Zelenská promluvila o prvních týdnech války: Teď už se můžeme s manželem vídat. Z čeho má strach?

Olena nevěřila, že by Rusko skutečně její zemi napadlo, prezident spoluobčany stále uklidňoval, navzdory varováním od tajných služeb západních zemí. Brzy ráno 24. února přesto první dámu vzbudily rány. Postel prázdná, manžela našla oblečeného do práce. „Začalo to,“ oznámil jí a odešel do prezidentského paláce.

Ona zatím sbalila kufr a čekala na pokyny. Když z okna sledovala stíhačku nad Kyjevem, nevěděla, čí je. „Byl to surreálný pocit, jako v počítačové hře. Ale držela jsem si podivný úsměv celý den, nechtěla jsem před dětmi ukazovat paniku,“ vzpomíná na první hodiny invaze. „Jen jsme poslouchali pokyny ochranky, šli jsme, kam nám řekli.“

Večer se ještě viděla s manželem, i teď tají, kde to bylo. Objali se a poslal ji s dětmi do bezpečí. „Podle tajných služeb označil nepřítel mě za cíl číslo 1 a mou rodinu za cíl číslo 2,“ informoval národ Zelenskyj v jednom z prvních válečných projevů. „Samozřejmě, že je možné dělat nátlak na prezidenta skrze jeho rodinu, nechtěla bych, aby se musel rozhodovat mezi svou rodinou a svou odpovědností prezidenta,“ vysvětluje, proč se nesnažila působit jako odvážná první dáma a nechala se s dětmi uklidit na bezpečné místo.

Míst to bylo za tu dobu několik, ale vždy na Ukrajině. „Čím méně toho řeknu, tím lépe,“ udržuje však dál tajemství. Jen se nechá reportérkou nachytat, že slýchali sirény a sledovali televizi. „Ano, nebyla jsem v podzemí nebo pod vodou,“ přiznává s úsměvem. S manželem si občas mohla zavolat přes bezpečné kanály – naopak vlastní mobil a počítač jí ochranka zakázala, stejně jako přístup na sociální sítě, aby nešlo její úkryt vypátrat.

První dáma Zelenská se otevřela o dětech: Dcera přišla o maturák, ze syna je vojenský expert

„Děti byly ideální, obvykle jim musíte všechno říkat milionkrát, ale toho prvního dne vše udělaly superrychle a poslušně,“ oceňuje Olena. Ale také to pro ně nebylo snadné. „Mami, chci jen vidět kamarády, už je to tak dlouho. Čtvrt roku si hraju jen se psy a bodyguardy,“ stěžoval si prý synek Kyrylo (9).

Dcera Oleksandra (17) pokračuje ve studiu a v září by ráda nastoupila na univerzitu. Jenže jako miliony dalších Ukrajinců jí napřed dva roky školy narušovala pandemie covidu, načež ji vystřídala válka.

Královská pomoc

Takové potíže zažívala velká část země. „Každý Ukrajinec je pod ohromným psychologickým tlakem. Polovina naší populace teď není se svými rodinami,“ zdůrazňuje první dáma. Napřed je nutné porazit okupanty, ale to ještě nebude úplně vyhráno. „K ničemu je země, která vyhrála, bojovala o své území, ale je obydlená lidmi neschopnými žít, fungovat, normálně vychovávat své děti. Jsou před námi velká rizika.“

Uvítala proto pomoc belgické královny Mathilde, původně profesorky psychologie. Telefonovala s ní jen chvíli před rozhovorem s reportérem Guardianu. Mimo jiné královna nabídla rady o rehabilitačních programech pro válkou postihnuté občany. „Ukrajinci nejsou zvyklí žádat o pomoc psychology. Máme tendenci deprese a úzkosti ignorovat. Potřebujeme velkou osvětovou kampaň, abychom lidem řekli, že to není jejich vina, když potřebují duševní pomoc,“ vysvětluje ukrajinská první dáma. Chystala takový projekt už před válkou, teď bude o to důležitější.

První dáma Olena Zelenská (44) popsala život ve válce: Nechala jsem průchod emocím a plakala!

O duševní zdraví svého muže se však nebojí ani za války. Vzhledem k jeho neustávajícímu humoru a naopak její střídmosti by člověk čekal, že v rodině bude Olena za pedantku. „Ale ve skutečnosti je disciplína jeho druhé jméno. Jakmile zazvoní budík, vstane, vyčistí si zuby, obleče se a do pěti minut odchází. Já se motám tak půl hodiny. On dokáže psychologicky ustát stres a udržet si disciplínu.“

O mužovo fyzické zdraví už se však strachuje. „Po obtížných situacích vždycky onemocní. Jak se uvolní, chytne nějaký virus. Snažím se ho v tomto hlídat, ale jako všichni chlapi, nerad si měří teplotu či tlak. Musím kvůli tomu dělat scény.“

Když nájezdníci odtáhli od hlavního města s nepořízenou, s tátou-manželem se už rodina občas vídá, stejně mu však povinnosti mnoho nedovolí. Spíš se nakrátko obejmou a poví si pár vět. Spí dál jinde.

Stranou pozornosti

Jednu úlevu aspoň v nenormální situaci první dáma našla – v izolaci se nemusí tolik hlídat, není na očích. „Nečekáte, jaké budou reakce na každou jednu věc, co podniknete. To bylo ty dva a půl roku před válkou emočně hodně obtížné.“

Uvědomoval si to i sám prezident devět měsíců poté, co se chopil úřadu. „Je to těžké, nemají rádi mou práci,“ přiznal o své rodině pro Guardian v únoru 2020. Každá návštěva restaurace se musí řešit přes ochranku, vyjet si na dovolenou do ciziny nebylo vhodné, když východ Ukrajiny sužovala válka. Dcera se podle něj těžko smiřovala, že ji na každém kroku sledují strážci, byť se snaží o maximální nenápadnost. Aspoň syn si prý pyšně užíval, že táta je prezident. Byť byl zvyklý ho vídat na televizní obrazovce už od narození.

Herecké nadání rozhodně v politice pomáhá, v řadě ohledů, věří prezidentova manželka. „Texty se učí velmi rychle, umí je pronášet sebevědomě. Dovede pracovat s kamerami. Nehraje to – má prostě takové dovednosti. Pro mě je neskutečně těžké hovořit veřejně, stresuje mě to, ale pro něj to je přirozenost.“

A svým nadšením i zarputilostí umí prý Zelenskyj dotahovat věci, které by jiní vzdali, oceňuje jeho manželka: „Víc než kdokoliv jiný, koho znám, tak kdykoli o nějaké situaci lidé říkali, že je to nemožné, on to dokázal a byl schopný k tomu inspirovat i ostatní“ 

„Každý je terčem Rusů.“ První dáma pomáhá Zelenskému z krytu. Ten s dětmi mluví jen po telefonu

Inspirovat ostatní a hrát neformální roli se snaží i Olena Zelenská. Loni uspořádala „summit prvních dam“, dorazila desítka manželek prezidentů a premiérů. Za války zůstala spíše v ústraní, ale kontakty si udržuje, s řadou kolegyň si telefonovala.

A tu nejpřednější z prvních dam, manželku amerického prezidenta, dokonce osobně na západě Ukrajiny uvítala, když si Jill Bidenová překvapivě „odskočila“ z návštěvy Slovenska za hranici. „Bylo to od ní odvážné. Byla ohromně empatická a velmi se zajímala o příběhy, co jí lidé říkali,“ popisuje zážitek Olena.

Letos doufá, že summit dokáže zopakovat v online podobě. Díky tomu, ale hlavně díky ohromné podpoře Ukrajiny nejen na Západě, může jistě očekávat daleko větší účast.