Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonu varoval nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, že by Teherán neměl pokračovat ve své podpoře „destabilizujících aktérů“. Konkrétně pak kritizoval íránskou podporu šíitského hnutí Hizballáh, které zaútočilo na Izrael a také podporu Moskvy v její útočné válce vedené proti Ukrajině. Podle agentury AFP o tom dnes informoval Elysejský palác.

Reformní kandidát Pezeškján vyhrál 5. července předčasné prezidentské volby vyhlášené po úmrtí prezidenta Ebrahíha Raísího při nehodě vrtulníku. Ve svém prvním projevu po zvolení Pezeškján vyzdvihl přátelství své země s Ruskem a Čínou a dodal, že Írán bude rozšiřovat vztahy se svými sousedy a povede konstruktivní dialog s Evropou.

Mezi Polskem a Maďarskem vypukla o víkendu diplomatická roztržka, píše agentura AP. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Varšavu z pokrytecké politiky ohledně Ruska. Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski v reakci prohlásil, že Orbán by měl vstoupit do unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko by podle něj mohlo vystoupit ze západních uskupení.

Diplomatický střet podle AP odhaluje napětí v Evropě ohledně toho, jak jednat s Ruskem, které vede válku proti Ukrajině. Polsko je - podobně jako většina evropských zemí - věrným spojencem napadené Ukrajiny. Nacionálně konzervativní maďarský ministerský předseda je naopak všeobecně považován za člověka, který má ze všech lídrů Evropské unie nejvřelejší vztahy s Kremlem. Polská vláda Maďarsko za jeho postoj otevřeně kritizuje.

„Poláci provádějí nejvíce svatouškovskou a nejvíce pokryteckou politiku v celé Evropě. Morálně nás poučují, kritizují nás za naše ekonomické vztahy s Ruskem, a přitom s Rusy obchodují a nepřímo nakupují ropu a řídí s ní polskou ekonomiku,“ řekl Orbán. Jeho slova vyvolala odmítavou reakci náměstka polského ministra zahraničí Bartoszewského, který prohlásil, že Varšava s Ruskem neobchoduje. „Na rozdíl od premiéra Orbána, který je na pokraji mezinárodního společenství - jak v Evropské unii, tak v NATO,“ uvedl polský diplomat. Polsko bylo kdysi závislé na ruských energetických zdrojích, ale několik let pracuje na tom, aby se od ruské ropy a plynu odpoutalo, píše AP. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se Varšava rozhodla ukončit dovoz ruské ropy.

Z věznic v Rusku včera zmizeli čtyři političtí vězni, byli převezeni do jiných zařízení. Tolik úřady řekly jejich blízkým a právníkům, už ale tají, kam. „Během jednoho dne se zjistilo, že zmizeli Lilija Čanyševová, Oleg Orlov, Saša Skočilenková a Ksenija Fadějevová. Potřebujeme maximální publicitu!“ tweetuje Jevgenija Kara-Murzová, exilová aktivistka a manželka rovněž vězněného politika Vladimira Kara-Murzy.

Fadějevová a Čanyševová spolupracovaly s Alexejem Navalným (†47). Orlov je předsedou hnutí Memorial. Skočilenková si vysloužila trest za to, že místo cenovek v samoobsluhách lepila na zboží štítky upozorňující na ruskou agresi na Ukrajině.

Spojené státy poskytnou novou vojenskou pomoc Ukrajině celkem zhruba za 1,7 miliardy dolarů (40 miliard korun), oznámilo americké ministerstvo obrany.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády. Agentura také s odkazem na ruské ministerstvo uvádí, že zaměstnanec velvyslanectví by měl být zbaven diplomatické imunity, aby mohl v Rusku čelit obvinění z trestného činu.

V opačném případě bude muset opustit území Ruska. Ondřejka velvyslanectví vede, neboť stále není obsazen post velvyslance v Ruské federaci.

Slovenská rafinerie Slovnaft zastaví dodávky nafty na Ukrajinu, pokud se brzy neobnoví tranzit ruské ropy přes Ukrajinu na Slovensko, uvedl premiér Robert Fico.

Ruské jednotky v posledních 24 hodinách vyvíjely největší tlak v okolí východoukrajinského Pokrovsku, který leží na klíčové zásobovací trase ukrajinské armády. Uvedl to dnes ukrajinský generální štáb. V pravidelném hlášení o situaci na frontě napsal, že Ukrajina na tomto úseku fronty odrazila 52 ruských útoků.

Police a ukrajinská tajná služba SBU zadržela šest lidí. Jsou podezřelí z toho, že v Oděse zapálili více než 15 vojenských vozidel. Občané byli ve věku mezi 18 a 24 lety a s ruskou spojkou z tajné služby FSB byli v kontaktu přes telegramové účty. Za sabotáže dostávali zaplaceno.

Dlouho očekávané stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat během několika týdnů, ukrajinští a západní představitelé ale varují, že letouny pravděpodobně nebudou mít okamžitý dopad na situaci na bojišti. Na průlom na frontě, kde Rusko pomalu postupuje, je letadel příliš málo, a jsou tak snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP).

Ruské letectvo v noci na dnešek bombardovalo Kupjansk v Charkovské oblasti, uvedl Oleh Syněhubov, šéf vojenské správy tohoto regionu sousedícího s Ruskem. Poničen byl jeden dům. V neděli večer na toto město, které je často terčem ruských úderů, zaútočily bezpilotní letouny. Okolí města se dostalo pod dělostřeleckou palbu, při které byly poškozeny domy a elektrické sítě. Raketami Rusové v neděli zaútočili na Charkov, hořel blíže nespecifikovaný objekt infrastruktury.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek podle ministerstva obrany v Moskvě nad různými regiony země sestřelila 39 ukrajinských dronů.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že 19 dronů bylo sestřeleno nad Kurskou oblastí, devět nad Belgorodskou, pět nad Brjanskou a po třech nad Voroněžskou a Leningradskou oblastí. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že rezort neinformoval o dronech nad Orelskou oblastí, ačkoliv její gubernátor Andrej Klyčkov v noci na svém účtu na telegramu psal, že protivzdušná obrana zničila dva bezpilotní letouny a že při tom byla poškozena elektrická stanice.

Polský náměstek ministra zahraničí Teofil Bartoszewski navrhl, aby Maďarsko opustilo Evropskou unii a NATO. „Nechápu, proč chce Maďarsko zůstat členem organizací, které se mu tolik nelíbí a které s ním údajně špatně zacházejí. To je jasná protievropská, protiukrajinská a protipolská politika Maďarska,“ uvedl náměstek.

Ukrajina sestřelila během noci 10 z 11 leteckých objektů, které Rusové vyslali. Jednalo se o 10 íránských dronů a jednu střelu Ch-59, uvedlo letectvo.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme, pokračovat budeme zase zítra ráno.

Přejeme vám dobrou noc.

„V Rusku udeřil blesk do tří lidí najednou přímo před hlavním chrámem ruských ozbrojených sil,“ informuje kanál Nexta TV. „Jedna osoba v důsledku úderu blesku v parku Patriot zemřela.“

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho armáda dobyla další dvě vesnice v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Napsala to agentura Interfax. Jedná se o malé obce Jevhenivka a Prohres, které leží asi 30 kilometrů severozápadně od Doněcku a nedaleko vísky Lozuvatske. Její dobytí Moskva oznámila v sobotu.

Ukrajina se nijak nevyjádřila k ruskému tvrzení, které nelze nezávisle ověřit. Pokud se ale prokáže, půjde o další krok v pomalém postupu ruských vojsk na východní frontě proti hůře vybaveným a početně slabším ukrajinským jednotkám.

Ruský postup v oblasti v sobotu hlásil i projekt DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě. Analytici konkrétně poukázali na obsazení obce Vovče, která přímo sousedí s Jevhenivkou a Prohresem. Vesnice čítají desítky domů a domků roztroušených podél několika málo silnic. Prohres zároveň leží na železnici, která spojuje nedaleký Pokrovsk na ukrajinské straně fronty a Avdijivku. Ta je pod kontrolou Ruska.

Ukrajinský generální štáb  potvrdil informace, že jeho jednotky zasáhly ropný sklad u vsi Polevaja v Kurské oblasti Ruska. Úder vedl k „silným explozím“ a požáru. Následky úderu nyní ukrajinská strana vyhodnocuje, píše agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin reagoval na souhlas německého kabinetu s tím, že USA v Německu od roku 2026 dočasně rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. V dosahu takových zbraní by se podle Putina ocitla „významná ruská zařízení státu“, vojenská i civilní infrastruktura a průmyslová centra. „Doba letu takových raket, které mohou být v budoucnu vybaveny jadernými hlavicemi, k cílům na našem území bude asi 10 minut,“ uvedl ruský prezident na přehlídce ruského námořnictva v Petrohradu.

„Pokud Spojené státy takové plány uskuteční, budeme to považovat za ukončení jednostranného ruského moratoria na rozmisťování zbraní krátkého a středního doletu,“ pohrozil Putin. „Přijmeme zrcadlová opatření k rozmístění s ohledem na akce Spojených států, jejich satelitů v Evropě a v dalších regionech světa,“ dodal v projevu k námořníkům z Ruska, Číny, Alžírska a Indie. Spojené státy varoval, že riskují rozpoutání raketové krize ve stylu studené války.

Tuaregové v Mali bojují proti centrální vládě. Vojenská junta si na pomoc povolala ruské žoldnéře - bývalé wagnerovce, dnes Africký korpus. Povstalci ovšem v bitvě u alžírských hranic slaví vítězství, zabavili Rusům některé zbraně a techniku a jisté množství jich údajně zajali. A píšou na Ukrajinu: „Chceme vám tyto vězně předat na znamení podpory a solidarity,“ uvádí kanál Nexta.

Nálety dronů v noci na dnešek oznámilo i ukrajinské letectvo, podle kterého Rusko vyslalo na Ukrajinu osm dronů a řízenou leteckou raketu Ch-59. Raketu a sedm bezpilotních letounů se ukrajinské obraně podařilo zneškodnit, většinu z nich nad Oděskou oblastí. Podrobnosti o následcích útoku nejsou k dispozici.

Útok ukrajinských dronů v noci na dnešek způsobil požár tří nádrží v ropném skladišti v západoruské Kurské oblasti. Na telegramu to uvedl tamní gubernátor Alexej Smirnov. Útok si nevyžádal žádné zraněné. Ukrajina se k incidentu nevyjádřila. Požár jedné z nádrží byl rychle uhašen, uvedl Smirnov. O uhašení dalších plamenů se ale nadále pokouší 82 hasičů a 32 jednotek techniky.

Prokremelský portál Baza na telegramu napsal, že hoří ropný sklad u vsi Polevaja nedaleko oblastní metropole Kursk. Příspěvek doplnil záběry, na kterých je proti noční obloze vidět ohněm osvícená oblaka dýmu a patrně plameny. O požáru v tamním skladu pohonných hmot informovaly ruské úřady už letos v únoru.

Ruské ministerstvo obrany v prohlášení uvedlo, že ruská protivzdušná obrana nad Kurskou oblastí, která hraničí s Ukrajinou, zničila dva drony. Bezpilotní letouny podle Smirnova poškodily několik obytných domů v regionu, jeden člověk je zraněný.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme, pokračovat budeme zase zítra ráno.

Přejeme vám dobrou noc.

„Stabilizační bod v Charkovské oblasti: Jak pohraniční zdravotníci zachraňují životy vojáků,“ přibližuje na videu Státní pohraniční služba Ukrajiny. „Rusové neustále tato zařízení v blízkosti frontové linie loví. Stabilizační střediska, kam bojoví zdravotníci evakuují zraněné vojáky z fronty, jsou často ukryta hluboko pod zemí. V malých operačních sálech se ve dne v noci připravují pacienti na další fázi - odeslání do týlu.“

Vojenská rozvědka (HUR) informovala, že v důsledku diverzních akcí v posledních dnech shořely v Rusku tři vrtulníky. Šlo o vojenský víceúčelový vrtulník Mi-8, který byl na základně v Samaře. V Tomilinu nedaleko Moskvy oheň zničil bitevní vrtulník Mi-28 a mnohoúčelový stroj Ka-226. Podle zdroje Ukrajinské pravdy stojí za těmito operacemi příslušníci HUR. Tyto informace nelze ověřit.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov v telefonátu před dvěma týdny varoval svůj americký protějšek Lloyda Austina před údajnou tajnou ukrajinskou operací proti Rusku. Napsal to dnes list The New York Times (NYT) s odkazem na tři nejmenované činitele. Belousov s Austinem hovořil 12. července, uvedl tehdy Pentagon s tím, že telefonát iniciovala ruská strana, což média označila za vzácnou událost. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 spolu totiž vrcholní představitelé obrany hovořili pouze pětkrát a téměř vždy z iniciativy Spojených států.

Předmětem telefonátu z poloviny tohoto měsíce bylo podle NYT varování, že Ukrajina chystá neupřesněnou „tajnou operaci“ proti Rusku se souhlasem Američanů. Belousov se Austina ptal, zda o tom Pentagon ví a upozornil, že podobné kroky by vedly k dalšímu napětí mezi Washingtonem a Moskvou.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s delegací navštívila Ukrajinu. Při třídenní cestě uctila památku československých legionářů a vojáků padlých v druhé světové válce, připomněla také oběti vojáků z českých zemí bojujících v rakousko-uherské armádě. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo obrany. Černochová návštěvu zakončila pietní akcí u zborovské mohyly, místa spojeného s počátkem československých legií na východní frontě.

„Navštívili jsme místa, která jsou úzce spojena s našimi vojáky z první i druhé světové války. Oběti obou velkých válek a hrdiny z východní fronty je potřeba si připomínat i v souvislosti s právě probíhající nesmyslnou agresí putinovského Ruska,“ uvedla Černochová. Uctila i památku ukrajinských vojáků padlých v poslední době. Se zástupci místních samospráv mluvila o možné humanitární pomoci před nadcházející zimou, poděkovala jim za péči o české válečné hroby.

„Jednotky Centrálního vojenského okruhu aktivně osvobodily obec Lozovatskoje,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. To ve svých hlášeních opakovaně hovoří o „osvobození“, ačkoliv jeho invazní jednotky operují na ukrajinském území. Použilo při tom také ruský název obce Lozuvatske , která podle satelitních snímků čítá několik málo domů a leží zhruba 35 kilometrů severozápadně od Doněcku.

Ruská armáda podle analytiků projektu DeepState, zřejmě blízkého ukrajinské armádě, rovněž obsadila o něco větší obec Vovče, asi čtyři kilometry jihozápadně od Lozuvatske, a postoupila u ještě jižněji položené Jasnobrodivky. Z mapy zveřejněné na telegramu vyplývá, že se Rusko snaží postoupit v okolí Vovče v pěti směrech, napsala agentura Unian.

Ukrajinské drony zasáhly strategický nadzvukový bombardér dlouhého doletu TU-22M3, který byl na základně ruského strategického letectva Oleňja nedaleko Oleněgorsku na poloostrově Kola na severu Ruska. Zástupce ukrajinské vojenské rozvědky dodal, že místo je od hranice s Ukrajinou vzdálené 1800 kilometrů, píše Ukrajinska pravda. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

„Ochmatdyt byl a zůstane spolehlivou podporou pro ukrajinské děti. Jeho obnova již byla zahájena. Chceme, aby se klinika stala ještě modernější a výkonnější, než byla dříve,“ tweetuje Olena Zelenská z návštěvy nedávno bombardované nemocnice v Kyjevě. Nadace první dámy se ujímá obnovy školy pro superhrdiny. „Život zvítězí. To je to, o co v Ochmatdytu jde,“ dodává.

„Navzdory všemu instituce obnovuje svůj běžný provoz a obnovuje své síly po ruském útoku. Děkuji všem, kteří nemocnici pomáhají, těm, kteří byli na místě po zásahu ruskou raketou, odklízeli trosky a podporovali děti. Děkuji také všem na celém světě, kteří hledají řešení na podporu Ukrajinců,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ruský 'hrdina speciální vojenské operace' ubit k smrti na policejní stanici,“ hlásí kanál Nexta TV. „48letý Achmet byl zatčen v Machačkale za výtržnictví. Uvnitř stanice ho policisté začali bít, skákali po něm a zasáhli ho paralyzérem. Incident zachytily bezpečnostní kamery, klip zveřejnili propagandisté. Když se policisté vzpamatovali a zavolali lékaře, bylo už pozdě.“

Ukrajinské letectvo během noci varovalo na telegramu před nebezpečím dronů a střel z Ruska, žádné škody ale nejsou hlášeny. 

Ukrajinské kanály na telegramu v noci na dnešek hovořily nejprve o střele s plochou dráhou letu mířící na středoukrajinský Kryvyj Rih a následně o explozi poté, co střela zmizela z radarů. Podle ukrajinského letectva ukrajinská obrana v noci sestřelila čtyři ruské drony a jednu střelu. „Veškeré cíle byly sestřeleny ukrajinskými obrannými silami v Dněpropetrovské, Poltavské, Charkovské a Kyjevské oblasti,“ uvedlo letectvo v prohlášení.

Ruská armáda nad Brjanskou oblastí, která leží u hranic s Ukrajinou, sestřelila v pátek pozdě v noci během zhruba dvou a půl hodin desítky ukrajinských dronů, tvrdí ruské úřady. Místní média informovala o explozi přímo nad oblastní metropolí Brjansk. Gubernátor Alexandr Bogomaz uvedl, že si útok nevyžádal žádné škody ani oběti.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme, pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Úpadek kvality serveru YouTube je výsledkem odchodu společnosti Google z Ruska a souvisejícím koncem podpory infrastruktury. Podle agentury Interfax to dnes uvedl ruský cenzurní úřad Roskomnadzor. Prohlášení regulačního úřadu přichází poté, co jeden z ruských poslanců řekl, že Rusko YouTube schválně zpomaluje.

„Společnost Google už dva roky není v Rusku, rozhodla se vyhlásit bankrot své moskevské pobočky a přestala podporovat infrastrukturu svých (zprostředkovatelských) serverů v našich komunikačních sítích. Tento přístup vede ke snížení kvality videoslužeb,“ uvedla tisková služba Roskomnadzoru.

Podívejte se na nové fotografie ukrajinských atletů na letních olympijských hrách v Paříži.

Slavnostní zahájení XXXIII. olympijských her v Paříži začalo netradičně šestikilometrovou poutí zhruba 160 lodí se sportovci po Seině. Jako první se na řeku vydali Řekové. Výpravy s výjimkou ruské a běloruské, které Mezinárodní olympijský výbor kvůli válečné agresi na Ukrajině z defilé vyloučil, připlují na Trocadéro. Tam se uskuteční program a nezbytné formality.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Finsko má podezření, že jeho teritoriální vody dnes narušilo ruské plavidlo. Oznámila to finská vláda. Incident vyšetřuje pohraniční stráž, informovala agentura Reuters.

„Pohraniční stráž incident vyšetřuje a poskytne další informace, až vyšetřování pokročí,“ uvedlo finské ministerstvo obrany. Incident se podle něj odehrál ve východní části Finského zálivu.

Přijetí demobilizačního zákona by mohlo znamenat opakování „chyby“ Ukrajinské lidové republiky během války proti bolševikům v roce 1918, řekl předseda parlamentu Ruslan Stefančuk.

Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes při návštěvě Paříže znovu vyjádřil nesouhlas s účastí ruských a běloruských sportovců na olympiádě. Olympijská myšlenka je podle něj o míru a soupeření podle pravidel, zatímco Rusko žádná pravidla nedodržuje. Předseda české vlády zároveň odmítl zpochybňování účasti Izraelců na sportovním zápolení pod pěti kruhy.

„Svoje postoje jsem od začátku vyjadřoval jasně, a to i do mezinárodního prostředí. Jsem velmi rád, že stejné stanovisko zaujal i Český olympijský výbor a Národní sportovní agentura,“ řekl premiér k účasti Rusů a Bělorusů.

V Rusku zatkli a umístili do vazby bývalého náměstka ministra obrany Dmitrije Bulgakova, kterého ruské úřady podezírají z korupce. S odvoláním na tajnou službu FSB to dnes napsal server Kommersant. Bulgakov působil jako náměstek šéfa resortu obrany v letech 2008 až 2022 a měl na starosti logistiku.

Čeho konkrétně se devětašedesátiletý Bulgakov podle vyšetřovatelů dopustil, ruská média neuvádějí. Kommersant připomíná, že ještě v roce 2016 obdržel vyznamenání Hrdina Ruské federace. Coby náměstek měl podle tohoto serveru na starosti technickou podporu armády, v letech 2015 až 2017 dohlížel na záležitosti spojené s výstavbou železniční trati obcházející Ukrajinu, byl také zodpovědný za zásobování ruských jednotek v Sýrii. V roce 2022 ho z funkce odvolali a přeřadili jinam.

Moskva pečlivě zváží, jak reagovat na převod 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv Ukrajině, který uvolnila EU. "Takové kroky Evropské unie samozřejmě nezůstanou bez odezvy," varoval dnes podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Moskva si podle něj promyslí svou reakci na "nezákonný krok EU".

Po vzdušném útoku na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym vypukl požár na vojenském letišti Saky v Novofedorivce, píše server RBK-Ukrajina, který se odvolává na regionální proukrajinský telegramový kanál Krymskyj veter. Slyšet byly podle něj exploze munice. Ukrajinský generální štáb později útok na letiště Saky potvrdil, škody se podle něj upřesňují. Ruské úřady tyto zprávy nekomentovaly. Ukrajinské letectvo ráno informovalo o sestřelení dvacítky ruských dronů, škody po ruském útoku hlásí mimo jiné Černihivská oblast.

„Jedná se o jedno z operačních letišť, které Rusko používá ke kontrole vzdušného prostoru, zejména oblasti Černého moře a k zahajování leteckých úderů na ukrajinské území,“ uvedlo na facebooku velení ukrajinské armády k útoku na základnu Saky.

Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 18 procent. Poukázala na zrychlení inflace.

Rus se přiznal k pumovému útoku na auto v Moskvě. Tvrdí, že operaci nařídila ukrajinská SBU. Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) identifikovala muže jako Jevgenije Serebrjakova, který tvrdil, že pracuje pro Bezpečnostní službu Ukrajiny (SBU).

Ukrajina zastavením tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil ropovodem Družba vydírá Maďarsko a Slovensko prosazující příměří s Ruskem ve válce proti Ukrajině. Ohrožuje tak zásobování pohonnými hmotami v těchto dvou zemích. Podle agentury MTI to dnes uvedl Gergely Gulyás, který je šéfem kanceláře maďarského premiéra Viktora Orbána. Rusko před více než dvěma lety válku proti Ukrajině rozpoutalo; Maďarsko a jeho premiér Orbán čelí v EU kritice, že navzdory tomu udržuje s Moskvou úzké vztahy, především hospodářské.

Maďarsko a Slovensko přestaly přes Ukrajinu dostávat ropu od ruské společnosti Lukoil, protože Kyjev tuto firmu v červnu přidal na svůj sankční seznam. Podle Gulyáse je ukrajinské „vydírání“ Maďarska a Slovenska za jejich „mírový“ postoj „nespravedlivé“ a porušuje dohody s Evropskou unií, napsala maďarská agentura MTI.

Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard Kč) na posílení vojenských kapacit a obnovu země. Informovala o tom Evropská komise v dnešní tiskové zprávě.

Zmrazení ruských aktiv je důsledkem sankcí, které EU uvalila na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu v únoru 2022. „EU stojí na straně Ukrajiny. Dnes posíláme 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv na obranu a obnovu Ukrajiny,“ uvedla v tiskové zprávě šéfka EK Ursula von der Leyenová.

Podle velvyslance by vyjednání příměří nyní ponechalo 25 % Ukrajiny pod ruskou kontrolou. „Mnoho zemí navrhlo myšlenku příměří, ale nikdo se nezamýšlí nad tím, co to znamená,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar.

Německý občan, který byl v Bělorusku obviněn z terorismu a odsouzen k trestu smrti, v běloruské televizi uvedl, že lituje svých činů a že doufá pouze v milost od běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

„V kterémkoliv okamžiku mohou rozsudek vykonat. Velice lituji toho, co jsem udělal. Každou minutu a každou vteřinu. Ulehčuje mi vědomí, že se nikomu nic nestalo. Velice doufám, že prezident Alexandr Lukašenko mi odpustí a smiluje se nade mnou,“ řekl Rico Krieger v pořadu, který odvysílala běloruská státní televize pod názvem „Zpověď německého teroristy odsouzeného na smrt“. Krieger byl natočen za mřížemi, hovořil německy a stanice jej nadabovala do ruštiny, poznamenal server Meduza.

Krieger vylíčil, že před rokem se rozhodl odjet na Ukrajinu, aby se stal zdravotníkem v některé cizinecké jednotce bojující na straně Ukrajiny. Poté, co odeslal žádosti několika jednotkám, spojili se s ním kurátoři z ukrajinské tajné služby SBU, kteří mu navrhli, aby odjel do Běloruska, kde na jednom nádraží v okolí Minsku zanechal batoh. Ten explodoval, ale nikomu se nic nestalo. O den později odjel na letiště, kde jej zatkli.

Muž podezřelý z umístění bomby pod auto, které explodovalo tento týden v Moskvě, ruským vyšetřovatelům řekl, že spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou SBU. Uvedl to dnes list Kommersant, jenž v noci informoval o převozu muže z Turecka, kam podle úřadů po činu uprchl. Kyjev se dnes nevyjádřil, prezidentský poradce Mychajlo Podoljak už dříve řekl, že Ukrajina s explozí nemá nic společného. Při výbuchu utrpěli zranění dva lidé, doteď není jasné kdo, podotkla ruská služba BBC.

Ruské úřady schválně zpomalují server YouTube v Rusku, připustil poslanec Alexandr Chinštejn, který ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, vede výbor pro informační politiku. Až dosud ruské úřady takové opatření popíraly, připomněl server BBC News. Podle zákonodárce jde o „vynucený krok“, který nemá potrestat ruské uživatele, ale server, který „se stále domnívá, že může beztrestně ignorovat a porušovat naše zákony“.

Moskva po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přijala zákony, které mají umlčet veškerou kritiku a odpor proti válce. YouTube dosud zůstává jednou z mála nezablokovaných platforem, na které publikují či vysílají i opoziční politici a blogeři.

Po vzdušném útoku na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym hoří na vojenském letišti Saky v Novofedorivce, píše server RBK-Ukrajina, jenž se odvolává na regionální proukrajinský telegramový kanál Krymskyj veter. Slyšet byly podle něj exploze munice. Ruské úřady tyto zprávy nekomentovaly. Ukrajinské úřady ráno informovaly o sestřelení dvacítky ruských dronů, škody po ruském útoku hlásí mimo jiné Černihivská oblast.

As a result of an airstrike on Crimea, the "Saki" airfield in Novofedorivka was on fire, - a local Telegram channel.

The channel's source reports that an ammunition depot at the airfield was hit. pic.twitter.com/xt0w0Mr9wk

— Maria Drutska 🇺🇦 (@maria_drutska) July 26, 2024

V Rostově na Donu na západě Ruska začal soud s dvěma ruskými vojáky, kteří podle vyšetřovatelů loni v říjnu v okupovaném ukrajinském městě Volnovacha postříleli devět členů jedné rodiny, včetně devítileté dívky a čtyřletého chlapce. Případ projedná vojenský soud s vyloučením veřejnosti a médií, napsal dnes list Kommersant. Obžalovaným podle deníku hrozí doživotí.

Ukrajinské úřady zahájily projekt, jehož cílem je podle nich pomoci dostávat zpět Ukrajince zadržované v Rusku. A to výměnou za lidi, které ukrajinské soudy shledaly vinnými z kolaborace s Moskvou. Informoval o tom web The Kyiv Independent nebo Krym.Realii, jenž spadá pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Turecko nalezlo u Istanbulu nefunkční námořní dron, který tam zřejmě doplul ze severní části Černého moře. Uvedly to dnes podle agentury AFP turecké úřady. Podle místního tisku mělo plavidlo na palubě výbušniny a zřejmě patřilo Ukrajině.

Přibližně 3 miliony Ukrajinců aktualizovaly své osobní údaje v registru vojenských záloh poté, co vstoupil v platnost nový mobilizační zákon, většina z nich pomocí nové aplikace Reserv+, píše Natalia Jermaková.

Ukrajinské bezpečnostní složky zadržely osmnáctiletého muže, jehož podezírají ze zastřelení bývalé ukrajinské poslankyně a lingvistky Iryny Farionové. S odvoláním na ukrajinské činitele o tom dnes informovala agentura Reuters a další média. Šedesátiletou Farionovou útočník napadl minulý týden v západoukrajinském Lvově; žena zemřela po převozu do nemocnice.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

„Cílem mezinárodní dronové koalice je podporovat Ukrajinu v oblasti bezpilotních letounů a společně pomáhat v nákupu, vývoji, výrobě a testování urgentně potřebných dronů,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česko se ke koalici připojilo jako 16. země podpisem memoranda na červencovém summitu NATO. „Jedna z výhod, které nám členství v koalici přináší, se týká sdílení know-how a testování. Koalice totiž nabídne přehlednější souhrn potřeb, který českým firmám pomůže se lépe zorientovat, jaká řešení jsou aktuálně nejvíce poptávána,“ 

„Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

Cílem kremelské propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra. Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle ministerstva výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v ČR získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.

Ukrajinská policie zadržela skupinu lidí, kteří podle ní na objednávku Ruska chystali žhářské útoky v Polsku nebo v Pobaltí s cílem tyto země Evropské unie destabilizovat. Dnes o tom informoval úřad ukrajinského generálního prokurátora na svých internetových stránkách.

Podle ukrajinských vyšetřovatelů jistý muž z Ivano-Frankivsku byl v kontaktu s neznámým člověkem v Rusku a souhlasil s tím, že výměnou za peníze najde lidi, kteří budou provádět diverzní akce na Ukrajině, v Polsku a pobaltských státech. Ti pak měli za úkol připravit a provést žhářské útoky na civilní a kritickou infrastrukturu. Adresy těchto míst dostali prostřednictvím mobilní aplikace. Za provedení útoků jim byla slíbena finanční odměna a jako důkaz, že úkol splnili, měli poslat fotografie a videa.

Policie v souvislosti s tímto případem zadržela tři lidi a obvinila je kromě jiného z vlastizrady, přípravy úmyslného ničení cizího majetku nebo padělání a prodeje oficiálních dokladů. V rámci vyšetřování podnikla asi 40 prohlídek na různých místech Ukrajiny a zabavila při nich zbraně, auta, platební karty nebo finanční hotovost v ukrajinských hřivnách i amerických dolarech.

Rumunsko na svém území nedaleko ukrajinských hranic našlo úlomky ruského dronu, oznámilo rumunské ministerstvo obrany, které potvrdilo dřívější zprávy médií. Úlomky ruských dronů našli rumunští vojáci u vesnice Plauru, která leží na Dunaji u hranic s Ukrajinou, naproti ukrajinskému přístavu Izmajil, napsal server Digi24. Podle rumunského ministerstva obrany se jednalo o Geraň-2, což je ruské pojmenování pro íránské drony Šáhed-136. Ty Ruskou dlouhodobě využívá k útokům na Ukrajinu.

Pátrání po dalších úlomcích dronů pokračuje, uvedlo v prohlášení ministerstvo v Rumunsku, členské země NATO a Evropské unie. Možná místa dopadu jsou podle něj „mimo obytné oblasti, nebyly poškozeny žádné prvky infrastruktury“.

Čína a Rusko dnes uskutečnily společnou leteckou hlídku na Beringovým mořem. V reakci na čínské a ruské letouny v blízkosti Aljašky odstartovaly americké a kanadské stíhačky; Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD) ale situaci nevyhodnotilo jako hrozbu, informovala agentura Reuters.

Mluvčí čínského ministerstva obrany potvrdil, že Čína a Rusko uspořádaly společné strategické letecké hlídky nad Beringovým mořem v souladu s ročním plánem vojenské spolupráce. Jejich cílem je podle jeho slov prohloubení vzájemné důvěry a koordinace mezi oběma armádami. Hlídky nebyly zaměřeny na žádné třetí strany a „nemají nic společného se současnou mezinárodní situací“, dodal mluvčí.

Ukrajinské ozbrojené síly v noci na dnešek zničily 25 z 38 dronů, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Uvedl to na telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk, podle kterého tři ruské bezpilotní letouny patrně přeletěly nad rumunské území. 

Ruské dronové útoky dnes v noci mířily na jihoukrajinskou Oděskou oblast a oblasti v centrální části země. Kyjevská správa podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že se všechny drony mířící na město podařilo sestřelit.

„Izmajilský okres znovu čelil útoku. Rusové zaútočili drony na pohraniční oblast. V důsledku ostřelování byla částečně zničená administrativní budova, na místě propukl požár,“ uvedl šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper.

Syrský prezident Bašár Asad se v Kremlu setkal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten jej podle TASS varoval před hrozbou eskalace konfliktu na Blízkém východě.

 Moskevská radnice přejmenovala náměstí Evropy u Kyjevského nádraží v ruské metropoli na náměstí Eurasie. V dokumentu, zveřejněném na webu radnice, není uveden důvod pro přejmenování náměstí, které bylo otevřeno v roce 2002 v rámci společného projektu Ruska a Belgie, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.

„Je to první příklad zbavování se poevropštěných místních názvů (v ruském hlavním městě),“ napsal server Važnyje istorii.

Přejmenování se odehrálo na pozadí prudkého ochlazení vztahů Ruska s evropskými státy po ruské invazi na Ukrajinu. Většinu zemí kontinentu ruská vláda zařadila na seznam vůči Moskvě nepřátelských států, připomněla stanice Radio Svoboda. Dodala, že úřady nezměnily názvy nedalekého Kyjevského nádraží a obchodního centra Jevropejskij.

Dobrý den, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. 
Bez Ruska a Číny u stolu nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Čína by podle něj měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc.

Pavel už dříve hovořil o tom, že očekává určitý posun v konfliktu na konci tohoto roku, případně začátkem příštího. Vývoj bude podle něj dán tím, že letošní rok přinesl velké množství důležitých voleb ve významných zemích, na prvním místě to budou ty prezidentské ve Spojených státech. Za další věc považuje únavu z války, jež se promítá na obě válčící strany.

Vážení čtenáři, končíme online zpravodajství z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv Vám přejeme dobrou noc. 

Vnitro pošle Ukrajině 50 mil. Kč a nepotřebné policejní vozy a elektrocentrály.

„Reagujeme nejen na aktuální migrační situaci na Ukrajině a v Moldavsku, ale také na to, o co konkrétně nás Ukrajina žádá a s čím chce sama pomoci. Pomůžeme jí bránit se před Ruskem a současně podpoříme ty, kteří museli utéct ze svých domovů nebo se do země z různých důvodů vracejí,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenský dnes mluvil se sportovci, kteří budou reprezentovat jeho zemi na letních Olympijských hrách ve Francii. „Naše vlajka a hymna budou ve Francii stát po boku všech národů, které respektují život a principy olympismu. Děkuji všem, kteří navzdory všemu pomáhají Ukrajině zachovat co nejvíce normálního života. Děkuji také těm, kteří bránili principy olympismu před zkreslením a zajistili, že vlajky a účast teroristického státu na olympiádě nebyly povoleny. Putin proměnil ruský sport ve sport zabíjení lidí. Tohle svět nikdy nebude tolerovat. Rusko musí být v této válce a jejím teroru poraženo. Teprve pak zvítězí život,“ uvedl ve svém videoposelství na sociální síti X. 

Podle orientačních dat Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k dnešnímu dni zlikvidováno ruských 363 letadel, 21 tisíc obrněných vozidel či třeba 8 300 tanků. O život mělo přijít ruských 570 tisíc vojáků. 

V továrně německé zbrojovky Rheinmetall ve městě Zalaegerszeg na západě Maďarska sjelo z výrobní linky první bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41, oznámil dnes maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky podle agentury MTI. Maďarsko se pro lynxy rozhodlo v roce 2020.

Ministr dnes uvedl, že válka na Ukrajině ukázala, že zbrojní výroba vyžaduje dlouhodobý rozvoj a plánování. Maďarský zbrojní průmysl potřebuje přebudovat, a tak je záhodno rozvíjet „plodná partnerství“ k získání toho, co zemi dosud chybí. Za příklad takové spolupráce označil obrněná vozidla Gidrán turecké konstrukce, vyráběná rovněž v maďarské továrně Rheinmetall.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jedná s čínským ministrem zahraničí Wang Yi v jihočínském městě Guangzhou. Kuleba uvedl, že hledají „společnou řeč“ o ukončení války s Ruskem. Jde o první návštěvu ukrajinského ministra zahraničí od začátku války v roce 2022.

Medveděv opět hrozí: Rusko bude usilovat o okupaci dalších území, i když Zelenskyj podepíše mír

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv napsal na sociální síti Telegram, že Rusko bude usilovat o okupaci „zbývajících ukrajinských území“ i v případě, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude souhlasit s mírem, píše server Newsweek. Exprezidentovy výroky kritizoval americký think tank Institut pro studium války (ISW), který upozornil na ruskou informační kampaň, která má nejspíše za cíl vyměnit současnou ukrajinskou vládu.

Zelenskyj oznámil úspěch ve vývoji ukrajinských raket dlouhého doletu. „Náš raketový program má dobrou dynamiku, a přestože je to těžký úkol, postupně se přibližujeme schopnosti používat vlastní rakety a nespoléhat se pouze na rakety v dodávkách od partnerů,“ řekl ukrajinský prezident.

Dva lidé byli dnes zraněni při explozi osobního auta v Moskvě, informují ruská média. Panují však rozpory v informacích, o koho jde. Podle státní tiskové agentury TASS se jedná o vojáka, jenž se účastnil invaze na Ukrajinu, a jeho ženu. Agentura Interfax uvádí, že majitelem auta je důstojník generálního štábu ruské armády. Server Kommersant psal, že zraněný je pracovník ministerstva obrany, jenž sloužil ve vojenské rozvědce GRU. Později však napsal, že šlo o shodu jmen. Podle některých médií ale v armádě slouží i tento jmenovec. Šéf tajné služby FSB mezitím oznámil, že podezřelý ze spáchání útoku je v Turecku.

Exploze otřásla vozem Toyota Land Cruiser ráno na parkovišti na severu metropole. Vůz vybuchl v době, kdy do něj nastoupili muž a žena, popsal TASS. Podle mluvčí ministerstva vnitra Iriny Volkové explozi způsobila detonace neznámého předmětu. Nacházel se pod podvozkem v oblasti sedadla řidiče, podotkl TASS s odvoláním na další zdroje. Server RBK mezitím zveřejnil video, které podle něj výbuch zachycuje.

Německo s Británií dnes podepsaly obranné prohlášení, ve kterém se zavazují posílit zbrojní spolupráci i evropskou bezpečnost a nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Dokument za Británii podepsal britský ministr obrany John Healey, který dnes v Berlíně jednal se spolkovým kolegou Borisem Pistoriusem.

„Chceme a také musíme spolupracovat,“ řekl Pistorius o podepsaném dokumentu. Uvedl, že spolupráce se zaměří na zbrojní průmysl a také na společnou produkci a nákup zbraní. Nový rozměr zbrojních vztahů podle Pistoriuse povede i k posílení evropského pilíře NATO.

Slovenský prezident Peter Pellegrini varoval Ukrajinu před odvetnými opatřeními, pokud nebude vyřešena otázka tranzitu ruské ropy. Slovenský premiér Robert Fico už dříve kritizoval ukrajinské sankce vůči ruské ropné společnosti Lukoil.

Ukrajina, která se přes dva roky brání ruské invazi, může nadále počítat s německou podporou, a to včetně zbrojních dodávek. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň podpořil cesty vedoucí k mírovým jednáním.

„Ukrajině budeme nadále pomáhat,“ řekl Scholz, podle kterého Ukrajina potřebuje širokou podporu. „Zároveň ale musíme podpořit i procesy, které otevřou možnosti k diplomatickým jednáním,“ poznamenal o možném mírovém vyjednávání.

Od spuštění Fondu Ukrajina přesně před rokem čeští exportéři uzavřeli vývozní smlouvy za 392 milionů korun. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovala Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), pod kterou fond spadá. S počátkem ruské invaze EGAP pojišťování exportu českých firem na Ukrajinu zastavila, v roce 2021 před válkou tam hodnota vývozních smluv činila 425 milionů korun. Fond Ukrajina podle EGAP nejčastěji pojišťuje výrobce zemědělské techniky a producenty potravin.

Úřady v Oděské oblasti informovaly o ruském úderu útočnými drony na přístav Izmajil, kde byli podle nich zraněni tři lidé. Ukrajinský přístav Izmajil leží na břehu řeky Dunaj, která tvoří hranici s Rumunskem. Podle Reuters představuje také důležitou trasu pro Ukrajinu při importu paliva. Poptávka po něm přitom v zemi roste, jelikož podniky i obyvatelé čím dál více závisejí při výrobě elektrické energie na generátorech. Země se totiž potýká s výpadky v dodávkách elektřiny kvůli ruským vzdušným úderům na energetickou infrastrukturu.

Původní informace o jednom mrtvém v Charkově se podle starosty Ihora Terechova nepotvrdily. Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne uvádí, že první úder poškodil vozy a kancelář švýcarské nevládní organizace FSD, která se zabývá odminováváním. 

Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po dnešním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Oba diplomaté se sešli v čínském Kantonu. „Rozhovory trvaly více než tři hodiny, tedy déle, než bylo plánováno. Byl to velmi hluboký a konkrétní rozhovor,“ řekl agentuře Reuters člen ukrajinské delegace, který si nepřál být jmenován.

Ministerstvo obrany připravuje další část muniční iniciativy pro Ukrajinu, její součástí bude pět zbrojařských společností. Informoval o tom dnes Deník N. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) serveru řekla, že plán pod pracovním názvem Iniciativa 2025 je přirozeným pokračováním fungujícího mechanismu, ve kterém by mělo být Česko opět prostředníkem mezi plátci a zbrojaři.

Japonská vláda dnes zveřejnila oficiální protest proti rozhodnutí Ruska trvale zakázat vstup do země třinácti japonským občanům. Zákaz se týká převážně vedoucích představitelů významných firem a společností včetně šéfa automobilky Toyota. Podle médií je to odveta za sankce, které Tokio na Rusko uvalilo kvůli invazi na Ukrajinu.

Mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši podle agentury AP řekl, že zákaz „omezuje legitimní aktivity japonských společností (v Rusku) a je naprosto nepřijatelný“.

Dva lidé byli zraněni při explozi auta v Moskvě. Podle agentury TASS jde o vojáka, který se účastnil ruské invaze na Ukrajinu, a jeho ženu.

Portugalský ministr zahraničí Paulo Rangel prohlásil, že Ukrajina by měla vést mírové rozhovory, a ne jiná země. Podle něj by na to měla dohlédnout i Evropská unie – Kyjev musí být v čele iniciativy, míní.

Ruská armáda v noci na dnešek dvakrát zaútočila na ukrajinský Charkov. Zemřel jeden člověk, informace o dalších případných obětech zatím nejsou k dispozici, uvedl starosta města Ihor Terechov a šéf charkovské oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.

První úder zasáhl průmyslovou zónu v jedné z charkovských čtvrtí. Syněhubov informoval, že se nikomu nic nestalo, poškozena byla jedna budova a nejméně pět aut.

Vážení čtenáři,
končíme online zpravodajství z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv Vám přejeme dobrou noc. 

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes telefonicky hovořil s poradcem pro národní bezpečnost americké viceprezidentky Kamaly Harrisové Philem Gordonem. Podle agentury Reuters se jednalo o první podobný kontakt mezi Kyjevem a týmem Harrisové od chvíle, co americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení.

Jermak s Gordonem diskutovali o situaci na frontě a ruských útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, píše se v prohlášení na Jermakově telegramu. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta zdůraznil význam posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

V rozhovoru se dnes večer zmínil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství, kde připomněl, že Harrisová zastupovala Spojené státy na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku.

„Je zásadní, aby se dynamika naší spolupráce na spravedlivém mírovém řešení neutlumila,“ řekl Zelenskyj.

Spojené státy jsou významným spojencem Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruským invazním vojskům. Washington Kyjevu poskytl vojenskou a finanční pomoc za miliardy dolarů.

Památník padlých ukrajinských bojovníků v Kyjevě, na náměstí Nezávislosti (majdan Nezaležnosti).

Ukrajina zasáhla v ruském přístavu poslední ze tří železničních trajektů obstarávajících spojení s anektovaným Krymem, tvrdí ukrajinské velení.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba je na návštěvě v Číně, se kterou chce navázat přímý dialog o dosažení míru na Ukrajině. Jedná se o první návštěvu takto vysokého ukrajinského činitele od začátku ruské agrese proti jeho zemi v únoru 2022. Kuleba má v příštích dnech naplánováno jednání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem.

Čína ruskou agresi proti Ukrajině neodsoudila, vyzvala však k zastavení bojů. Kritizuje také západní dodávky zbraní Ukrajině. Asijská země však nepřímo Moskvu podporuje, jelikož jí umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu. Minulý rok Čína představila svůj mírový plán a letos vypracovala další podobný dokument společně s Brazílií.

Ve videu po příletu do Pekingu Kuleba uvedl, že chce vést s čínskými představiteli „rozsáhlá, detailní a podstatná“ jednání o válce, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Zatím není jasné, kdy přesně se diskuse s čínským ministrem zahraničí uskuteční. „Chceme se vyhnout závodu mezi mírovými plány. Je velmi důležité, aby Kyjev a Peking vedly přímý dialog,“ uvedl Kuleba. Ukrajina má vlastní mírový plán, který počítá s úplným odchodem ruských vojsk z ukrajinského území.

V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. „Většina z nich nedávno dokončila výcvik. Ale mezi nimi jsou už ranění a i zabití,“ řekl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu listu Ukrajinska pravda. Zákonodárce připustil, že zájem vězňů o mobilizaci poklesl, což vysvětlil tím, že většina z těch, kteří měli zájem, už vstoupila do armády. Předpokládá, že do armády se nakonec přihlásí okolo 5000 vězňů. Záhodno by bylo umožnit vstup do armády i obviněným, kteří jsou ve vyšetřovací vazbě, usoudil.

Od loňského května postupně přibylo Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky pro co nejrychlejší dosažení míru a zachování nezávislosti země. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v květnu 2023 bylo územní ústupky ochotno učinit deset procent dotázaných, letos v květnu se pro ně vyslovilo 32 procent respondentů. Naopak za žádných okolností by se loni v květnu území nevzdalo 83 procent tázaných, letos v květnu 55 procent dotazovaných.

„Pro správnou interpretaci je nutné vzít v úvahu kontext. V květnu, kdy jsme se opět ptali na připravenost k územním ústupkům, trvala plnohodnotná invaze více než dva roky. Rusové zahájili rozsáhlou ofenzívu v Charkovské oblasti, pokračovaly průtahy v dodávkách potřebných zbraní, (Rusové) se snažili destabilizovat Ukrajinu zpochybňováním legitimity prezidenta, vstoupil v platnost zákon o mobilizaci a podobně,“ uvedl v komentáři k průzkumu šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků během cvičení v Charkovském regionu.

Moskvané, kteří podepíší kontrakt s ruskou armádou, dostanou od dnešního dne od radnice hlavního města jednorázovou peněžní odměnu ve výši 1,9 milionu rublů (skoro půl milionu Kč), takže jejich příjmy za první rok služby překročí 5,2 milionu rublů (asi 1,356 milionu Kč). Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na rozhodnutí starosty Sergeje Sobjanina a regionální vlády.

Z nového opatření „sociální podpory“, které má zjevně posílit nábor čerstvých sil do války proti Ukrajině, mohou těžit vojáci z metropole, kteří smlouvu s armádou podepíší od dnešního dne. Současně zůstávají v platnosti všechna dosavadní opatření radnice, jako je příplatek k platu vojáků z hlavního města ve výši 50.000 rublů měsíčně.

Španělský soud dnes uložil 18 let vězení důchodci, který v roce 2022 poslal výbušné dopisy na ukrajinské a americké velvyslanectví v Madridu či španělskému premiéru Pedru Sánchezovi. Informovala o tom agentura AFP.

Šestasedmdesátiletý Pompeyo González byl odsouzen za terorismus a výrobu výbušných zařízení. Muž ze severního Španělska odeslal v listopadu a prosinci 2022 celkem šest výbušných balíčků na různé vládní, vojenské a diplomatické adresy.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.