Kyjev znovu ožívá, strach zůstává. Ukrajinská metropole najíždí k „normálu“, uprchlíci se vrací domů
Zahraniční zpravodaj pro britský server BBC popsal atmosféru v Kyjevě od propuknutí ruské invaze na Ukrajinu. Po prvotním šoku se teď metropole postupně vrací k normálu a většina uprchlíků přijela zpět domů, mezi lidmi ale dál panuje obava z dalšího útoku okupantů. „Zdá se, že město je odhodlané se zase vyléčit. Co přinese dalších 100 dnů, je však zcela nejasné, a Ukrajinci to vědí.“
Město zavalila panika, když se ulicemi brzy ráno 24. února rozezněly první exploze a hukot sirén, místní přitom podle korespondenta na riziko útoku do té doby nahlíželi převážně cynicky. „Je to blaf, ve válce jsme už teď,“ tvrdili mnozí a odkazovali tak na dlouhodobé spory s Ruskou federací, které vedly k anexi Krymu v roce 2014 a které od toho momentu jen postupně eskalovaly. Někteří odborníci a politici předpovídali válečný konflikt už v roce 2019.
Po rozpoutání války Západ Kyjevu nedával více než 72 hodin před tím, než padne do rukou Rusů, metropole ale prvotní útok ustála. Po vniku okupantů na ukrajinské území z Kyjeva uteklo přes polovinu původních obyvatel, dálnice blokovala auta prchajících Ukrajinců a před bankomaty se tvořily dlouhé fronty. Po výzvě prezidenta Volodymyra Zelenského se mnozí muži rozhodli přidat k obranným jednotkám.
„Dáme zbraně všem, kdo chce bránit zemi. Buďte připraveni podpořit Ukrajinu na náměstích našich měst,“ napsal první den války Zelenskyj na twitter.
Kyjev se vrací k normálnímu chodu
Během uplynulých 100 dní od propuknutí invaze se městu podařilo vypudit okupanty a alespoň částečně se vrátit zpět k „normálu“, píše zpravodaj. Rusové nicméně mezitím zlikvidovali nedaleká města a vesnice včetně Irpině, Buči a Borodjanky, ve kterých policejní složky dodnes nachází další zakopaná těla umučených obětí. Lidé z Kyjevské oblast se snažili z místního nádraží dostat vlakem na západ země, převážně do Lvova, mnozí místní ale riskovali a zůstali doma, za což v několika případech těžce zaplatili.
Otevřené restaurace a rušné ulice
Potom, co se ruské jednotky v dubnu stáhly z Kyjeva, se do města vrátil život a naděje. Znovu se otevřely restaurace a kavárny a ulice se začaly plnit skupinkami lidí. Město se na rozdíl od Mariupolu nebo Severodoněcku neocitlo pod přímou okupací Rusů, dálnice a další silniční spoje do města a z něj byly brzy opět zprovozněny a ačkoli dosud platí noční zákaz vycházení, na ulicích už ticho dávno nepanuje.
„Muzea jsou opět otevřená. Zase tu jsou vzteklé dopravní zácpy,“ pokračoval korespondent. Podle místních úřadů se město vrátilo ke dvěma třetinám své původní populace „a rozhodně je to poznat, jsou plnější parky, divadla a lidé zase používají metro, aby se dostali na vlak“. Ačkoli mezi místními stále panuje nejistota a strach z dalšího potenciálního útoku, město se postupně léčí z tragických událostí začátku roku. „Návrat k normálu je pro lidi způsobem, jak se s tím smířit, a stejně tak je i nezbytný,“ uzavřel zpravodaj.
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl.
Volodymyr Zelenskyj kvůli virtuální schůzce přijel do Německa, odkud se rozhovorů účastní po boku kancléře Friedricha Merze. Německý kancléř zorganizoval dnes tři videokonference. Nejprve postoj k válce na Ukrajině před pátečním rusko-americkým summitem ladili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a zástupce Polska.
Druhá schůzka, které se účastní kromě Trumpa také americký viceprezident J. D. Vance, začala v 15:00 a trvat by měla zhruba hodinu.
Summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina se chystá na Aljašce, kterou až do roku 1867 ovládali Rusové. Nadále tam je mnoho pravoslavných křesťanů, a to i mezi původním obyvatelstvem. Tamní diecéze vyzývá k modlitbám za úspěch prezidentské schůzky.
„Modleme se za ty, kteří se sejdou na Aljašce, aby hledali cestu k míru, aby Pán, dárce moudrosti, osvítil jejich mysli a vedl jejich slova k spravedlivé a trvalé dohodě,“ píše diecéze na Facebooku. „Znovu se modlíme, aby Pán přinesl příměří, ochranu nevinných, otevření bezpečných koridorů, návrat zajatců a úlevu pro zraněné a truchlící. Aby bylo rozptýleno každé klamání a zatvrzelost srdce; aby byla uzdravena nenávist; a aby se milosrdenství a spravedlnost spojily.“
