Mariupol čelí další hrozbě, městem se šíří infekce: Neléčená cholera může být smrtelná
Obavy Světové zdravotnické organizace (WHO), která varovala před epidemiemi a šíření nemocí kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině, se naplnily. V Mariupolu se začala šířit cholera a úplavice, řekl v rozhovoru s ruskou redakcí BBC starosta města Vadym Bojčenko. Ve městě, které po dlouhých bojích ovládly v květnu ruské síly, jsou podle něj už desítky případů tohoto infekčního onemocnění. Ve městě nefungují dodávky vody a nelze do něj dopravit léky. Neléčená cholera může být navíc smrtelná. Choleru nebo úplavici si však můžete "dovézt" i z exotické dovolené.
Podle starosty panují ve městě otřesné podmínky - nefunguje kanalizace, obyvatelé nemají dostatečný přístup k pitné vodě a k lékům a na ulicích leží těla některých lidí, kteří přišli o život za války.
„Ve městě se už šíří cholera, úplavice a další nemoci, ale tají se to. Město je uzavřeno v karanténě. Nikoho nepouštějí ani do města, ani ven,“ řekl starosta.
„Tahle infekce se šíří velmi rychle. A nejsou podmínky, aby se tomu zabránilo. Nejsou doktoři, chybí infekční kliniky. Naše infekční nemocnice byla zničena i se vším vybavením, doktory povraždili,“ uvedl starosta.
Doklady o tom, že by byl někdo ve městě s cholerou diagnostikován, ale nejsou, neboť nemocnice je mimo provoz. Podle starosty ale „vše nasvědčuje“ tomu, že nemoc se už ve městě šíří. Server Ukrajinska pravda dříve napsal, že starosta z města odjel. Důvodem mělo být to, že ve městě nebyl signál a Bojčenko potřebuje být ve spojení s úřady a s vojáky.
Dodávky vody nefungují
Před šířením cholery v Mariupolu už v květnu podle Reuters varovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Na nebezpečí epidemie tohoto infekčního onemocnění upozornil také generální štáb ukrajinské armády.
Na ulicích města jsou neodklizená mrtvá těla, další zemřelí byli pohřbeni do provizorních hrobů. Město se potýká s horkem a lijáky, které tyto provizorní hroby ničí.
„Obyvatelé Mariupolu pohřbívali oběti ve dvorech, v parcích, na náměstíčkách a ve svazích. K tomu přidejte nefungující dodávky vody a hlavně nefungující kanalizaci. Ze všeho se vytváří směsice, která stéká do řek a studní, odkud lidé berou vodu,“ popsal Bojčenko.
Voda ve studních podle Bojčenka není pitná, ale přivážené vody není dost pro všechny. Lidé na ni mohou stát frontu i několik dní. Ukrajinské úřady také nemají možnost do města dopravit léky, protože Mariupol je uzavřený.
Válečné podmínky choleře „přejí“
Cholera se nejčastěji vyskytuje v Jižní Asii, zejména v Indii, a v Africe. V roce 2016 byla v Somálsku, Tanzanii a Jemenu hlášeno v průměru 15 000 případů tohoto onemocnění. V zemích Evropské unie se cholera vyskytuje zřídka, v 96 % se jedná o importy. V České republice byl v roce 2017 zaznamenán jeden importovaný případ ze Zanzibaru. V bývalém Československu došlo k poslední epidemii cholery v roce 1970 na území východního Slovenska. Po importu onemocnění z Ukrajiny zde onemocnělo celkem 18 osob.
„Úplavice a cholera jsou střevní infekce, které se šíří typicky v případě špatných hygienických podmínek – jedná se zejména o problémy s kanalizací, odstavené čistírny odpadních vod, nefungující zásobování pitnou vodou. Válečné podmínky a zničená infrastruktura také neumožňují dodržování základních hygienických pravidel, třeba banální mytí rukou teplou vodou s mýdlem,“ vysvětlil Blesk Zprávám primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý.
Neléčená cholera může být smrtelná
Úplavice i cholera se projevují úpornými průjmy, křečovitými bolestmi břicha. V případě úplavice trápí pacienty také horečky a krev ve stolici. Pro choleru jsou typické velmi časté vodnaté stolice, které vedou během několika hodin k životu ohrožující dehydrataci. Obě infekce se léčí zejména rehydratací, tedy doplňováním tekutin a minerálů, případně antibiotiky.
„Vzhledem k válkou rozvrácenému zdravotnictví a nedostatku zdravotnického materiálu může být zajištění této léčby obtížné,“ upozorňuje Dlouhý.
Přibližně u 20 % symptomatických případů je průběh onemocnění závažný s náhlým začátkem, četnými vodnatými průjmy, dehydratací a hypotenzí.
V případě, že onemocnění není zaléčeno, může vést k úmrtí (až do 50 % případů). V případě včasné léčby je smrtnost menší než jedno procento.
Kromě kontaminované vody mohou být zdrojem nákazy také potraviny, zvláště pokud nejsou tepelně upravené a dobře skladované.
Pozor na choleru na dovolené
Na choleru by si měli dávat pozor i dovolenkáři, kteří vyráží do exotických zemí a zemí, kde se cholera vyskytuje. V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné jsou např. i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty.
Nebezpečné jsou například i kostky ledu připravené ze závadné vody. V exotických zemích se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravy potravy v exotických zemích: „Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být“.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
