Mariupol podle Putinova ministra padl, Kyjev to rozporuje. Ocelárny stále drží obránci
Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a Doněcké lidové republiky, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi podle agentury TASS. Zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal, tvrdí. Šéf Kremlu nařídil útok na tento hutní komplex zrušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že Rusové drží velkou část města, v části však jejich útokům dál kladou odpor ukrajinské síly,
„Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný,“ řekl Putin šéfovi resortu obrany během setkání v Kremlu. Podle Reuters své rozhodnutí zdůvodnil snahou ochránit životy ruských vojáků, je prý lepší počkat, až ukrajinským bojovníkům dojdou zásoby. „Není třeba lézt do těchto katakomb a plazit se podzemím těchto průmyslových zařízení. Zablokujte tuto industriální oblast tak, aby nemohla proletět ani moucha,“ řekl Putin.
Ruský prezident podle Reuters rovněž prohlásil, že Rusko garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny, a slíbil, že s nimi bude zacházeno s respektem a raněným bude poskytnuta lékařská péče. Šojgu prezidentovi dříve sdělil, že v areálu rozsáhlého metalurgického komplexu se nachází více než 2000 ukrajinských bojovníků a ruským silám by prý mohlo trvat tři až čtyři dny, aby získaly kontrolu nad závodem.
Putin „osvobození“ Mariupolu, jak Rusové označují svou okupaci částí Ukrajiny, nazval „úspěchem“ a ministrovi pogratuloval. Ponechání Azovstalu v ukrajinských rukách však Rusy připravuje o možnost vyhlásit v Mariupolu úplně vítězství, poznamenala agentura AP.
BBC: Nic se nezměnilo
„Utrpěli tam velké ztráty. Naši obránci ho nadále drží,“ řekl později Arestovyč. „Lze to rovněž vysvětlit faktem, že přesunuli část svých sil (z Mariupolu) na sever ve snaze posílit jednotky, které se snaží splnit jejich hlavní cíl... postupovat ke správním hranicím Doněcké a Luhanské oblasti,“ dodal prezidentský poradce.
„Ve skutečnosti se za posledních několik dní nic podstatného nezměnilo. Bojovníci jsou stále v ocelárnách Azovstal, ale toto je součástí pokračující kremelské strategie, která má ruskému lidu namluvit, že vše jde podle plánu,“ poznamenala stanice BBC na svém webu k dnešnímu vystoupení Putina se Šojguem v televizi.
V areálu se skrývají i civilisté
Úplné dobytí Mariupolu je podle Reuters ústřední částí plánu Moskvy odříznout Ukrajinu od Azovského moře a vytvořit pozemní most spojující Rusko s ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Šojgu Putinovi řekl, že Mariupol má pro Rusko symbolický význam, jelikož je podle něj de facto velitelstvím pluku Azov, který Moskva označuje za krajně pravicový a avizovala jeho zničení. Ruský ministr obrany také sdělil, že Rusko při svém tažení na Mariupol zabilo přes 4000 ukrajinských vojáků a 1478 se jich údajně vzdalo. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Proruští separatisté z takzvané Doněcké lidové republiky, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, v úterý ohlásili útok na Azovstal. Ukrajinští činitelé přitom obviňovali ruské síly, že na hutní komplex shazují extrémně silné bomby.
Ukrajinské úřady v uplynulých dnech uvedly, že v Azovstalu jsou rovněž stovky civilistů, včetně žen, dětí a seniorů, kteří se tam schovali před ruským ostřelováním a bombardováním města. Ocelárny a železárny Azovstal jsou považovány za poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve strategicky důležitém Mariupolu. Moskva několikrát vyzvala tamní obránce, aby složili zbraně, ti něco takového dosud odmítali.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková ještě před dnešními prohlášeními z Moskvy uvedla, že ve středu vyjely z Mariupolu skrze humanitární koridor čtyři evakuační autobusy, a dodala, že snaha o evakuaci z města má dnes pokračovat. Bezpečnostní situace je však složitá, jsou možné změny, upozornila místopředsedkyně vlády. Už ve středu připustila, že humanitární koridor nefungoval tak, jak se plánovalo. Místo asi 6000 osob se podařilo odvézt jen několik desítek.
Extrémně silné bomby
Ruské jednotky obléhají Mariupol od začátku března. Proruští separatisté z takzvané Doněcké lidové republiky, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, v úterý ohlásili útok na Azovstal. Ukrajinští činitelé obviňovali ruské síly, že na hutní komplex shazují extrémně silné bomby.
Místní úřady odhadují, že kvůli ruskému bombardování a bojům zemřelo v Mariupolu nejméně 21 000 obyvatel. Zůstává v něm podle nich kolem 100 000 obyvatel. Před počátkem invaze 24. února ve městě žilo zhruba 400 000 lidí.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
