V krytu v mariupolské ocelárně se skrývá i dívenka Alisa: Rusové chtějí areál srovnat se zemí
Rusové chtějí zcela zničit ocelárny Azovstal v Mariupolu. Jde o poslední baštu obránců a především kryt pro bezbranné civilisty. Je mezi nimi i čtyřletá dívenka Alisa. Zatímco si prohlíží knížku, stýská se jí po domově. „Chci jít domů,“ stěžuje si.
Už skoro dva měsíce žije nešťastná dívka pod ocelárnou Azovstal se svou maminkou. Mariupolští obránci se přitom do posledního dechu brání ruským agresorům. Okupanti dostali od velení rozkaz srovnat vše se zemí. I přes to, že se v bunkru ukrývají i malé děti, jako je Alisa.
„Chci být evakuována, chci jít domů,“ stěžuje si maličká Ukrajinka v dojemném videu. Rusové už jsou přitom jen kousek od dobytí města. „Alisa pravděpodobně neví, že její jedinou nadějí jsou útočné zbraně. Demokratický svět to ale ví a musí Alisu a další zachránit,“ apeloval bývalý ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov.
Milice z nacionalistického pluku Azov, jež brání Mariupol, slíbila, že bude pokračovat v boji, ale přiznala, že má mnoho obětí. Také uvedla, že Azovstal byl „téměř úplně zničen“. Ocelárny jsou poslední baštou ukrajinského odporu ve městě a čelí intenzivnímu ruskému bombardování, informoval deník Daily Mail.
„Tohle by mohla být naše poslední výzva. Zbývá nám pravděpodobně několik dní, možná jen hodin,“ řekl ve videoprohlášení ukrajinský armádní činitel Serhij Volynskyj. „Nepřítel je co do počtu desetkrát silnější než my. Má převahu ve vzduchu a na zemi, i pokud jde o dělostřelectvo, vybavení a tanky,“ doplnil. „Obracíme se na světové lídry a prosíme je, aby nám pomohli a přepravili nás na území třetí země,“ zdůraznil velitel. Dodal, že město je zničeno.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
