14°C
Ptáci utichli, psi přestali štěkat a tornádo se přiřítilo jako vlak: Zdravotní sestra Jana přišla o domov, pomohli přátelé
Zdravotní sestra Jana pracuje na Slovensku, bydlí ale v Lužicích na Hodonínsku. Právě v těch, které v létě tak zle postihlo tornádo. Jana přišla o střechu nad hlavou, obětavá sestřička ale měla štěstí v neštěstí – v těch nejtěžších chvílích jí pomohli lidé z okolí. Přátelé jí zapůjčili karavan, kam se s přítelem po ztrátě domova nastěhovala, a autoškola ze sousední vesnice zase Janě poskytla nové auto.
Rodinu zdravotní sestry Jany Havlíkové (55) postihlo tornádo, které se přehnalo pěti moravskými obcemi. Kolegové nenechali ženu na holičkách a založili pro ni veřejnou sbírku. Nakonec jí mohli předat částku přes 10 tisíc eur, tedy více než čtvrt milionu korun. „Velmi si této pomoci vážím. Solidarita lidí je pro mě nová zkušenost. Jsem překvapená, kolik lidí nám pomáhá,“ citovala Janina slova díků slovenský Nový Čas.
Není divu, že se lidé na zdravotní sestřičku skládají, vždyť přátelé, kamarádi a kolegové ji znají především jako člověka, který celý život pomáhá ostatním.
Po okamžicích smutku, které Janě a jejím blízkým způsobil koncem června obří větrný vír, se proto blýská na lepší časy. „Doufám, že na Vánoce už budu péct perníčky v novém domečku,“ těší se Jana, která se s přítelem po ztrátě domova nastěhovala do karavanu vypůjčeného od přátel.
Auto darem od autoškoly
Kromě domu Jana přišla i o auto, jezdila jím 20 kilometrů do práce na urologické oddělení nemocnice ve Skalici na slovenské straně hranic. I s tímto problémem jí ale pomohlo okolí. Nové vozidlo jí totiž už dříve daroval šéf autoškoly ze sousední obce Holíč.
Popis průběhu přírodní katastrofy očima vyděšené rodiny bere dech. Dům, který Jana a její přítel stavěli svépomocí dlouhá léta v zahrádkářské části obce, se jim během pěti minut proměnil v ruinu. V Lužicích žili osm let, stěhovat se neplánují. Vybrané peníze mají jít na opravu stávajícího domu.
Zlověstné ticho cítili i lidé
Jana pro Nový Čas popsala okamžiky hrůzy, kdy se rodina už nestihla uchýlit do relativního bezpečí sklepa a celé děsivé představení musela sledovat na vlastní oči.
Zdravotní sestřička vzpomíná, jak těsně před tím, než se tornádo přihnalo, ztichli ptáci a psi přestali štěkat. Nejen zvířata, ale i lidé měli zvláštní pocit, líčí Janka. A po zlověstném tichu nastala apokalypsa.
„Syn na mě volal, že se na nás něco divného valí. Padlo pár velkých krup, viděla jsem z okna létat vzduchem věci. Myslela jsem si, že jede vlak, ten zvuk ale vydávalo tornádo,“ vysvětlila Jana, proč se v ní dodnes podvědomě ozvou obavy, když slyší provoz na železnici, která jim vede nedaleko domu.
Drželi před tornádem dveře
Janin syn se snažil udržet vchodové dveře, vítr byl ale silnější. „Přiběhli jsme pomoct se dveřmi, ale tlak tornáda nám protrhl stěnu hned vedle dveří. Začalo nám všude kolem padat vybavení a sádrokarton. Z koupelny, kam jsme utekli, jsme viděli, jak nám vítr bere střechu nad kuchyní, najednou jsme spatřili otevřené nebe, byl slyšet zvuk rozbíjeného skla v oknech, popadala televize a další věci. Potom se zase rozhostilo ticho. Byl to hrozný moment,“ vylíčila Jana okamžiky, kdy se jejich vymazlený domov změnil v neobyvatelné trosky.
Nic nezůstalo
Naštěstí se nikomu z nich nic nestalo, šok ze zničeného majetku byl ale velký. „V okamžiku, na který jsme se nemohli nijak připravit, jsme přišli o všechno. Zůstal nám holý život, prázdné ruce, kopa sutin a nepořádku. Nic nezůstalo na místě a většinu věcí jsme buď nenašli, nebo byly rozbité,“ dodala Jana, která má teď ale díky přátelům šanci začít znovu.
Bouře s kroupami a tornádem o rychlosti až 300 kilometrů v hodině se prohnala Břeclavskem a Hodonínskem poslední červnový čtvrtek. Zanechala za sebou šest mrtvých lidí a 1200 poškozených domů, z nichž asi 200 muselo k zemi. Škody jsou v miliardách korun.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.