Miliony očkovacích dávek po celém světě končí v koši. Proč? Viníkem jsou i výrobci

Když se na konci dubna jeho zemí prohnala třetí vlna, Marco Blanker se rozhodl také vytáhnout do boje s pandemií. Nizozemský lékař ze Zwolle zajistil vakcínu a pozval do své praxe 250 starších pacientů. Z nich však dorazilo jen 72 osob. Desítky lahviček s vakcínou tak skončily v koši – pro Blankera skandál. V Nizozemsku ochota lidí nechat se očkovat velmi rychle klesla – zejména u tzv. oxfordské vakcíny firmy AstraZeneca, jak pozoroval lékař. „Předpokládáme, že jen praktičtí lékaři a lékárny mají ve svých chladničkách stále až 200 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca,“ uvedl pro Spiegel Blanker.

Proto Blanker společně s kolegy zahájil projekt Prullenbak Vaccin (Odpadkový koš vakcín), na jehož webových stránkách mohou Holanďané zjistit, kde jsou vakcíny aktuálně k dispozici. „Nabídka plonkových vakcín“ je tak dobře zpracována, že by Blanker a jeho kolegové nyní rádi pomohli těm, kteří chtějí být očkováni v jiných zemích. „Pokud by bylo zajištěno chlazení, mohly by být nepoužité ampule znovu shromážděny a přepraveny třeba do Afriky,“ vysvětluje pro Spiegel.

Jedna lodní společnost jim již nabídla podporu, nizozemská vláda se však podle lékaře proti této myšlence staví negativně – cituje právní a logistické problémy. „Místo toho by měly být nepoužité vakcíny zničeny,“ říká Blanker s rezignací. Naděje se ale ještě nevzdal: „Očkování je přece lidské právo!“

Miliony dávek v koši

Realita je v současné době jiná: Miliony dávek vakcín na celém světě expirují a musejí být zlikvidovány – zatímco v mnoha zemích očkovací látky chybí. Neexistuje žádná centrální databáze dokumentující globální ztrátu očkování, ale data z jednotlivých zemí a odhady jsou alarmující.

Podle WHO by mohlo celosvětově do konce srpna expirovat až milion dávek vakcíny AstraZeneca. Jak informoval server WSBTW, jen v americké Georgii šlo letos do koše téměř 700 tisíc dávek vakcíny; odborníci varují, že v USA brzy vyprší datum spotřeby u vakcín, které by se daly použít na očkování 13 milionů lidí. Polsko zase muselo do konce července zlikvidovat téměř 73 tisíc ampulí od různých výrobců a v Hong Kongu se hromadí nadbytečné zásoby vakcín od společností Sinovac a Pfizer/BionTech, které brzy budou k nepoužití, jak píše agentura Bloomberg. Podle informací serveru Spiegel zůstává v německých ordinacích ležet každá desátá dávka, v současnosti okolo 3,2 milionu dávek, které v jiných zemích chybí.

Přibližně třetina světové populace už obdržela alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19, vyplývá to z platformy Our World in Data – v chudších zemích však pouze 1,4 procenta lidí. Například v Nigérii je plně očkováno pouze 0,7 procenta populace, na Haiti dokonce jen 0,01 procenta.

Mezinárodní iniciativě Covax Světové zdravotnické organizace (WHO) a globálním očkovacím iniciativám Gavi a Cepi se nepodařilo vybudovat spolehlivý globální systém očkování; do dnešního dne vakcíny proudí hlavně do zemí, kam proudí peníze.

Většina z téměř pěti miliard dávek podávaných po celém světě byla očkována v bohatších zemích, mnoho zemí vyjednává přímo s výrobci, čímž obcházejí Covax. Do konce roku 2021 chce celosvětová očkovací kampaň financovat dvě miliardy dávek pro nejzranitelnější populace v zemích s nízkými a středními příjmy – dosud bylo dodáno jen přibližně 215 milionů dávek vakcín, upozorňuje Gavi.

Výrobci jako Moderna oznámili, že zvýší výrobu a mnoho států chce darovat přebytečné očkovací dávky chudším zemím. Jakmile je ale už vakcína rozdistribuována do jednotlivých krajů a obcí v rámci země, je obvykle komplikované a nákladné odeslat ji zpět na centrální místo – a poté do zahraničí, upozorňuje Spiegel. Na druhou stranu svou roli hrají i právní překážky: Tajné smlouvy s výrobci jsou zjevně většinou navrženy tak, že nadbytečné vakcíny nelze jednoduše dodávat do zahraničí.

Právníka Persada Govinda z Denverské univerzity tyto argumenty příliš nepřesvědčily. Sbírání očkovacích dávek a jejich odeslání do zahraničí považuje za „ne úplně snadné, ale ne nemožné“. Myslí si, že je nepravděpodobné, aby si na to výrobci stěžovali. „To by bylo pro tyto farmaceutické společnosti PR sebevražda. Státy by se měly alespoň pokusit předat očkování sousedním zemím, než vyprší jejich datum spotřeby,“ říká Govind.

USA oznámily, že dají celkem 500 milionů dávek vakcín. Washingtonská vláda už kreativně obcházela smluvní doložky „darováním“ očkovacích dávek Kanadě a Mexiku. Izrael také dosáhl dohody s Jižní Koreou, podle které dostane asijská země 700 tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNtech s brzkým datem expirace – a Izrael zase na oplátku v budoucnu obdrží očkování z pozdější dodávky do Soulu, až je bude potřebovat na chystané třetí dávky.

Podle spolkové vlády chce Německo dát rozvojovým zemím do konce roku 30 milionů dávek vakcín z vlastních zásob; 80 procent z toho přes Covax, zbytek má být distribuován prostřednictvím dvoustranných dohod mj. do Namibie, Arménie, na Ukrajinu a Balkán. 1,3 milionu dávek AstraZeneca již bylo předáno společnosti Covax k dodání do Afghánistánu, Etiopie, Súdánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Velká Británie také oznámila dar ve výši devět milionů dávek vakcín a uskutečnila již několik dodávek, píše BBC.

Prošlé vakcíny do Afriky

Minulé úterý se na mezinárodním letišti Jomo Kenyatta v keňském hlavním městě Nairobi slavilo: Těsně před 22. hodinou bylo z nákladního prostoru stroje společnosti KLM vyloženo 407 tisíc dávek vakcíny AstraZeneca z Velké Británie. Politici a fotografové na místě vzácný náklad převzali. „Jsem rád, že můžeme přispět,“ řekl na místě zástupce britského velvyslance.

Má to ale háček: Podle informací Spiegelu vyprší datum spotřeby dávek, které právě dorazily, na konci září – není tedy mnoho času na to, aby se náklad dostal do vzdálených regionů, mobilizovali se ti, kteří jsou ochotni se nechat očkovat, a vybudovala se potřebná infrastruktura. „Keňa zatím dokázala vše včas naočkovat,“ říká Rudi Eggers, ředitel keňské pobočky WHO.

„Vláda by chtěla žádat o delší trvanlivost, ale v současné době si země musí vzít, co dostane.“ V Keni jsou očkována pouhá tři procenta populace. Jako mnoho afrických zemí i Keňa se dlouho marně spoléhala na Covax a doufala ve vakcínu AstraZeneca vyrobenou partnerskými závody v Indii. Ale mezitím se dodávky odtamtud téměř zastavily – Indie potřebovala vakcínu sama, protože v zemi zuřila varianta Delta.

JIPky zaplnili neočkovaní, umírají i třicátníci. „Virus mu zničil plíce,“ pláče žena Joshe (†36)

Mezitím do Keni proudí z několika zemí darované vakcíny. WHO však již v polovině července upozornila na problém krátké trvanlivosti. Vedoucí očkovací kampaně Africké unie Ayoade Alakijaová dodávky dokonce označila za „trojského koně“. Do začátku srpna muselo být v Africe zničeno 470 tisíc dávek, protože skončila jejich trvanlivost. Libérie například měla podle informací Spiegelu jen 15 dní na očkování desítek tisíc dávek, a nakonec bylo třeba vyhodit 27 tisíc kusů. „Neměli jsme dost času,“ odůvodnila nezdar ministryně zdravotnictví Wilhelmina Jallah.

Kromě blížícího se data expirace je tu ještě jeden problém: Konspirační mýty kolem vakcín jsou v mnoha afrických zemích velmi rozšířené. Na WhatsAppu kolují videa z konspiračních webů, podle kterých se lidé po očkování stanou magnetičtí. Mnozí tvrdí, že očkování zabíjí staré a činí mladé neplodnými.

Proti nim bojují jen osvětové kampaně – v Keni chodí týmy dům od domu poskytovat informace o očkování. Keňská vláda také vyzvala všechny úředníky, aby se nechali očkovat – jinak by jim mohly hrozit disciplinární důsledky.

Strach mezi antivaxery: Nesmyslně odmítají transfuze krve očkovaných, bojí se mikročipů

„Ale je to začarovaný kruh,“ říká odbornice na zdraví Catherine Kyobutungi. „Nikdo nemůže plánovat, kdy přijde další dodávka, takže nikdo neví, kdy a kolik lidí bude potřeba zmobilizovat.“ Nic není víc frustrující, než když někoho povzbudíte k očkování a poté na něj nezbyde vakcína.

„Situace se pravděpodobně zhorší než lepší,“ varuje Javier Guzman, ředitel globální zdravotní politiky v americkém think tanku Center for Global Development. Kapacity výrobců bylo možné zvýšit jen do určité míry, množství darovaných dávek vakcíny je příliš malé na to, aby vyhovovalo potřebám rozvojových zemí. „Bohaté země budou nyní využívat své zásoby především pro větší proočkovanost vlastní populace a budou také očkovat stále mladší děti,“ věří Guzman.

Podle Guzmana mohly dlouhodobá slabá místa vyřešit pouze změny na straně výrobců. Aby bylo možné celosvětově urychlit výrobu očkovacích látek, musely by vlády a mezinárodní organizace tlačit na farmaceutické firmy a také jim vytvářet pobídky k uzavírání dalších licenčních dohod s partnery v rozvojových a rozvíjejících se zemích, kteří by mohli vyrábět očkovací látky na místě. „V tuto chvíli je to zcela na výrobcích,“ říká Guzman. „Ti však nemají zájem, protože by nevydělávali, kdyby vyráběli vakcínu pro chudší země a prodávali ji tam.“

Konec patentů?

Farmaceutické společnosti a mnoho průmyslových zemí dosud bránily návrhu aliance vedené Indií a Jižní Afrikou pozastavit patentovou ochranu vakcín proti koronaviru. K projektu jsou kritičtí i němečtí politici; žádná brzká dohoda není v dohledu.

V krátkodobém horizontu je podle Javiera Guzmana důležité využít stávající, vhodná výrobní zařízení pro výrobu očkovacích látek – jako je tomu v případě americké farmaceutické společnosti Merck, která sama nevyvinula vakcíny, ale nyní zařízení pro výrobu vakcín Janssen dodatečně vybavila. Podobně by kapacity farmaceutické společnosti Curevac sídlící v Tübingenu mohly být v budoucnu převedeny na jiné vakcíny – vlastní vakcína Curevac CVnCoV totiž nezažívá úspěch.

Guzmann se také domnívá, že ohlášené zřízení Tech Transfer Hubu v Jižní Africe, které má podporovat místní produkci vakcín mRNA, je krokem správným směrem. „Každý teď musí přidat ruku k dílu. Protože pandemie nás bude zaměstnávat roky a další varianta určitě brzy přijde,“ uzavírá pro Spiegel.