Neziskovky jako „pijavice“? Vláda jim chce sebrat miliardy, v TOP 09 mají zastání

S omezením dotací neziskovým organizacím přichází vláda Andreje Babiše (ANO) v době, kdy neziskovky, často se spoléhající i na evropské dotace, naopak žehrají na nedostatek peněz ze státního rozpočtu. A někdy na až příliš nízké platové ohodnocení svých lidí, jak tvrdí.

Loni vláda vydala na neziskovky 13,6 miliardy korun, příští rok by částka mohla být až o tři miliardy nižší. Redukce peněz pro neziskovky tak má pokračovat dál. V roce 2015 to přitom podle zprávy ministerstva financí bylo takřka 16,5 miliardy korun, v roce 2016 to bylo 17,8 miliard korun pro neziskovky z veřejných rozpočtů.

„Já si myslím, že je obrovský prostor například ušetřit za provoz těch jednotlivých neziskových a podobných organizací. Budu ráda, když to budou tři miliardy,“ uvedla nyní ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro Českou televizi.

Odbornice: Kalné vody neziskovek a podpásovky

Z Rozboru financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů vyplývá, že nejvíce na dotacích berou např. Fotbalová asociace ČR, Horská služba, Člověk v tísni či Slezská diakonie a Naděje, až dále za nimi jsou mj. Česká obec sokolská, Armáda spásy či Charita ČR. 

Babiš chce šetřit na neziskovkách, peníze mají jít do silnic, kultury a sportu. Chystá ale i propuštění

Neziskovek jsou přitom v Česku tisíce a situace kolem nich není zcela přehledná. S tím souhlasí i Martina Berdychová, předsedkyně Asociace nestátních neziskových organizací (ANNO). Za problém neziskového sektoru považuje, že nemá hierarchii a lidé se v nich dobře neorientují. „Je v tom strašný nepřehled, lidé se v tom nevyznají, nevyznají se v tom ani politici a pak se v těchto kalných vodách snadno vytahují podpásové argumenty,“ řekla Blesk Zprávám.

ODS: Neziskovky se rozbujely. TOP 09 to vidí jinak

Boj o neziskovky se rozhořel i na politickém poli. Atmosféra se přitom nelepší. Proti nim vystupuje hlasitě například prezident Miloš Zeman či Okamurova SPD, škrtat ještě více by chtěla v dotacích pro neziskovky KSČM. „Neziskovky se u nás rozbujely. Stal se z toho velmi výnosný, ziskový způsob obživy pro některé, kteří v nich pracují,“ přidal se však třeba i Jan Skopeček, poslanec ODS.

Naopak např. z TOP 09 se ozývají „nepopulární“ hlasy na jejich obranu. Místopředseda Marek Ženíšek nyní na Facebooku upozornil, že „neziskové organizace spoluvytvářejí občanskou společnost, která je nutná pro každou zdravou demokracii“. A pomáhají českému státu v řadě oblastí. „Navíc v mnoha případech je pro něj levnější, když za něj činnost zastává někdo jiný. Vidět v současné době hlavního nepřítele právě v neziskovkách mně proto přijde pitomé a hloupé. Především ale nebezpečné,“ varoval Ženíšek.

Demokracie je tak silná, jak silná je její občanská společnost, nezájem obyvatel o veřejné dění nechává volnou cestu k totalitě. A neziskové organizace jsou špičkou občanské společnosti.

— Adriana Černá (@AdrianaCerna) 6. srpna 2018

Poslanec TOP 09 vzpomněl i někdejší Zemanův výrok o neziskovkách coby pijavicích. „Ti, co neziskové organizace nazývají pijavicemi, nebo se jim chystají osekat finance, samozřejmě vědí, že naprostá většina státní podpory míří do oblastí, které by i bez neziskovek stát financoval. 90 procent jde do sociálních služeb, sportu, mládeže nebo náboženským společnostem na provoz Charity, Diakonie atd. Kritikům vadí jejich ,nezávislost‘, která je pro občanskou společnost nepostradatelná,“ podotkl Ženíšek.

A pod jeho příspěvkem se rozhořela vášnivá diskuze. „Je to černá díra na peníze nás všech a mně to vadí, válí se tam mrak parazitů, jejichž jediná starost je obhájit svoji lenost,“ uvedl jeden z diskutujících. A prezentoval názor, který není na českém internetu často pod rouškou anonymity ojedinělý. 

Zloba na sociálních sítích? Je to bída, míní ředitel neziskovky

„Pokud se podíváte na sociální sítě, je to bída - odpor k neziskovkám je naprosto zřetelný. Ale když se podíváte do reálného života, konkrétně v našem případě dobrovolníků i dlouhodobějších podporovatelů přibývá. Každodenní realita není zdaleka tak špatná, jak to vypadá na sociálních sítích, ale jediná cesta, jak to změnit, je víc zapojit veřejnost do aktivit a nespoléhat se jen na to, co napíše nějaký hater na Twitteru či Facebooku,“ řekl Blesk Zprávám Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. 

Podle něj je nutné zapojovat lidi více do aktivit, které neziskovky dělají. Řada lidí a firem má dle něj zájem smysluplně trávit svůj čas - a pomáhat právě třeba i v neziskovkách. „Pokud člověk vidí, že ty organizace fungují dobře a že se opravdu snaží zlepšit např. situaci sociálně znevýhodněných lidí, tak je to nejlepší cesta, jak se může ten obrázek měnit,“ podotýká.

Výše státního příspěvku z veřejných rozpočtů na neziskovky v Česku. | Rozbor financování nestátních neziskových organizací v roce 2015

Postoj vlády, nakloněné ke škrtům pro neziskovky, Rozumek kritizuje. „Je to líbivé gesto voličům, kteří zřejmě chtějí slyšet, že neziskovky se budou mít hůř. Ale je pravda, že neziskové organizace nahrazují roli státu v mnoha oblastech tam, kde stát selhává. A většinou fungují jako servisní organizace státu - stát si je najímá na to, aby aktivity byly levnější, flexibilnější,“ podotkl Rozumek.

„Doufejme, že ten druhý koaliční partner - ČSSD - bude v tomhle přistupovat rozumněji, protože jinak to skutečně může dopadnout jako v Maďarsku, kde se vytváří umělý nepřítel ze Sorose, neziskovek, uprchlíků a podobně. To by uškodilo všem,“ varoval. V Maďarsku vláda schválila zákon „stop Soros“ proti neziskovkám podporujícím právě migraci.

Zeman proti neziskovkám: Pijavice, paraziti

Zatímco v Maďarsku bouří proti neziskovkám premiér Viktor Orbán, v Česku je výrazně slyšet prezident Zeman. Slova o neziskovkách coby pijavicích či parazitech pronesl opakovaně. „Neziskové organizace pokládám za pijavice na státním rozpočtu a na tomto názoru setrvávám. Sám bych změnil jejich financování tak, že za každou korunu státní dotace by si musely vydělat korunu vlastní. A kdyby toho nebyly schopny, tak by samozřejmě zanikly. V případě některých těchto neziskových pijavic by to samozřejmě bylo jenom dobře,“ uvedl v roce 2016 v pořadu Blesk.cz S prezidentem v Lánech.

Zeman s Babišem šili do neziskovek. „Po postižených dětech jdou do nás“

Letos v lednu pak v Poslanecké sněmovně potvrdil, že na názoru skutečně setrvává. „Dámy a pánové, jsem známý přítel neziskových organizací, ale někdy si říkám, že by měly hospodařit za své a nevysávat státní rozpočet,“ říkal prezident.

Podobné výroky politiků přitom neziskovkám škodí, míní dotčení. „Jak se vyjadřují o neziskovém sektoru, nepomáhá ani nám. Vnímáme, že musíme u veřejnosti obhajovat to, že pomáháme druhým. A to mi přijde hrozné,“ uvedl pro ČT David Lukeš, ředitel Centra Paraple.

Audit je na místě, připouští šéf neziskovky

Jako by Zemanovo přání vyslyšeli, Babiš, Schillerová a spol. však nyní chtějí skutečně ušetřit v rozpočtu část peněz pro neziskovky. Škrtat v penězích pro neziskovky by se mělo plošně napříč resorty, Schillerová čeká na jednotlivé návrhy od ministrů Babišova kabinetu. Záměr podporuje i premiér Andrej Babiš. Ministři nyní mají zrevidovat nutnost čerpání z jednotlivých programů, podotkla Schillerová.   

„Audit je na místě,“ připustil v ČT ředitel Evropských hodnot Radko Hokovský. „Jsou to ohromné finanční prostředky, které jsou na to státem vynakládány. Zároveň je třeba si uvědomit, že jsou různé typy neziskovek,“ podotýká. Na to upozorňuje i Berdychová. „U toho, co stát neumí poskytnout, nebo se mu do toho nechce, všude nastupují neziskovky,“ upozorňuje. 

Do jakých oblastí jdou státní dotace z veřejných rozpočtů v případě neziskovek? | Rozbor financování nestátních neziskových organizací v roce 2015

Hlavní problém vidí Berdychová v systému financování neziskovek. „Tam by se daly i ty tři miliardy ušetřit,“ míní. „Trváme od 90. let na konzultačním financování na pravidelné služby, které děláme místo státu. Aby se současné financování převedlo na výkonové, podobné jako ve zdravotnictví, kde se dá vše spočítat. Stát bohužel neví, kolik veřejných služeb a v jaké kapacitě či kvalitě potřebuje. To oni vůbec netuší a řeší to jen pomocí dotací,“ řekla předsedkyně ANNO Blesk Zprávám.

V neziskovém sektoru jsou přitom podle jejích odhadů zapojeny tři až čtyři miliony občanů - aktivně či pasivně. Jde i o sportovce, ale třeba i myslivce, neboť se neziskovky zabývají i volnočasovými aktivitami.

„Stejně tak jsou to organizace, které se starají o jakkoli postižené - zdravotně, tělesně. Těchto neziskovek je nejvíc. A umí to poskytovat i ambulantně - doma. Stát umí hlavně ústavní pomoc, zavírání lidí do různých nemocnic, domovů či ústavů, neziskovky to umí mnohem lidštějším způsobem, protože jsou menší a mají schopnost vyjít vstříc klientovi, a ne se držet byrokratických předpisů. A pak jsou tu i neziskovky zabývající se volnočasovými aktivitami, které se starají o to, aby lidé mohli nějak smysluplně trávit volný čas - myslivci, rybáři, včelaři, sportovci,“ podotkla.