Středoškolákem i po propadnutí u maturity? Poslanci chtějí ulevit také od matematiky

Nové pojetí maturitních zkoušek, to slibuje připravovaný návrh novely školského zákona. Mezi hlavními body programu tak bylo v pondělí ve Strakově akademii rušení povinné maturitní zkoušky z matematiky a také zavádění tzv. dokladu o dosažení středního vzdělání.

Doklad v podobě závěrečného vysvědčení získaného v posledním ročníku by byl podle předkladatelů na úrovni úspěšně dokončeného dvouletého vzdělávacího kurzu. 

Od maturity z matematiky „vyletělo“ 15 procent studentů. Potíže jim dělala i čeština

Propadlíky žene systém do krize, míní poslanci

Důvodem, proč předkladatelé návrhu zákona koketují s myšlenkou zavádění dokladu, je podle nich fakt, že neúspěšní maturanti přicházejí do dospělého života s výrazným škraloupem. „Pouhá základní úroveň dosaženého vzdělání představuje z pohledu kvalifikace významnou bariéru z hlediska přechodu ze školy do zaměstnání, úspěšného uplatnění na trhu práce a perspektivy kariérního rozvoje. Zároveň zvyšuje riziko dlouhodobé opakované nezaměstnanosti,“ píše se v důvodové zprávě předložené parlamentu ČR. 

Někteří odborníci se ale s myšlenkou dokladu neztotožňují.„Je nutné se o tomhle bavit opravdu na odborné úrovni a ne to hnedka poslat jako návrh zákona. Otázkou je, jestli by vůbec zaměstnavatelé měli o tyto studenty zájem. K čemu to vůbec bude. Je třeba  úprava i dalších předpisů, které se týkají živností nebo zákoníku práce. Nic z toho v důvodové zprávě podle mě rozvedeno není,“ vyjádřil se pro Blesk víceprezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Zajíček. 

Zajíček dodává, že člověk, jenž nesloží maturitní zkoušku, by možná v maturitním oboru vůbec být neměl. 

Maturantům šla letos matematika lépe, gymnázia ohlašovala jen 4% neúspěšnost. Střední odborné školy ale hlásí i 60 % neúspěšných maturantů | Profimedia.cz

„Možnost absolvování středoškolského studia i v případě neúspěchu u maturity je dobrá. Mnoho neúspěšných studentů nemá po čtyřech letech studia nic, nebo znovu začínají jiný obor střední školy. To je plýtvání talenty i penězi. Takto mohou jít do praxe, samozřejmě s nižší, ale středoškolskou kvalifikací,“ brání novelu prostřednictvím Blesku Petr Fiala (ODS).

Mluvili jsme i s navrhovatelem Lukášem Bartoněm (Piráti), ten si myslí, že si student nezaslouží po létech studia jen základní vzdělání a spolu s dalšími si toto přejí odstranit. 

„Máme hodně pozitivních reakcí. Vítají to zaměstnavatelé a organizace, které se tím zabývají. Pokud může vykazovat střední vzdělání bez maturity a bez výučního listu, tak toto o něm má nějakou vypovídající hodnotu. Může se ucházet o vyšší pozici v zaměstnání, třeba že prokáže, že v jedné části maturity třeba uspěl,“ prozradil své stanovisku Blesku.

Robert Plaga (ANO) uvedl, že v pozici ministra školství mu jde hlavně o tvrdá data o která se opře. Tudíž se bude v otázce toho, zdali povinnou matiku zrušit, zabývat až poté, co mu z CERMAT poskytnou údaje. | Blesk - Nikola Forejtová

Návrh zákona přednesli navrhovatelé vládě, která jej s neutrálním stanoviskem posílá do Poslanecké sněmovny. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO) uznal, že se jedná o zajímavé téma, o kterém se má smysl bavit. Pohoršil se ale nad jednáním Pirátů, kteří podle něj o novele málo diskutovali a ta nyní obsahuje legislativní chyby. 

„Musíme najít balanc v tom návrhu, který přesně řekne, co to znamená úspěšně dokončit čtyři roky na škole. To znamená, že student musí opravdu ty čtyři roky plnit školní povinnosti, ne tam jenom chodit,“ uvedl ministr na dotaz Blesk Zpráv, zdali se neobává manipulace se vzděláním a demotivace studentů. „Pokud najdeme přesný mechanismus, tak se neobávám manipulací. Ty jsou ale následně odpovědností České školní inspekce, aby takové školy našla a smázla,“ dodal. 

Z češtiny „rupla“ čtyři procenta maturantů. Ústní zkouška byla nad jejich síly

Hodí matematiku Piráti přes palubu? 

Samotný „pes“ je pak podle navrhovatelů hlavně v samotné maturitě, a to přímo v zavádění povinné maturitiní zkoušky z matematiky, která by měla být povinná od školního roku 2021/22. Bartoň nám řekl, že si ji přejí zrušit, a ponechat tak dětem možnost výběru mezi zkouškou z matematiky nebo z cizího jazyka. 

„Povinná maturita z matematiky nemá v Česku žádnou tradici. Byla tu jen chvíli, takže já bych byl pro to, aby si studenti mohli vybrat,“ svěřil své stanovisko Blesk Zprávám také prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.

Sárközi míní, že student za své neúspěchy v maturitě kolikrát ani nemůže, jelikož stát nedokáže zařídit kvalitní učitele matematiky a v různých vzdělávacích institucích je kvalita výuky diametrálně odlišná. Za pravdu mu mohou dávat statistiky z loňského roku, kdy 60 % studentů z nástavby matematiku nezvládlo, zatímco na gymnáziích byla neúspěšnost z matematiky jen 4 %. Prezident komory ale dodává, že letos propadlo více žáků u Němčiny a většina maturantů uspěje u zkoušky na třetí pokus.

O statistiky se chce opřít i ministr Plaga. „Bylo by velmi laciné říci, že to vrátíme zpátky. Já musím pátrat po příčinách, proč maturita z matiky nevychází. Oslovil jsem CERMAT, aby udělali průzkum. Chci se rozhodovat na základě tvrdých dat: chci data a pak povedeme debatu o povinné maturitě,“ uvedl ministr.

Maturantům šla letos matematika lépe, gymnázia ohlašovala jen 4% neúspěšnost. Střední odborné školy ale hlásí i 60 % neúspěšných maturantů | Shutterstock

 „Jsem sice příznivcem povinné maturity z matematiky, ale vzdělávací systém na to není dost připraven, výuka matematiky neprošla potřebnou změnou. A je tu i otázka, zda povinná matematika má být skutečně pro všechny typy škol,“ zmínil pak Fiala při rozhovoru pro Blesk. Dodává, že je navíc podoba maturity vzdálena od toho, jak by si ji někteří lidé nejspíš představovali.

Pokud by prošel návrh zákona celým schvalovacím kolečkem, byl by přijat podle současného návrhu v září 2020. Důvodem, proč by ale podle námitek neměl být zákon přijat od září, jsou stále probíhající zkoušky z maturity. Maturanti, kteří tak svoji zkoušku nezvládli v prvních termínech, by tak měli v září jet ještě podle starého systému. 

Ulevit si mohou i tací, kterým bylo po středoškolském studiu uděleno pouze závěrečné vysvědčení od školního roku 2010/11. Zpětně by tyto „kusy papíru“byly povážovány právě za již zmíněný doklad o dosažení středního vzdělání.