Mariupol čelí další hrozbě, městem se šíří infekce: Neléčená cholera může být smrtelná
Obavy Světové zdravotnické organizace (WHO), která varovala před epidemiemi a šíření nemocí kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině, se naplnily. V Mariupolu se začala šířit cholera a úplavice, řekl v rozhovoru s ruskou redakcí BBC starosta města Vadym Bojčenko. Ve městě, které po dlouhých bojích ovládly v květnu ruské síly, jsou podle něj už desítky případů tohoto infekčního onemocnění. Ve městě nefungují dodávky vody a nelze do něj dopravit léky. Neléčená cholera může být navíc smrtelná. Choleru nebo úplavici si však můžete "dovézt" i z exotické dovolené.
Podle starosty panují ve městě otřesné podmínky - nefunguje kanalizace, obyvatelé nemají dostatečný přístup k pitné vodě a k lékům a na ulicích leží těla některých lidí, kteří přišli o život za války.
„Ve městě se už šíří cholera, úplavice a další nemoci, ale tají se to. Město je uzavřeno v karanténě. Nikoho nepouštějí ani do města, ani ven,“ řekl starosta.
„Tahle infekce se šíří velmi rychle. A nejsou podmínky, aby se tomu zabránilo. Nejsou doktoři, chybí infekční kliniky. Naše infekční nemocnice byla zničena i se vším vybavením, doktory povraždili,“ uvedl starosta.
Doklady o tom, že by byl někdo ve městě s cholerou diagnostikován, ale nejsou, neboť nemocnice je mimo provoz. Podle starosty ale „vše nasvědčuje“ tomu, že nemoc se už ve městě šíří. Server Ukrajinska pravda dříve napsal, že starosta z města odjel. Důvodem mělo být to, že ve městě nebyl signál a Bojčenko potřebuje být ve spojení s úřady a s vojáky.
Dodávky vody nefungují
Před šířením cholery v Mariupolu už v květnu podle Reuters varovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Na nebezpečí epidemie tohoto infekčního onemocnění upozornil také generální štáb ukrajinské armády.
Na ulicích města jsou neodklizená mrtvá těla, další zemřelí byli pohřbeni do provizorních hrobů. Město se potýká s horkem a lijáky, které tyto provizorní hroby ničí.
„Obyvatelé Mariupolu pohřbívali oběti ve dvorech, v parcích, na náměstíčkách a ve svazích. K tomu přidejte nefungující dodávky vody a hlavně nefungující kanalizaci. Ze všeho se vytváří směsice, která stéká do řek a studní, odkud lidé berou vodu,“ popsal Bojčenko.
Voda ve studních podle Bojčenka není pitná, ale přivážené vody není dost pro všechny. Lidé na ni mohou stát frontu i několik dní. Ukrajinské úřady také nemají možnost do města dopravit léky, protože Mariupol je uzavřený.
Válečné podmínky choleře „přejí“
Cholera se nejčastěji vyskytuje v Jižní Asii, zejména v Indii, a v Africe. V roce 2016 byla v Somálsku, Tanzanii a Jemenu hlášeno v průměru 15 000 případů tohoto onemocnění. V zemích Evropské unie se cholera vyskytuje zřídka, v 96 % se jedná o importy. V České republice byl v roce 2017 zaznamenán jeden importovaný případ ze Zanzibaru. V bývalém Československu došlo k poslední epidemii cholery v roce 1970 na území východního Slovenska. Po importu onemocnění z Ukrajiny zde onemocnělo celkem 18 osob.
„Úplavice a cholera jsou střevní infekce, které se šíří typicky v případě špatných hygienických podmínek – jedná se zejména o problémy s kanalizací, odstavené čistírny odpadních vod, nefungující zásobování pitnou vodou. Válečné podmínky a zničená infrastruktura také neumožňují dodržování základních hygienických pravidel, třeba banální mytí rukou teplou vodou s mýdlem,“ vysvětlil Blesk Zprávám primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý.
Neléčená cholera může být smrtelná
Úplavice i cholera se projevují úpornými průjmy, křečovitými bolestmi břicha. V případě úplavice trápí pacienty také horečky a krev ve stolici. Pro choleru jsou typické velmi časté vodnaté stolice, které vedou během několika hodin k životu ohrožující dehydrataci. Obě infekce se léčí zejména rehydratací, tedy doplňováním tekutin a minerálů, případně antibiotiky.
„Vzhledem k válkou rozvrácenému zdravotnictví a nedostatku zdravotnického materiálu může být zajištění této léčby obtížné,“ upozorňuje Dlouhý.
Přibližně u 20 % symptomatických případů je průběh onemocnění závažný s náhlým začátkem, četnými vodnatými průjmy, dehydratací a hypotenzí.
V případě, že onemocnění není zaléčeno, může vést k úmrtí (až do 50 % případů). V případě včasné léčby je smrtnost menší než jedno procento.
Kromě kontaminované vody mohou být zdrojem nákazy také potraviny, zvláště pokud nejsou tepelně upravené a dobře skladované.
Pozor na choleru na dovolené
Na choleru by si měli dávat pozor i dovolenkáři, kteří vyráží do exotických zemí a zemí, kde se cholera vyskytuje. V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné jsou např. i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty.
Nebezpečné jsou například i kostky ledu připravené ze závadné vody. V exotických zemích se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravy potravy v exotických zemích: „Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být“.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
