Neděle 16. června 2024
Svátek slaví Zbyněk, zítra Adolf
Oblačno 22°C

Hrozba třetí světové? Úpěnlivé volání Zelenského, míní česká politička. Jednání vidí skepticky

Autor: Nikola Forejtová - 
23. března 2022
05:00

Ukrajina se ruským ozbrojeným složkám brání už měsíc. Konec invaze je pak stále v nedohlednu a od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dokonce zní, že neúspěšná vyjednávání by mohla vyústit v třetí světovou válku. Čeští politici zatím s takto radikálními vyjádřeními nesouzní, stále doufají v mírové řešení a v to, že Západ nedovolí, aby konflikt eskaloval právě tímto směrem. Poslankyně a advokátka Eva Decroix (ODS) je nicméně skeptická v tom, kam mírová jednání povedou. Podle ní se nedá věřit ruské hlavě státu, vyjádření o válce pak vnímá jako další z řady volání o pomoc. 

Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu 24. února, bude tomu tedy měsíc, kdy vojska prezidenta Vladimíra Putina zahájila svou „speciální operaci“, jak válku nazývají v Moskvě. Za tu dobu zemřelo podle OSN více jak 920 civilistů, z toho přes 100 dětí, těžké ztráty na životech hlásí i obě armády, ač čísla nejdou přesně ověřit. Například ukrajinské zdroje tvrdí, že Rusko přišlo o 15 tisíc lidí. 

Stále se spoléhá na to, že se obě strany dohodnou u jednacího stolu, než za pomocí zbraní v zákopech a v ulicích měst, které se v důsledku bombardování mění v hromady suti.  Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je jednání dokonce jedinou šancí, jak zamezit třetí světové válce. 

„Jsem na jednání s ním připravený. Byl jsem připravený poslední dva roky. A myslím si, že bez vyjednávání tuto válku nemůžeme ukončit,“ řekl Zelenskyj v nedělním rozhovoru s americkým novinářem Fareedem Zakariou. „Jestliže by existovala i jen jednoprocentní šance, jak bychom mohli válku zastavit, myslím, že ji musíme využít,“ dodal.

„Takže si myslím, že musíme využít jakýkoli formát, jakoukoli šanci k tomu, aby se uskutečnila jednání, k tomu, abychom mohli mluvit s Putinem. Jestliže ale tyto pokusy selžou, bude to znamenat třetí světovou válku,“ dodal ukrajinský prezident.

„Úpěnlivé volání o pomoc,“

Po letech míru je hrozba třetí světové války pro mnoho lidí nehmatatelná a může vyvolat nechtěnou paniku. „Tato válka je nová ve všech ohledech. Po 70 letech se přímo dotýká Evropy a je do ní zapojená jaderná mocnost. Všichni se bojí, jak to může skončit,“ komentuje vyjádření prezidenta pro Blesk Zprávy poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS). 

Decroix ale jedním dechem situaci uklidňuje. „Ze strany prezidenta to vnímám jako úpěnlivou prosbu o pomoc. Na to, abychom dokázali zhodnotit, zdali konflikt přeroste území Ukrajiny, nemáme informace. Nerada bych děsila veřejnost, že pokud se něco stane, tak je to třetí světová válka. Není to tak, že by se nás to netýkalo, ale nedomnívám se, že jsou pragmatické důvody k tomu, že bychom hned zítra měli být ve válečném boji,“ dodala.

12:56
Dnes

Norská vláda poskytne Ukrajině 1,1 miliardy NOK (asi 74 milionů dolarů) na pomoc při opravě její energetické infrastruktury. Již bylo rozhodnuto, že 120 milionů NOK bude použito na opravu energetického sektoru v Charkově.

12:07
Dnes

Vedoucí představitelé skupiny zemí G7 se nezabývali mírovými návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně války na Ukrajině, uvedl německý kancléř Olaf Scholz během mírového summitu ve Švýcarsku, informoval deník Guardian.

11:51
Dnes

Dva dozorce, které dnes drželi muži ve vazební věznici v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska jako rukojmí, se podařilo osvobodit. Skupina útočníků je po zásahu bezpečnostních sil po smrti, napsala agentura TASS. Agentura Reuters krátce předtím uvedla, že z místa byla slyšet střelba.

Skupina mužů se ve vazební věznici v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska zmocnila dvou dozorců a držela je jako rukojmí, uvádí ruské agentury. Podle telegramového kanálu Baza muži, kterých bylo podle různých zdrojů pět až šest, tvrdili, že jsou stoupenci teroristické organizace Islámský stát (IS).

Zobrazit celý online

Podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského bychom měli primárně dělat vše pro to, abychom na prahu třetí světové nestáli, jak podotknul v pořadu Blesku Epicentrum. To podle něj obnáší mimo jiné i pochopit to, proč NATO nechce zavádět bezletovou zónu. 

„Kdo si vezme na bedra vynucování zóny, tak nebude jen ničit ruské stíhačky, ale i ruskou protivzdušnou obranu (…) Ti, co po ní volají, by si měli uvědomit, že tak volají i po přímém zapojení do konfliktu, což bude nahrávat Putinovi,“ podotknul. Jinak řečeno by se mohlo jednat o záminku pro ruskou hlavu státu, aby provedla odvetnou „operaci“. 

Video  Velvyslanec při NATO Landovský o dopadech Putinovy války. Co může Česko udělat pro svou ochranu?  - Pavlína Horáková
Video se připravuje ...

Oslovení experti dodávají další věci, které by mohly pomoci konflikt ukončit, a tak i zastavit hrozbu eskalace války. „Našim úkolem je pomoci a jsem přesvědčen, že abychom zamezili konfliktu, jakýmkoliv důsledkům, které budou velmi negativní, tak jediná cesta je aktivně pomoci Ukrajině,“ okomentoval svérázné vyjádření Zelenského pro Blesk také místopředseda bezpečnostního výboru Šimon Heller (KDU-ČSL).

Podle Hellera se může jednat o různorodé kroky, ať už se jedná o zavedení bezletové zóny nad humanitárními koridory, o vyslání mírové mise z Polska či o vypnutí dezinformačních webů. „Naše role by měla být aktivnější,“ podotknul. „Není to běh na 100 metrů, ale minimálně maraton a únava bude růst. Bude větší a větší i v rámci systematických ruských dezinformací, jsme ve stavu, kdy je Evropa v dezinformační válce a tady je nutné zakročit, i když bude řešením vypnutí těchto stránek,“ dodal.

Rozhodnou jednání nebo bitva o Kyjev? Symbol vítězství je i Zelenskyj

Jak již bylo zmíněno, odvrátit to, aby se konflikt rozrostl na další území, může primárně úspěšné vyjednávání. Zde ale narážíme na problém. Od začátku invaze už se konala tři kola vyjednávání, která nepřinesla v podstatě žádné výsledky. Ačkoliv se na první (28.2.) a na druhé schůzce (3.3.) obě strany alespoň dohodly na potřebě humanitárních koridorů, stejně jejich organizace selhávala kvůli tomu, že nebyl dodržován klid zbraní. Další vyjednávací kolečko rovněž nepřineslo výrazný posun. 

„Problém je, že výsledkem jednání by měl být kompromis, a tady je otázkou, co je tím kompromisem. Je opravdu fér, aby zemřelo tolik lidí a Rusko si vydupe to své za použití takovéto agrese? To je pro mne obtížně zkousnutelné. Jak to můžeme připustit?“ uvádí k tématu vyjednávání Decroix. 

Podle poslankyně a advokátky je opravdu velkou otázkou, na čem se vlastně obě strany dokáží dohodnout. Připomíná, že vyjednávání probíhala i před samotnou invazí a ze strany Ruska pak byl proveden pravý opak. „Není to Západ ani Ukrajina, kdo tento spor vyvolal. Jsem trošku skeptická u mírových jednání, ale to pramení z toho, že Rusku a Putinovi se nedá věřit,“ dodává pro Blesk Zprávy s dodatkem, že samozřejmě nevíme, jak se jednání vyvíjí, neboť u nich prostě a jednoduše nejsme. 

Jak Zelenskyj, tak i Putin mají své nepřekročitelné zásady a ty se navzájem bijí. „Pozici Ukrajiny veřejně vyjádřil prezident Zelenskyj - územní celistvost a suverenita jsou pro nás klíčovými hodnotami, tečka,“ řekl v rozhovoru s ukrajinskou službou BBC poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Moskva podle dřívějšího sdělení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova ale mimo jiné žádá, aby Kyjev uznal, že poloostrov Krym patří Rusku, a přiznal také nezávislost dvěma samozvaným republikám, které v roce 2014 na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté. Kromě toho Rusko požaduje takzvaný neutrální status Ukrajiny, tedy zjednodušeně garanci, že země nebude usilovat o vstup do NATO.

Satelitní snímky z Černihivu zachycují hořící skladiště nafty. Satelitní snímky z Černihivu zachycují hořící skladiště nafty. | Reuters

Podle Hellera je válka soubojem Davida s Goliášem a bylo by „krásné, kdyby si Rusko udělalo doma pořádek a vyřešilo problém válečného zločince alias Vladimira Putina.“ To se ale podle něj nejspíše nestane.

Nutno zde dodat, že se v současnosti chystá summit prezidentů, kde by se mohl konec války rozklíčovat. Do té doby je a bude na Ukrajině střelba na denním pořádku a bude se bojovat o klíčová a strategická místa. Největším symbolem je samozřejmě hlavní město Kyjev, jak se shodují experti. Jeho dobytí či ubránění je symbolem vítězství, podle Hellera je to i ochrana či zabití prezidenta Zelenského, který je pro Ukrajinu nyní pomyslným morálním středobodem. 

 

 

Video se připravuje ...
Další videa