Západní špioni o psychice Putina: Nikomu nevěří, je vězněm ve vlastním světě
Je ruský prezident šílenec? Neinformovaný? Západní špioni věří, že je Vladimir Putin lapen ve vlastním uzavřeném světě, a mají proto obavu, že nevnímá realitu, píše BBC. Pochopit, co se honí Putinovi v hlavě, může být klíčové pro další řešení ukrajinské krize, aby neeskalovala do rozsáhlejší války.
Mnozí poukazují na prezidentovu izolaci. Zjevná byla na fotografiích, kterak v únoru přijímal v Kremlu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německého kancléře Olafa Scholze – hosta Putin usadil na druhý konec dlouhatánského stolu (naopak ze setkání s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem Putin zveřejnil fotky, kterak si třesou rukama a sedí blízko k sobě).
I své ministry či náčelníka generálního štábu armády Valerije Gerasimova přijímal Putin za dlouhým stolem, podobný odstup si držel na poradě Bezpečnostní rady Ruské federace, po jejímž zasedání Putin ohlásil svůj záměr uznat Doněckou a Luhanskou lidovou republiku za suverénní státy. Dva dny nato následovala „speciální vojenská operace“ – vpád na Ukrajinu.
Její původní plán vypadal, jako by ho navrhl příslušník KGB, konstatuje pro BBC příslušník západní rozvědky. Vytvořila ho „konspirační kabala“ zdůrazňující potřebu utajení. Výsledkem byl chaos: Ruští velitelé nebyli připravení a někteří vojáci překročili ukrajinskou hranici, aniž tušili, co tam jdou dělat.
Americká CIA má tým odborníků, který připravuje analýzy zahraničních představitelů a jejich rozhodnutí. Už za druhé světové války se analytici snažili rozumět Hitlerovi. Studují pozadí vůdců, jejich vztahy, zdravotní stav, jak z veřejně dostupných informací, tak na základě výsledků svých kolegů špionů.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Pro dnešek zprávy z války na Ukrajině končíme.
Vedení ukrajinské Doněcké oblasti, kde se dlouhodobě odehrávají nejtěžší boje s ruskou armádou, dnes upozornilo, že do Pokrovsku už se nedostane humanitární ani zdravotnická pomoc. Informoval o tom server Ukrajina. K Pokrovsku se od jihu blíží ruská vojska.
Šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin řekl, že v Pokrovsku, který měl před začátkem ruské invaze asi 60 000 obyvatel, zůstává 1370 lidí. „Dojet do města je prakticky nemožné, proto se tam vydáváme jedině s vojáky a prosíme je, aby pomohli s evakuací lidí,“ řekl Filaškin. „Není možné do města dovézt humanitární ani zdravotnickou pomoc. Nepřítel téměř každý den ostřeluje a ničí město Pokrovsk,“ uvedl také.
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše dnes list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v dnešním telefonátu sdělil evropským lídrům.
„Invazi Putin spustil odhodlaný ovládnout a kontrolovat Ukrajinu,“ uvedl začátkem března ředitel CIA William Burns na slyšení ve výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů. „Je to pro něj věc hlubokého osobního přesvědčení. Dusí se v té výbušné směsi křivdy a ambicí už mnoho let.“
Jeho plán však vycházel z mylných předpokladů, že vpád bude rychlý a úspěšný, neboť Ukrajina je slabá a evropské země se zdráhají jakéhokoli rizika. Jiné pohledy ignoroval, pokud mu je kdo prezentoval. Je totiž podle Burnse dost izolovaný.
Věří vlastní propagandě
„Je obětí své vlastní propagandy, naslouchá jen jistému počtu lidí a vše ostatní blokuje. To mu dává podivný náhled na svět,“ uvedl pro BBC Adrian Furnham, profesor psychologie a autor vycházející knihy Psychologie špionů. Pro takovou situaci existuje pojem syndrom skupinového myšlení. Zde neplatí, že víc hlav víc ví, všichni se snaží dosáhnout harmonie, nevybočovat… „Pokud je obětí skupinového myšlení, musíme vědět, kdo tu skupinu tvoří,“ dodal Furnham.
Jak připomněla BBC, pokud vůbec, tak prezident naslouchá jen úzké skupině lidí – a ještě užší, pokud jde o otázky bezpečnosti. Zejména se zmiňuje věrný souputník Sergej Šojgu, nyní ministr vnitra. „Nemá na starosti jen armádu, ale částečně i ideologii – v Rusku je ideologie hlavně o historii a on ovládá, co se sděluje,“ řekl pro BBC ruský bezpečnostní expert Andrej Soldatov.
S Putinem jezdíval dříve na dači, přesto nyní musel sedět na druhém konci dlouhého stolu. Totéž platí pro šéfa generálního štábu Valerije Gerasimova.
Do úzké Putinovy kliky „siloviků“ (v USA by řekli jestřábů) patří též tři dávní kolegové z KGB; dva z nich nyní vedou ruské tajné služby, třetí je tajemníkem bezpečnostní rady.
Na jejím zasedání však jednoho z tria, šéfa civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina, před kamerami vyplísnil (a televizi to nechal odvysílat), že se o Luhansku a Doněcku nevyjadřuje srozumitelně. „Rád si zahrává se svým blízkým kruhem, udělal z Naryškina blbce,“ komentoval Soldatov.
Takový tvrdý přístup se zřejmě odráží i ve fungování ruského bezpečnostního aparátu. Podřízení se bojí přinášet špatné zprávy, a tak Putin zřejmě mohl být přesvědčený, že ruské výsadkáře budou Ukrajinci vítat květinami, a ne protitankovými střelami. Hovoří o tom i údajný text analytika tajné služby FSB, který unikl do médií.
„Vypadá to, že agenti FSB byli ujišťováni, že k invazi ve skutečnosti nedojde, a zprávy o možnostech armády a schopnosti ruské ekonomiky bránit se sankcím psali záměrně tak, aby z nich vyšlo Rusko dobře, protože si mysleli, že se to od nich čeká. Jenže Putin jejich pohádkám uvěřil,“ stojí v analýze.
„V roce 1939 Josef Stalin vpadl do Finska, které jistou dobu bývalo částí ruského impéria. Byl si jistý, že si jeho vojáci rychle proklestí cestu – stejně jako teď Putin,“ připomíná zahraniční editor BBC John Simpson. „Stalinovi generálové, pochopitelně ve strachu o své životy, mu slibovali, že má pravdu. A samozřejmě neměl.“
„Žije v jiném světě,“ řekla údajně německá kancléřka Angela Merkelová, jež se s Putinem setkala mnohokrát, prezidentu Baracku Obamovi – roku 2014, kdy Putin zřejmě v reakci na demonstrace „euromajdan“ na Ukrajině anektoval Krym a podnítil a vyzbrojil separatisty v Luhansku a Doněcku k bojům proti nové ukrajinské vládě, sbližující se s Evropou.
V minulých týdnech Putina osobně viděl francouzský prezident Macron a kvůli Ukrajině si s ním často telefonuje; prý oproti dřívějším setkáním nyní Putina shledává „strnulejším, izolovanějším“.
Je Putin šílený?
„Putin nejspíš není duševně chorý ani se nezměnil, ale víc spěchá a pravděpodobně je v posledních letech izolovanější,“ soudí Ken Dekleva, bývalý americký lékař a diplomat. „Ale nepřipouští prohru či slabost, nesnáší takové věci. Putin zahnaný do kouta a oslabený je nebezpečnější Putin.“
Může ale však mentální nestálost předstírat. „Teorie šílence“ říká, že se ostatní aktéři budou bát, zda iracionálně přece jen nespustí jadernou apokalypsu, byť nic nezíská.
„Putin je nelítostný a nemorální, ale také prohnaný a vypočítavý. Podstupuje rizika, ale není šílený,“ konstatoval komentátor Financial Times Gideon Gideon Rachman. „Ovšem linie mezi tím, zda se chováte jako šílenec, či zda jím skutečně jste, je nepříjemně tenká.“
