Ruský válečný zpravodaj skončil, nechce být „zločincem“. Šílený Putin podcenil přípravy, tvrdí
Ruský válečný korespondent a bývalý armádní tlumočník, který dosud pracoval pro státní zpravodajskou agenturu TASS, se v reakci na invazi na Ukrajinu rozhodl podat výpověď. Podle Gleba Irisova (31) prezident Vladimir Putin ze své pozice denně vysílá tisíce vojáků na porážku, jeho vládnutí považuje za naprosto šílené. Novináře z TASS, kteří se vyslovili proti válce, přišla navštívit Federální služba bezpečnosti (FSB) a označila je za vlastizrádce.
Irisov si byl narozdíl od mnoha ostatních Rusů hned od počátku invaze plně vědom hrůzy a teroru páchaného na Ukrajině, již během prvního dne války mu zemřelo několik přátel z armády, se kterými sloužil v Sýrii. „Zjistil jsem, že situace je jednoduše příšerná,“ řekl pro server DailyMail. „Vláda zcela zešílela a svou vlastní armádu poslala na porážku. Důstojníky, vojáky, rekruty.“ Vedení státu veřejně trvalo na tom, že rekruti se války neúčastní, vyjádření Kremlu ale Irisov označil za lež.
Prezident Putin a ministr obrany Sergej Šojgu podle Irisova dramaticky podcenili přípravu svých vojsk. „Putin a Šojgu poslali svou špatně připravenou a nedostatečně vybavenou armádu na popravu… do plného válečného konfliktu s Evropou.“ Dodal, že níže postavení vojáci s válkou nesouhlasí.
Válečný zločinec nebo odsouzený
Novináři v TASS na počátku invaze podepsali rozsáhlou petici volající po okamžitém ukončení sporu, čímž přilákali pozornost FSB. Agenti novináře obvinili z velezrady, mnozí z nich nyní čelí drsným trestům. Irisov se v tom momentě ocitl před důležitým rozhodnutím, a to zda zůstane v TASS a bude nadále součástí ruské propagandy, nebo se čelem postaví obviněním z vlastizrady za odporování Kremlu.
„Být válečným zločincem nebo se postavit státu – volba pro mě byla naprosto jasná,“ řekl odhodlaně. Velké množství novinářů podle něj ruskému narativu války věří, s tím ale nesouhlasí moderátorka Lilija Gildejeva, která rezignovala na svou pozici a s dcerou utekla do exilu.
Členské státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny, řekl prezident Petr Pavel. Všechny země vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností, poznamenal.
Evropská unie se přeměňuje ve vojenský pakt zaměřený proti Rusku, a proto by vstup Ukrajiny do unie představoval pro Rusko přímé nebezpečí, uvedl dnes bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou bezpečností rady.
„Ještě před 15-20 lety u nás (v Rusku) neměl nikdo nějaké zvláštní námitky proti plánům Kyjeva na vstup do Evropské unie,“ napsal Medveděv na sociální síti. Tehdy se podle něj nezdálo, že by taková ekonomická spolupráce mohla Rusko nějak ohrožovat, „zvláště když ukrajinské šance na vstup do EU byly téměř nulové“. Zásadní prý bylo zabránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, jejíž rozšiřování až k ruským hranicím „bylo a zůstává přímou hrozbou pro národní bezpečnost Ruska“, dodal.
Ruská agrese na Ukrajině, dramatická situace na Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost EU a migrace budou hlavními tématy summitu Evropské unie, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Kromě oficiálních závěrů, které budou nejspíš předjednány předem, ale všichni upínají zrak zejména k tomu, co se bude dít za zavřenými dveřmi. Očekává se totiž, že unijní prezidenti a premiéři by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.
„Většina z nich vůbec nesympatizuje s tím, co se teď děje. Se vším tím peklem a terorem,“ uvedla. „Každé ráno se budím s myšlenkou, že to nemůže být pravda. Je to nějaký opožděný efekt traumatu, protože z toho mám čím dál tím větší šok.“
Na dotaz, co by vzkázala ukrajinským matkám, řekla následující: „Samozřejmě bych řekla ‚Odpusťte nám‘. Ale to nikoho nezachrání. Vše, co se stalo, je trvalé. Ovlivní to nejen nás, ale i naše děti a vnoučata.“
