Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„Dříve afghánské vrtulníky Mi-17 ruské výroby připraveny k odeslání na Ukrajinu na Davis-Monthanově základně Letectva USA,“ tweetuje kanál Trucha. Helikoptéry afghánské vládě pořídily Spojené státy, a když vládu uchvátil Tálibán, Američané je zvládli odvézt.
Zelenská promluvila o prvních týdnech války: Teď už se můžeme s manželem vídat. Z čeho má strach?
Třebaže s manželem pracovala v komediálním souboru, přispívala jen jako autorka, o pozornost nestojí, rozhovory moc nedává. Pro britský deník The Guardian teď Olena Zelenská (44) udělala výjimku. Jak prožila první den ruské invaze, jak to zvládají děti a čeho se dnes hlavně bojí?
Aktivistu Romana Ratušného, který padl u Izjumu, si v Kyjevě připomněli i světlicemi.
Ukrajinský prezident v doprovodu ministra vnitra Denyse Monastyrského navštívil cvičiště Národní gardy v Oděse. Mimo jiné tam prezident vyznamenal hrdiny z řad gardy a policie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v Mykolajivské oblasti kromě vojáků i místní nemocnici.
Ruské jednotky začátkem března postoupily až na předměstí Mykolajiva, ale ukrajinská armáda je později zatlačila směrem do jižních a východních částí regionu, kde nyní boje pokračují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil obránce země bojující na jižní frontě v Mykolajivské oblasti. Dnes o tom informoval na svém účtu na sociální síti telegram, aniž by upřesnil, kdy opustil metropoli. Prezident, který měl na sobě tradiční khaki tričko a kalhoty podobné barvy, rozdával zřejmě v podzemních krytech vyznamenání a pózoval fotografům.
„Naši stateční chlapci a dívky. Všichni dělají, co je v jejich silách. Určitě vydržíme! A určitě vyhrajeme!“ napsal prezident na sociální síti telegram. Za „hrdiny s velkým a dobrým srdcem“ označil zdravotníky v místní nemocnici. Navštívil také sídlo místní správy, kde koncem března při ruském raketovém útoku přišlo o život 37 lidí.
Blízcí se v Kyjevě se dnes rozloučili se známým aktivistou a vojákem Romanem Ratušnym (†24), který padl v Izjumu. Do boje se zapojil hned na začátku války.
Během Euromajdanu v roce 2014 organizoval protesty a demonstrace. Na vlastní kůži poznal i policejní brutalitu, byl pronásledován a dostával výhružky smrti.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom oznámila, že dodávky ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu přes tranzitní bod Sudža poklesly z pátečních 41,9 milionu metrů krychlových za den na dnešních 41,4 milionu metrů krychlových. Informovala o tom agenura Reuters. Žádost o přepravu plynu přes další velký vstupní bod Sochranivku Ukrajina zamítla, uvedl Gazprom.
Rusové vytrvale blokují vývoz ukrajinského obilí po moři a naopak ho kradou. Snímky společnosti Maxar Technologies zachytily nakládání ruské lodi na Krymu.
Rusové po třech měsících věznění propustili na svobodu ukrajinskou zdravotnici Juliju Pajevskou známou pod přezdívkou Tajra. Žena se v Mariupolu starala o zraněné civilisty a ukrajinské i ruské vojáky. Několik prvních týdnů války natáčela dění ve městě za pomoci kamery připevněné na těle, natočila celkem 256 gigabytů záznamu, který těsně před zatčením předala novinářům. Podle okupantů byla napojená na ukrajinský krajně pravicový batalion Azov.
Ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj řekl, že odminování potřebuje oblast o celkové rozloze 270.000 kilometrů čtverečních, které zahrnují i oblasti okupované Ruskem. Podle The Kyiv Independent jde o oblast o něco větší než je rozloha Nového Zélandu.
Ministr řekl, že Ukrajina jedná s Británií, Itálií a Francií o dodávce náležitého odminovacího vybavení, které by mohlo stát miliony dolarů.
Obavy Světové zdravotnické organizace (WHO), která varovala před epidemiemi a šíření nemocí kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině, se naplnily. V Mariupolu se začala šířit cholera a úplavice, řekl v rozhovoru s ruskou redakcí BBC starosta města Vadym Bojčenko. Ve městě, které po dlouhých bojích ovládly v květnu ruské síly, jsou podle něj už desítky případů tohoto infekčního onemocnění. Ve městě nefungují dodávky vody a nelze do něj dopravit léky. Neléčená cholera může být navíc smrtelná. Choleru nebo úplavici si však můžete "dovézt" i z exotické dovolené.
Ukrajinská pošta představila podobu nové známky - na obrázku bude traktor s ukrajinskou vlajkou, který za sebou táhne poničený ruský tank. Podle serveru RBK-Ukrajina o vzhledu známky rozhodli Ukrajinci hlasováním.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.