Ruský válečný zpravodaj skončil, nechce být „zločincem“. Šílený Putin podcenil přípravy, tvrdí
Ruský válečný korespondent a bývalý armádní tlumočník, který dosud pracoval pro státní zpravodajskou agenturu TASS, se v reakci na invazi na Ukrajinu rozhodl podat výpověď. Podle Gleba Irisova (31) prezident Vladimir Putin ze své pozice denně vysílá tisíce vojáků na porážku, jeho vládnutí považuje za naprosto šílené. Novináře z TASS, kteří se vyslovili proti válce, přišla navštívit Federální služba bezpečnosti (FSB) a označila je za vlastizrádce.
Irisov si byl narozdíl od mnoha ostatních Rusů hned od počátku invaze plně vědom hrůzy a teroru páchaného na Ukrajině, již během prvního dne války mu zemřelo několik přátel z armády, se kterými sloužil v Sýrii. „Zjistil jsem, že situace je jednoduše příšerná,“ řekl pro server DailyMail. „Vláda zcela zešílela a svou vlastní armádu poslala na porážku. Důstojníky, vojáky, rekruty.“ Vedení státu veřejně trvalo na tom, že rekruti se války neúčastní, vyjádření Kremlu ale Irisov označil za lež.
Prezident Putin a ministr obrany Sergej Šojgu podle Irisova dramaticky podcenili přípravu svých vojsk. „Putin a Šojgu poslali svou špatně připravenou a nedostatečně vybavenou armádu na popravu… do plného válečného konfliktu s Evropou.“ Dodal, že níže postavení vojáci s válkou nesouhlasí.
Válečný zločinec nebo odsouzený
Novináři v TASS na počátku invaze podepsali rozsáhlou petici volající po okamžitém ukončení sporu, čímž přilákali pozornost FSB. Agenti novináře obvinili z velezrady, mnozí z nich nyní čelí drsným trestům. Irisov se v tom momentě ocitl před důležitým rozhodnutím, a to zda zůstane v TASS a bude nadále součástí ruské propagandy, nebo se čelem postaví obviněním z vlastizrady za odporování Kremlu.
„Být válečným zločincem nebo se postavit státu – volba pro mě byla naprosto jasná,“ řekl odhodlaně. Velké množství novinářů podle něj ruskému narativu války věří, s tím ale nesouhlasí moderátorka Lilija Gildejeva, která rezignovala na svou pozici a s dcerou utekla do exilu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
„Většina z nich vůbec nesympatizuje s tím, co se teď děje. Se vším tím peklem a terorem,“ uvedla. „Každé ráno se budím s myšlenkou, že to nemůže být pravda. Je to nějaký opožděný efekt traumatu, protože z toho mám čím dál tím větší šok.“
Na dotaz, co by vzkázala ukrajinským matkám, řekla následující: „Samozřejmě bych řekla ‚Odpusťte nám‘. Ale to nikoho nezachrání. Vše, co se stalo, je trvalé. Ovlivní to nejen nás, ale i naše děti a vnoučata.“
