9°C
Příslib úkrytu a dohoda o nevydání do Haagu: Co slíbil Si Ťin-pching Putinovi?
Ukrajina věří, že ruský prezident Vladimir Putin vyjednával se svým čínským protějskem Si Ťin-pchingem minulý týden v Moskvě o záruce své bezpečnosti v případě, že přijde o moc. Součástí vyjednávání měl údajně být i příslib úkrytu v Číně a dohoda o nevydání Putina, píše britský deník Daily Mail.
Podle Ukrajiny vyjednal Putin se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingemzáruky za svou bezpečnost v případě, že by přišel o moc.
Existuje podezření, že pokud by byl sesazen, ruský vůdce by se ukryl v Číně s uzavřenou dohodou o nevydávání, což znamená, že by ho Čína neposlala do zahraničí, aby čelil soudu kvůli obviněním z válečných zločinů spáchaných během jeho invaze.
Si Ťin-pching navštívil Moskvu minulý týden a státníci se dohodli na užší spolupráci mezi oběma zeměmi.
Úplné podrobnosti o jejich rozhovorech nebyly zveřejněny, ale Čína nabídla Putinovi svou podporu, když se západní národy - jako USA, Velká Británie, Německo a další spojenci NATO - sjednotily a podpořily Ukrajinu.
Někteří analytici interpretovali setkání jako demonstraci toho, že Si Ťin-pching má v tomto vztahu větší moc, přičemž Peking pomohl vymanit Rusko ze západních sankcí, které byly uvaleny na moskevskou ekonomiku po invazi na Ukrajině.
Putinova bezpečnost v ohrožení
Nyní se podle ministerského poradce na Ukrajině věří, že jedním z témat rozhovorů během summitu bylo, že je Putinova bezpečnost v ohrožení.
Anton Geraščenko, poradce ukrajinského ministra vnitra, na twitteru uvedl, že je pravděpodobné, že to bylo jedno z „hlavních témat vyjednávání“ mezi Putinem a Si Ťin-pchingem během jejich setkání v minulém týdnu.
Pokud by byl Putin sesazen, řekl Geraščenko, dohoda povede k útěku ruského vůdce do Číny s uzavřenou dohodou o nevydávání.
Tato informace přichází v době, co byl Putin začátkem tohoto měsíce Mezinárodním trestním soudem obviněn z nezákonného deportování ukrajinských dětí do Ruska.
Navzdory tomu, že veřejný nesouhlas je v Rusku vzácný kvůli přísným zákonům proti svobodě slova, objevují se zprávy o nespokojenosti s Putinovým vedením.
Velkolepé vojenské neúspěchy Ruska na Ukrajině vedly k nespokojenosti opozice – zejména mezi proválečnými skupinami v zemi.
Zatímco jejich hněv směřuje spíše k selhávajícím ruským generálům, jiní vojenští vůdci – jako vůdce nechvalně proslulé Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a čečenský diktátor Ramzan Kadyrov – dávali o své nespokojenosti s průběhem války hlasitě vědět.
Pokud přijdou další neúspěchy a nespokojenost mezi ruskými elitami dosáhne bodu varu, mohou se lidé okolo Kremlu vzbouřit. To by mohlo vést k odstranění Putina z pozice nejvyšší autority. Koordinované spiknutí by pravděpodobně vzešlo z oficiální ruské mocenské struktury.
Putin by se pokusil utéct
Pokud by byl Putin sesazen a byl by schopný utéct, pravděpodobně by se pokusil uprchnout do bezpečí do zahraničí, aby se vyhnul trestu doma.
Taková dohoda se Si Ťin-pchingem by pro Putina udělala z Číny ideální destinaci.
Z Geraščenkova tweetu nebylo jasné, co Si Ťin-pching z takového obchodu přinese, a nespekuloval ani o tom, co Putin Si Ťin-pchingovi nabídl na oplátku.
Pokud by Putin ztratil moc, byl by pravděpodobně pro Peking považován za neužitečného a za hledaného muže.
Mezinárodní trestní soud vydal začátkem tohoto měsíce zatykač, v němž obvinil Putina z válečného zločinu nezákonné deportace stovek dětí z Ukrajiny. Soud uvedl, že existují rozumné důvody se domnívat, že Putin nese individuální trestní odpovědnost.
Ruští představitelé varovali, že jakýkoli pokus zatknout Putina by se rovnal vyhlášení války největší světové jaderné mocnosti.
Velké mocnosti jako Rusko, Spojené státy a Čína nejsou členy Mezinárodního trestního soudu, ačkoli 123 zemí jsou stranami Římského statutu, který zřídil Mezinárodní trestní tribunál, včetně Velké Británie, Francie, Německa a některých bývalých sovětských republik, jako je Tádžikistán.
Po vydání zatykače jeden expert navrhl, že obvinění by mohlo urychlit Putinovu ztrátu moci.
Právník Sir Geoffrey Nice, který byl hlavním žalobcem v procesu s bývalým srbským prezidentem Slobodanem Miloševićem, řekl, že je „extrémně důležité“, že Mezinárodní trestní soud vydal na Putina zatykač.
Naznačil, že „označení Putina a zacházení s ním jako se zločincem“ by mohlo inspirovat ke změně režimu. „Prosakuje dost informací, které naznačují, že jsou někteří nespokojeni s jeho vedením,“ řekl Sir Geoffrey v pátek pro Sky News.
Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.
Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
