9°C
Problémy uvízlých pasažérů leteckých linek bych chtěla mít, říká Annika Rosénová, která na Islandu žije na samotě v těsném sousedství ledovcového vulkánu. Největší strach má z nejistoty, kolik sopečného popílku se snese na okolní pastviny. Její situaci přibližuje agentura DPA.
Strach Islanďanů je pochopitelný
"Jsme odříznuti a nemůžeme autem vůbec nikam. Na západ je 400 metrů cesty rozervaných kvůli povodni. A na východě je kvůli hustému sopečnému popílku tma jak v noci," postěžovala si rodilá Švédka žijící u okraje ledovce Eyjafjalla.
"Strach máme hlavně z lávového popela," vysvětluje však Rosénová. Přitom nejde ani tak o samotný život, ale o existenční základnu. "Když si popel sedne na louky, musí koně okamžitě pryč, protože fluor v popílku je pro ně nebezpečný," říká. Pokud by spadlo větší množství popela, nemohli by sedláci sklidit seno nezbytné pro zimní krmení.
Když se probudila sopka Hekla
Když se v roce 1947 probudila Hekla, největší islandská sopka, ležela v okolí půlmetrová vrstva popela, uvádí to server lidovky.cz. "Něco takového by pro nás bylo opravdu zlé," ví Rosénová.
Krátce po 2. světové válce ještě byli spásnými anděly američtí vojáci s lopatovými bagry. "Ale vojáci z Islandu odešli," povzdechla si statkářka, která u ledovce Eyjafjalla žije 18 let.
Islanďané se spoléhají na úřady
Jak informoval server lidovky.cz, tak zatímco odpovědná místa na Islandu zkoumají pohyby pod zemí i nad ní s pomocí hypermoderního vybavení, spoléhá se rodina Rosénových na měřící metodu osvědčenou staletími. Bílý talíř před domem spolehlivě informuje, zda a kolik je ve vzduchu popílku a zda je třeba něco podniknout. Až dosud zůstal bílý. Dcera sice už nechodí do školy vzdálené 30 kilometrů, ale práce jinak pokračuje v zaběhaných kolejích.
Nejhorší je podle matky neprostá nejistota v tom, kde přesně a na jak dlouho ledovcový vulkán zahrozí. "Kdyby opravdu propukl tady na jižním konci ledovce, jak jsme se obávali při evakuaci, strhla by náš statek voda a bahno," tvrdí žena.
Může to skončit hned nebo trvat i roky
Ani experti v 125 kilometrů vzdáleném Reykjavíku nemohou dát Rosénové a zhruba 800 dalším místním obyvatelům odpovědi na nejnaléhavější otázky.
"Může to skončit zcela náhle nebo trvat dva roky, jako při poslední erupci u ledovce Eyjafjalla v roce 1821. Nikdo to neví," připouští německý geofyzik Martin Hensch z vulkanologického institutu na Islandské univerzitě.
Vědec se před rokem přestěhoval z Hamburku do Reykjavíku, protože na Islandu je 30 aktivních sopek, informoval o tom server lidovky.cz. "Pro mou práci je to teď samozřejmě obrovsky napínavé. Proto jsem sem přišel," libuje si Hensch. Teď má hlavní sezonu.
