Rusko z Číny objednalo mobilní krematoria: Ve válce s Ukrajinou očekává obrovské ztráty na životech?
Obrovské ztráty na životech ve válce s Ukrajinou údajně očekává Rusko. Kreml prý proto z Číny objednal až 21 mobilních krematorií, aby se mohl těl padlých vojáků zbavit přímo na bitevním poli a obrovské ztráty na životech utajil před veřejností!
Válka na Ukrajině se táhne už pomalu rok a počet mrtvých neustále stoupá. Velké ztráty na životech údajně očekává Rusko. S šokující zprávou přišel deník Daily Star, který se odvolává na telegramový kanál General SVR. Podle informací kanálu proto Kreml z Číny objednal až 21 mobilních krematorií, které prý využívá k likvidaci těl mobilizovaných vojáků.
Za nepřípustné označil nezvolení Ruska do rady OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní) místopředseda ruské horní komory parlamentu Konstantin Kosačev. „Rozhodnutí výrazně oslabuje samotnou úmluvu (o zákazu chemických zbraní) a její fungování,“ citovala senátora agentura TASS.
Rozhodnutí stejně jako rostoucí „izolaci“ Ruska na mezinárodním poli naopak přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „OPCW je uznávaná mezinárodní organizace a teroristé v ní nemají místo,“ uvedl prezident s tím, že historické vyloučení Ruska je „logickým důsledkem“ jeho agrese vůči Ukrajině.
Výsledky hlasování ocenilo mimo jiné české ministerstvo zahraničí. „Blahopřejeme Litvě, Polsku a Ukrajině ke křeslu ve Výkonné radě OPCW. Rusko zjevně není považováno za dostatečně zodpovědného kandidáta kvůli pokračující agresi proti Ukrajině,“ napsal Černínský palác na sociální síti X.
Rusku se nepodařilo dosáhnout svého znovuzvolení do rozhodovacího orgánu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Je to poprvé v historii, co v něm nebude zasedat, napsala agentura AFP. O tři křesla ve výkonné radě OPCW se kromě Ruska ucházely Ukrajina, Polsko a Litva.
Moskva, která minulý rok v únoru vyslala svou invazní armádu na Ukrajinu, získala nejméně hlasů - 65 z potřebných 66, uvedla agentura TASS. Současný ruský mandát vyprší v květnu příštího roku. OPCW sídlí v Haagu a byla zřízena v roce 1997, aby monitorovala dodržování úmluvy o zákazu chemických zbraních.
Do svěřenského fondu NATO na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar až do výše 2,5 milionu eur (zhruba 60 milionů korun). Na dnešním zasedání to schválila vláda, vyplývá z výsledků zasedání. Návrh podle ministerstva zahraničí odráží v aktuálním zahraničněpolitickém kontextu potřebu promítnout rostoucí složitost mezinárodní bezpečnostní situace do zvýšeného úsilí udržet podporu Ukrajiny mezi prioritami euroatlantického společenství.
Svěřenský fond funguje od roku 2016, je nástrojem pro nevojenskou pomoc Ukrajině. Týká se to například pohonných hmot, zdravotnického materiálů, potravin, zimního oblečení či systémů obrany proti bezpilotním prostředkům, uvedla česká diplomacie. Zbraně a další vojenský materiál státy poskytují jednotlivě, zároveň k tomu slouží Evropský mírový nástroj.
Kremací zemřelých přímo na bitevním poli tak chce ututlat ztráty na životech před veřejností. „Putin byl informován, že objednávka je připravena a v blízké době bude doručena do Ruska,“ uvádí kanál. Kreml prý počítá s tím, že počet obětí do 1. května stoupne až na 220 tisíc!
Rusko v posledních několika měsících podniká masivní vzdušné útoky na Ukrajinu, přičemž rakety a bezpilotní letouny jsou namířeny především proti civilní a energetické infrastruktuře. Na druhou stranu byly zdokumentovány případy, kdy drony zasáhly vojenské objekty v Rusku, někdy i stovky kilometrů za frontovou linií. Předpokládá se, že tyto útoky provedla Ukrajina, která se k nim ovšem nikdy oficiálně nepřihlásila.