Hrdost s hořkou příchutí: Vzkazy příbuzných obránců Mariupolu. „Zase se uvidíme.“
Mariupol je válkou nejvíc strádané město Ukrajiny, je to také místo, které se nepodařilo zcela evakuovat, a statisíce lidí zůstaly v ruinách přístavu. Olena Nikulinová napjatě sleduje osud obléhaného místa, není jeho obyvatelkou, ale má tam rodinu – její bratranec Maksim (26) je jedním z vojáků, kteří přístav brání. Nyní s obavami v očích čeká na novinky z Mariupolu, Olena je na něj pyšná, její hrdost má ale hořkou pachuť.
„Přemýšlela jsem o tom, co by se stalo, kdybych dostala zprávu, že Maks padl. Co bych dělala. Jen při tom pomyšlení jsem ztuhla a rozbrečela jsem se uprostřed ulice, protože na to nemám žádnou odpověď,“ řekla Olena pro stanici BBC, jejíž reportéři ji zpovídali v dobrovolnickém centru v Kyjevě, kde pomáhá.
Olena a Maksim spolu vyrůstali. „Je to milý a uctivý kluk, studuje na inženýra,“ řekla. Maksim zůstal se svou jednotkou a zbytkem obránců Mariupolu v komplexu železáren Azovstal. Ve čtvrtek 21. dubna Rusko uvedlo, že má klíčový Mariupol pod svou kontrolou a Olena se obává o bratrancův osud. Poslední zprávu od něj navíc má z 8. března, už více než měsíc tak o Maksimovi neslyšela.
Armáda jako „škola života“
„Nikdy nám neřekl o skutečných podmínkách toho, jak to tam vypadá, nechtěl nás rozrušit. Víme, ale, že měli velmi málo jídla a léků, že bylo čím dál těžší postarat se o zraněné,“ prohlásila Olena. S Maksinem vyrůstali ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny, aby se přidal k armádě, chtěla jeho matka. Když ho povolali do Mariupolu, rodině se nejdříve ulevilo. „Leží trochu dál od okupovaných území Donbasu, mysleli jsme si, že se mu to nejhorší vyhne,“ podle ní to byl stejný omyl, jako když Maksim nastoupil do armády, aby „zakusil školu života“.
Jenže Mariupol se stal jedním z hlavních cílů ruské ofenzivy ve snaze vybudovat pevninský koridor na Krym. Obléhání trvá 7 týdnů a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ne jednou naznačil, že při ostřelování mohly ve městě zemřít desetitisíce lidí, zmiňováno bylo i to, že Rusové mohli použít chemické zbraně.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
„Je mi hrozně, když pomyslím na to, že tam je,“ Olena stěží zadržovala slzy, když mluvila o milovaném bratranci. Svěřila se také s tím, že její teta – Maksimova matka – jí tento týden psala s tím, že jeden z jeho kamarádů zemřel. Litovala také toho, že s ním nemluvila častěji. Vyprávěla také to, že jí pravidelně „dělal řidiče“ a vozil, když někam potřebovala jet.
„Nikdy jsem si nepředstavovala, že se můj bratranec stane pravým hrdinou Mariupolu a Ukrajiny,“ řekla pyšně. „Jenže tahle naše hrdost má velmi hořkou příchuť, pachuť toho, že je ve smrtelném nebezpečí. Každý den sním o tom, že se vrátí,“ doplnila Olena. Reportéři BBC rovněž mluvili s Vladimirem Vasiljukem, jehož třiadvacetiletý syn Danilo stejně jako Maksim brání Mariupol, i on je v Azovstalu.
Otcův vzkaz: Miluju tě
Na rozdíl od Oleny Vladimir má se synem pravidelný kontakt. „Nemají munici,“ odhalil pro BBC. „Nechtějí však místo opustit, nechtějí se vzdát, ochraňují civilisty a nechtějí je v tom nechat,“ vysvětlil. Danilo je jeho jediný syn. „V noci nespím,“ svěřil se, během rozhovoru si Vladimir snažil zachovat tvář, přemohly ho ale emoce. „Kdybych mohl, okamžitě bych se tam rozjel. Nemyslím si, že to město má cenu jeho života, avšak chlapci se tak rozhodli, rozhodli se zůstat,“ doplnil.
„Možná je to moje chyba, že se přidal k armádě, bral jsem ho na tréninky a připravoval jsem ho na to,“ podotkl zoufalý otec. „Jeho cílem bylo vždy, abych já i naše země na něj byli hrdí a aby Ukrajina na tom byla lépe. Jsem si jistý, že se s ním zase uvidím, nehledě na to kdy. Pokud bych mu mohl poslat vzkaz, řekl bych mu, že ho velmi miluju a že na něj čekám,“ zakončil Vladimir.
