Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Ruští policisté zadrželi v Moskvě důchodkyni, který na památník na Rudém náměstí nastříkala barvou zkratku ukrajinské vojenské rozvědky HUR, oznámila dnes ruská média. Nejde o první případ svého druhu, nedávno se stejná písmena opakovaně objevila na památníku sovětského maršála Georgije Žukova, který stojí u vstupu na náměstí v centru ruské metropole. Ženě hrozí v případě odsouzení až šest let za mřížemi.

Europoslanci dnes v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko od je začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU.

Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, 139 jich bylo proti a 47 se zdrželo hlasování.

Čtyři ruské drony zpozorovali během týdne běloruští pozorovatelé nad územím své země. Ruské drony uletěly nad Běloruskem i stovky kilometrů a kvůli jejich zachycení vzlétly i běloruské stíhačky, uvedl dnes ruský nezávislý server Meduza působící z lotyšského exilu. Není jasné, zda výskyt ruských dronů na běloruském nebi svědčí o ruském průzkumu či o hledání záminky k rozšíření války, pokračující třetím rokem. Anebo naopak drony zabloudily, protože je zmátla ukrajinská obrana, odhadl ukrajinský expert Pavlo Narožnyj.

Několik desítek Ukrajinců už vrátili pohraničníci od hranic poté, co v zemi začal od tamní půlnoci platit nový předpis, podle kterého muži v branném věku nesmějí vycestovat do ciziny, pokud nemají v pořádku záznamy a doklady u vojenských úřadů. Uvedl to dnes dopoledne mluvčí pohraniční stráže. Podmínky pro vycestování zpřísnil nový zákon o mobilizaci, který Ukrajina nedávno přijala ve snaze zajistit čerstvé síly pro armádu, bránící zemi už téměř dva a půl roku před ruskou agresí.

„Při překračování hranic musí mít od dnešního dne muži ve věku od 18 do 60 let povinně u sebe doklad o registraci u vojenské správy,“ řekl serveru RBK-Ukrajina mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci pět ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Jeden dron byl podle krátkého komuniké zničen nad Belgorodskou oblastí, další dva nad Voroněžskou oblastí. Později ministerstvo ohlásilo zničení dalších dvou dronů nad Brjanskou oblastí.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Britský král Karel III. dnes zahájí nové zasedání parlamentu, na kterém přednese první projev labouristické vlády Keira Starmera. V řeči nastíní priority nového kabinetu pro nadcházející měsíce. Labouristé na začátku července jasně zvítězili ve volbách a po 14 letech ukončili vládu Konzervativní strany.

Starmer po prvním zasedání vlády slíbil nový a nesobecký způsob vládnutí. Při první tiskové konferenci z Downing Street nebyl příliš konkrétní, ale potvrdil, že hodlá zrušit program deportací žadatelů o azyl do Rwandy, dodržet závazek vydávat 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu a dále podporovat Ukrajinu v obraně proti ruské invazi.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství. Tímto se s vámi pro dnešek loučíme a přejeme dobrou noc. 

Ukrajinští vojáci o Bidenově záměně Zelenského s Putinem: Je starý, potřebujeme někoho aktivnějšího

Ukrajinští vojáci se vyjádřili k nadcházejícím americkým prezidentským volbám. Většinově se shodli na tom, že Joe Biden sice Ukrajině pomohl, ale do čela USA by si přáli někoho aktivnějšího, Donalda Trumpa odmítají. Vyjádřili se dále k Bidenově nedávnému trapasu, kdy si spletl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Putinem, píše americký deník The New York Post.

Množí se zprávy o plánování atentátu na ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle ukrajinské TV Nexta Putin obklopil svůj bunkr desítkami systémů protivzdušné obrany. Na satelitních mapách je podle serveru k vidění minimálně 7 takových systémů a dalších 11 systémů raket země-vzduch. 

Litevské společnosti poskytnou Ukrajině energetickou pomoc v hodnotě více než 50 milionů eur (téměř 55 milionů dolarů), oznámilo 16. července ukrajinské ministerstvo energetiky.

V obci Kindrashchivka v Charkovském regionu probíhají evakuace po dalším ruském ostřelování. 

Většina civilistů bude mít zakázaný vstup do celkem 14 vesnic na jihu ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova. Důvodem je podle něj ukrajinské ostřelování těchto oblastí. Do osad se od příštího týdne dostanou jen dospělí muži v doprovodu vojáků nebo vládních úředníků. Přepravovat se budou moci pouze v obrněných vozidlech a na sobě budou muset mít neprůstřelné vesty a helmy, doplnil Gladkov.

„Doufám, že pochopíte, že ženy a děti na tato místa, která denně čelí ostřelování, pustit nemůžeme. Už tak jsme o spoustu civilistů přišli, další lidé jsou zranění. Naším úkolem je především zajistit dostatečnou bezpečnost,“ oznámil Gladkov na sociální síti Telegram.

Spolupráce s Ukrajinou nespočívá jen v pomoci zemi napadené Ruskem, je zaměřena na budoucnost a pro obě strany výhodná, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po dnešním společném jednání vlád obou zemí v Praze. Předseda vlády připomenul i spolupráci v obraně, například to, že letos projde výcvikem v Česku na 1700 ukrajinských vojáků. Celkem jich tak bude 6000.

Zástupci českých a ukrajinských zbrojovek dnes podepsali po jednání vlád smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o malorážovou munici firmy Sellier & Bellot nebo pušky Bren 2 České zbrojovky, uvedl Fiala.„Uvědomujeme si, že bojuje za bezpečnost Evropy a demokratické uspořádání světa, je potřeba dělat všechno pro to, aby Ukrajina zvítězila,“ uvedl Fiala.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes se zástupci ukrajinské vlády jednala mimo jiné o možnostech výcviku ukrajinských vojáků v Česku i o případném připojení ČR k polské iniciativě na výcvik takzvané ukrajinské legie. Novinářům to řekla po dnešním jednání českého a ukrajinského kabinetu.

Česko podepsalo memorandum o energetické spolupráci s Ukrajinou. Jedním z bodů dohody je česká podpora vzniku vodíkového koridoru pro přepravu obnovitelného vodíku vyrobeného na Ukrajině, který by následně proudil do Evropské unie. Další cíle spolupráce mají posílit energetickou bezpečnost zemí a modernizovat jejich infrastrukturu. Dnes o tom informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Ruské útoky masivně cílí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Její obnova je strategickým úkolem pro zachování ukrajinské obranyschopnosti proti ruské agresi. České firmy se do dodávek energetického materiálu na Ukrajinu zapojují dlouhodobě a toto memorandum by mělo vzájemnou spolupráci ještě prohloubit. Kromě toho by mělo přinést rozvoj spolupráce v oblasti energetiky, ať už jde o skladování a dodávky plynu, nebo ropy z neruských zdrojů, rozvoj jaderné energetiky nebo také o rozvoj obnovitelných zdrojů či výrobu vodíku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Kritéria, na jejichž základě ruské úřady zařazují občany na seznam teroristů či extremistů, by podle nově předloženého návrhu zákona měla být širší, napsal list The Kyiv Independent. Návrh zákona se do Státní dumy dostal v pondělí. Americký Institut pro studium války (ISW) soudí, že Rusko se touto legislativou snaží posílit cenzuru své války na Ukrajině.

Ruský nezávislý server Meduza doplnil, že navrhovaná legislativa zvyšuje počet článků, podle nichž lze člověka v Rusku považovat za teroristu nebo extremistu, z 26 na 34.

Česká republika chce nabídnout mladým Ukrajincům žijícím v Česku bezpečné a rozvíjející prostředí pro vzdělávání, které jim umožní plnohodnotně fungovat v zemi, ale také návrat po skončení ruské agrese do jejich vlasti. Podpora identity mladých Ukrajinců je proto zásadní, ujistil na dnešním jednání ukrajinského kolegu český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Resort se podle ministerstva podílí také na reformách školství na Ukrajině. O schůzce doprovázející česko-ukrajinské mezivládní konzultace informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

„Ruský premiér Mišustin přijel do Grozného v Čečensku. Silnice byly zcela uzavřeny a v jeho doprovodu je nekonečné množství aut (některé kanály jich napočítaly 56),“ tweetuje Anton Heraščenko. „Demonstrace imperiální moci.“

Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Na dnešní tiskové konferenci v Praze po druhých mezivládních konzultacích to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Smlouvu o dodávce zboží a služeb dnes podepsala firma s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice.

Jedním z hlavních odvětví kooperace je podle Šmyhala právě obranný průmysl, tématem diskuse byly také dodávky nových druhů zbraní Ruskem napadené zemi. Šmyhal hovořil i o spolupráci ve výrobě pušek se zbrojovkou Colt CZ Group, která letos v kvěnu dokončila akvizici výrobce munice Sellier & Bellot. 

Česká vláda ujistila podle premiéra Petra Fialy ukrajinské ministry, že s českou pomocí a podporou mohou nadále počítat. Po jednání podepsali ministři pět memorand.

Policie stíhá sedm lidí v souvislosti s tím, že v únoru namalovali ukrajinskou vlajku v areálu ruských domů v pražské Bubenči. Za poškození věci jim hrozí až tři roky vězení. Způsobená škoda se pohybuje okolo 50.000 korun a pomalovaná oblast je památkovou zónou.

„Mohu potvrdit, že ve věci bylo zahájeno trestní stíhání. V tomto případě se jedná o trestný čin, jelikož způsobená škoda byla odborným vyjádřením vyčíslena na bezmála 50.000 korun. Sedm osob je podezřelých ze spáchání trestného činu poškození cizí věci ve třetím odstavci, jelikož se tohoto skutku dopustily na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu,“ vysvětlil mluvčí pražských policistů Richard Hrdina.

Vlajku namalovali aktivisté ze skupiny Kaputin, kteří se chtějí k trestnímu stíhání vyjádřit na čtvrteční tiskové konferenci. Tu svolali přímo před bytový komplex ruské ambasády ve Swaigerově ulici.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská varovala, že po rusko-ukrajinské válce by se Západ mohl spokojit s vymaněním Ukrajiny z ruského vlivu a přenechat Bělorusko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je nejbližším spojencem vůdce autoritářského režimu v Minsku Alexandra Lukašenka. Cichanouská to uvedla v rozhovoru poskytnutém polskému listu Rzeczpospolita.

„Udělejme vše, abychom to nepřipustili,“ apelovala Cichanouská. „Čas utíká a Lukašenko krok za krokem prodává Rusku naši nezávislost,“ prohlásila. „Tuto válku prohraje ten, kdo se vzdá jako první,“ řekla. Režim má násilí a zbraně, ale nemá motivaci, jakou má opozice, dodala.

„Mohu jednoznačně prohlásit, že (Trump) krátce po svém volebním vítězství nebude čekat na inauguraci a bude připraven okamžitě jednat jako zprostředkovatel míru. Má na to podrobné a dobře podložené plány,“ tvrdí maďarský premiér Viktor Orbán. Trump se v minulosti stavěl k další pomoci bránící se zemi skepticky a republikáni po řadu měsíců schválení nové podpory blokovali.  

V dopise adresovaném „europrezidentovi“ Charlesi Michelovi a poskytnutém všem zemím bloku také Orbán (jehož Maďarsko aktuálně předsedá Radě EU) bez podrobností tvrdí, že rusko-ukrajinský konflikt se v blízké budoucnosti radikálně vyostří.

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal na zahradě Strakovy akademie ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala a ministry jeho vlády. Delegace budou jednat o podpoře Ukrajiny, energetice, obraně a exportu i české účasti na obnově země po skončení konfliktu s Ruskem. Na doprovodných bilaterálních schůzkách proberou příslušní resortní ministři například zlepšení dopravního spojení obou zemí, spolupráci ve zdravotnictví či policejní spolupráci.

Na uspořádání dnešního jednání se premiéři dohodli při návštěvě Šmyhala v květnu v Praze. „Bezpečnostní opatření jsou adekvátní situaci,“ sdělil ČTK poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Česko patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi.

Při ruském ostřelování města Vovčansk zahynula jedna žena a dva muži utrpěli zranění, dalšího zraněného si vyžádalo bombardování Kupjanska, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na prokuraturu Charkovské oblasti nacházející se na severovýchodě Ukrajiny.

Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel podal ústavní stížnost proti rozsudku, podle kterého se dopustil šíření poplašné zprávy. Tvrdil, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a vstoupit do války. Dostal za to peněžitý trest 10.000 korun. Podání stížnosti je patrné z justičních databází. Ústavní soud zatím o stížnosti nerozhodl, uvedla jeho mluvčí Kamila Abbasi. Soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal jeden z nových členů soudu Tomáš Langášek.

Vrabel své stíhání už dříve označil za politické, spatřoval v něm snahu umlčet opozici. Státní zastupitelství tvrzení o politickém stíhání odmítlo.

Obvodní soud pro Prahu 1 Vrabelovi původně uložil čtyři měsíce vězení s podmínečným odkladem na rok a půl. Městský soud v Praze souhlasil s obvodním soudem v tom, že Vrabelovy výroky mohly vyvolat v části společnosti obavy a znepokojení. Trest ale zmírnil.

Ruská protivzdušná obrana v noci zničila nad čtyřmi regiony země 13 ukrajinských dronů; devět nad Rostovskou oblastí a po jednom nad Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou oblastí a u západního pobřeží anektovaného Krymu. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo obrany.  

Gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubev na sociální síti ujistil, že noční nálety si nevyžádaly oběti a zraněné. Dron v noci na dnešek způsobil požár v továrně na elektronická zařízení v Koreněvu nedaleko hranic s Ukrajinou, dříve uvedl gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov. Úřady Belgorodské a Voroněžské oblasti se k nočním útokům dosud nevyjádřily, poznamenal list Kommersant na webu.

Ukrajina se potýká s nedostatkem lidské síly, obrovskou přesilou a nerovnoměrnou mezinárodní pomocí. Doufá ale, že strategickou výhodu proti Rusku najde v opuštěných skladech nebo ve sklepích továren. Ve stovkách tajných dílen vznikl ekosystém laboratoří, které využívají inovace k vytvoření armády robotů. Ti mají zabíjet ruské vojáky a chránit zraněné Ukrajince na frontě i mimo ni, píše agentura AP.

Obranné startupy po celé Ukrajině - podle odhadů z odvětví je jich až 250 - vyvíjejí stroje na zabíjení na tajných místech, která běžně vypadají třeba jako autoservis.

Zaměstnanci startupu, který vede podnikatel Andrij Denysenko, dokážou v kůlně sestavit bezpilotní pozemní vozítko nazvané Odyssey za čtyři dny. Jeho význam spočívá v ceně - 35.000 dolarů nebo zhruba deset procent toho, kolik stojí obdobný model z dovozu.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství. Tímto se s vámi pro dnešek loučíme a přejeme dobrou noc. 

Kvůli obavám z šíření války USA zakazují Kyjevu udeřit hluboko do ruského území americkými zbraněmi, aby se zabránilo možnému rozšíření války za hranice Ukrajiny, řekl to mluvčí Pentagonu Patrick Ryder pro Hlas Ameriky (VoA) .

Maďarský premiér Viktor Orbán se stal terčem kritiky kvůli svým nedávným cestám do Ruska a do Číny, které označil za „mírovou misi“ ve snaze ukončit válku na Ukrajině a které se zbývajícími 26 vůdci EU nekonzultoval. Unijní představitelé ihned uvedli, že šlo o cesty bilaterální, pro které neměl žádný mandát od Evropské unie.

„Ve světle nedávného vývoje souvisejícího se začátkem maďarského předsednictví rozhodla předsedkyně EK, že Evropská komise bude při neformálních jednáních Rady zastoupena pouze na úrovni vyšších státních úředníků,“ napsal Mamer. Na jednáních unijních ministrů jsou běžně přítomni zástupci všech 27 zemí EU a eurokomisař, který má danou oblast na starosti. Formální schůzky se konají v Bruselu, neformální pak v předsednické zemi, nyní jsou všechny pořádané v Budapešti.

Ukrajinská TV Nexta sdílela letecké video z města Vovčansk, které ničí ruské ozbrojené síly. 

Populace Ukrajiny by mohla do konce století klesnout na 15,3 milionu, říká podle The Kyiv Independent OSN. Oleksandr Hladun, zástupce ředitele ukrajinského demografického institutu, označil prognózu OSN za „pesimistickou“.

Neznámý pachatel hodil v noci na dnešek granát na budovu vojenského náborového střediska v západoukrajinském městě Busk. Nikdo nebyl při incidentu zraněn. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom dnes informovala agentura Reuters a ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne na svém webu.

Výbušné zařízení podle médií poškodilo při explozi fasádu a okna budovy. „Na místě výbuchu je v zemi malý kráter,“ uvedl Mykola Patyňuk, velitel policie v Zoločivském okrese Lvovské oblasti. „Tlaková vlna rozbila dvě okna. Lidé zraněni nebyli. Navíc v noci byla bouřka. Takže si nejprve mysleli, že zahřměl hrom,“ dodal. Policie po pachateli pátrá.

Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise evropským lídrům předestřel svůj plán, jak dospět k míru na Ukrajině. Jeho poradce Balázs Orbán to řekl maďarskému provládnímu webu Magyar Nemzet. Podrobnosti premiérova plánu ale nezveřejnil.

Maďarský premiér od začátku července, kdy Budapešť převzala předsednictví v Radě EU, uskutečnil několik cest, které označil za „mírové mise“. Kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě navštívil také v Moskvě ruského prezidenta Putina. Představitelé sedmadvacítky se od cesty okamžitě distancovali, když uvedli, že politika „appeasementu“ Putina nezastaví, a zdůraznili, že neměl mandát EU.

Politický ředitel v úřadu maďarského premiéra Balázs Orbán v rozhovoru s Magyar Nemzet uvedl, že plán Budapešti je postaven na „realistickém posouzení situace, realistických cílech a realistickém harmonogramu“. V rozhovoru také vyjádřil přesvědčení, že pokud chce Evropa mír a ukončení krveprolití, musí změnit své směřování. Zatím jsou podle něj představitelé Evropy i administrativa amerického prezidenta Joea Bidena „pro pokračování války“. Ochotny usilovat o mír jsou naopak Čína, Turecko a také republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump, uvedl v rozhovoru Balázs Orbán.

Zelenskyj na dnešní tiskové konferenci hovořil i o svých plánech na další mírový summit, který by navázal na první červnové setkání ve Švýcarsku. Toho se účastnili zástupci z 92 zemí, Rusko mezi nimi ale nebylo.

„Myslím si, že ruští představitelé by se toho druhého summitu měli zúčastnit,“ řekl ukrajinský prezident. Do listopadu chce mít hotový mírový plán, aby se následně mohlo konat další kolo jednání.

Zelenskyj dnes také odsoudil cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o urovnání konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022. Orbán předtím navštívil poprvé od vypuknutí války v únoru 2022 i Kyjev.

Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to dnes na tiskové konferenci uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé, napsala agentura AFP.

Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina během léta obdrží „určitý počet stíhacích letounů“, další pak do konce roku. Jejich dodávky slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Americký ministr zahraničí Antony Blinken na okraj summitu NATO ve Washingtonu minulý týden uvedl, že část letounů už je na cestě na Ukrajinu.

„Nemůžu vám říct, kolik letadel to bude. Ale nebude jich dost... Určitě nás posílí, ale bude jich dost na to, abychom se vyrovnali ruské letce? Nemyslím si,“ řekl dnes Zelenskyj. Stíhací letouny západní výroby patří mezi hlavní vojenskou techniku a vybavení, které Ukrajina žádá od svých spojenců pro obranu proti ruským invazním vojskům.

Přibližně 44 procent Ukrajinců je připraveno na jednání s Ruskem, ale drtivá většina odmítá ruské podmínky, uvedl dnes server BBC News o výsledcích průzkumu, který minulý měsíc podniklo Razumkovovo středisko na zakázku portálu zn.ua. Proti rozhovorům s Ruskem se staví 35 procent dotázaných.

Výsledky průzkumu se poměrně výrazně odlišují podle regionů, upozornil portál. Například v centrální části Ukrajině souhlasí se zahájením jednání s Ruskem téměř polovina dotázaných (49 procent), zatímco na západě země jen třetina (35 procent). A na jihu si myslí, že čas pro jednání nastal, tři pětiny dotázaných, tedy o 16 procent více než celostátní průměr.

Současně většina Ukrajinců nesouhlasí s podmínkami příměří, jak je nedávno formuloval ruský prezident Vladimir Putin. Kupříkladu 83 procent dotázaných pokládá za nemožné přenechat Rusku čtyři částečně okupované ukrajinské regiony, Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, které se Putin pokusil anektovat již na podzim 2022.

Hasiči v Gdaňsku na severu Polska celou noc hasili hořící sklad s textilem, hračkami a motorovým olejem v místním přístavu. Nyní práci dokončují, uvedla na svém webu televize TVN 24, podle které šlo o jeden z největších požárů ve městě za poslední léta. Do vyšetřování požáru se zapojila polská kontrarozvědka ABW, protože u větších požárů je už běžnou praxí prozkoumat, zda nešlo o diverzi, řekl listu Rzeczpospolita ministr vnitra Tomasz Siemoniak. Varšava obviňuje ze série dřívějších žhářských útoků ruské tajné služby.

Polsko upozorňuje, že Rusko proti němu i dalším západním zemím vede hybridní válku, při níž šíří propagandu nebo provádí různé sabotážní akce a žhářské útoky. Polská vláda obviňuje ruské tajné služby, že stojí za různými požáry z poslední doby.

„Od jisté doby nikdy tuto možnost nevylučujeme,“ řekl ministr vnitra Siemoniak listu Rzeczpospolita v odpovědi na otázku, zda požár v Gdaňsku může být dílem diverze. Do vyšetřování se podle ministra zapojila kontrarozvědka ABW, ale informace jsou utajovány. „Na území Polska se plánovaly diverze a došlo k pokusům o ně. Každý významnější požár (v Polsku) je analyzován. Jakmile se vynoří jen stín podezření, že nemá běžnou příčinu, zapojí se ABW,“ vysvětlil. „Ale je nutné také říci, že máme horké léto a jisté množství požárů se stane vždy,“ dodal.

Soud v ruském hlavním městě Moskvě v nepřítomnosti odsoudil k osmi letům v trestanecké kolonii novinářku s americkým občanstvím Mariju „Mašu“ Gessenovou za šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách. Oznámila to dnes agentura Interfax s tím, že Gessenovou odsoudili kvůli jejím výrokům o válce Ruska proti Ukrajině. Za „lživé“ pokládají ruské úřady veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety.

Gessenová působila jako redaktorka v řadě ruských médií, mimo jiné i jako šéfka ruského vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V roce 2013 se z Ruska kvůli velkému počtu výhrůžek, kterých se jí dostalo v reakci na podporu sexuálních menšin, vystěhovala do USA.

Čtyři ukrajinští vojáci zběhli od jednotky a pokusili se nelegálně překročit hranice s Moldavskem. Při zadržování jeden z dezertérů kladl odpor, pohraničník jej zastřelil, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje. O zastřelení dezertéra, který napadl pohraničníka, informuje na svém webu také list Ukrajinska pravda. Incident mezitím potvrdil mluvčí pohraniční stráže a také vyšetřovatelé, kteří zkoumají okolnosti vojákovy smrti. Na vyšetřování dohlíží prokuratura.

„Pohraničníci včera večer (v neděli) zastavili dopravní prostředek, ve kterém kromě řidiče byli čtyři lidé. Dva se pokusili o útěk různými směry. Při pronásledování jeden z uprchlíků napadl pohraničníka. Ten byl nucen při obraně vlastního života použít zbraň. Nejprve vypálil na výstrahu a pak na útočníka. Přivolaní lékaři rychlé pomoci konstatovali smrt narušitele a také zaznamenali poranění pohraničníka,“ řekl RBK-Ukrajina mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko.

V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil dnes úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Česko patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi. Hlavním tématem schůzky budou obranná spolupráce, migrace, spolupráce v energetice či podpora českého exportu a zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.

Čeští ministři v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským předloni 31. října. Cesta měla mimo jiné podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Členové obou kabinetů jednali také o poválečné obnově Ukrajiny.

Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila 22 ukrajinských dronů na západě země a nad anektovaným Krymem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Jeden z dronů se zřítil na elektrickou rozvodnu v Lipecké oblasti, oznámil gubernátor Igor Artamonov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a rozvodna dále funguje. Podobná tvrzení bojujících stran nelze v podmínkách válečného konfliktu operativně ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajina se už téměř dva a půl roku brání ruské agresi.

Ruská obrana podle ministerstva zničila 15 dronů nad Brjanskou oblastí, jeden nad Lipeckou oblastí a šest nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo na jaře 2014.

Česko od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vyhostilo deset lidí, z toho šest Rusů. Jde například o novináře nebo podnikatele. Podle zpravodajských služeb ohrožovali bezpečnost státu. Někteří z vyhoštěných podle rozvědky například spolupracovali s agenty z ruského velvyslanectví v Praze, uvedl dnes Deník N.

Vyhoštěním cizinců se zabývá komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ministerstva vnitra. „Rozhodla o zrušení pobytových oprávnění z důvodu možného ohrožení bezpečnosti státu v deseti případech. V šesti případech se jednalo o státní příslušníky Ruské federace,“ řekla serveru mluvčí ministerstva Hana Malá.

Ruští okupanti zaznamenali určité úspěchy na frontě, zejména na Donbasu.

Podle nezávislé monitorovací skupiny DeepState byl potvrzen postup okupantů u čtyř osad.

„Nepřítel postupoval v Južnoje, poblíž Progres, Novoselivka Peršoja a Jasnobrodivka,“ píše agentura DeepState, kteru cituje Unian.

Humanitární dávky pro uprchlické domácnosti by se mohly od srpna zvýšit. Zvednout by se totiž mohly částky na bydlení, které se započítávají při stanovení výše podpory. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o započitatelných nákladech na bydlení, které by měl schvalovat kabinet. Vybírat bude ze dvou variant navýšení, které navrhlo ministerstvo práce. Úprava má podle něj lidem s dočasnou ochranou umožnit najít si jiné bydlení poté, co stát přestane od září bezplatné nouzové ubytování poskytovat. Podle organizací na pomoc příchozím i ombudsmana je podpora nízká a byt je za ni obtížné obstarat a udržet. Varují před zhoršením situace uprchlíků.

Spojené státy by místo financování zbraní pro Ukrajinu měly investovat do své vnitřní bezpečnosti. V reakci na útok na amerického exprezidenta Donalda Trumpa to dnes podle agentury TASS uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Mluvčí ruské diplomacie se ve svém vyjádření obrátila na ty, kteří v USA hlasují pro dodávky zbraní ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. "Možná by bylo lepší využít tyto peníze k financování americké policie a dalších služeb, jejichž úkolem je zajišťovat právo a pořádek v USA," podotkla.

Napětí na bělorusko-ukrajinské hranici polevilo a dodatečné vojenské posily, které tam byly nedávno vyslány, se stáhly na základny. Prohlásil to v sobotu podle agentury Reuters běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Běloruské ministerstvo obrany minulý měsíc oznámilo, že posiluje vojenskou přítomnost na hranici v reakci na údajný bezpečnostní incident a posilování počtu ukrajinských vojáků u hranice. Do oblasti údajně byla vyslána divize raketometů MLRS, aby otestovala připravenost k boji.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

Členové Svazu Ukrajinců ve Francii vyšli do ulic Paříže, aby uctili památku sportovců padlých během ruské agrese. Podle odhadů zemřely ve válce desítky až stovky sportovců. 

 Při ruském ostřelování ukrajinské Charkovské a Chersonské oblasti dnes zemřelo na dvou místech celkem pět lidí. Mezi oběťmi v Charkovské oblasti je policista a záchranářka, kteří pomáhali na místě dopadu předchozí rakety u vesnice Budy jihozápadně od Charkova na východě země. Podle agentury AFP o tom informovaly ukrajinské úřady.

"Není to poprvé, kdy Rusové útočí na záchranné složky zasahující u civilistů," uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko a slíbil najít osoby zodpovědné za útok.

Rakety dopadly na totéž místo s odstupem 30 minut, uvedl šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Útok si podle něj vyžádal 22 zraněných, včetně pěti zaměstnanců železnice, neboť rakety dopadly na nádraží.

V ukrajinské Chersonské oblasti dnes ruské ostřelování zabilo dva lidi a další dva utrpěli zranění, informovala agentura AP. Zraněný 41letý muž a 58letá žena byli hospitalizováni v těžkém stavu.

V areálu dětské nemocnice v Kyjevě, kterou na začátku týdne bombardovali Rusové, zahrál orchestr. Poslechnout si ho přišli i zdravotníci.

Podnikatel ruského původu Vladimir Lichutin se stal prvním obyvatelem Česka, který byl oficiálně uznán vinným z porušení protiruských sankcí, píše Český rozhlas.

Podnikatel se sídlem v Teplicích se v květnu 2022 pokusil propašovat do Ruska tři prémiové vozy Mercedes-Benz, Audi a BMW. Zároveň byl od března 2022 zakázán vývoz vozidel v hodnotě nad 50 000 eur z EU do Ruska, s výjimkou sanitek. Verdikt soudu, který nyní nabyl právní moci, uložil Likhutinovi za přestupek pokutu ve výši 300 000 Kč. Na dalších 20 měsíců mu byl uložen zákaz obchodování s motorovými vozidly.

Americké rozhodnutí umístit rakety dlouhého doletu v Německu by mohlo z evropských měst učinit cíle pro ruské rakety, varoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Prezident Volodymyr Zelenskyj během své návštěvy Irska komentoval přeřeknutí amerického prezidenta Joea Bidena na summitu NATO, kde Biden omylem označil Zelenského za Putina.

„Byl to omyl. Spojené státy poskytly Ukrajincům velkou podporu. Myslím, že některé chyby můžeme prominout,“ řekl důrazně Zelenskyj.

Šéf ukrajinské obranné rozvědky Kyrylo Budanov se domnívá, že se Rusko v nadcházejících měsících pokusí zaútočit na území Ukrajiny ze severu.

„Víte, tato situace mi připadá trochu jako anekdota. Dva roky, kdy všichni křičeli, že dojde k útoku ze severu, jsme trvali na tom, že se to nestane. Nic se nestalo. Ve chvíli, kdy jsme řekli, že dojde k útoku ze severu, se všichni začali ptát: “Možná k tomu přece jen nedojde?„ Dojde. Už se to děje,“ řekl.

Zhruba padesát lidí požadovalo před ambasádami Francie, USA a Německa v Praze, aby bylo Ukrajině vydáno povolení zasahovat vojenské cíle na území Ruska. Demonstraci svolala česko-ukrajinská organizace Hlas Ukrajiny v reakci na pondělní ruský útok na dětskou nemocnici v Kyjevě a na výsledky summitu NATO, který se konal tento týden ve Washingtonu.

„Chceme upozornit na naléhavost dovolení Ukrajině zasahovat vojenské cíle na území teroristického Ruska. Pouze toto rozhodnutí může změnit průběh války a dát ukrajinské armádě výhodu tím, že zničí vojenské kapacity, které Rusové používají k zabíjení civilního obyvatelstva a okupaci suverénního státu Ukrajina,“ uvedli organizátoři v tiskové zprávě.

Prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Spojených států zúčastnil výročního zasedání Národní asociace guvernérů a setkal se s představiteli amerických států v Salt Lake City. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje protiatomové kryty pro vzdělávací instituce, protivzdušnou obranu a výrobu elektřiny, a vyzval americké guvernéry k rozvoji regionální spolupráce s ukrajinskými oblastmi.

Místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna prohlásila, že pozvání Ukrajiny do NATO zůstává na pořadu jednání Aliance a může k němu dojít kdykoli.

„Společně s našimi přáteli jsme však pochopili, jak důležité je zajistit, aby budoucnost Ukrajinců nemohla být vyjednávacím trumfem při jednání s agresorem. Žádné hrozby, výzvy ani volby nezmění skutečnost, že budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ napsala Stefanishyna po summitu ve Washingtonu.

Rusové včera zaútočili na 142 infrastrukturních objektů na Ukrajině, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Kromě toho bylo napadeno 108 sídel v osmi oblastech. Rusové nasadili různé zbraně, včetně minometů, tanků, dělostřelectva, raketových systémů s vícenásobným odpálením (MLRS), bezpilotních letounů, raketových systémů země–vzduch a taktických letadel. Celkový počet obětí zatím nebyl stanoven.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že Varšava zvažuje návrh Kyjeva zachytit ruské rakety mířící na polské území ještě v ukrajinském vzdušném prostoru. Návrh byl zahrnut do dohody o společné obraně mezi oběma zeměmi, která byla podepsána během návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského ve Varšavě na začátku týdne. „V této fázi se zatím jedná o nápad. V rámci dohody tuto myšlenku probereme,“ řekl Sikorski.

Ministr zdůraznil, že Polsko je frontovým státem a ruské rakety narušují jeho vzdušný prostor. „Naše dilema je následující. Pokud je budeme sestřelovat pouze tehdy, když vstoupí do našeho vzdušného prostoru, trosky představují hrozbu pro naše občany a náš majetek. A Ukrajinci říkají: ‚Prosím, nám to nebude vadit, udělejte to nad naším vzdušným prostorem, když bezprostředně hrozí, že překročí polské území‘. Podle mého názoru je to sebeobrana,“ uvedl Sikorski.

Prezident Petr Pavel sdělil během diskuse v Houstonu podrobnosti o dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu v rámci české iniciativy. Podle prezidenta má v červenci a srpnu na Ukrajinu dorazit dalších 50 tisíc kusů munice. Od září do konce roku bude pak podle něj dodáváno 80 tisíc až 100 tisíc kusů munice měsíčně.

V ruské Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, vzplál v noci na dnešek v důsledku dronového útoku sklad ropy. Podle agentury TASS o tom dnes informoval gubernátor oblasti Vasilij Golubjev. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská protivzdušná obrana v noci zlikvidovala čtyři ukrajinské drony nad Belgorodskou, Kurskou a Rostovskou oblastí.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že v noci na dnešek sestřelilo čtyři z pěti útočných dronů typu Šáhed, které na Ukrajinu vyslalo Rusko. Pátý dron Šáhed přeletěl nad ukrajinským územím a zamířil do Běloruska, napsal list Ukrajinska pravda.

Írán nepodlehne tlaku USA, cení si přátelství Ruska a Číny, bude jednat s Evropou a nechce jaderné zbraně, uvedl nový prezident Pezeškján.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Česko nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc v souvislosti s útokem na největší ukrajinskou dětskou nemocnici Ochmatdyt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídku postoupí tamnímu ministerstvu zdravotnictví. Informaci ČTK potvrdil mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga. O nabídce, která ve středu zazněla při Pavlově jednání se Zelenským ve Washingtonu na okraj summitu Severoatlantické aliance (NATO), informoval deník Právo.

„Česká strana nabídla Ukrajině zdravotnickou pomoc v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici. Prezident Zelenskyj za nabídku poděkoval s tím, že ji postoupí ukrajinskému ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl Šeliga.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Moskevský soud nařídil znovu obnovit pracovní poměr s dětskou lékařkou propuštěnou ze zaměstnání po obvinění z šíření lživých informací o ruské armádě. Za „lživé“ úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety proti Ukrajině. Podle soudu bylo propuštění lékařky z práce nezákonné, uvedl dnes list Kommersant. Doktorka je aktuálně ve vyšetřovací vazbě a hrozí jí podle médií deset let za mřížemi.

Případ lékařky Naděždy Bujanovové budí v Rusku pozornost i proto, že její stíhání podle tisku nařídil blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina, šéf kriminální ústředny Alexandr Bastrykin. Kolegyně se přesto zastali další lékaři a pod otevřený dopis na obranu lékařky se mezitím podepsaly tisíce lidí.

Přeřeknutí amerického prezidenta Joea Bidena si všiml celý svět, je to však interní záležitost Spojených států, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Zároveň označil vyjádření šéfa Bílého domu na adresu vládce Kremlu Vladimira Putina za nepřijatelné. Americký prezident během akce při summitu NATO uvedl ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského jako Vladimira Putina, na jehož příkaz Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Vzápětí se opravil.

„Všimli jsme si, že tomu věnoval pozornost celý svět. Nelze to komentovat. Je jasné, že jde o přeřeknutí,“ řekl novinářům Peskov. Dodal, že Bidenova přeřeknutí široce rezonují v kontextu vnitropolitických diskuzí v USA. „Ale to není naše věc, je to vnitřní záležitost Spojených států,“ odvětil Peskov na dotaz, zda tomu Kreml věnuje pozornost.

Podívejte se na nové snímky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z návštěvy USA.

Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem. Informoval o tom Pentagon s tím, že hovor iniciovala ruská strana. Naposledy spolu ministři mluvili 25. června, kdy Belousov podle ruského ministerstva obrany varoval Austina před nebezpečím spojeným s americkými dodávkami zbraní Ukrajině.

Prezident Petr Pavel věří, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je spokojen s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který se tento týden uskutečnil ve Washingtonu. Řekl to dnes v debatě v texaském Houstonu. Ukrajina sice nedostala přímou pozvánku do aliance, získala ale přísliby konkrétní podpory z hlediska vojenského materiálu i řadu bilaterálních dohod.

Nejméně pět mrtvých a 17 zraněných si vyžádalo ruské ostřelování a bombardování Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Ukrajinské úřady v Chersonské oblasti na jihovýchodě země hlásí, že při náletu ruského dronu utrpěli zranění dva lidé, muž a žena ve věku 47 a 73 let.

Dva lidé přišli o život a dalších šest utrpělo zranění v Myrnohradu, kde ruská palba zasáhla kancelářskou budovu a zastávku hromadné dopravy. V Kosťantynivce ruské síly při ostřelování místního podniku zabily dva lidi a další tři zranily, napsal nejprve Filaškink na sociální síti. Později dodal, že při bombardování města Lyman utrpěli zranění čtyři lidé, a kromě toho v Myrnohradu počet obětí vzrostl na tři mrtvé a deset raněných.

Česká republika po invazi ruských vojsk na Ukrajinu pomohla odstartovat proces dodávek vojenského materiálu napadené zemi. V debatě pořádané think-tankem Atlantická rada (Atlantic Council) to dnes v Houstonu v americkém státě Texas řekl Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. Ani ruské hrozby podle něj Česku nezabránily v podpoře Ukrajiny i v době, kdy pro některé jiné země to bylo tabu.

Členové orchestru zahráli na místě ruského raketového útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 4,1 procenta. V samotném červnu však hospodářský růst zpomalil na 1,1 procenta kvůli výpadkům v dodávkách elektřiny, které jsou důsledkem ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na údaje ukrajinského ministerstva hospodářství.

Nikdo nemůže popřít, že Rusko je v současnosti skutečně urgentní, přímou a nejvážnější hrozbou v Evropě. V debatě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance a 75. výročí jejího založení to dnes řekl náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Pro bezpečnost a obranu je podle něj zásadní jednota, summit NATO ve Washingtonu ji podle něj ukázal.

Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle Řehky zásadní pro obranu celé Evropy. Výsledek války bude formovat chování Ruska v Evropě. Co se týče potenciální ruské agrese vůči alianci, nejsou podle náčelníka generálního štábu takové náznaky či varování pro brzkou budoucnost, existují ale varování ohledně dlouhodobé přípravy na potenciální konflikt s NATO.

Finští zákonodárci dnes těsně schválili zákon, který umožní za některých podmínek odmítat žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, která je podle finské vlády koordinovaná Moskvou. Informovala o tom dnes agentura AP.

V ruské Moskevské oblasti se dnes zřítil dopravní letoun Suchoj Superjet 100. Na jeho palubě byli tři členové posádky, kteří podle předběžných informací zahynuli. S odvoláním na ruské úřady to dnes uvedla státní agentura TASS. Podle jejích informací v letadle nebyli pasažéři, stroj se zřítil při zkušebním letu po opravě.

Ruská armáda zřejmě použila při vzdušném úderu na Ukrajinu imitace útočných dronů, vyplývá z dnešního vyjádření velitele ukrajinského letectva Mykoly Oleščuka. Ruští vojáci se podle něj napodobeninami pravděpodobně snažili přetížit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Hlavním cílem ruského útoku v noci na dnešek bylo západoukrajinské město Starokosťantyniv, kde se nachází důležitá letecká základna.

Ukrajinci podle velitele letectva ve čtvrtek večer sestřelili všech pět střel s plochou dráhou letu Ch-101 a v noci na dnešek také 11 dronů. Rusové přitom vyslali na Ukrajinu 19 útočných dronů typu Šáhed a bezpilotních letounů neznámého typu, uvedl Oleščuk.

Rusko dále eskaluje situaci a ohrožuje nás všechny, píše na svém účtu na síti X Ministerstvo zahraničních věcí. „Informace o pokusu o vraždu šéfa německé zbrojovky Rheinmetallu to jen potvrzuje. Uděláme maximum pro omezení pohybu ruských špionů po Evropě,“ stojí v příspěvku.

Ukrajina nedostala povolení k použití raket Storm Shadow dodaných Británií k úderu na ruské území, uvedly nejmenované zdroje britského ministerstva obrany v komentáři pro Telegraph a vysvětlily, že situace je „složitější“.

Přeřeknutí amerického prezidenta Joea Bidena si všiml celý svět, je to však interní záležitost Spojených států, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Zároveň označil vyjádření šéfa Bílého domu na adresu vládce Kremlu Vladimira Putina za nepřijatelné. Americký prezident během akce při summitu NATO uvedl ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského jako Vladimira Putina, na jehož příkaz Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Vzápětí se opravil.

„Všimli jsme si, že tomu věnoval pozornost celý svět. Nelze to komentovat. Je jasné, že jde o přeřeknutí,“ řekl novinářům Peskov. Dodal, že Bidenova přeřeknutí široce rezonují v kontextu vnitropolitických diskuzí v USA. „Ale to není naše věc, je to vnitřní záležitost Spojených států,“ odvětil Peskov na dotaz, zda tomu Kreml věnuje pozornost.

Neznámí vandalové polili červenou barvou vchod do areálu českého velvyslanectví v Moskvě, informovala dnes ruská tisková agentura TASS. Poškozena byla kovová branka a plot na místě, kde je instalována tabulka s označením ambasády a nad kterým vlají česká a unijní vlajka. Většinu barvy se již podařilo smýt a chod ambasády incident nenarušil, píše TASS. Vyjádření české diplomacie se ČTK snaží získat.

„Česko je známé svým ostře protiruským postojem a patří k těm západním zemím, které nejaktivněji přispívají k militarizaci Ukrajiny,“ napsala ruská agentura.

Česko a Ukrajina budou dál posilovat vzájemnou hospodářskou spolupráci. Ta počítá i s dalším zapojováním českých firem na ukrajinském trhu, zejména při obnově škod v energetice, dopravní infrastruktuře nebo strojírenství. Při dnešním jednání se na tom shodli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a první místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julie Svyrydenková. Zároveň chtějí posílit i mezinárodní financování společných projektů. Uvedli to na dnešní tiskové konferenci.

Síkela s ukrajinskou vicepremiérkou dnes jednal v rámci Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Šlo o první jednání komise, která má podpořit další růst vzájemného obchodu obou zemí. Objem českého exportu na Ukrajinu loni meziročně vzrostl téměř o 41 procent na více než 35 miliard korun. Letos dál roste, za prvních pět měsíců vzrostl meziročně o dalších 15 procent.

Lídři Ukrajiny, jež čelí ruské invazi, jsou převážně spokojení s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který deklaroval, že cesta země do NATO je nezvratná. Napsal to v noci na dnešek web Politico, podle kterého Ukrajinci odjíždějí z Washingtonu lépe naladěni než po loňském summitu v Litvě. Další světová média ale upozorňují, že přijetí Ukrajiny do aliance zůstává nejisté a že ani nově přislíbená vojenská pomoc Ukrajincům neumožní v brzké době vést novou ofenzivu.

„Kyjev nedostal vše, co chtěl,“ uvádí Politico. Prohlášení o nevyhnutelné budoucnosti Ukrajiny v NATO nicméně hodnotí jako lepší výsledek ve srovnání s minulým rokem, kdy lídři aliance ve Vilniusu pouze konstatovali, že Ukrajina bude přijata, až se na tom spojenci shodnou. Tehdy vývoj podle Politico ukrajinské lídry rozzuřil.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes odmítl obvinění, že Rusko plánovalo vraždu ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Peskov podle ruské agentury TASS uvedl, že informace o plánovaném atentátu připomínají falešné zprávy. Americká stanice CNN ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu šéfa Rheinmetallu.

„Je pro nás velmi obtížné komentovat zprávy z různých médií, které neobsahují seriózní argumentaci,“ prohlásil dnes na tiskové konferenci Peskov, který podle TASS upozorňoval na anonymní zdroje médií. „Vše je prezentováno ve stylu dalších falešných zpráv. Takové zprávy nelze brát vážně,“ tvrdil mluvčí ruského prezidenta.

Ukrajina není v roce 2024 připravena na protiútok kvůli pomalým dodávkám západních zbraní, uvedl list The New York Times. Dodání pomoci slíbené na summitu NATO potrvá týdny, ne-li měsíce, a některé z ohlášených zbraní ještě nebyly ani nakoupeny nebo vyrobeny. Pentagon předpovídá, že ukrajinské ozbrojené síly budou v defenzivě nejméně šest měsíců bez výraznějších úspěchů.

Nedávné případy blokování GPS ve Finsku a jeho okolí jsou pravděpodobně součástí sílící ruské hybridní kampaně zaměřené přímo proti NATO, uvedl 11. července Institut pro studium války (ISW). Rusko bylo obviněno z rušení signálů GPS ve Finsku a okolním regionu již v roce 2010. V posledních měsících se počet incidentů prudce zvýšil, zejména nad Baltským mořem.

Jeden z finských námořníků si nedávno stěžoval na „masivní rušení GPS“ mezi 10. a 11. červencem ve východní části Finského zálivu a uvedl, že GPS bylo nedostupné po 90 % cesty mezi stanicí Orrengrund a přístavem Hamina.

V ruské Bělgorodské je od rána v pohotovosti protivzdušná obrana.

Jižní Korea plánuje zdvojnásobit své příspěvky do svěřeneckého fondu NATO pro Ukrajinu na 24 milionů dolarů v roce 2025, uvedl jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol. V roce 2024 Soul věnoval do fondu 12 milionů dolarů na zdravotní péči a rehabilitaci zraněných vojáků.

Kanada vyčlení 389 milionů kanadských dolarů (více než 6,5 miliardy Kč) na výcvik ukrajinských pilotů stíhacích letounů F-16, informovala ve čtvrtek kancelář kanadského premiéra Justina Trudeaua. Uvedla tak bližší údaje o již dříve oznámeném balíčku vojenské pomoci Ukrajině. Peníze podle premiérovy kanceláře pomohou s výcvikem pilotů ukrajinské armády a také vojákům poskytnou vybavení pro zajištění bezpečného provozu stíhaček.

„Kanadský rezort obrany uvolní 389 milionů kanadských dolarů k finančnímu pokrytí vojenského vybavení a asistenci při tréninku ukrajinských vojáků. Do fondu NATO na poválečnou obnovu Ukrajiny přispějeme více než 56 miliony kanadských dolarů (necelá miliarda Kč),“ stojí dále ve zprávě se čtvrtečním datem.

Ruské modernizované hlubinné plavidlo AS-36 bylo poškozeno během testů v Norském moři, informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Podle agentury posádka nosiče vozidla, záchranné lodi ruské Severní flotily Michail Rudnickij, „ztratila kontrolu“ při spouštění AS-36 1. července. Trup lodi a AS-36 se srazily, uvedla agentura.

Austrálie zadržela manželský pár původem z Ruska a obvinila ho ze špionáže. Žena, která pracovala jako technik informačních systémů v australské armádě, se podle obvinění snažila získat přístup k obranným materiálům a odeslat je ruským představitelům, informovala dnes agentura Reuters. Jde o první obvinění vznesená proti podezřelým agentům na základě australských zákonů o špionáži přijatých v roce 2018, napsala agentura AP.

Čtyřicetiletá Kira Korolevová a její dvaašedesátiletý manžel Igor Korolev jsou australskými občany ruského původu a držiteli ruských pasů. Australská federální policie uvedla, že se manželé snažili dostat k materiálům souvisejícím s národní bezpečností Austrálie, ačkoli zatím nebylo zjištěno žádné významné ohrožení.