9°C
Bílá podlaha z mramoru, kovové doplňky, barvy a kombinace starého s novým jsou hlavní kontrasty této rekonstrukce. Také by vás nenapadlo, že ještě před rokem toto místo, kde se mísí prvky boho, scandi a industriálního stylu, vypadalo docela jinak?
“Původně to byly suterénní prostory domu. Výhodou bylo, že z jedné strany ústily do krásného klidného vnitrobloku, který je pod úrovní ulice. Takže se dala celá jedna strana prosklít a byt vůbec nepůsobí jako sklep,” přibližuje původní stav designérka.
Magdalena má slabost pro barvy a ráda kombinuje staré s novým. Tentokrát také hodně využívala oblíbenou překližku z břízy. Vytvořila z ní například stěnu mezi kuchyní a předsíní. Největší lahůdkou, kterou si dopřála, je ale bílá mramorová podlaha. Interiér krásně rozjasnila a také je praktická pro podlahové vytápění.
“Hodně používám barvy, tentokrát modrou a zelenou, všude jsou pokojové rostliny. V koupelně jsem si dopřála starou vanu na nožičkách.” Využila také některé stávající prvky. “Nechala jsem odhalený strop v chodbě a koupelně, kde je patrné původní šalování. Mezi jídelnou a kuchyní je odhalený ocelový nosník. Dodává to interiéru industriální nádech. Jinak bych řekla, že je to směs scandi, boho a industriálu.”
Přestavba byla poměrně rozsáhlá. “Muselo se hodně kopat. Podlaha se snižovala o 80 cm kvůli své nové skladbě. To bylo asi nejhorší, vše ruční práce. Obývací pokoj je zcela nově přistavěný. Takže šlo o stavbu se vším všudy,” upozorňuje na rozsah stavebních prací majitelka. Díky tomu, že prostor v suterénu propojila schodištěm s bytem v prvním patře, vznikl mezonet, kam se pohodlně vejdou ona i její 3 synové. “Snažila jsem se využít opravdu každý kout. Například pod původními schody do suterénu vznikla technická místnost s kotlem a bojlerem. Vysoké skříně kuchyně zas vytvořily stěnu, která definuje prostor předsíně.”
Stěžejní podle Lukasové bylo využít opravdu každý kousek prostoru a trvalo dlouho, než vše promyslela a navrhla. “Nebylo to jednoduché. Šlo o to, abychom se vešli, ale také o to, aby to bylo hezké a zároveň praktické.” Snažila se maximálně využít stávající konstrukce a otvory, jen je někde zvětšila, aby dovnitř dostala více světla. Také pro ni bylo důležité, aby všichni měli své soukromí. “Kluci už jsou velcí, takže nahoře v patře vznikly tři pokoje a jejich klučičí koupelna. Naopak já mám dole svůj pokoj a svou koupelnu,” upřesňuje designérka. Synové se prý podíleli na svých pokojích a pomáhali i na stavbě.
Nejlehčí podle Magdaleny Lukasové bylo samotné rozhodnutí, že do toho půjde. Přestože ostatním to přišlo trochu jako bláznovství. “Já jsem interiér viděla v barvách, už když jsem stála v tom sklepě.” Pak ale nastaly těžší časy. “Celá stavba byla dost stresující. Naráželi jsme na problémy. Hodně jsme se natrápili například s rozvody odpadu. Také bylo těžké kočírovat celou stavbu, dělala jsem si to v podstatě sama, najímala jednotlivé profese a hlídala stavbu každý den.”
Celá přestavba trvala skoro rok a vyšla téměř na 1,5 milionu. Podle designérky se ušetřit určitě dalo na některých materiálech a spotřebičích do kuchyně, ale nelituje. “Řekla jsem si, že to dělám jen jednou a chci to mít doma hezké.”
