Když jsme si domlouvali rozhovor, byl jste právě v zahraničí. Na pár dnů jste se vrátil, abyste zase odcestoval. Kolik času trávíte v cizině?
Dříve jsem v zahraničí trávil i více než osm měsíců v roce, ale to dnes možné není. Ne že bych nemohl být tak dlouho v zahraničí, ale mám zde rodinu a chci jim být nablízku, pokud by přišla jakákoli vážná situace. Většinu svých zahraničních expedic jsem zrušil nebo posunul na lepší časy. Cestuji jen velmi omezeně a pracovní aktivity jsem přesunul hlavně do Česka.
Jste více v Česku i kvůli pandemii?
Jsem doma více než kterýkoli rok předchozí. Naši zemi mám rád, a když nemohu cestovat do zahraničí, tak si stačí říct, že jeden lidský život nestačí ani na poznání naší vlasti. Opravdu si to užívám.
Ovlivnil covid hodně vašich plánů?
Určitě, jako jistě každého v naší zemi. Expedice mě naučily schopnosti rychle se přizpůsobit a to stejné jsem udělal v době covidu. Je to překážka, kterou je nutné fyzicky i mentálně překonat.
Vy jste si však z cest nedávno přivezl jinou chorobu, a to už osmou malárii, že? Jak se cítíte?
Osmou a hned následně bohužel i devátou. Z Konga jsem si přivezl Plasmodium falciparum, takzvanou tropickou malárii, kterou jsem prodělal jako první, ale bohužel i Plasmodium malariae. Ta měla pozdější nástup, jelikož jsem v sobě měl léky na první malárii a ty tu druhou potlačovaly. Byl to mazec. Měsíc a půl v potu a horečkách není nic příjemného. Je to součástí hry, která ke Kongu prostě patří. Pokud s tím člověk není smířen, pak do takovýchto destinací nesmí.
Procestoval jste celý svět, není vám pak náš „český rybníček“ malý?
Určitě ne. Naši zem miluji a nikdy bych ji neopustil. Poznávání světa je krásné, poznávání domova ještě hezčí.
Jak se díváte na české rybaření? Zachytáte si rád i tady u nás?
Rybaření ve světě je nesmírně zajímavé a jsem rád, že jsem mohl poznat tolik krásných míst a setkat se s tolika pozoruhodnými rybami. Čím více ale cestuji, tím více si užívám rybaření u nás. Máme nádhernou přírodu a ještě stále vody plné ryb. V poslední době rád pátrám po jednotlivých rybách, které se v našich řekách a jezerech staly legendami. Takové ryby a příběhy kolem nich má každá z našich velkých vod.
Co u nás nejradši lovíte?
Určitě dravce, konkrétně štiky a sumce. Jsou to ryby mého dětství a fascinují mě dodnes. V posledních letech se hodně zaměřuji na velké štiky. Je jich u nás málo, ale o to je to větší výzva.
Jaké ryby se nejčastěji v Česku chytají?
V našich podmínkách se chytají hlavně kapři. Vysazování kaprů má u nás dlouholetou tradici a rybáři chtějí logicky chytat to, co ve vodě plave. Ve Skandinávii je rybou číslo jedna štika, a tak se tam hlavně štiky loví. Kapři se u nás chytají na položenou, plavanou, ale jsou specialisté, kteří dokážou kapra cíleně ulovit i na přívlač nebo mušku. Za sebe musím říct, že je škoda, že se do našich vod nevysazuje pestřejší rybí obsádka. Kapra mám rád, stejně jako všechny ryby, ale jeho vysazováním se upozaďují ryby, které mají v našich vodách velký význam.
Vy jste extrémní dobrodruh. Dá se zažít i u nás dobrodružné rybaření?
Bezesporu ano. Stačí silný vítr na kterékoli z našich velkých přehrad a nemusíte ani do Amazonie. Velkých dobrodružství a zázraků je v naší přírodě plno. Bohužel je vidí čím dál méně lidí.
Vágner a Nováková po StarDance: Do finále jsme šli prohrát Luboš Procházka, Jan Jedlička
Existují v českém rybaření nějaké trendy? Co třeba letos frčí?
Naše země je rybářsky velmi silná a ve světě mají naši závodníci vysoké hodnocení. V mnoha rybolovných disciplínách máme pravidelně mistry i mistryně Evropy i světa. Mnoho trendů tak stanovujeme my. Zbytek přichází většinou z Anglie nebo Německa. Sportovní rybolov své trendy má, stejně jako každý sport a koníček. Od oblečení až po revoluční technologie.
Jaký by měl být správný rybář?
Hlavně šťastný. Měl by respektovat nejen ryby, ale i své kolegy.
To je asi také důvod, proč vychováváte mladou generaci. Co vás na práci s rybářským „potěrem“ přitahuje?
Měl jsem nádherné dětství a bylo to jedno velké dobrodružství. Snažím se teď dětem vracet to, co já jsem dostal jako dítě. Dětem se aktivně věnuji posledních patnáct let a vidím, že to má velký smysl. Myšlení mladé rybářské generace se mění a je to vidět kupříkladu na jejich přístupu k odpadkům kolem vody nebo na automatickém pouštění trofejních ryb. Mladá generace rybářů je nyní silná a mnoho věcí si v budoucnu sama změní a prosadí ve vztahu k životnímu prostředí.
To ale není jediné téma vaší osvěty. Vy také obnovujete rybníky, že?
Revitalizuji rybníky, které jsem dostal do správy. Rybník je nemovitost, o kterou je nutné se starat. Pokud se tak neděje, rybník chátrá úplně stejně jako dům. Akorát že to není na první pohled vidět, protože neopadává omítka. Vlastně to nepovažuji za nic neobvyklého. Jednou máte na starosti majetek, a tak se o něj musíte starat. Bez ohledu na to, zda ho vlastníte či máte v pronájmu. Nyní na Katlově stavíme rybářský areál, tedy práce je nekonečně.
Skutečně si s vámi může zarybařit kdokoli?
V podstatě ano. Na Katlově vedu několikrát do roka rybářské kurzy pro děti i dospělé. Do toho na Katlově pořádáme rybářský tábor Katlováček, kdy jsem celý červenec s rybářským „potěrem“.
Tento článek vyšel v časopise Blesk Hobby. V aktuálním vydání se dozvíte, jak na letní řez stromů, a zdarma získáte zeleninové recepty včetně samolepek. Časopis koupíte v každé trafice nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku ZDE.
