy mu vyšel román z války Sbohem Armádo. Fenoménem se stal o deset let později díky románu Komu zvoní hrana. Novela Stařec a moře z roku 1953 pak jeho renomé definitivně stvrdila – především za ni obdržel v roce 1954 i Nobelovu cenu.
Předlohou pro příběh o statečném, ale marném boji stárnoucího kubánského rybáře Santiaga s obrovským marlinem (rybou podobnou mečounovi, avšak ještě větší) a posléze hejnem žraloků, se mu stal jeho přítel Gregorio Fuentes. Muž, který se narodil na Kanárských ostrovech a na Kubu přišel ve 22 letech, je sám o sobě zajímavá postava: žil totiž ve třech stoletích. Narodil se v roce 1897 a zemřel roku 2002. Člověk, který byl v roce 1952 předlohou pro postavu starého muže, mohl tedy ještě o půl století později vyprávět filmovým štábům, jaký byl Hemingway chlapík!
Spisovateli samotnému bohužel nebyla taková dlouhověkost dopřána. Koncem 50. let byl zdeptán mnohými chorobami, z nichž nejhorší byly zřejmě psychické obtíže. Léčil se jak doma, tak i na klinice, dostával dokonce elektrošoky, ale nic nepomáhalo. V červenci 1961, ve svém domě v Idahu, tak ještě jednou zmobilizoval síly a ranou z dvouhlavňové pušky své trápení sám ukončil. Bylo mu 60 let.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.