14°C
Ačkoli je královna Alžběta přímou pravnučkou královny Viktorie, není ze stejné šlechtické rodiny. Děti královny Viktorie se totiž staly součástí rodu jejich otce prince Alberta. Tím byla německá dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, jejíž větvev minulosti vládly i Portugalsku nebo Bulharsku. Dodnes pak jedna z dalších větví vládne v Belgii.
S tímto jménem ovšem v Británii usedli na trůn jen dva monarchové. Syn královny Viktorie Eduard VII. a Jiří V., který se rozhodl jméno svého rodu změnit. Důvodem byla první světová válka, kdy se Jiří rozhodl změnit jméno svého rodu na Windsor, aby podpořil britské vlastenectví. Podobně se ostatně po válce zachovala i další větev rodu Saxe-Coburg v Belgii.
Příjmení britské královské rodiny
Členové britské královské rodiny nemají příjmení. Pokud ovšem někdo z nich musí příjmení použít například v oficiálních dokumentech, používají jméno svého rodu. V roce 1960 pak královna Alžběta II. rozhodla, že její potomci budou místo příjmení Windsor používat Mountbatten-Windsor z respektu k jejímu manželovi princi Filipovi.
Od počátku přitom bylo jisté, že s tím, jak se královnina rodina rozrůstá, dostane se příjmení Mountbatten-Windsor i do matrik. K tomu poprvé došlo v roce 2003 při narození dcery prince Edwarda Louise. Ta totiž již nemá z rozhodnutí královny nárok na oslovení Královské Výsosti.
Členové královské rodiny, jejich tituly a pořadí v následnictví
S určováním, který člen královské rodiny a rodu Windsorů má blízko k trůnu, může pomoci i nárok na styl oslovení. Královna je oslovována jako Její Veličenstvo (JV), její nejbližší příbuzní jsou pak oslovováni jako Jeho/Její královská Výsost (JkV).
Podle královského patentu pak mají na oslovení Její královská Výsost nárok všechny děti panovníka a jeho předchůdců, vnoučata narozená v mužské linii k současnému nebo předchozím panovníkům a děti nejstaršího syna Prince z Walesu a jejich manželky či manželé.
Rodokmen žijících Windsorů a jejich pořadí v nároku na trůn
- Panovník: JV Královna Alžběta II.
- 1. JkV Princ Charles z Walesu(nejstarší syn Alžběty II.)
- 2. JkV Princ William,vévoda z Cambridge (syn Charlese)
- 3. JkV Princ George z Cambridge (syn Williama)
- 4. JkV Princezna Charlotte z Cambridge (dcera Williama)
- 5. JkV Princ Louis z Cambridge (Syn Williama)
- 6. JkV Princ Harry, vévoda ze Sussexu (syn Charlese)
- 7. Archie Harrison Mountbatten-Windsor (syn Harryho
- 2. JkV Princ William,vévoda z Cambridge (syn Charlese)
- 8. JkV Princ Andrew, vévoda z Yorku (2. syn Alžběty II.)
- 9. JkV Princezna Beatrice z Yorku (nejstarší dcera Andrewa)
- 10. JkV Princezna Eugenie z Yorku (2. dcera Amdrewa)
- 11. JkV Princ Edward, Earl z Wessexu (3. syn Alžběty II.)
- 12. James Mountbatten-Windsor, vikomt Severnský (syn Edwarda)
- 13. Lady Louise Mountbatten-Windsorová (dcera Edwarda)
- 14. JkV Královská princezna Anna (Dcera Alžběty II.)
- 1. JkV Princ Charles z Walesu(nejstarší syn Alžběty II.)
Jde o oficiální seznam, který na svých internetových stránkách zveřejnila královská rodina. Kromě třinácti následníků z rodu Windsorů obsahuje i jména dětí a vnoučat královské princezny Anny. Ty ovšem už nepatří k rodu Windsorů.
Další větví Windsorů (které nepoužívají příjmení Mountbatten-Windsor) jsou potomci Prince Henryho, vévody z Gloucesteru. Tu v současnosti tvoří rodina prince Richarda, vévody z Gloucesteru. Ten je nejmladším vnoučetem krále Jiřího V. Zároveň je jediným členem větve, který má nárok na oslovení Jeho královská Výsost.
Třetí větev pak tvoří potomci Prince Jiřího, vévody z Kentu. Jeho dědicem je Princ Edvard, bratranec královny, který se rovněž těší nároku na oslovení Jeho královská Výsost. Kromě jeho rodiny jsou v této větvi i jeho mladší sourozenci Princ Michael z Kentu a princezna Alexandra, Lady Oglivy.
Historie britské královské rodiny
Historie současné vládnoucí dynastie Windsorů (dříve Sachsen-Coburg-Gotha) sahá na začátek 20. století. Začala se psát s nástupem syna královny Viktorie Edwarda VII. na britský trůn. Jeho matka byla posledním představitelem Hannoverské dynastie na britském trůnu, Edward byl ovšem po otci již členem nové dynastie.
Královna Alžběta je pak v pořadí pátým panovníkem z nového rodu. Na trůn usedla po smrti svého otce Jiřího VI. Ten původně neměl být králem, jelikož byl mladším synem Jiřího V. a na trůn se dostal až poté, co jeho bratr, který panoval jako Edward VII. abdikoval, aby se mohl oženit s rozvedenou američankou Wallis Simpsonovou.
Otec Alžběty se tak musel takřka od začátku svého panování potýkat se složitou úlohou. Na trůn nastoupil v roce 1936, kdy už se Evropa blížila druhé světové válce. Podobný Osud měl přitom i jeho otec Jiří V., který zemi vedl v době první světové války.
Hannoverská dynastie, ke které patřila i královna Viktorie, dlouhou dobu vládla i Hannoverskému království v dnešním Německu. Vzhledem k odlišným zákonům následnictví v Británii a v Hannoveru ovšem Viktoria zdědila pouze Britský trůn, zatímco hannoverská koruna připadla jejímu strýci.
Před Viktorií panoval v Británii Její strýc William IV., který po sobě ovšem nezanechal žádné legitimní děti. Podobné to bylo i s Williamovým předchůdcem Jiřím IV., jehož dcera zemřela několik dní poté, co porodila mrtvé dítě, dříve než se Jiří IV. stal králem.
Jiří IV. si přitom „vyzkoušel“ vládnutí už za života svého otce. Jiří III. totiž trpěl psychickými poruchami a jeho syn se tak stal na devět let jeho regentem. Jiří III. je zároveň dodnes třetím nejdéle panujícím králem Británie. Na trůně seděl 59 let a 96 dní, tuto dobu překonaly pouze královny Viktorie a Alžběta II.
Jiří III. byl zároveň prvním vládcem, který vytvořil institut Královského majetku (The Crown Estate). Tím se vzdal nároku na rozhodování o velké části majetku britské koruny ve prospěch parlamentu, ale nevzdal se tím vlastnických práv. Jde tak o „monarchův veřejný majetek“, který není ani vládním majetkem, ani součástí osobního majetku panovníka.
Zisky z tohoto majetku měla vláda podle Jiřího používat na financování úřadů, ozbrojených sil i pro správu státního dluhu. Král z příjmů pak dostával každoročně rentu, o jejíž výši rozhodoval parlament. Toto ujednání pak ctili i všichni Jiřího následníci na trůnu. Jediné změny se tradice dočkala v roce 2012, kdy parlament schválil zákon, na jehož základě se renta pro královskou rodinu vypočítává jako 15-25 procent zisku z Královských statků.
Majetek britské královské rodiny
Největší část majetků královské rodiny je součástí Královského majetku, který je tak zároveň jednou z největších „společností“ spravující majetek ve Velké Británii. Hodnota majetku, který za královskou rodinu spravuje vláda je odhadována na více než 14 miliard liber (asi 420 miliard Kč).
Za rok 2018 pak Královský majetek přispěl do britské pokladny 329 miliony liber (necelých 10 miliard korun). Královna pak ze státního rozpočtu dostala asi 76 milionů liber (2,3 miliardy Kč). Tím ovšem její majetky a příjmy nekončí.
Královna je zároveň přímým vlastníkem vévodství Lancaster. To je od konce třináctého století soukromým majetkem vládnoucího anglického panovníka. Ten má nárok i na zisk vygenerovaný majetky spadajícími pod vévodství. Podle finanční zprávy, kterou vévodství zveřejňuje na svých webových stránkách tak Alžběta II. získala za rok 2018 příjem vice než 20 milionů liber (takřka 600 milionů korun).
Kromě toho současná královna má i ryze soukromé majetky, které zdědila po svém otci. K těm patří například zámek Balmoral ve Skotsku nebo sídlo Sandringham. Kromě nemovitostí navíc královna vlastní i akcie a řadu uměleckých děl.
Ještě lépe hospodaří její syn a následník trůnu princ Charles. Ten má z historických důvodů nárok na hospodaření s vévodstvím Cornwall. To mu za rok 2018 poslalo dokonce 21,73 milionu liber (638 milionů Kč). Z těchto příjmů ovšem část musí platit i svým synům a jejich rodinám.
