14°C
Vyhoštění Rusové už jsou z Prahy pryč. Češi mají čas opustit Rusko do čtvrtka
Tři ruští diplomaté, které vyhostilo české ministerstvo zahraničí, už nejsou v ČR. Čas měli do nedělního večera – lhůtu splnili. Na cestu domů se spolu s nimi vydali i členové rodin. Jak dlouho tato „diplomatická válka,“ kvůli otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii potrvá, není zatím jasné.
„Ano tři diplomaté, kterým ministerstvo zahraničí ČR nařídilo, aby opustili území České republiky, tak učinili spolu s členy rodin ve lhůtě, která jim byla českou stranou stanovena,“ potvrdil Blesk Zprávám odjezd diplomatů z ČR mluvčí ruského velvyslanectví v Praze, Alexej Kolmakov.
Podle našich zpráv označilo české ministerstvo zahraničí za „nežádoucí osoby“ dva pracovníky velvyslanectví a jednoho pracovníka obchodního zastupitelství.
„Pokud někdy v minulosti ministerstvo někoho označilo za nežádoucí osoby, nikdy se nestalo, že by druhá strana neuposlechla a diplomaty ze země nestáhla,“ řekl Blesk Zprávám mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.
Oficiální vyjádření o odjezdu ruských diplomatů ale zatím úřad podle našich informací zatím ještě nemá. Diplomaté měli z České republiky odletět různými linkami.
Za jak dlouho a jestli se budou smět vrátit, není zatím jasné. „To se musíte ptát českých úřadů,“ řekl Blesk Zprávám Kolmakov.
Češi mají čas do čtvrtka
Bývalý agent ruské vojenské rozvědky a pozdější spolupracovník britské tajné služby Sergej Skripal a jeho dcera byli začátkem měsíce v jihoanglickém Salisbury terčem útoku nervově paralytickou látkou označovanou jako novičok. Británie z otravy viní Rusko a vyhostila přes dvě desítky ruských diplomatů, Kreml obvinění rezolutně odmítá a na rozhodnutí Londýna odpověděl recipročními kroky.
#TZMZV: @mzvcr bere na vědomí, že Ruská federace dnes v odvetném kroku označila tři české diplomaty působící na zastupitelském úřadě ČR v Moskvě za nežádoucí osoby. Území Ruska musí opustit nejpozději do 5. dubna 2018. → https://t.co/GWLM0M5tZV
— MZV ČR (@mzvcr) 30. března 2018
Ruské diplomaty jako projev solidarity vykázaly téměř tři desítky zemí, které společně vypověděly přes 150 Rusů. Česká republika vypověděla tři diplomaty, stejný počet českých diplomatů proto musí opustit Rusko, a to nejpozději do 5. dubna.
Ruský ministr Lavrov: Otrava Skripala mohla překrýt Brexit
Otrava Skripala a jeho dcery mohla být podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v zájmu Británie, která tak mohla chtít odvrátit pozornost obyvatel od odchodu země z Evropské unie. Ministr to řekl na pondělní tiskové konferenci s tím, že nezáleží na Rusku, jak bude kauza Skripal dál eskalovat, ale na západních zemích. Ve středu hodlá Moskva podle ruského velvyslance učinit Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) návrh, jak dál postupovat při vyšetřování.
Skripalova otrava podle Lavrova „mohla být v zájmu britské vlády, která se ocitla v nepříjemné situaci, kdy není schopna splnit své sliby dané voličům o podmínkách brexitu“. V dobách studené války se podle šéfa ruské diplomacie dodržovala určitá pravidla, nyní se ale Spojené státy a Británie rozhodly zahodit veškerou slušnost. Jak bude kauza Skripal dál eskalovat, nezáleží podle něj na Moskvě, ale jen na západních zemích.
Rusko má plán
V neděli Moskva vyzvala mezinárodní Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), aby jí poskytla informace o vyšetřování případu otravy ruských občanů v Salisbury. Už v sobotu seznam otázek týkající se této kauzy poslalo Rusko také Británii a Francii. Paříž se podle něj na vyšetřování podílí.
Ruský velvyslanec při OPCW v pondělí listu Rossijskaja gazeta řekl, že Moskva ve středu mezinárodní organizaci navrhne, jak dál postupovat při vyšetřování otravy Skripalových. „Bude to jednoduchý, jasný návrh, jehož smyslem je přispět k vyšetřování případu ze Salisbury,“ uvedl Alexandr Šulgin. Podrobnosti sice nesdělil, půjde podle něj ale o „dobrý návrh“, který nezavdá příčiny ke stížnostem. Rusko na středu svolalo mimořádnou schůzku OPCW.
Od útoku přitom uplynul téměř měsíc. Zde jsou nejdůležitější data v celém případu:
4. března - V Salisbury byl postižen v té době neznámou látkou bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. Dvojice byla nalezena v bezvědomí v centru města a oba byli v kritickém stavu hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. Podle pozdějších spekulací byla vražedná látka umístěna do zavazadla Skripalové před jejím odletem do Londýna, kam z Moskvy odcestovala 3. března.
6. března - Britský ministr zahraničí Boris Johnson potvrdil, že Skripal je hospitalizován.
7. března - Britská policie oznámila, že Skripalovi byli postiženi nervově paralytickou látkou.
11. března - Vyšetřování odhalilo stopy jedu v restauraci Zizzi a v hospodě The Mill v centru Salisbury.
12. března - Britská premiérka Theresa Mayová označila za vysoce pravděpodobné, že za otravu je zodpovědné Rusko. Podle Mayové otravu způsobila nervová látka novičok vyvinutá v SSSR na konci éry studené války. Moskvu vyzvala, aby podala vysvětlení, jak se látka dostala do Británie. Ruský prezident Vladimir Putin poté vyzval Londýn, aby nejprve zjistil, co se přesně stalo, a pak teprve o tom s Ruskem hovořil.
13. března - Vil Mirzajanov, jeden z hlavních tvůrců novičoku, řekl, že novičok nemohla použít jiná země než Rusko, protože složení substance bylo tajné.
14. března - Británie oznámila, že v reakci na případ otravy vypoví 23 ruských diplomatů. Kromě vypovězení diplomatů Británie zruší také plánované schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni včetně pozvání ministra zahraničí Sergeje Lavrova, informovala Mayová. Členové vlády ani královské rodiny také nepojedou na mistrovství světa ve fotbale, které se bude v Rusku konat v létě.
- Kauzou se začala zabývat i Rada bezpečnosti OSN.
15. března - USA, Francie a Německo podpořily Británii, která je přesvědčená, že za útokem stálo Rusko. Západní země zároveň vyzvaly Moskvu, aby poskytla informace o novičoku, ruští představitelé popřeli existenci programu vývoje této látky.
16. března - Ministr Johnson řekl, že útok s nejvyšší pravděpodobností nařídil osobně Putin. Kreml vyjádření označil za neodpustitelné porušení diplomatické slušnosti.
- Ruští vyšetřovatelé zahájili vyšetřování otravy Skripalové, která je ruskouobčankou, a vraždu Nikolaje Gluškova, bývalého přítele miliardáře a kritika Kremlu Borise Berezovského. Britská policie prozatím ale vyloučila, že by úmrtí Gluškova souviselo s kauzou Skripal.
17. března - Moskva oznámila vyhoštění 23 britských diplomatů a zároveň odvolala souhlas s fungováním britského generálního konzulátu v Petrohradu a nařídila zastavit v Rusku činnost britské organizace pro rozvoj kulturních vztahů - Britské rady.
- Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Česko, Slovensko, Británie, Švédsko a možná i USA od konce 90. let provádějí „intenzívní výzkum“ podobných látek jako novičok. Praha, Bratislava a Stockholm obvinění odmítly.
18. března - Ruský prezident Vladimir Putin, který drtivě zvítězil v prvním kole prezidentských voleb, opět popřel podíl Ruska na otravě Skripala.
19. března - EU vyzvala Rusko, aby bezodkladně odpovědělo na otázky Londýna a mezinárodního společenství ohledně útoku.
21. března - Ruský diplomat Vladimir Jermakov před pozvanými velvyslanci řekl, že Moskva se obává, že by Britové mohli zničit klíčové důkazy o útoku. Zdůraznil také, že Rusko nikoho neobviňuje z útoku a že dřívější odvolávání na potenciál Česka a Švédska mělo sloužit pouze jako příklad vyspělosti výzkumu.
22. března - Bruselský summit EU odsouhlasil názor Londýna, že za útokem v Salisbury je odpovědné Rusko.
23. března - EU se na summitu rozhodla povolat svého velvyslance v Moskvě ke konzultacím.
26. března - USA, 16 zemí EU, včetně ČR, a další země oznámily, že vyhostípřes stovku Rusů. Ruské ministerstvo zahraničí odpovědělo, že přijme odvetná opatření.
27. března - Další země a NATO se připojily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Celkem se tak rozhodlo asi 30 zemí, vypovězeno bude přes 150 ruských diplomatů.
29. března - Rusko oznámilo, že vyhostí stejný počet diplomatů, kolik jich dané státy vyhostily do Ruska. Zatím se to týká 120 diplomatů, u čtyř států si vyhradilo právo učinit tak později.
Však tě tady nikdo nedrží.