Korupce, vraždy, výhrůžky: Kdo je šéf kontrarozvědky, kterého chtějí elity místo Putina?

Přední Putinův činitel, šéf ruských špionů, který měl hlavní ruku v „ukrajinském pletichaření“ a likvidaci vnitřních kritiků, tak Kovacevic popisuje Bortnikova v analýze, kterou publikoval web SpyTalk. Pokaždé, když Putin přijde s nějakou výmluvou, jak se zmocnit další části Ukrajiny, obrátí se na Bortnikova.

Spolehlivý Bortnikov

Bortnikov jako většina agentů „starší generace“ přešel ze sovětského Výboru státní bezpečnosti známého spíše pod zkratkou KGB do dnešní FSB. Na rozdíl od svého prezidenta a zřejmě i žáka Putina Bortnikov nikdy nebyl rád středem pozornosti a už vůbec ne středem pozornosti celé veřejnosti. Proslul svým strohým neusměvavým výrazem, ale také tím, že to, po čem Putin zatoužil, většinou také naplnil.

Ruské elity plánují svržení Vladimira Putina? Mají dokonce už i nástupce!

Byl to právě Bortnikov, kdo přišel s „historkou“ o ukrajinských sabotérech, které zadrželi ruští pohraničníci, co následně vedlo k tomu, že Putin 21. února uznal nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky. Kyjev zprávy o sabotérech popřel a americké tajné služby dodaly, že přesně takové chování od Kremlu očekávaly. Spokojený Bortnikov se tak mohl vrátit do své kanceláře v Lubjance, neobarokní budovy, kde ruská tajná policie sídlí od bolševické revoluce. Jeho práce však ani zdaleka nebyla u konce.

Šéf FSB Alexandr Bortnikov na dovolené s Putinem v roce 2018. | Profimedia.cz

Šéf kontrarozvědky měl se svými kolegy dát dohromady seznam ukrajinských politiků, které při invazi zabijí, které zadrží, které podplatí a tak dále, tvrdí uniklý dopis podepsaný Bathshebou Crockerovou, která působí jako velvyslankyně Spojených států při úřadu OSN v Ženevě. Bortnikov jednoznačně patří mezi Putinovy nejvěrnější a nejdůvěryhodnější kumpány tzv. „siloviki“, což jsou vůdčí ruské osobnosti z oblastí obrany, bezpečnosti a zpravodajství. Bortnikov udělal z FSB po vzoru sovětské tajné služby Čeka Putinův „trestající a smrtící meč“.

Je zajímavé, proč byl jako možný Putinův nástupce jmenovaný právě on, když tolik let bez jediného zaváhání plní prezidentovy rozkazy. Podle autora analýzy Kovacevice je Bortnikovova FSB mozek i srdce Putinova režimu a kontrarozvědka se v Rusku stala jakýmsi státem ve státě, na což upozornil kremelský kritik Michail Chodorkovskij. Ani KGB neměla takovou kontrolu nad životy Rusů, jako má FSB, a to ve všech sférách – politické, ekonomické i sociální. Jako prodloužená ruka Putina neexistuje ani nic, co by limitovalo moc FSB, potažmo moc Bortnikova.

Postavení šéfa FSB přineslo Bortnikovi a jeho rodině velké bohatství, patří mezi nejbohatší politické osobnosti v Rusku. V roce 2015 se v listu Novaja Gazeta objevil článek, že Bortnikov a další činitelé FSB byli zapleteni do korupčního skandálu, věc měla prošetřit FSB, což znamená, že záležitost byla smetena ze stolu.

Loajální voják

Na rozdíl od mnohých členů Putinovy elity, Bortnikov nepochází z Petrohradu, narodil se na Uralu ve městě Perm během studené války. Jeho oficiální životopis je asi i podle očekávání okleštěný, podle záznamů byl skromný a tichý mladý muž, od vrstevníků ho odlišovalo logické uvažování a intuice na vysoké úrovni. Podle všeho naplnil všechny kategorie ideálního čekisty, tak jak to viděl zakladatel obávané Čeky Felix Dzeržinskij: chladná hlava, planoucí srdce a čisté ruce. Zmiňované „čisté ruce“ mu však jako agentovi KGB dlouho nevydržely, chladný, až ledový charakter si zachoval do dnes, stejně jako nadšení pro práci tajné policie.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

23:28

1. 6. 2023

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli online přenos k Ukrajině končí, přihlásíme se zase brzy ráno. Teď přejeme dobrou noc.

23:07

1. 6. 2023

Ukrajinské úřady se zabývají případem, kdy se v době leteckého poplachu podle místních obyvatel neotevřel jeden kryt, před jeho vchodem tak zemřeli tři lidé. Kancelář generálního prokurátora večer oznámila zadržení čtyř lidí v rámci vyšetřování: představitele místních úřadů, ředitele zdravotnického zařízení a jeho náměstka, kteří jsou podezřelí z nedbalosti s vážnými následky, a také hlídače krytu, kterému hrozí obvinění z ohrožení s následkem smrti.

Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil soustrast pozůstalým a zdůraznil, že je povinností místních úřadů, aby kryty byly otevřené a přístupné po 24 hodin denně. „Nikdy více se nesmí opakovat situace z této noci v Kyjevě.“

22:33

1. 6. 2023

Spojené státy ode dneška nebudou informovat Rusko o stavu jaderného arzenálu, přestanou umožňovat ruské inspekce na americké půdě či poskytovat Moskvě data o letu balistických raket. Oznámilo to na svém webu americké ministerstvo zahraničí. Jde o další reakci na únorové rozhodnutí Ruska pozastavit účast na dohodě Nový START, která omezovala počet aktivních jaderných zbraní a jejich nosičů.

Washington krok Moskvy považuje za „právně neplatný“ a ve světle ruského odklonu od dohody podepsané v roce 2010 hovoří o jejím „pokračujícím porušování“. Na konci března v této souvislosti USA odmítly Rusku oznámit „pololetní aktualizaci dat“, kterou dohoda vyžaduje.

Nyní svou reakci stupňují pozastavením spolupráce v dalších oblastech. „Od 1. června 2023 Spojené státy nevydávají Rusku upozornění vyžadovaná podle dohody, včetně aktuálních informací o stavu a poloze... raket a odpalovacích zařízení,“ uvádí americká diplomacie v tiskové zprávě.

Zobrazit celý online

V roce 1973 zakončil studium na institutu železničního inženýrství v Leningradě, rozhodně ale netoužil po životě inženýra na nějaké odlehlé stanici Transsibiřské magistrály. Není úplně jasné, kdy přesně a čím zaujal tehdejší činitele KGB, místo na Sibiř totiž Bortnikov odjel do Moskvy na prestižní střední školu KGB. Práci agenta si tak oblíbil, že nikdy nevykonával jiné zaměstnání, a to ani po pádu Sovětského svazu a s ním spojeného konce KGB.

Většina jeho kolegů v roce 1991 a krátce po v panice hledala novou práci, Bortnikov se pomyslně ani nezvedl od svého stolu a přečkal všechny experimenty Borise Jelcina s novými tajnými službami. Podle starých osnov dál vykonával svou práci, věrně a trochu mechanicky chodil každý den do práce a vyčkával, uvádí jeho oficiální životopis. Na rozdíl od šéfa současné ruské civilní rozvědky (SVR) Sergeje Naryškina Bortnikov nikdy veřejně nepřiznal kdy a kde se poprvé setkal s Putinem, muselo to však být v Moskvě během jejich výcviku pro služby KGB, případně když oba působili v leningradské sekci KGB.

Dá se spekulovat i o tom, že Bortnikov byl Putinův mentor, nebo že se Putinovi zalíbila jeho specializace – kontrašpionáž, on sám zřejmě později dostal misi spojenou s ekonomickou kontrašpionáží. Není jasné, jak nadřízení hodnotili Bortnikovovu práci, ale museli v ní najít něco jiného, než co viděli u Putina či Naryškina, které vyslali do zahraničí – Putina do východního Německa a Naryškina do Bruselu. Bortnikov zůstal doma a zaměřil se na domácí tajnou policii.

Sklony k politickým represím včetně vražd, fyzická i osobnostní ztuhlost, nedostatek přirozenému šarmu, to jsou zřejmě důvody toho, proč na rozdíl od Putina a Naryškina dostal Bortnikov misi na domácí půdě.

Ruský divoký západ

Na počátku 90. let se Putin a Naryškin vrátili domů, jejich špionáž selhala a oni našli lukrativní zaměstnání v tehdejší petrohradské administrativě a bohatli. Jak uvádí novinářka a autorka knihy Putinovi lidé z roku 2020 Catherine Beltonová, v 90. letech téměř neexistovala hranice mezi ochránci zákona a těmi, kdo zákon porušovali. Zločinci upláceli policii, nebo dokonce spolu spolupracovali, podle Beltonové a dalších expertů Bortnikov nebyl výjimkou. Jeho tvrdošíjná loajalita režimu a zvyk plnit rozkazy bez otázek vedly k jeho rychlému profesnímu růstu v řadách petrohradské FSB.

Západní špioni o psychice Putina: Nikomu nevěří, je vězněm ve vlastním světě

V červnu 2003 se stal Bortnikov šéfem petrohradské FSB poté, co byl dosavadní lídr odvolán do Moskvy na post náměstka kontrarozvědky. O rok později byl do Kremlu pozván i Bortnikov, byl to takový „školní sraz“. Putin, který vedl FSB od roku 1998, se stal po Jelcinově rezignaci prezidentem, a posiloval své pozice, do Moskvy proto povolal i Naryškina. Bortnikov v tom roce dostal vedoucí pozici v ekonomické sekci FSB, tzv. SEB, což se stalo klíčovým instrumentem Putinova režimu, který převzal kontrolu nad ruskou ekonomikou.

Každá ruská společnost je tak nucena do své infrastruktury přijmout agenta SEB, který monitoruje a často i nakonec řídí firmu. Tuto praktiku začal Bortnikovův předchůdce Jurij Zaostrovcev a Bortnikov ji zdokonalil a pokračoval v ní. Zaostrovcev musel kvůli korupční aféře do předčasného důchodu. Korupce dál pokračovala i za Bortnikova.

Praktiky FSB

Bortnikov byl od svého příchodu do Moskvy zapleten do mnoha „vysoce tajných“ operací, jako atentáty na opozičníky. Podle opozičních deníků Novaja Gazeta šéfredaktora Dmitrije Muratova, který loni získal Nobelovu cenu míru, a Novoje Vremja, kde působí Putinova kritička Jevgenija Albacová, se Bortnikov v roce 2006 podílel na atentátu na Alexandra Litviněnka. Litviněnko stejně jako Bortnikov nebo Putin sloužil v KGB, v roce 2000 utekl z Ruska, o dva roky později společně s historikem Jurijem Felštinským vydal knihu, kde odhalil spoustu tajných materiálů, včetně obvinění, že Rusko v roce 1999 bombardovalo vlastní bytové komplexy v letadlech pod falešnou vlajkou, aby mělo důvod vyvolat druhou čečenskou válku.

Kdo je mluvčí Putinovy diplomacie Zacharovová: Královna trollů a dezinformátorů

FSB popírá účast na bombardování v roce 1999 i na otravě Litviněnka, nicméně Bortnikov si záhy po těchto událostech vysloužil nejvyšší vojenskou hodnost – armádní generál. V rámci FSB působí jen tři další muži se stejně vysokou hodností, další dva pracují na ministerstvu vnitra a jeden v Hlavní správě rozvědky (GRU). V květnu 2008 Bortnikov znovu povýšil, tentokrát na šéfa celé FSB. Odstupující Nikolaj Patrušev chtěl možná místo sebe dosadit svého náměstka a bývalého spolužáka Smirnova, ale Putin to viděl jinak. Na svém postu je Bortnikov už 14 let, a loni dokonce Putin prosadil zákon, který umožňuje činitelům sloužit i po sedmdesátce. Kromě toho mu Putin udělil i nejvyšší státní vyznamenání Hrdina Ruska.

Dlouhá ruka kontrarozvědky

FSB pod Bortnikovem „vzkvétá“, rozšířil její operace na domácím i zahraničním poli, zvláště pak se zaměřil na umlčování Putinových nepřátel. Reorganizace, výhrůžky, vraždy jsou tak v rámci Bortnikovovy kontrarozvědky běžné. Zprávy o porušování lidských práv by naplnily několik svazků, v poslední době byl asi nejvíce popularizovaný případ Alexeje Navalného, opozičník ale nebyl jediným, koho se FSB na Putinův příkaz pokusila odstranit. Jejich terčem byl i jeho blízký spolupracovník, novinář Vladimir Kara-Murza. Pozornost vzbudila i záhadná úmrtí Putinových kritiků v zahraničí, nezávislí novináři našli spojitosti mezi FSB a úmrtím Alexandra Perepeličného, Michaila Lesina a Denise Voroněnkova.

Za hranicemi Ruska následně operovalo tzv. 5. oddělení FSB, podle dostupných informací jeho agenti v posledních letech operují hlavně na Ukrajině.

Muž pro všechno

Putin svoji důvěru v Bortnikova rád zdůrazňuje během veřejných akcí, v srpnu 2018 ho pozval na svůj lovecký výlet na Sibiř, kam ho mimo jiné doprovodil i jeho ministr obrany Sergej Šojgu, pánové si užívali pouze ve třech. Na rozdíl od svých společníků se Bortnikov vyhýbal fotografům a neprokazoval svou mužnost, jak to má v oblibě hlavně Putin. Prezident svého muže rovněž rád vysílá do bývalých sovětských republik třeba do Arménie, Ázerbájdžánu či Uzbekistánu.

Létá ale i na Západ, v roce 2018 přijal pozvánku do Washingtonu od administrativy exprezidenta Donalda Trumpa. O teroristických hrozbách jednal s tehdejším šéfem CIA a následným Trumpovým ministrem zahraničí Mikeem Pompeem. Dobré vztahy mezi CIA a FSB opadly, když Pompea vystřídala Gina Haspelová. Je tedy otázkou, proč by ruská vládnoucí elita chtěla nahradit Putina právě Bortnikovem. Je to snad proto, že je „zvyklý poslouchat a na nic se neptat“? Stal by se jen nástrojem v jejich rukou?