Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Smělé plány Maláčové: Rovné důchody, minimální mzda 50 % průměrného výdělku

Autor: Jakub Veinlich - 
14. srpna 2018
05:10

Na ministerstvu práce a sociálních věcí si Jana Maláčová (ČSSD) přestěhovala své věci jen o patro výš a hned začala s řízením resortu. Nejdříve ale musí doplnit tým náměstků. Její předchůdkyně Jaroslava Němcová totiž polovinu míst zrušila. Nová členka vlády se teď chystá na velké vyjednávání. Premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou chce zlomit, aby kývli na plošné 10% zvyšování platů ve veřejné správě i postupné zvyšování minimální mzdy. Důchody chce do budoucna Maláčová srovnat na stejnou úroveň u žen i mužů a nevylučuje obnovení komise k přípravě reformy penzí. Víc prozradila v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Na ministerstvu práce a sociálních věcí Jana Maláčová zatím stihla jednu velkou poradu vedení a také jedno jednání vlády. Druhé v pořadí ji čeká ve středu po vládních prázdninách. „V tuto chvíli konsoliduji svůj nejužší tým, kabinet ministryně,“ řekla Maláčová Blesk Zprávám s tím, že druhá velká porada vedení ministerstva ji čeká v pátek. A na ní už rozdá první úkoly.

Sama také vyhlíží nové náměstky. Ti by měli řídit tři strategické oblasti – ekonomiku a IT, zaměstnanost a evropské fondy. Sama se teď soustředí především na vyjednávání o platech.

Maláčová: Minimální mzda na polovině průměrného výdělku 

Chcete, aby minimální mzda byla alespoň 40 % průměrného výdělku. Jak o tom přesvědčit ostatní, aby nezůstalo jen u slibů?

V současné době máme výborný hospodářský růst, rekordní zaměstnanost. Zaměstnavatelé si stěžují, že nemají dostatek kvalifikované i obecně pracovní síly a otázka je, kdy jindy, když ne teď, by měla růst minimální mzda. Zároveň víme, že v celoevropském srovnání patří naše minimální mzda v poměru k HDP k jedné z nejnižších. Takže prostor tu určitě je. ČSSD navrhuje, a tam jsme v souladu s odbory, aby se ta minimální mzda, která v posledních letech, zejména za Sobotkovy vlády, velmi dobře rostla – rekordně rostla, protože jsme zase měli výborné hospodářské výsledky, tak aby se ze současných 12 200 korun navýšila o 1500 korun.

Nejnovější predikce ministerstva financí nám dávají za pravdu, protože ministerstvo v červencové makroekonomické analýze odhaduje, že v roce 2019 bude průměrná mzda přes 34 tisíc a shoda na tom je, že minimální mzda by měla být na 40 % průměrné mzdy, tak je tato částka o 1500 korun navíc přesně to, co navrhujeme. Já si ale myslím, že minimální mzda by měla chránit ty, kteří pracují, před chudobou a dlouhodobě bychom měli směřovat k 50 %. Protože hranice chudoby je 60 % mediánu.

Takže 40 % je pro vás taková startovací meta?

Je to to minimum. Přesně tak. Směřovat bychom měli k 50 %. To ale samozřejmě nemůžeme udělat skokově. S tím souhlasím, že by to byl velký nápor pro naši ekonomiku. Ale měl by to být ten cíl, ke kterému bychom měli směřovat.

Takže v ideálním případě by měla být od příštího roku minimální mzda 13 760 korun?

Ano, to je ten odhad na koruny. Myslím, že 13 700 je ta částka, se kterou bychom byli spokojení.  

Od příštího roku?

Ano, od příštího roku.

Ještě jeden těžký úkol budete mít v tomto směru – a sice přesvědčit premiéra Andreje Babiše a jeho ministry, aby vláda kývala na plošné navýšení platů ve státní a veřejné správě a to zhruba o 10 procent do tarifů – posunula se nějak situace od pátku, kdy jste jednala s šéfem odborů?

Cílem sociální demokracie je opravdu se přiblížit požadavkům odborů – tedy nárůst o deset procent plošně. Domníváme se, že platy ve veřejné sféře jsou stále velmi nízké a potřebuje dobře pracující státní zaměstnance odměnit za jejich poctivě odvedenou práci. Bavíme se tady o všech možných povoláních. Od knihovníků, úřednic, hasičů, policistů… a myslím si, že tito lidé si opravdu zaslouží vyšší platy.

Sociální demokracie chce, aby to šlo právě přes tarify, protože to je opravdu záruka toho, že to dostanou všichni, ale myslím si, že je důležité, aby tam byl i požadavek do finančního objemu, tak abychom mohli navýšit osobní ohodnocení těm, kteří jsou nejhůře placení ve státní sféře.

Důvody jsou opět na dlani. Potřebujeme v době dobré hospodářské situace zaplatit naše zaměstnance. Máme problém s odlivem státních zaměstnanců do soukromé sféry a je potřeba tomu učinit přítrž.

Jak ale přesvědčit premiéra, potažmo ministerstvo financí? Zatím to po Vašem pátečním jednání s šéfem odborů nevypadá, že by byli nakloněni variantě, kterou jste odborům přislíbili, tedy, že se budete chtít přiblížit tomu jejich požadavku, aby platy rostly plošně o 10 %.
Mimochodem ani vy jste neřekli, že byste byli pro oněch 10 % plošného navýšení, jak chtějí odbory, ale říkáte, že „budete hájit variantu, která se blíží jejich požadavku“. Takže si necháváte nějaký prostor pro vyjednávání?

Na začátku toho vyjednávání bylo, že pan premiér navrhnul dvě procenta, sociální demokracie a odbory trvaly na deseti procentech. Teď se pohybujeme na nějakých šesti procentech, ale myslím si, že cílem musí být opravdu deset procent, tak abychom byli konkurenceschopní ve veřejné sféře. A ty argumenty jsou stále stejné. Potřebujeme dobrou práci dobře zaplatit. Máme rekordní zaměstnanost a výborný hospodářský růst. Tak kdy jindy, než teď si můžeme dovolit přidat našim zaměstnancům.

V příštích měsících zde provedeme také interní audit, který zmapuje, zda opravdu všichni pracovníci ministerstva pracují na 100 %. Zda opravdu potřebujeme na všech agendách tolik úředníků, tak abychom celý systém optimalizovali. A vůbec se nebráním tomu provést potřebné úspory. Netrvám za každou cenu na zachování počtu, ale domnívám se, že když ti lidé budou pracovat a budou pracovat více, tak musí mít i adekvátní finanční ohodnocení.

Podpořila byste eventuálně odbory v tom, že když nebude stanoven termín schůzky o platech na vládní úrovni a nebude dohodnuté podle nich adekvátní navyšování mezd v tarifech, v nátlakových akcích, tak jak naznačoval šéf odborů Josef Středula?

Teď končí vládní prázdniny, na což se nesmí zapomínat a tak se domnívám, že se ta jednání teď rozjedou.

Termín schůzky ještě stanovený není?

V tuto chvíli o něm nevím.

Ministryně práce a sociálních věcí chce vyjednat zvýšení platů státních zaměstnanců. Do tarifů by chtěla podobně jako odbory 10 % navíc. Premiér chce ale jen 6 %. Ministryně práce a sociálních věcí chce vyjednat zvýšení platů státních zaměstnanců. Do tarifů by chtěla podobně jako odbory 10 % navíc. Premiér chce ale jen 6 %. | Blesk

Současně chcete také prosadit do budoucna navýšení průměrného důchodu a to z 12 až na 15 tisíc korun – první krok k tomu má být chystaná mimořádná schůze Sněmovny? Proč je nutné ji dělat teď 22. srpna?

My jsme tu schůzi chtěli dřív, než je plánovaná – tedy 11. září, a to z toho důvodu, že zákon – a máme dvě verze – vrátila se nám ze Senátu novela. Na to vše se váže také nařízení vlády, na které je navázaná valorizace. A to vše musí být hotové do konce září. Abychom to vše stihli, tak byl termín schůze v září nereálný a nechtěli jsme riskovat, aby navýšení důchodů od ledna, které jsme avizovali, bylo ohroženo z termínových důvodů.

Projde to Sněmovnou?

Máme dvě verze. Já doufám, že projde ta vládní.

Co by se tedy změnilo?

Jsou tam dva prvky – zvýšení z devíti na deset procent a je tam složka, která říká, že senioři starší 85 let dostanou 1000 korun navíc. Senátní novela, kterou kritizuji, i když rozumím, proč byla navrhnuta, tak ta říká, že tisícovku navíc dostanou všichni, co jsou v důchodu 25 let, bohužel už neříká v jakém důchodu – to znamená, že se to má týkat i sirotčích, vdovských, invalidních…

Video  Maláčová: Navýšení důchodů je potřeba projednat ještě v srpnu, jinak se nezvýší  - Jakub Veinlich, Lukáš Červený / BLESK zprávy
Video se připravuje ...

Takže já podporuji tu vládní verzi zákona a myslím si, že bychom neměli trestat ty, kteří zůstali déle na trhu práce, chtěli se zapojovat a tu tisícovku by měli dostat mnohem později. Přestavte si, že byste pracoval do 65 let a tu tisícovku byste dostal až k devadesátinám. To je nesystémové. A další aspekt je, že musíme začít řešit rozdílnou výši důchodů žen a mužů. Ženy, které celý život pečovaly a vychovávaly děti, pravděpodobně kvůli tomu měly nižší mzdu a pak i nižší důchod, tak potřebují systémovější zásah než po pár letech dostat tisíc korun navíc. Budu se zasazovat o to, aby ženy neměly nižší mzdu, víme, že ten rozdíl je asi pětinový, při stejné kvalifikaci, při stejné práci a pak se promítá ten rozdíl mezd i v důchodech.

Jak tomu předejít, aby byli muži i ženy odměňováni na trhu práce stejně?

Je to složitá problematika. Říká se, že ten mzdový rozdíl má tři důvody. Prvním je diskriminace – tam musíme udělat vše proto, aby matky po rodičovské a ženy v produktivním věku nebyly diskriminovány. Druhá velká oblast je slaďování rodinného a pracovního života. Musí být dostatek školek, musí být místně i finančně dostupné. Ministerstvo práce a sociální věcí proto bude navrhovat v příštích měsících takzvané financování dětských skupin ze státního rozpočtu, tak aby dětské skupiny, které nám rostou jak houby po dešti – po celé republice už jich je 800 a budou růst, tak aby byly i finančně dostupné, aby rodiče platili co nejméně a zároveň aby si rodiče mohli vybírat, kdy se vrátí do práce. Ale jsou to i částečné úvazky, které musíme podpořit. Budeme navrhovat například i takzvaný institut sdíleného pracovního místa. V zahraničí je normální, že se ženy vracejí do práce po mateřské postupně nejdříve například na pětinový úvazek v roce dítěte, pak na třetinový třeba ve dvou letech atd. A třetí složka je horizontální a vertikální segregace trhu práce – což jsou povolání, která jsou hůře ohodnocena a souvisí s pomocí – to jsou například učitelské pozice nebo zdravotní sestry. Často ženy nemají kvůli péči o děti čas na kariéru a nejsou proto povyšovány a na manažerských pozicích.

Čím to, že po nástupu každé vlády a snad i každého ministra se vždy mluví o výši důchodu, o věku pro odchod do důchodu a také o důchodové reformě, která tu stále ale není? Kdy bude konečně? A kdy bude jasné, kdy člověk odejde do důchodu? Protože je to dnes stále jen přibližné.

O důchodové reformě se tu mluví posledních třicet let. Myslím si, že jsme si těch důchodových komisí zažili opravdu hodně a je to věc, která podle mě souvisí se dvěma trendy, které budou v 21. století zásadním způsobem dominovat. Naše společnost stárne. Lidi se dožívají delšího věku, což je dobrá zpráva. Naše zdravotnictví funguje, žijeme v bezpečnější společnosti atd., ale druhý faktor je, že se zvyšuje podíl seniorů na celkové populaci. Lidi s věkem nad 65+ máme asi 18 procent, v roce 2030 už to bude čtvrtina a v roce 2050 to bude celá třetina obyvatelstva. To znamená, každý třetí bude v roce 2050 starší 65 let – a podle demografických prognóz bude každý desátý občan starší 85 let. A už dnes se bavíme, co to s naší společností udělá. A je dobře, aby na to důchodový systém reagoval.

Průběžný systém, který máme, tak na to připravený je. Co potřebujeme nějakým způsobem řešit, tak je otázka příjmů do toho systému. Je to také otázka výše důchodů. Za sebe bych si dokázala představit, že růst důchodů bude kopírovat růst mezd. To znamená, že naši senioři a seniorky, kteří celý život pracovali, by měli profitovat z jejich růstu.

To znamená, že tak jak jednáte s odbory a na vládě o růstu platů ve veřejné sféře o deset procent, že s tím by ruku v ruce měly růst také o deset procent i důchody?

Takto jednoduše bych to neřekla, nebylo by to ad hoc, ale bavíme se o mechanismu, který by byl do budoucna nastaven, tak aby dlouhodobý růst mezd byl kopírován růstem důchodů.

Čili by to už nekopírovalo inflaci?

To ano, ale ještě by tam bylo přihlédnuto k růstu mezd. A poslední věc je rozdíl na výši důchodů žen a mužů. Ženy by neměly mít rozdílné mzdy a důchody a to by mělo být také součástí důchodové reformy.

Bude další důchodová komise?

V tuto chvíli, pokud nějaká bude, tak bude velmi pracovní, operativní. Těch scénářů, kudy se ubírat, máme celou řadu, máme celou řadu příkladů v zahraničí. Ale domnívám se, že už potřebujeme především politickou debatu. Než debatu odborníků.

Vy sama nějakou komisi stanovovat nebudete po dohodě například s premiérem?

V tuto chvíli zvažuji různé varianty a chtěla bych se na konci srpna rozhodnout.

Proplácení celé nemocenské už za rok?

Jedním z předvolebních debat sociální demokracie bylo proplácení prvních tří dnů nemocenské. Jak je daleko tento váš slib, který prosazovaly před volbami spolu s vámi také odbory?

Je to věc, která se projednává v Poslanecké sněmovně, a čekáme na ukončení letních prázdnin. V tuto chvíli to souvisí také s projektem e-neschopenky. A stále platí závazek a požadavek sociální demokracie, že chceme, aby od prvního července příštího roku byla nemocenská proplácená od prvního dne nemoci.

Hnutí ANO s tím ale mělo ještě nedávno problém, tak jak jste to vydiskutovali v rámci vlády?

Je to věc, kolem které bylo nejvíce debat, ale uděláme vše proto, aby nemocenská byla skutečně od prvního července příštího roku proplácená od prvního dne nemoci.

V čem jste ustoupili, aby vám to hnutí ANO nakonec pomohlo ve Sněmovně protlačit?

Takto bych to nepojmenovávala, ale víte, že při vyjednáváních koaliční smlouvy to byl balíček opatření. Priorit v programovém prohlášení je mnoho, ale není to handl jeden kus za druhý kus. Standardně to probíhá tak, že jeden člen koalice dá svůj set priorit, druhý svůj set a pak se najde nějaký průsečík.

A s karenční dobou vám pomohou také komunisté, kteří při hlasování o důvěře vládě kabinet tolerovali?

V to pevně doufám…

Mateřská a rodičovský příspěvek jen na jednom úřadu

Při své nástupu do funkce jste mluvila o navýšení rodičovského příspěvku. Ve vládním prohlášení se píše o částce 300 tisíc korun na dítě – vy zatím zmiňujete 260 tisíc – rozdíl je tedy zatím zhruba 40 tisíc korun – budete tedy zvyšovat peníze na děti postupně?

Chceme, aby to bylo ihned, takže to uděláme ve dvou fázích, aby to mohlo platit ideálně v průběhu příštího roku, navrhli jsme proto navýšení o 40 tisíc. Což by bylo těch 260 tisíc korun, a protože se v současné době vyjednává také evropská legislativa – směrnice ke slaďování rodinného a pracovního života a předpokládám, že během příštího roku by měla být schválena, při jejím začlenění do české legislativy bychom navýšili příspěvek ve druhé fázi. A také zvažujeme zjednodušení celého systému. Protože o mateřskou si dnes matky žádají na české správě sociálního zabezpečení, o rodičovský příspěvek zas na úřadu práce. Jsou to různé formuláře, úřady spolu nekomunikují, takže to by se mělo také změnit.

Takže v ideálním případě by rodiče komunikovali jen s jedním úřadem?

Ano, jen s jedním, který spadá pod MPSV. Měl by to být jeden úřad, a pokud by to byly dva, tak musejí komunikovat mezi sebou.

Kde na to vzít?

Mluvíme tu stále o navyšování – důchodů, minimální mzdy, průměrné mzdy, rodičovského příspěvku atd. – nemůžu se tedy nezeptat, kde na to vzít?

Máme výbornou hospodářskou kondici, příjmy státního rozpočtu rostou a je to tedy otázka dobrého plánování ministerstva financí na rok 2019 a samozřejmě i na další léta. Jsou politické priority, a pokud se na nich politická reprezentace shodne, tak na ně musí být nalezeny prostředky.

Budete škrtat v nějakých dávkách?

Takto bych to nestavěla, to není otázka má dáti, dal. Na druhou stranu víme, že v oblasti dávek nefunguje vše tak, jak má. Všichni asi myslíme na dávky týkající se bydlení a tam bych opravdu chtěla v příštích měsících přijít s konkrétními opatřeními, zejména v oblasti kontrol a případně až si vyhodnotíme, jaký to mělo dopad s případným legislativním návrhem, tak abychom zastavili obchod s chudobou. Bez pořádného návrhu na sociální bydlení se ale nikam nepohneme. I systémové řešení v oblasti exekucí bude velmi složité.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

miroslava13 ( 10. září 2018 13:32 )

už by hlavně někdo měl něco udělat s těma dávkama. Jaká pak chudoba. V ČR je práce dost a nejsou lidi, co by jí dělali. Udělejte jako za totáče povinnost pracovat a seberte těm líným invalidní důchody a dávky a pošlete je už konečně do práce. Mě k důchodu taky nikdo nedá dávky a musím platit bydlení a léky a energie a stravu a vše. Nikdo mi nic NEDA. Tak přestaňte podporovat LENOCHY a NEPŘIZPUSOBIVE!!!! Lidé slušní a pracující už toho mají DOST. Každý politik naslibuje před zvolením a pak na to rychle zapomene. Ale voliči nezapomínají a při volbách vám to sečtou i s úrokama.

krista2018 ( 14. srpna 2018 12:29 )

ale peněz je dost, to by jste se divil. Kdyby omezili příděly těm co se nechce pracovat, seškrtali neziskovky, ono by se našlo. Jen chtít a nemít strach. Ale tahle nová ministryně není baba co by se dovedla prát za důchodce a až po ní ve sněmovně vyjede Kalousek tak z brekem odejde. Je to taková "kancelářská krysa" bez urážky, o životě těch dole neví absolutně nic.

flora ( 14. srpna 2018 11:02 )

Obnovit a obsadit zrušená náměstkovská místa Přidat 10% úředníkům Zvýšit platy kulturním pracovníkům Zajistit stejné důchody matkám, jejich životní náplní je celoživotně rodit a brát celoživotně podpory , aniž by sami do vzdělání svých dětí investovali svůj čas a peníze. Otázkou je, co z těch dětí vyroste, ale to asi není otázka pro paní ministryni. To je asi tak zhruba vše.

flora ( 14. srpna 2018 10:53 )

Pořád mě bylo divné, proč je z téhle profesionální úřednice-gůlobalistky opozice nadšena. A ona byla ve správní radě česko-německé nadační splečnosti. Takže prachy budou !!

panamira ( 14. srpna 2018 10:11 )

Pře emancipovaná michelinka.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa