Co si pamatuju z dětství, je pryč! Audrey (30) po tornádu popsala obrovskou solidaritu lidí
Zmar, absolutní apokalypsa a lidé v slzách! Tak popsala situaci v Lužicích na Hodonínsku Audrey (30). Spolu s dalšími dobrovolníky tam jela pomoci svému otci s rodinnou chatou, kterou zdevastovalo tornádo.
Mysleli jsme, že jde o vtip...
„Médii proběhla hromada videí a fotek, tak jsem si říkala, že mě nic nepřekvapí. Když jsme přijížděli do Lužic, vtipkovali jsme, že vesnice vypadá v pohodě, že si z nás určitě Moraváci dělali srandu a jen chtěli natáhnout lidi do sklepů,“ popisuje Audrey z Prahy v emotivním příspěvku na sociální sítí. Pak ale přišel obrovský šok.
Vzpomínky z dětství jsou pryč
„Zahrádkářská kolonie, kterou od dětství pamatuju jako plnou chatek, domečků, vinohradů, krásných udržovaných zahrad a ovocných stromů, navíc za železničním náspem obklopenou hustým lesem, byla prostě jen planina. Nezůstalo nic, kromě hromad suti a dřeva. Les nikde. Zmar, absolutní apokalypsa, azurová obloha a smrtících pětatřicet ve stínu. Který ale nikde nebyl,“ popisuje mladá žena.
VIDEO: Moravská Nová Ves a její rekonstrukce po úderu tornáda
Vidět tátu brečet...
Mnohem horší ale byl pohled na vlastního tatínka, který si sáhl na úplné dno. „Když jsme přijeli, táta brečel. Vidět vlastního tátu brečet je jeden z těch nejhorších okamžiků v životě. Vidíš člověka, který by se vždycky rozdal, který vlastníma rukama ve volném čase velebil letní rodinné sídlo, který vždycky zvládnul všechno a teď je na pokraji sil.“
Silných příběhů, které mladá žena s kamarády za dva dny vyslechla, byly desítky. Ale spousta z nich má podobný základ. „Člověk, kterému to vzalo střechu nad hlavou, sebere monterky a jde makat tam, ‚kde je to horší‘. Je to moravská vlastnost, která tu byla vždycky - ‚ale oni jsou na tom hůř, jdu pomoct jim‘. Jenže - tady se nedalo dělit, kdo na tom byl hůř nebo líp. Tady to je v prdeli kompletně,“ popsala Audrey.
Každý pomáhá, jak umí
Děsivá situace ale ukázala i něco jiného. Obrovskou solidaritu místních i dobrovolníků, kteří se sjeli snad ze všech koutů republiky. Na fotbalovém hřišti provizorní skládka suti a svezeného odpadu. Vedle v Sokolovně hlavní štáb složek, hasiči nachystaní na zavolání. Stanoviště zdravotníků. O kousek vedle, v prostorách obecního úřadu, zase sklad materiálu.
„Zajdeš o kus dál do dvora, kde stojí foodtruck Bistro Štěpán ze Znojma s jídlem, samozřejmě zadarmo. Voní guláš, fazole, vedle bedny s čerstvým chlebem. Vedle jídelna. Na výdeji stojí osmdesátiletá teta: Jsem tu už čtyři dni v kuse. Nenaděláš nic. Každý pomáhá, jak umí, tak vařím,“ popisuje situaci a emocemi nabitou atmosféru. Všichni vypadají unaveně, i tak ale každý dbá na to, aby se k ostatním choval hezky, aspoň trochu se na každého usmál.
Modré střechy jako v Řecku
„Při odjezdu z oběda si všímám úplně modrého obzoru. Většina domků už má zaplachtované střechy. Vypadá to jako v té vesničce s modrými střechami v Řecku,“ přemýšlí mladá žena.
Uklízet a opravovat se ale musí dál navzdory horku a únavě. „Hektolitry potu, hektolitry vypité vody, pět lahví opalováku. Nikdo nedbá. Vidíš okolo spálená záda, ruce, obličeje strejdů, kteří mechanicky, bez rozmyslu uklízí. Všem je to ale jedno, práce se musí udělat,“ říká Audrey.
Teta po transplantaci
Spolu s ostatními kamarády spí u své tety. „U tety Haničky, která nedávno prodělala transplantaci ledviny. Které minulé pondělí vytopil barák přívalový déšť. Které pojišťovna řekla, že to byla povodeň a na tu pojištění nejsou,“ vypočítává mladá žena, která s pomocí svých přátel a dalších dobrovolníků pomáhala uklidit trosky zničené chaty.
„Přikluše deset chlapů a malý bagr. Dávám instrukce. Ptáme se jich, odkud jsou. Zazní Praha, Jihlava, Brno a další města po celém Česku. Zedníci, stavbyvedoucí, stavaři - už chápeme, proč jim to jde tak rychle. Za hodinu je uklizeno. Skoro úplně. Kluci jen zamávají a mizí dál. Chvíli přemýšlím, jestli se mi to zdálo. Nezdálo. Nemůžu dost poděkovat všem, kteří se podíleli. Jakkoliv. Ať už rukama, finančně, materiálně,“ dodává.
VIDEO: Les v Bažanticích během několika vteřin zmizel.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.