Mariupol podle Putinova ministra padl, Kyjev to rozporuje. Ocelárny stále drží obránci
Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a Doněcké lidové republiky, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi podle agentury TASS. Zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal, tvrdí. Šéf Kremlu nařídil útok na tento hutní komplex zrušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že Rusové drží velkou část města, v části však jejich útokům dál kladou odpor ukrajinské síly,
„Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný,“ řekl Putin šéfovi resortu obrany během setkání v Kremlu. Podle Reuters své rozhodnutí zdůvodnil snahou ochránit životy ruských vojáků, je prý lepší počkat, až ukrajinským bojovníkům dojdou zásoby. „Není třeba lézt do těchto katakomb a plazit se podzemím těchto průmyslových zařízení. Zablokujte tuto industriální oblast tak, aby nemohla proletět ani moucha,“ řekl Putin.
Ruský prezident podle Reuters rovněž prohlásil, že Rusko garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny, a slíbil, že s nimi bude zacházeno s respektem a raněným bude poskytnuta lékařská péče. Šojgu prezidentovi dříve sdělil, že v areálu rozsáhlého metalurgického komplexu se nachází více než 2000 ukrajinských bojovníků a ruským silám by prý mohlo trvat tři až čtyři dny, aby získaly kontrolu nad závodem.
Putin „osvobození“ Mariupolu, jak Rusové označují svou okupaci částí Ukrajiny, nazval „úspěchem“ a ministrovi pogratuloval. Ponechání Azovstalu v ukrajinských rukách však Rusy připravuje o možnost vyhlásit v Mariupolu úplně vítězství, poznamenala agentura AP.
BBC: Nic se nezměnilo
„Utrpěli tam velké ztráty. Naši obránci ho nadále drží,“ řekl později Arestovyč. „Lze to rovněž vysvětlit faktem, že přesunuli část svých sil (z Mariupolu) na sever ve snaze posílit jednotky, které se snaží splnit jejich hlavní cíl... postupovat ke správním hranicím Doněcké a Luhanské oblasti,“ dodal prezidentský poradce.
„Ve skutečnosti se za posledních několik dní nic podstatného nezměnilo. Bojovníci jsou stále v ocelárnách Azovstal, ale toto je součástí pokračující kremelské strategie, která má ruskému lidu namluvit, že vše jde podle plánu,“ poznamenala stanice BBC na svém webu k dnešnímu vystoupení Putina se Šojguem v televizi.
V areálu se skrývají i civilisté
Úplné dobytí Mariupolu je podle Reuters ústřední částí plánu Moskvy odříznout Ukrajinu od Azovského moře a vytvořit pozemní most spojující Rusko s ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Šojgu Putinovi řekl, že Mariupol má pro Rusko symbolický význam, jelikož je podle něj de facto velitelstvím pluku Azov, který Moskva označuje za krajně pravicový a avizovala jeho zničení. Ruský ministr obrany také sdělil, že Rusko při svém tažení na Mariupol zabilo přes 4000 ukrajinských vojáků a 1478 se jich údajně vzdalo. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
Proruští separatisté z takzvané Doněcké lidové republiky, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, v úterý ohlásili útok na Azovstal. Ukrajinští činitelé přitom obviňovali ruské síly, že na hutní komplex shazují extrémně silné bomby.
Ukrajinské úřady v uplynulých dnech uvedly, že v Azovstalu jsou rovněž stovky civilistů, včetně žen, dětí a seniorů, kteří se tam schovali před ruským ostřelováním a bombardováním města. Ocelárny a železárny Azovstal jsou považovány za poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve strategicky důležitém Mariupolu. Moskva několikrát vyzvala tamní obránce, aby složili zbraně, ti něco takového dosud odmítali.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková ještě před dnešními prohlášeními z Moskvy uvedla, že ve středu vyjely z Mariupolu skrze humanitární koridor čtyři evakuační autobusy, a dodala, že snaha o evakuaci z města má dnes pokračovat. Bezpečnostní situace je však složitá, jsou možné změny, upozornila místopředsedkyně vlády. Už ve středu připustila, že humanitární koridor nefungoval tak, jak se plánovalo. Místo asi 6000 osob se podařilo odvézt jen několik desítek.
Extrémně silné bomby
Ruské jednotky obléhají Mariupol od začátku března. Proruští separatisté z takzvané Doněcké lidové republiky, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města, v úterý ohlásili útok na Azovstal. Ukrajinští činitelé obviňovali ruské síly, že na hutní komplex shazují extrémně silné bomby.
Místní úřady odhadují, že kvůli ruskému bombardování a bojům zemřelo v Mariupolu nejméně 21 000 obyvatel. Zůstává v něm podle nich kolem 100 000 obyvatel. Před počátkem invaze 24. února ve městě žilo zhruba 400 000 lidí.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
