Maláčová varuje: Stále víc důchodců bude mít obrovský dopad. Lidé si budou muset připlácet?
Česko bude muset se stárnutím společnosti a rostoucím počtem seniorů v příštích letech zásadně posílit sociální služby. Stanovit se bude muset také udržitelný model jejich financování. Politici tak budou muset rozhodnout, zda se péče ve stáří bude platit z rozpočtu a dávek, nebo zda si na ni lidé začnou také odvádět pojistné, řekla kandidátka na ministryni práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Prezident Miloš Zeman se ji chystá do funkce jmenovat v pondělí.
Maláčová řekla, že chce v resortu prosazovat kroky z vládního programu. Vedle opatření jako zvýšení rodičovské či zrušení karenční doby se chce zaměřit na rodinnou politiku a přípravu na stárnutí. Těmto tématům se tři roky věnovala jako ředitelka ministerského odboru. Jako šéfka resortu bude pak vedle důchodové reformy připravovat i návrhy systémových změn v sociálních službách. Zavést by se měla dlouhodobá péče.
„Demografický vývoj v Evropě je více méně stejný. Máme pětinu obyvatel starších 65 let, v roce 2030 to bude čtvrtina a v roce 2050 celá třetina. Každý desátý bude starší 85 let. Bude to mít obrovský dopad na společnost a ekonomiku. Nedokážeme si představit, co to vlastně bude obnášet. Budeme muset značným způsobem posílit kapacity (péče),“ uvedla Maláčová.
S rostoucím počtem seniorů Česko bude muset zajistit na péči finance. Výdaje na sociální služby se sice každý rok zvyšují, peníze v systému ale chybí. Výdělky těch, kteří se o seniory starají, jsou nízké.
„Budeme muset vymyslet nějaký - nerada to říkám takhle - systematický systém financování. Buď budeme rozvíjet nepojistný systém po vzoru Francie, nebo pojistný systém po vzoru Německa. Je to zásadní politické rozhodnutí. Musí na tom být shoda napříč politickým spektrem. Já bych se klonila k pojistnému systému. Myslím si, že je to efektivnější a systémovější přístup,“ uvedla kandidátka na ministryni.
Víc opatrování a péče v domácím prostředí
V Česku lidé dostávají příspěvky na péči od státu podle své závislosti na pomoci. Příjemců každý rok přibývá a výdaje rostou. Letos by měly činit 25,5 miliardy. Podle analýzy modelů péče v Německu lidé platí pojistné na péči, které je součástí sociálního pojištění.
Z odvodů se pak dlouhodobá péče hradí. Lidé dostávají příspěvky podle svého stavu a toho, zda mají opatrování doma, ambulantně či v ústavu. O zavedení pečovatelských odvodů se v Německu diskutovalo asi dvě desetiletí.
„Otázkou je, jestli dokážeme být rychlejší než Němci a Francouzi. Na toto funkční období vidím spíš zmapování situace a zadání nějakého základního směru,“ řekla Maláčová. Podotkla, že politické strany ve svých programech také přesnější představy o dlouhodobé péči nemají.
Podle budoucí ministryně není finančně udržitelné, aby se péče poskytovala hlavně v seniorských domovech a dalších institucích. Stále více se bude muset prosazovat opatrování a pomoc v domácím prostředí, které je pro lidi příjemnější a pro stát také levnější. Maláčová zdůraznila, že systém ale nemůže zůstat podfinancovaný a peníze do něj přitéct musí. Už nyní kvůli nízkým výdělkům chybějí pracovníci, kteří by se o potřebné starali.
Důchodovou reformu nestihnou?
Podle kandidátky na ministryni musí kvůli stárnutí posílení sociálních služeb jít „ruku v ruce“ s důchodovou reformou i opatřeními ve zdravotnictví. Maláčová přiznává, že do konce volebního období se zásadní reformní proměny připravit a schválit nejspíš nepodaří. „Upřednostňuji kvalitu nad kvantitou. Mění se celá podstata sociálního systému,“ podotkla budoucí ministryně.
Maláčová má přitom jasno. „Neexistuje důležitější věc, na které musí být co nejširší politický konsenzus, než je důchodová reforma,“ upozorňuje.
