Kyjev znovu ožívá, strach zůstává. Ukrajinská metropole najíždí k „normálu“, uprchlíci se vrací domů
Zahraniční zpravodaj pro britský server BBC popsal atmosféru v Kyjevě od propuknutí ruské invaze na Ukrajinu. Po prvotním šoku se teď metropole postupně vrací k normálu a většina uprchlíků přijela zpět domů, mezi lidmi ale dál panuje obava z dalšího útoku okupantů. „Zdá se, že město je odhodlané se zase vyléčit. Co přinese dalších 100 dnů, je však zcela nejasné, a Ukrajinci to vědí.“
Město zavalila panika, když se ulicemi brzy ráno 24. února rozezněly první exploze a hukot sirén, místní přitom podle korespondenta na riziko útoku do té doby nahlíželi převážně cynicky. „Je to blaf, ve válce jsme už teď,“ tvrdili mnozí a odkazovali tak na dlouhodobé spory s Ruskou federací, které vedly k anexi Krymu v roce 2014 a které od toho momentu jen postupně eskalovaly. Někteří odborníci a politici předpovídali válečný konflikt už v roce 2019.
Po rozpoutání války Západ Kyjevu nedával více než 72 hodin před tím, než padne do rukou Rusů, metropole ale prvotní útok ustála. Po vniku okupantů na ukrajinské území z Kyjeva uteklo přes polovinu původních obyvatel, dálnice blokovala auta prchajících Ukrajinců a před bankomaty se tvořily dlouhé fronty. Po výzvě prezidenta Volodymyra Zelenského se mnozí muži rozhodli přidat k obranným jednotkám.
„Dáme zbraně všem, kdo chce bránit zemi. Buďte připraveni podpořit Ukrajinu na náměstích našich měst,“ napsal první den války Zelenskyj na twitter.
Kyjev se vrací k normálnímu chodu
Během uplynulých 100 dní od propuknutí invaze se městu podařilo vypudit okupanty a alespoň částečně se vrátit zpět k „normálu“, píše zpravodaj. Rusové nicméně mezitím zlikvidovali nedaleká města a vesnice včetně Irpině, Buči a Borodjanky, ve kterých policejní složky dodnes nachází další zakopaná těla umučených obětí. Lidé z Kyjevské oblast se snažili z místního nádraží dostat vlakem na západ země, převážně do Lvova, mnozí místní ale riskovali a zůstali doma, za což v několika případech těžce zaplatili.
Otevřené restaurace a rušné ulice
Potom, co se ruské jednotky v dubnu stáhly z Kyjeva, se do města vrátil život a naděje. Znovu se otevřely restaurace a kavárny a ulice se začaly plnit skupinkami lidí. Město se na rozdíl od Mariupolu nebo Severodoněcku neocitlo pod přímou okupací Rusů, dálnice a další silniční spoje do města a z něj byly brzy opět zprovozněny a ačkoli dosud platí noční zákaz vycházení, na ulicích už ticho dávno nepanuje.
„Muzea jsou opět otevřená. Zase tu jsou vzteklé dopravní zácpy,“ pokračoval korespondent. Podle místních úřadů se město vrátilo ke dvěma třetinám své původní populace „a rozhodně je to poznat, jsou plnější parky, divadla a lidé zase používají metro, aby se dostali na vlak“. Ačkoli mezi místními stále panuje nejistota a strach z dalšího potenciálního útoku, město se postupně léčí z tragických událostí začátku roku. „Návrat k normálu je pro lidi způsobem, jak se s tím smířit, a stejně tak je i nezbytný,“ uzavřel zpravodaj.
„Pokud jde o útoky Ruska proti evropským zemím: Rusko testuje jejich schopnost bránit se a snaží se ovlivnit společnosti, aby si lidé začali klást otázku: Pokud se nedokážeme bránit, proč bychom měli Ukrajinu nadále podporovat? Cílem je snížit pomoc Ukrajině, zejména před zimou,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj na Polsko mířilo 92 dronů, z toho 19 se podařilo překročit hranice.
Regarding Russia’s attacks against European countries: Russia is testing their ability to defend themselves and trying to influence societies so people begin to ask: “If we can’t protect ourselves, why should we keep supporting Ukraine?” This is intended to reduce assistance to…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 27, 2025
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci po svém projevu na Valném shromáždění OSN reagoval také na několik konkrétnějších obvinění proti Rusku: že záměrně útočí na civilní cíle (to bylo opakovaně zdokumentováno během války na Ukrajině a předtím v Sýrii) a že ruské drony a rakety létají do dalších evropských zemí. Lavrov obojí popřel, píše Kyiv Independent.
„Nikdy neútočíme na civilní cíle. Incidenty se stávají, ale nikdy nestřílíme cíleně. Nikdy nemíříme našimi drony ani raketami na evropské země – členy Evropské unie nebo Severoatlantické aliance,“ cituje ruského ministra agentura TASS.
Na jakoukoliv agresi proti Rusku bude následovat rozhodná odpověď, řekl Lavrov. Popírá úmysly zaútočit na země NATO a EU. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil: „Hrozby použitím síly proti Rusku, které je obviňováno z praktického plánování útoku na země NATO a EU, jsou stále častější. Prezident Vladimir Putin takové provokace opakovaně vyvracel. Rusko takové úmysly nikdy nemělo a nemá.“
„Opakovaně jsme navrhovali hlavním městům NATO, aby respektovaly své závazky a dohodly se na právně závazných bezpečnostních zárukách. Naše návrhy byly ignorovány a ignorovány jsou dodnes,“ cituje Lavrova agentura TASS.
