Ruský válečný zpravodaj skončil, nechce být „zločincem“. Šílený Putin podcenil přípravy, tvrdí
Ruský válečný korespondent a bývalý armádní tlumočník, který dosud pracoval pro státní zpravodajskou agenturu TASS, se v reakci na invazi na Ukrajinu rozhodl podat výpověď. Podle Gleba Irisova (31) prezident Vladimir Putin ze své pozice denně vysílá tisíce vojáků na porážku, jeho vládnutí považuje za naprosto šílené. Novináře z TASS, kteří se vyslovili proti válce, přišla navštívit Federální služba bezpečnosti (FSB) a označila je za vlastizrádce.
Irisov si byl narozdíl od mnoha ostatních Rusů hned od počátku invaze plně vědom hrůzy a teroru páchaného na Ukrajině, již během prvního dne války mu zemřelo několik přátel z armády, se kterými sloužil v Sýrii. „Zjistil jsem, že situace je jednoduše příšerná,“ řekl pro server DailyMail. „Vláda zcela zešílela a svou vlastní armádu poslala na porážku. Důstojníky, vojáky, rekruty.“ Vedení státu veřejně trvalo na tom, že rekruti se války neúčastní, vyjádření Kremlu ale Irisov označil za lež.
Prezident Putin a ministr obrany Sergej Šojgu podle Irisova dramaticky podcenili přípravu svých vojsk. „Putin a Šojgu poslali svou špatně připravenou a nedostatečně vybavenou armádu na popravu… do plného válečného konfliktu s Evropou.“ Dodal, že níže postavení vojáci s válkou nesouhlasí.
Válečný zločinec nebo odsouzený
Novináři v TASS na počátku invaze podepsali rozsáhlou petici volající po okamžitém ukončení sporu, čímž přilákali pozornost FSB. Agenti novináře obvinili z velezrady, mnozí z nich nyní čelí drsným trestům. Irisov se v tom momentě ocitl před důležitým rozhodnutím, a to zda zůstane v TASS a bude nadále součástí ruské propagandy, nebo se čelem postaví obviněním z vlastizrady za odporování Kremlu.
„Být válečným zločincem nebo se postavit státu – volba pro mě byla naprosto jasná,“ řekl odhodlaně. Velké množství novinářů podle něj ruskému narativu války věří, s tím ale nesouhlasí moderátorka Lilija Gildejeva, která rezignovala na svou pozici a s dcerou utekla do exilu.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
„Většina z nich vůbec nesympatizuje s tím, co se teď děje. Se vším tím peklem a terorem,“ uvedla. „Každé ráno se budím s myšlenkou, že to nemůže být pravda. Je to nějaký opožděný efekt traumatu, protože z toho mám čím dál tím větší šok.“
Na dotaz, co by vzkázala ukrajinským matkám, řekla následující: „Samozřejmě bych řekla ‚Odpusťte nám‘. Ale to nikoho nezachrání. Vše, co se stalo, je trvalé. Ovlivní to nejen nás, ale i naše děti a vnoučata.“
