Jejich sběrolov zůstává na vás, statečných a odpovědných… S dnes představeným odpadkoušem získá vaše sběračská vášeň pravděpodobně novou dimenzi. Intimnější. Zároveň ale jistě posílí pocit záslužnosti a společenské prospěšnosti vašeho činění.

Vlhčenec ubrouskový (Mokrum lacus)

Čeleď: odpadkoušovití

Genetický původ: vyšší vývojový druh vlhčence nového (Mokrum novum)
Výskyt: odpočívadla, turistické stezky, houštiny u komunikací

Dožívá se: 100–1000 let

Popis:

Drobný (cca 20 x 15 cm), tvarově i barevně proměnlivý živočich. Jeho tělo tvoří bílá blána z mikroskopických plastových vláken. Vlhčenec nový žije v děloze (uzavíratelném obalu). Je nasáklý očistnou tekutinou. Na vytažení (porod) může čekat libovolně dlouho. Po zrození dojde k dokončení životního cyklu druhu – otěru. Po aktu se vlhčenec nový promění v jiný druh (tvarově i barevně změněný otěrem), nepříliš výstižně označovaný jako vlhčenec ubrouskový. Kvůli rychlému vysychání hrozí záměna s ubrouskovci papírníky. Nekonečná životnost tkání vlhčenců však zabraňuje přirozenému rozpadu, takže běžné ubrouskovce přežívá o desetiletí.

Hospodářský význam:
Vlhčenec nový je užitečný zejména v oblasti hygieny. Otře-li se o něco, uvolní a nasákne z povrchu nečistoty. Vlhkostí je schopen nahradit vodní zdroj. Vlhčenec ubrouskový je naopak neužitečný, až škodlivý. V tříčlenných až čtyřletých smečkách se v přírodě až 80 let povaluje zcela bez užitku.

Perspektiva druhu:

Osvěta v řadách chovatelů vlhčenců jako outdoorových mazlíčků vychovává k likvidaci druhu. Ve volné přírodě by vlhčenec po otěru neměl být zapomínán, ale odnesen a odložen do směsného odpadu. Topení v kanalizaci či jiných tocích je považováno za nelidské – vodě odolná těla vlhčenců se nerozpustí a ucpávají odpady.
Doporučení ke sběru/odchytu: Nejmladší jedinci vlhčence jsou často poznatelní a dohledatelní i podle pachu. Zmocňujte se jich pouze v rukavicích či za pomoci sběrných holí s bodci či „čapáky“.

V následujících dílech našeho atlasu poznáte tyto druhy: obalík sušenkovitý, sáčkovec šustilka, nedopalek smrdutý, zátkovec pivenka, střípek ostrouš, plechovkovice nápojová, konzervice ostrá, tetrapakoš hranatec, lahvoň skleněnec, kelímeček dopitý…

Již jsme představili: petlahvoň odhozenec.

Odpadkoušologové jsou si vědomi, že tento atlas seznamuje skutečně s jen základními druhy odpadkoušů. Slouží pouze k prvotní orientaci sběračů/odchytářů. Vzhledem k omezeným výzkumným kapacitám vítají příspěvky, postřehy a poznatky laických badatelů týkající se odpadkoušů. Podělte se o své objevy (nové a méně známe druhy, četnost, hubení apod.) na Facebooku a Instagramu kampaně Není zvěř jako zvěř. No, a pokud jste ještě nepodepsali slib Krakonošovi, že CO SI DO HOR PŘINESETE, TO SI TAKY ODNESETE, můžete tak učinit do 31. 7. 2019. na tomto odkazu.

Autor: KRNAP