Zdravotnice Tajra točila utrpení v Mariupolu, pak ji zajali Rusové. Po třech měsících je na svobodě!
Rusové po třech měsících věznění propustili na svobodu ukrajinskou zdravotnici Juliju Pajevskou známou pod přezdívkou Tajra. Žena se v Mariupolu starala o zraněné civilisty a ukrajinské i ruské vojáky. Několik prvních týdnů války natáčela dění ve městě za pomoci kamery připevněné na těle, natočila celkem 256 gigabytů záznamu, který těsně před zatčením předala novinářům. Podle okupantů byla napojená na ukrajinský krajně pravicový batalion Azov.
Taira v Mariupolu léčila raněné civilisty a vojáky a několik svých záchranných akcí natočila. Zaznamenala mimo jiné i tragickou smrt malého chlapce, který zemřel na následky zranění způsobeného ruskými okupanty. „Nesnáším to,“ řekla do kamery. Zaznamenat se jí podařilo mimo jiné také zajetí několika nepřátelských vojáků, které jakožto válečné zajatce musela Taira ošetřovat stejně jako členy domácí armády.
Například na videu, které zdravotnice pořídila 10. března, jsou dva ruští vojáci, které hrubě vytahuje ze sanitky člen ukrajinských ozbrojených sil. Jeden ze zraněných je na invalidním vozíku, druhý klečí na kolenou, ruce má svázané za zády a zjevně má poraněnou nohu. Ukrajinský voják mu nadává. „Klid, klid,“ říká v této situaci Pajevská. „Budete léčit ty Rusy?“ zeptala se na videu Ukrajinka, která zatýkání přihlížela. „Nebudou na nás hodní,“ odpověděla Taira. „Ale nemohu nepomoct. Jsou to váleční zajatci.“
Nahrávky v tamponu
Veškeré videozáznamy medička předala poslednímu týmu západních novinářů v Mariupolu, konkrétně americké zpravodajské agentuře AP. S nahrávkami pak stihla utéct jedna z pověřených zpravodajů, která získaná data ukryla v hygienickém tamponu, píše server CBS News.
Taira byla nedlouho nato zadržena. Okupanti ji odvedli do zajetí 15. března, tedy v den, kdy Rusové zasáhli divadlo v centru města a zabili asi 600 lidí. Nepřátelská armáda její zadržení odůvodňovala Taiřiným údajným napojením na pluk Azov, který několik týdnů po pádu Mariupolu představoval poslední centrum odporu. Podle agentury AP se mezi Tairou a Azovem žádná pojítka nenašla.
Rusko vykreslilo Pajevskou jako člověka pracujícího pro nacionalistický pluk Azov, což odpovídá narativu Moskvy, která vojenskou agresi v sousední zemi zdůvodnila jako snahu o „denacifikaci“ Ukrajiny, píše AP. Zároveň upozorňuje, že žádné důkazy, které by podporovaly toto tvrzení, nenašla. Samotné záběry, které Pajevská natočila, jsou niterným svědectvím úsilí o záchranu raněných na obou stranách, píše AP.
Vděčný Zelenskyj a stovky zatčených
Její propuštění o tři měsíce později ohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsem vděčný všem, kteří o tento výsledek usilovali. Taira už je doma. Budeme dál pracovat na osvobození všech,“ uvedla hlava státu.
Vděk vyjádřil i Julijin manžel Vadim Puzanov. „Byla to tak obrovská úleva. Zní to jako naprosto obyčejná slova a ani nevím, co mám říct,“ řekl novinářům. V průběhu Taiřiny cesty do kyjevské nemocnice s ní Puzanov několikrát hovořil po telefonu, byla zraněná a bála se o své zdraví. Rusové takto zajali stovky ukrajinských státních zaměstnanců včetně vysokých úředníků, zadrželi i novináře, aktivisty a bojovníky za lidská práva.
Američtí vyslanci na nedělní schůzce se zástupci evropských zemí v Kyjevě hovořili o tom, že Rusko je opět ochotno vyjednávat o řešení války na Ukrajině, uvedl dnes podle agentury AFP úřad francouzského prezidenta. O možnostech ukončení války, kterou před čtyřmi a půl lety rozpoutalo Rusko vpádem do sousední země, jednali o víkendu v Moskvě a poté v Kyjevě emisaři prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner.
„Američané nám sdělili, že po volbách do Státní dumy bude ze strany Ruska opět ochota vyjednávat a že v této souvislosti je třeba připravit se na nový start jednání,“ uvedl Elysejský palác v telefonickém brífinku s novináři. Volby do dolní komory ruského parlamentu, první od začátku války, se budou konat ve dnech 18. a 20. září.
Rusko uzavírá německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku v odvetě za německé rozhodnutí o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a Ruského domu v Berlíně. Oznámilo to dnes ministerstvo zahraničí v Moskvě.
Konzulát v Petrohradu musí ukončit práci do 18. září a ke stejnému datu musí jeho pracovníci opustit Rusko, uvedlo ministerstvo. V případě Goetheho institutů, které sehrávají roli německých kulturních center a které dosud působí v Moskvě, Petrohradu a Novosibirsku, je lhůta stanovena na 13. září.
Rusku vystačí zdroje na to, aby válku proti Ukrajině vedlo ještě další dva roky. Dnes to v rozhovoru s agenturou Ukrinform řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Oleh Ivaščenko.
Rusko se podle něho potýká s nedostatkem pracovní síly, rostoucím deficitem státního rozpočtu i zhoršující se situací bankovního systému. „Zároveň zdroje pro vedení války proti Ukrajině má ještě dostatečné. Nevylučujeme, že tyto zdroje mohou vystačit v roce 2027 i v roce 2028,“ řekl Ivaščenko.





















